Naše rozvíjející
se zemědělská výroba stále
rychleji a zřetelněji zajišťuje plnohodnotnou
výživu našeho obyvatelstva vyšším
podílem lehce stravitelného masa, lehce stravitelných
tuků, především másla, většího
množství mléka a vajec a tím výrazně
sleduje základní podmínky k udržení
zdraví pracujícího lidu a rozvoje mladé
generace.
Vítězné dovršení
výstavby socialismu v naší zemi a uskutečňování
opatření KSČ a vlády k všestrannému
rozvoji výrobních sil v celém národním
hospodářství pro zabezpečení
úkolů ve třetí pětiletce vytvářejí
všechny podmínky k tomu, aby v růstu zemědělské
výroby bylo dosaženo úrovně plánovaných
úkolů třetí pětiletky za čtyři
roky. Při budování vyspělé
socialistické společnosti jsou prováděna
rozhodná opatření s použitím
plné váhy socialistického průmyslu
a za pomoci všeho lidu k rychlejšímu rozvoji
zemědělské výroby. Na tom také
závisí proporcionální rozvoj celého
národního hospodářství a růst
životní úrovně pracujícího
lidu. Vítězstvím socialistických výrobních
vztahů na naší vesnici je plněna základní
podmínka pro rychlejší rozvoj výrobních
sil i v zemědělství, aby se zemědělská
výroba během 10 let svojí organizací
i velkovýrobními formami vyrovnala průmyslové
výrobě.
Těmto úkolům
má rovněž sloužit vládní
návrh zákona o veterinární péči.
Jeho vliv se musí uplatňovat prostřednictvím
účinné preventivní ochrany zdraví
zvířat prostřednictvím hygieny, životního
prostředí chovů, hygieny výživy,
plemenitby, odchovu a ošetřování. Její
vliv dále bude pokračovat v podnicích potravinářského
průmyslu a dalších výrobnách,
kde se suroviny živočišného původu
vyrábějí a zpracovávají. Končit
bude ve skladech a zařízeních, z nichž
se tyto produkty předávají do oběhu.
V tomto smyslu je zpracován i nový vládní
návrh zákona o veterinární péči.
Návrh zákona byl široce promyšlen a i
zemědělský výbor Národního
shromáždění po podrobné debatě
jej projednal a doporučil Národnímu shromáždění
ke schválení.
Tento zákon dává
předpoklady k úspěšnému zajišťování
zásadního předpokladu živočišné
výroby zdraví zvířat v souladu se
snahou k docílení co největší
produkce živočišných potravin a surovin,
k zajištění jejich kvality a zdravotní
nezávadnosti.
Oproti dřívějším
veterinárním zákonům je patrno daleko
širší pojetí činnosti veterinární
služby. Úkoly veterinární služby
jsou přesněji a konkrétněji stanoveny,
což bude znamenat lepší a účelnější
zapojení odborných pracovníků při
komplexním zajišťování zdraví
zvířat, zejména preventivní činností
s hygienickou péčí, dále činností
a kontrolou, prováděnou v zařízeních,
zpracovávajících suroviny a potraviny živočišného
původu.
Nová zákonná
úprava na rozdíl od dosavadní daleko konkrétněji
staví do popředí veškeré činnosti
veterinární služby prevenci, ať již
pokud se týká ochrany zdraví zvířat,
tak i zajišťování zdravotní nezávadnosti
potravin a surovin živočišného původu
a krmiv.
Je velikou předností
nového zákona, že k tomuto úsilí
zavazuje vedle samostatných veterinárních
lékařů i všechny ostatní složky
v zemědělské výrobě, zejména
živočišné. Naše veterinární
služba zdravotní, vědecká činnost
a praxe má jistě vysokou úroveň a
dobrou tradici. Opírá se dnes o široce rozvinutou
síť vědeckých pracovišť v
Československé akademii věd a vysoké
školy v Brně. Je to správné a nutné,
neboť otázka úspěšného boje
s nákazami včetně vypracování
a uskutečňování plánu boje
proti tuberkulóze skotu musí se především
opírat o vědecké ústavy a pracovníky.
