Čtvrtek 17. listopadu 1960

Myslivost dnes provádí přes 1/4 milionů členů našich mysliveckých společností a nikoliv z pouhé vášně, ale jako důležitou národní práci pro společnost. Dříve snad bylo možno mluvit o lovecké vášni, když lesy a to, co je v nich, bylo majetkem feudálů a buržoazie. Dnes se však na myslivost musíme a máme dívat jako na součást našeho lidově demokratického zřízení. Při této příležitosti musím vzpomenout ještě jinou stránku věci, která rovněž popírá onu jednostrannost. Vždyť nejde jen o odstřel zvěře. Zvěř vyžaduje také velkou starost a péči. Bohužel málo je těch, kteří si v našich restauracích i doma, zejména o vánocích a na Nový rok, pochutnávají na srnčím hřbetě, jelení kýtě, zajíci na černo a bažantí polévce a neuvědomují si, kdo jim tyto pochoutky připravil. Byl to les, myslivecký hospodář a nakonec myslivecký lovec, který zvěř ulovil. Připustím, že i pro svoji loveckou sportovní radost a na všenárodní dobro. Naše lesy opravdu skýtají velké množství ušlechtilé zvěře jako nikde na světě. To je přece známo. A všichni, kdož měli příležitost bráti účast na některém z lovů, ať lesní či polní zvěře, jsou přímo nadšeni organizací a stavy naší zvěře. Naše myslivost má také ještě jinou důležitou stránku. Preventivní, zdravotní péče o zvěř, která také s loveckou vášní nemá nic společného. Naše myslivost je dokonale organizovaná a plánovitá. Má vysoké morální požadavky a disciplínu. Již proto vylučuje jakoukoliv nerozumnou a myslivosti škodlivou vášeň, které podléhá jen velice nepatrná část organizovaných myslivců. A ani to, co by se mohlo nazývat pytláckou vášní, není vášeň, ale obyčejná zlodějna, rozkrádání socialistického vlastnictví. Tak se na věc dívají myslivci

Pokud se týče soudruha zpravodaje, jehož jsem zde nepřímo jakoby označil za nepřejícího myslivosti, musím se opravit. Dal mi samotnému mnohdy příležitost ke krásnému loveckému zážitku a jestliže jsem ho podezříval, že se u něho projevil spíše těžař a pěstitel a méně myslivec, jestliže zapomněl na tak užitečnou funkci lesa, o které jsem mluvil, jako producenta milionů kilogramů zvěřiny, omlouvám se mu, neboť nebezpečí pro zvěř, myslivost a lov do budoucnosti žádné nehrozí, neboť všechny funkce těžařské, pěstitelské i myslivecké byly sloučeny. A proto již neexistují podmínky k vzájemnému nepřátelství mezi těžaři, pěstiteli a myslivci, ke kterému opravdu často docházelo.

A nyní mi dovolte ještě učinit jinou poznámku, která se týká jiné věci a o které také nebylo hovořeno.

