Článek 10. o sociálním zabezpečení
mluví o některých skupinách pracovníků,
týká se to např. zaměstnanců
diplomatických, konzulárních, ve službách
obchodních zastupitelstev a jiných úřadů.
Zůstává v platnosti sociální
zabezpečení ve vlastním státu, který
zaměstnance do druhého státu vysílá.
Při trvalém nebo přechodném zaměstnání
v dopravě pozemní, letecké, vnitrozemní
nebo námořní plavbě, v pohraničních
nebo přechodových stanicích na plavidlech
nebo letištích, podle Dohody a právních
předpisů platí sociální zabezpečení
toho státu, v němž má sídlo správa
podniku, která zaměstnance k pracovním úkonům
do druhé země vysílá.
Články 13-16 stanoví spolupráci orgánů
sociálního zabezpečení v obou státech.
Podle dohody je zajištěna bezplatná právní
pomoc. Nevyžaduje se žádné úhrady
nákladů při získávání
dokladů. Při informacích a ověřovacích
listinách, potvrzených úřady sociálního
zabezpečení v naší republice a v Lidové
republice Albánie příslušnými
odborovými orgány, nevyžaduje se pak již
dalšího ověření dalšími
úřady.
V nepřítomnosti občanů zastupování
těchto v každé zemi podle článku
15 provádějí pracovníci diplomatického
nebo konzulárního úřadu, a to bez
zvláštních plných mocí. Tím
je značně uspíšeno vyřizování
nárokovaných případů.
Případné nejasnosti nebo komplikace, které
by mohly vzniknout a nemohly být vyřešeny zástupci
ústředních úřadů orgánů
sociálního zabezpečení - v Albánii
odborovými organizacemi, budou podle Dohody řešeny
diplomatickou cestou.
Článek 17 zdůrazňuje spolupráci
s odborovými organizacemi. V závěrečném
ustanovení Dohody je pamatováno na nároky
pojištěnců před uzavřením
Dohody. Plně se uplatňují nároky získané
v předcházejícím období. Tím
jsou plně chráněny zájmy občanů
obou států.
Zahraniční výbor Národního
shromáždění projednal Dohodu a doporučuje
ji Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky ke
schválení. Doporučuje rovněž
Protokol k Dohodě mezi Československou socialistickou
republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci
v oblasti sociálního zabezpečení,
podepsaný v Praze dne 30. června 1960.
Dohoda na úseku sociálního zabezpečení
je prohloubením spolupráce obou států
na základě respektování plné
rovnoprávnosti při poskytování vzájemné
pomoci a vzájemných výhod.
Doporučuji Národnímu shromáždění
návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí s Dohodou mezi
Československou republikou a Albánskou lidovou republikou
o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení
a s Protokolem k této Dohodě, které byly
podepsány v Praze dne 30. června 1960. (Potlesk.)
Předseda Fierlinger: Hlásí se někdo
o slovo? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, přistoupíme
proto k hlasování. Nebudou-li proti tomu námitky,
dám hlasovat podle přednesené zpravodajské
zprávy.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí, aby Národní shromáždění
Československé socialistické republiky vyslovilo
podle čl. 42 ústavy souhlas s Dohodou mezi Československou
republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci
v oblasti sociálního zabezpečení a
s Protokolem k této Dohodě, podepsanými v
Praze dne 30. června 1960, nechť zvedne ruku! (Děje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
projevilo s touto Dohodou i s Protokolem k této Dohodě
svůj jednomyslný souhlas.
Tím je projednán osmý bod pořadu schůze.
Předseda Fierlinger: Posledním bodem dnešního
pořadu je
9. Volba komise pro občanskou kontrolu nad výkonem
trestu odnětí svobody podle § 353 trestního
řádu (tisk bez čísla v příloze).
Předsednictvo Národního shromáždění
se ve své schůzi dne 9. listopadu 1960 usneslo předložit
Národnímu shromáždění
návrh, aby Národní shromáždění
zvolilo komisi poslanců, která bude mít za
úkol provádět občanskou kontrolu nad
výkonem trestu odnětí svobody.