A úvahy, že tyto úkoly jsou dnes jen otázkami
organizačními a nikoliv vědeckými,
jsou nejen nesprávné, ale i škodlivé.
V novém zákoně se správně zdůrazňuje
nutnost úzké spolupráce s hygienicko-protiepidemickou
službou. Zkušenosti z poslední doby zvláště
v úsilí o zlepšení hygienického
ošetřování mléka jasně
prokazují, jak tato spolupráce je prospěšná.
A jistě v budoucnu bude se veterinární péče
nadále rozvíjet také v těsné
spolupráci s Československou akademií věd,
Výzkumnými ústavy ministerstva zdravotnictví
a lékařských fakult. Ovšem pouhá
vědecká a odborná úroveň naší
veterinární péči nestačí.
Veterinární péče nemůže
splnit dané a velké úkoly, když to nebude
současně uvědomělá masově
organizační politická práce mezi všemi
odpovědnými pracovníky na tomto úseku.
Jen tak mohou mít naši
veterinární lékaři plnou důvěru
a autoritu, kterou potřebují k zabezpečování
jistě někdy obtížných a složitých
úkolů, ukládaných jim novým
zákonem. Soudruzi poslanci, jsem přesvědčen,
že zákon o veterinární péči
prospěje našemu socialistickému zřízení
a odstraní nedostatky v ozdravování chovu
zvířat a prospěje zdraví našeho
lidu. (Potlesk.)
Místopředseda NS Fiala:
Dávám slovo posl. Hejlové.
Posl. Hejlová: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci!
Úkoly třetího
pětiletého plánu, které chceme v zemědělské
výrobě splnit za 4 roky, si vyžadují
mimořádná opatření na všech
úsecích, které se zemědělskou
výrobou souvisejí. Tak i nový zákon
o veterinární péči přichází
jistě právě včas. Vždyť
nejen zvyšování zemědělské
výroby, ale i správná péče
o zdravé hospodářské zvířectvo,
zamezí zbytečným ztrátám, nám
zachrání velké hodnoty právě
těch živočišných produktů,
kterých, jak všichni víme, stále na
trhu není dostatek. O jak velké hodnoty jde, slyšeli
jsme ve zpravodajské zprávě. Nový
zákon nám bude velkým pomocníkem právě
při předcházení ztrátám,
které jsou často zaviněny neznalostí
i zanedbáváním základní péče
o hygienu při různých zákrocích,
nedostatečnou kontrolou nezávadnosti krmiv a dalšími
příčinami, o kterých chci pohovořit.
Jistě si nikdo z nás
nepředstavuje, že zdravý, dobře vyvinutý
skot nám může vyrůstat ve tmavých,
špatně větraných stájích,
uvázaný u žlabu. A zde mohou veterinární
pracovníci udělat velký kus propagační
práce. Zaprvé, vysvětlit pracovníkům
v živočišné výrobě, jak
je nutné i u zvířat dodržování
čistoty, pravidelnosti v krmení a dostatku pohybu.
Někdy mají i ošetřovatelé skotu
zájem o vypouštění do výběhu
a nemají pochopení ze strany vedení zemědělského
závodu, jindy je to obráceně. A zde záleží
na veterináři, jak dovede nutnost výběhu
vysvětlit na základě zvýšeného
užitku. U skotu máme velký úkol v likvidaci
TBC a pohyb venku je jedním z předpokladů
ozdravění skotu a zdravého vývinu
mláďat i dobré užitkovosti dojnic. Zde
bych chtěla uvést několik příkladů
z mého okresu. Na počátku roku 1960 byla
u nás celookresně následující
situace: u skotu celkem reagovalo na tuberkulinaci 7,4 %, u dojnic
12,2 %.