Naše lesy ve svých hlavních masívech se rozprostírají převážně po hranicích naší vlasti. V jejich bezprostřední blízkosti se dělí do tak zvaného hraničního a zakázaného pásma. Režim lesů v hraničním pásmu, jak pokud se těžby, obnovy, ochrany lesa a provádění myslivosti, se po všech stránkách nijak až na malé výjimky neliší od režimu lesů vnitrozemských. Jiná věc ovšem je, pokud se týká lesů v tak zvaném zakázaném pásmu, kam přístup je přísně upraven vzhledem na potřeby ostrahy a bezpečnosti hranic. Zde jsou již značné úchylky a výjimky, které jsou značným omezením i pro služební činnost lesního personálu. Nebudu o tom mluvit meritorně, to je věcí dohody mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství, aby režim lesů v zakázaném pásmu byl upraven s ohledem na zájmy ostrahy hranic i zájmy lesního hospodářství, jak pokud se těžby, pěstění lesa, tak i jeho ostrahy týká. V tomto směru jsem soudruhu Barákovi, ministru vnitra, poslal své připomínky na základě rozhovorů s myslivci. Jestliže však již mluvím o myslivosti, učiním poznámku jen pokud se této týče v zakázaném pásmu. Rozkaz ministra vnitra upravuje režim v hraničním a zakázaném pásmu a dotýká se i myslivosti, a to zejména v zakázaném pásmu. Tímto rozkazem je provádění myslivosti v zakázaném pásmu velice omezeno. Myslivost v hraničním zakázaném pásmu mohou vykonávat pouze členové mysliveckých společností Pohraniční stráže a s jejich svolením i jejich lovečtí hosté. Ale myslivecké společnosti mohou být založeny jen se souhlasem příslušného velitele brigády. A jejich členy se mohou stát jen příslušníci Pohraniční stráže z povolání. Prakticky to znamená, že těchto mysliveckých společností je velice málo, jsou-li vůbec, a proto se prakticky myslivost v zakázaném pásmu neprovádí a nebo jen v omezené míře, v rámci tak omezeném, jak dovoluje přísný režim v zakázaném pásmu. Fakticky se ani odstřel zvěře v zakázaném pásmu neplánuje. A neprovádí se žádné úkony s tím související, jako plánované součty, krmení atd. V zakázaném pásmu v pohraničí jsou desítky tisíc hektarů lesa rozdílné šíře a někdy do hloubky několika kilometrů, kde je mnoho zvěře, která vzhledem na malou anebo žádnou péči degeneruje. Je odkázána sama na sebe, nikdo se o ni nestará a proto odchází za hranice, kde je nemilosrdně odstřelovaná bez ohledu na dobu hájení. Jaké škody jsou tím způsobovány zvěři samotné a jaké škody jsou způsobovány našemu hospodářství, je nabíledni. Proto doporučuji, aby i tato otázka byla upravena.

V rozkaze soudruha ministra vnitra je sice ustanovení, že na honebních pozemcích v zakázaném pásmu, které nejsou v zájmu mysliveckých společností Pohraniční stráže, může velitel příslušné brigády Pohraniční stráže povolit výkon práva myslivosti zaměstnancům správ lesního hospodářství i jiným, jimž právo myslivosti na těchto pozemcích náleží, jestliže to vyžadují důležité hospodářské důvody, jako nadměrné rozmnožení užitkové nebo škodné, onemocnění zvěře atp. Ovšem to závisí od pouhé libovůle a děje se tak velice zřídka. Ba spíše naopak, jak potvrzují zkušenosti a stížnosti i lesního personálu, jejichž hájenství je rozděleno na část hraničního a zakázaného pásma, kam i lesní hajný, polesný a dokonce sám vedoucí lesního závodu je puštěn jen na ústní či písemnou žádost a jen za doprovodu příslušníka Pohraniční stráže. Za takových okolností je potom problematické konat lesnímu personálu všechny služební funkce odpovědně. K služebním povinnostem lesního personálu patří péče o les i o zvěř. A to pokud se týče zakázaného pásma, lesnímu personálu není umožněno. (Potlesk.)

Podpredseda NZ Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikto.).

O slovo sa nikto nehlási, rozprava je skončená.

Dávam zpravodajcovi posl. Jurčovi slovo k doslovu. (Vzdáva sa slova.)

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Poneváč v rozprave neboli podané žiadne pozmeňovacie návrhy, navrhujem aby sme hlasovali o celom návrhu vládneho zákona naraz podľa predloženej spoločnej zprávy výborov poľnohospodárskeho a ústavne právneho.

Má niekto nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nemá.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o lesoch a lesnom hospodárstve (lesný zákon), a to podľa predloženej spoločnej zprávy výborov poľnohospodárskeho a ústavne právneho, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Ďakujem. Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. Tým Národné zhromaždenie jednomyselne schválilo vládny návrh zákona o lesnom hospodárstve.

Štvrtý bod poriadku je tým prerokovaný.

Piatym bodom denného poriadku je

5. Zpráva výboru ústavne právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 24) o štátnom znaku a o štátnej vlajke.

Zpravodajkyňou je poslankyňa Litvajová. Dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Litvajová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Národné zhromaždenie schválilo 11. a 12. júla toho roku novú ústavu Československej socialistickej republiky.

V článku 110 odsek 1 a 2, ústava upravila i náš štátny znak a štátnu zástavu a v odseku 3 uložila, aby podrobnosti o štátnom znaku, štátnej zástave a spôsobe ich používania určil zákon. Z toho vychádza i vládny návrh zákona o štátnom znaku a štátnej zástave, ktorý je dnes predložený Národnému zhromaždeniu.