Žádám místopředsedu Národního
shromáždění soudruha Václava
Škodu, aby jménem předsednictva Národního
shromáždění přednesl návrh.
Místopředseda NS dr. Škoda: Soudružky
a soudruzi poslanci!
Předsednictvo Národního shromážděni
předložilo vám návrh na zvolení
komise poslanců pro občanskou kontrolu nad výkonem
trestu odnětí svobody. Podle § 353 tr. řádu
provádějí totiž komise složené
z poslanců Národního shromáždění
občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí
svobody v místech, kde se tento trest vykonává.
Jejich členové jsou oprávněni kdykoliv
vstupovat do všech míst, kde se vykonává
trest odnětí svobody a mluvit tam s odsouzeným
po dobu nepřítomnosti dozorčích orgánů.
Poněvadž počet domů nápravných
zařízení u nás je nepatrný
a neustále se snižuje, doporučuje předsednictvo
NS vytvořit pouze 1 komisi. Komise při své
činnosti bude zejména sledovat formy, metody a účinnost
převýchovy odsouzených a vyřizovat
jejich připomínky, dodržování
kázeňského řádu apod., včetně
dozorů a podávat o tom zprávu předsednictvu
a plénu NS.
Navrhuje se, aby byla schválena za tím účelem
komise poslanců pro občanskou kontrolu nad výkonem
trestu v tomto složení: posl. Stanislav Chalánek
jako předseda komise a jako členové komise
tito poslanci: Štefan Bielik, Jozef Gabriška, Jaroslav
Havlíček, Emil Holáň, Stanislav Hollý,
Vladimír Houser, inž. Antonín Janda, Marie
Jirásková, Jaroslav Kavalský, Jozef Osúch,
Emanuela Kícová, Jozef Šarina, Samuel Šefčik,
Jan Šejna, Ludmila Šmehlíková, František
Štefánik, Oldřich Vaverka, Jaroslav Vávra
a Jozef Zvára.
Jménem předsednictva NS doporučuji tento
návrh ke schválení.
Předseda Fierlinger: Má někdo nějaké
připomínky k přednesenému návrhu?
(Nebyly.)
Nemá.
Můžeme proto přistoupit k hlasování.
Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu na složení
komise najednou podle předloženého návrhu.
Má někdo nějaké námitky proti
tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby Národní
shromáždění zvolilo dvacetičlennou
komisi poslanců pro občanskou kontrolu nad výkonem
trestu odnětí svobody, a to ve složení
podle předloženého písemného
návrhu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.).
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
jednomyslně z v o l i l o předsedu a ostatní
členy této komise.
Tím jsme projednali pořad této schůze,
na kterém jsme měli několik významných
návrhů zákonů i mezinárodních
smluv, z nichž ovšem největší vliv
na život a práci všech občanů naší
socialistické republiky v příštích
pěti letech bude nesporně mít zákon
o třetím pětiletém plánu.
Vážené Národní shromáždění,
soudružky a soudruzi!
I když jednání ve výborech Národního
shromáždění a zejména včerejší
rozprava ukázaly, jak živý zájem mají
naši poslanci i pracující o úkoly stanovené
plánem, chci v závěru našeho jednání
ještě připomenout, že práce nás,
poslanců Národního shromáždění,
schválením zákona o pětiletém
plánu nekončí, nýbrž v jistém
smyslu teprve začíná.
Rozejdeme se nyní na svá pracoviště
a do svých volebních obvodů, kde se postavíme,
plníce své ústavní poslání,
do čela úsilí pracujícího lidu
a budeme našim voličům a všem občanům
vysvětlovat úkoly třetí pětiletky,
ukazovat plnění plánu v celé republice
a smělé perspektivy, které plán před
nás staví.
Budeme tak usměrňovat úsilí našich
pracujících k úspěšnému
rozvíjení naší socialistické
společnosti a k vytváření předpokladů
pro přechod ke komunismu.
Končím schůzi.