Od 1. 7. 1960 do 1. 1. 1961 podařilo
se nám snížit u skotu na 5,8 %, u dojnic na
9,9 %. Tím byl náš plán snižování
tuberkulózy u skotu nejen splněn, ale i překročen.
Za rok 1960 podařilo se nám rozšířit
JZD prostá TBC o dalších 10, celkově
máme 53 JZD prostých TBC.
Jak využíváme
státní podpory k ozdravění skotu.
Například v obci Lukové, kde se podařilo
snížit procento onemocnění během
jednoho roku o 7 a půl procenta ozdravění
u 70 kusů skotu, dostalo státní podporu 105
000 Kčs. Velmi markantním příkladem
je JZD Rudoltice, kde zamoření činilo 50
% a zde se podařilo snížit během jednoho
roku o 10 a půl procenta, ozdravěno 42 kusů
dojnic, státní podpora činila 96 600 Kčs.
Dále bych zde chtěla
zdůraznit, že všude, kde je skot ve výběhu
nebo na pastvě, daří se ozdravování
mnohem lépe. Například JZD Anenská
studánka neb Albrechtice, kde nedostatek krmiv je přímo
nutil k pastvě, kde se již po několik let soustavně
po celé léto dobytek pase, již po tři
léta se neobjevil žádný případ
reagence na TBC. Zdůrazňuji to proto, že ne
vždycky jen nedostatek krmiv nám zapříčiňuje
onemocnění zvířat. Musím zde
ovšem také vyzvednout skutečně dobrou
péči téměř všech veterinářů
našeho okresu, kteří dosti přísně
kontrolovali všechna nutná opatření,
která nám pomáhala zamezit šíření
onemocnění zvláště při
sestajování. Na základě této
spolupráce a při jejím dalším
rozšíření chceme dosáhnout ozdravění
celkového stáda v podstatě již do konce
roku 1963. Dále bych chtěla upozornit, že na
základě dobré péče se v posledních
letech onemocnění bangem vůbec nevyskytla.
Další závažnou
otázkou je výstavba ustajovacích prostorů
ať již jde o kravíny, vepříny neb
drůbežárny. V prvé řadě
bych zde chtěla připomenout projekčním
organizacím, aby pamatovaly, že v těchto stájích
pracují lidé a aby v projekci byla zahrnuta základní
hygienická a sociální zařízení.
Myslím, že místnost při stájích,
ve které se může krmič převléct
a umýt, není žádným přepychem.
Tato místnost by dále sloužila k umístění
lékárničky s potřebným vybavením
pro případ úrazu některého
zaměstnance. Dále by zde bylo vybavení potřebné
pro ošetření vylíhlých mláďat
i případné jiné veterinární
zákroky. Ještě je důležité
vybavení této místnosti čistou mycí
soupravou pro potřebu veterináře, který
se zde připravuje na provedení nutného zákroku.
Dosud není také dobrá
situace ve vybavení našich veterinárních
středisek moderními veterinárními
nástroji. Živočišná výroba
se soustředila ve většině našich
vesnic do velkých celků a přesto jsou naši
veterináři nuceni pracovat s takovými nástroji,
které používali při svých ojedinělých
zákrocích v malovýrobě. Mám
na mysli zejména injekční stříkačky,
kterých se používá při hromadném
očkování, kde by jistě bylo možné
odstranit neustálé ruční nasávání
nějakým automatickým neb poloautomatickým
zařízením. Našim veterinářům
by byla práce usnadněna a byla by jistě také
v tomto směru produktivnější. Zde by
mělo říci své slovo vývojové
středisko lékařských přístrojů.
Že je nutné již
při projekci si ověřit plán s veterinárním
pracovníkem, dokazují i další příklady.