Štátny znak a štátna zástava sú významnými symbolmi nášho štátu, našej zvrchovanosti. Symbolika štátneho znaku a štátnej zástavy má historické tradície, vyjadrujúce hrdosť i česť našich národov. Tieto symboly zohrali v ďalekej histórii našich národov pri vytváraní prvého jednotného štátu Čechov a Slovákov v roku 1918 a zvlášť v boji proti nemeckému fašizmu, významnú úlohu.

V novom štátnom znaku a štátnej zástave našli výraz i tie prevratné historické zmeny, ktoré naša Československá socialistická republika dosiahla za 15 rokov od oslobodenia Sovietskou armádou. Nový štátny znak a štátna zástava spojujú takto v sebe pokrokové národné tradície minulosti s dosiahnutými cieľmi a úspechmi v súčasnom období.

Naše nová ústava upravila štátny znak a štátnu zástavu tak, aby z nich zároveň boli odstránené niektoré prežitky minulosti, ktoré nezodpovedajú súčasnému stavu vývoja našej vlasti, dobudovaním socialistického poriadku.

. Nový štátny znak a štátna zástava teda vyjadruje prekrásnym spôsobom to, že sa plne hlásime k pokrokovým tradíciám našej slávnej národnej minulosti, že Československo je socialistickým štátom dvoch rovnoprávnych národov Čechov a Slovákov a že naša vlasť patrí k veľkej rodine tábora socializmu a mieru na čele so Sovietskym sväzom

Celkový stav štátneho znaku je odvodený od tvaru husitského štítu. Nadväzuje takto na pokrokové tradície husitstva, spájajúce spoločne naše oba národy už z dávnej minulosti stredoveku v ich boji proti reakčnému tmárstvu.

Štátny znak je vyjadrený historickým dvojchvostovým levom, ktorý je prastarým historickým symbolom českého národa, ktorý pod štítom bieleho leva bojoval proti odvekým snahám cudzincov podrobiť si český národ. Na prsiach leva je symbol nového Slovenska, ktoré v roku 1945 dosiahlo vo svojej československej vlasti skutočnú slobodu, zbavilo sa odvekého "kríža" poroby, biedy, chudoby a zaostalosti. Symbol nového Slovenska v československom štátnom znaku je vyjadrený Kriváňom a partizánskou vatrou. Nadväzuje takto na ľudom a básnikmi ospievaný Kriváň, na slovenské hory, v ktorých zažiarila vatra povstania, kde naši a sovietski partizáni úspešne bojovali proti nemeckým okupantom a ich pomáhačom za novú Československú republiku.

Červená päťramenná hviezda, dominujúca nad štátnym znakom symbolizuje, že vedúcou silou našej socialistickej republiky je Komunistická strana Československa. Červená hviezda symbolizuje víťazstvo socializmu v našej vlasti, perspektívy budovania komunizmu a naše nerozlučné bratstvo a priateľstvo so Sovietskym sväzom. Tento symbol plne vyjadruje vernosť zásadám proletárskeho internacionalizmu a náš boj za trvalý mier.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci!

Význam štátného znaku a štátnej zástavy je v myslení a konaní všetkých našich občanov a tiež i medzinárodných stykoch našej socialistickej republiky veľký a preto nesmie byť podceňovaný. Tento veľký význam vyžaduje, aby zákon upravil používanie oboch výsostných znakov našej zvrchovanosti a zabezpečil tak, aby akékoľvek ich používanie vyjadrovalo všade plne úctu a lásku k nášmu socialistickému štátu a zároveň, aby zabránilo akémukoľvek znevažovaniu a zneužívaniu týchto symbolov.

Po vydaní tohoto zákona bude treba predovšetkým zo strany národných výborov všetkých stupňov, aby viedli občanov k úcte a vážnosti voči štátnému znaku a štátnej zástave. Národné výbory sa majú postarať, aby štátna zástava bola vyvesovaná vždy na čestné miesto a aby boli dodržované predpisy o správnych rozmeroch a štátnych farbách. V súvislosti so schválením nových symbolov nášho štátu budú sa musieť postarať, aby neboli používané staré symboly. A pokiaľ niekde budú, zabezpečiť, aby boli odstránené.