Co se např. stalo u nás v obci Horní Čermná:
Místní JZD dostalo plán na výstavbu
porodny pro prasnice. Zde bylo družstvu poraděno,
že lze k impregnaci dřeva použít surové
kyseliny karbolové a následkem bylo - hromadné
hynutí selat. Z prvních vrhů uhynulo téměř
vše a ještě došlo k velkému onemocnění
prasnic. Veterinář, který se jel podívat,
co je příčinou tak velkého hynutí,
musil nařídit bezpodmínečně
odklidit všechno toto dřevo, nahradit novým
nezávadným a škoda činila během
několika týdnů více jak 30 000 Kčs.
A to je myšlena jenom škoda, vyčíslená
pro místní JZD. Co nám takovéto případy
nadělají škody pro národní hospodářství,
jsme slyšeli z referátu s. ministra zemědělství
a při tom jsou zcela zbytečné.
Rovněž usazování
jednotlivých stájí do terénů
je třeba dělat ze dvou hledisek. Za prvé
vybírat méně úrodnou půdu,
se kterou musíme u nás šetrně zacházet
a za druhé vybírat vhodná místa pro
zdraví jednotlivých druhů zvířat
a nezapomínat ani na profilakční opatření.
Na toto zvlášť pamatovat u velkých sloučených
JZD. Zde by šlo jistě zařídit, aby ve
sloučeném JZD byl například skot reagující
na TBC umístěn jen v jedné obci a tak se
omezila možnost dalšího šíření
v ostatních obcích sloučeného JZD.
Podobná opatření udělat i u jiných
infekčních onemocnění hospodářského
zvířectva. Podobně postupovat i u přestaveb
starších objektů, kterých využíváme
k nové velkovýrobě zaváděním
nové technologie volného ustájení
na hluboké podestýlce. Zde je nebezpečí
nákazy vyšší a je nutno ještě
více dbát preventivních opatření.
Další podmínkou
zdravého rozvoje veškerých chovů hospodářského
zvířectva je nejen dostatek krmiva, jeho správné
biologické složení, ale i pravidelné
podávání a pokud možno bezztrátové
skladování, a to jak u objemného krmiva,
tak i u jadrných krmiv. Zde zvláště
při kombajnové sklizni je nutné časté
provzdušnění, aby nedošlo k plesnivění
neb zatuchnutí. Většina jadrného krmiva
prochází u nás přes mísírny
výkupních závodů. Tyto mají
dbát o nezávadnost a vysokou krmnou hodnotu směsí.
Musí proto i zemědělské výrobní
závody dodávat do mísíren zdravé
zrniny. Potom bude záležet již jen na pracovnících
mísíren, jaká bude kvalita směsi.
Tyto směsi by snad bylo možné, a zemědělským
závodům by velmi pomohlo, ještě více
obohacovat minerálními a antibiotickými přísadami.
Vyrábět dostatek speciálních směsí
pro mláďata v takovém složení,
aby zajišťovala skutečně jejich zdravý
vývoj a zamezovala zbytečným hynutím.
Věřím, že náš vyspělý
průmysl, zvláště nyní, kdy chceme
dosáhnout rozhodujícího obratu v zemědělské
velkovýrobě, bude nám stále více
pomáhat. A právě v péči o předcházení
onemocnění můžeme společným
úsilím udělat velký kus práce
a zachovat našemu národnímu hospodářství
velké hodnoty.
V novém zákoně
je několikrát zdůrazněno, že
odpovědnost za správnou péči o zdravý
rozvoj chovu našeho hospodářského zvířectva
mají jak chovatelé, funkcionáři zemědělských
závodů, tak i veterinární pracovníci.
Tato společná zodpovědnost povede jistě
k ještě těsnější spolupráci
všech. Všichni přece víme, že účinnost
sebelépe vypracovaného zákona závisí
vždy stejně na tom, jak ho lidé uvedou do života.
Musí se s ním dobře seznámit naši
veterináři na svých poradách, projednat
jeho hospodářský a hlavně politický
význam. Vždyť jsou to v prvé řadě
oni, kteří nám pomáhají k převýchově
nového člověka na vesnici a jejich slovo,
jako slovo odborníka, na většinu vesnických
lidí hodně platí. Proto je nutné,
aby oni v prvé řadě měli jasno, co
nám nový zákon má přinést
a v tom směru pracovali na našich vesnicích.
Můžeme říci, že máme již
většinu dobrých a obětavých pracovníků
- veterinářů. Máme však ještě
i takové, i když na štěstí ne mnoho,
kteří stále vzpomínají na doby,
kdy léčení domácího psíka
neb jiného domácího miláčka
buržoazní rodiny vynášelo pěkné
příjmy a dosud nepochopili, že na tyto příjmy
strádalo mnoho dělnických nebo deputátnických
rodin. V tom je, myslím, právě ten starý
pohled na práci, vidět v ni jen prostředek
k získání peněz. My však musíme
vidět v naší práci morální
povinnost vůči společnosti, dělat
svoji práci s otevřenýma očima a pomáhat
všude tam, kde nám to odborné znalosti umožňují.
To také znamená nejen od socialistické společnosti
chtít, ale také podle svých schopností
a možností dávat. Využít odborných
znalostí k tomu, vychovávat pracovníky živočišné
výroby k zodpovědnému plnění
všech rad a nařízení veterináře.
Cítit spoluzodpovědnost za splnění
všech úkolů zemědělství.
Jedině takto pochopený zákon, uvedený
v život, nám bude platným pomocníkem
i vychovatelem nového člověka. (Potlesk.)
Místopředseda NS Fiala:
Pořad přihlášených řečníků
je vyčerpán.
Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? (Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí,
je tudíž skončena.
Dávám slovo k doslovu
zpravodaji posl. inž. Benešové. (Vzdává
se slova.)
Posl. Benešová se vzdává
slova, můžeme přistoupit k hlasování.
Protože nebyly podány
žádné pozměňovací návrhy,
dám hlasovat o celém vládním návrhu
najednou podle předložené zprávy výboru
zemědělského.
Jsou nějaké námitky
proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým
vládním návrhem zákona o veterinární
péči, a to ve znění zprávy
výboru zemědělského, nechť zvedne
ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní
shromáždění jednomyslně schválilo
vládní návrh zákona o veterinární
péči.
Tím jsme projednali šestý
bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
sedmého bodu pořadu, kterým je
7. Zpráva výboru
zahraničního k vládnímu návrhu
(tisk 39), kterým se předkládají Národnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky k projevu souhlasu:
1. úmluva o pobřežních
vodách a pásmu souvislém, podepsaná
v New Yorku dne 30. října 1958,
2. úmluva o volném
moři, podepsaná v New Yorku dne 30. října
1958,
3. úmluva o pevninské
mělčině, podepsaná v New Yorku dne
31. října 1956.
Zpravodajem je posl. Illa,
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Illa: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi poslanci!
Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky byla
předložena k projevu souhlasu Úmluva o pobřežních
vodách a pásmu souvislém, podepsaná
v New Yorku dne 30. října 1958, úmluva o
volném moři, podepsaná téhož
dne a Úmluva o pevninské mělčině,
podepsaná rovněž v New Yorku dne 31. října
1958. Tyto úmluvy mají pro Československo
jakožto stát vnitrozemský značný
význam, neboť mu zajišťují přístup
k moři.
Rozsáhlá námořní
doprava československého zboží ukazuje,
že Československá socialistická republika
má na námořní přepravě
větší podíl než mnohý přímořský
stát a že vzhledem k rozsahu zámořských
přeprav a široké spolupráci s mnoha
zeměmi má hospodářský zájem
na svobodném provádění námořní
dopravy jak na volném moři tak i průplavy
a úžinami, které mají mezinárodní
význam. Nejdůležitější umělou
námořní dopravní cestou Suezským
průplavem, prochází například
na různých lodích téměř
2 milióny tun československého zboží
ročně.