Vzťah ku štátnemu znaku a štátnej zástave u našej mládeže a všetkých pracujúcich je prejavom patriotizmu a socialistického vlastenectva. Z toho vyplýva, že i naša škola a spoločenské organizácie budú vychovávať našu mládež a všetkých občanov našej vlasti k vážnosti, úcte a láske k novému štátnému znaku a štátnej zástave. (Řízení schůze převzal předseda NS Fierlinger.)

Vládny návrh zákona oproti minulosti odstraňuje rozlišovanie štátneho znaku na malý, stredný a veľký a odstraňuje tiež určovanie tvaru a výzdoby žrde štátnej zástavy. Toto ustanovenie sa v minulosti ukázalo nepraktické a nebolo ani dodržované. Návrh zákona obsahuj e vzhľadom k zmene štátného znaku a štátnej zástavy i ustanovenie o zmene štandardy prezidenta republiky a štátnej pečate. Nová štandarda prezidenta republiky je prispôsobená novému štátnemu znaku a tak isto i štátna pečať, pri ktorej odpadlo i doterajšie rozlišovanie medzi malou a veľkou pečaťou.

V dôsledku ústavných zmien v postavení prezidenta republiky dochádza k zmene i v uschovávaní štátnej pečate. Doteraz ju uschovával predseda vlády, teraz táto úloha bude patriť prezidentovi republiky, ktorý zastupuje náš štát navonok, zjednáva a ratifikuje medzinárodné zmluvy a v dôsledku toho patrí i úschova a použitie štátnej pečate do jeho rúk.

. Ďalej vládny návrh zákona vo svojich ustanoveniach dáva zásadné smernice, kde a akým spôsobom sa má užívať pečate so štátnym znakom a štátnej zástavy. Sú to hlavne všetky najvyššie štátne organy, československé zastupiteľské úrady, súdy, prokuratúry a naše najvyššie kultúrne a vedecké ústavy a organizácie. Ďalej týchto symbolov používajú ozbrojené sily a bezpečnostné sbory.

Návrh zákona vyhradzuje vláde, aby ďalej určila, ktoré ďalšie úrady a orgány a k akým účelom majú týchto oboch symbolov užívať. Zároveň vyhradzuje vláde určiť, za akých podmienok ich bude možno užívať na bankovkách, mincách, insígniách, rádoch a odznakoch verejných činiteľov.

Prezident republiky, ako vrchný veliteľ našej armády, vydá podrobné predpisy o používaní štátneho znaku a štátnej zástavy v ozbrojených silách.

Dobrovoľné spoločenské organizácie a všetci občania majú tiež právo vhodným a obvyklým spôsobom používať štátny znak a štátnu zástavu k výzdobe budov, zasadačiek a pod.

Všeobecné zavedenie užívania štátneho znaku a štátnej zástavy bude pomerne zložité a vyžiada si i značných finančných nákladov a tiež dlhší čas. Návrh zákona preto zmocňuje vládu, aby určila prechodné opatrenia k postupnému nahradeniu doterajších symbolov tak, aby bolo uvedené do života čo najrýchlejšie a hlavne v stykoch so zahraničím, ale tak, aby bola plne zabezpečená zásada hospodárnosti.

Náklady, ktoré tým vzniknú, budú uhradené z úspor štátneho rozpočtu.

Novým zákonom o štátnom znaku a štátnej zástave budú zrušené všetky predpisy, ktoré doteraz upravovali užívanie štátneho znaku a štátnej zástavy, pokiaľ už neboli zrušené novou ústavou.

Ako som už, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v predchádzajúcej časti povedala, vládny návrh predloženého zákona vychádza priamo z našej novej ústavy a vhodným spôsobom upravuje podrobnosti nutné k tomu, aby užívanie štátneho znaku a štátnej zástavy zodpovedalo ich významu.

Doporučujem preto za ústavnoprávny výbor, aby Národné zhromaždenie schválilo vládny návrh zákona o štátnom znaku a štátnej zástave tak, ako je to v návrhu uvedené.

Předseda Fierlinger: Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, budeme tedy hlasovat.

Navrhuji, abychom hlasovali o celém projednávaném vládním návrhu zákona najednou.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování?(Nikdo)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zákona o státním znaku a o státní vlajce, a to ve znění vládního návrhu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o státním znaku a o státní vlajce

Tím jsme projednali pátý bod denního pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu denního pořadu, kterým je

6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 17), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Konzulární smlouva mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou, podepsaná v Praze dne 7. května 1960.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP