Velmi významné poslání
připadá zde pochopitelně ideologické
práci, která však musí být spojena
s organizátorskou prací strany, společenských
organizací a socialistického státu.
Dnes již není sporu o
tom, že státní aparát a v tomto případě
bezpečnost, soudy a prokuratury, jsou povinny v práci
své působnosti se podílet na úkolech
kulturní revoluce, při výchově pracujících
k dodržování pravidel socialistického
soužití a socialistické zákonnosti.
Máme ještě co
činit s pozůstatky individualistických, egoistických
a jiných návyků, které brzdí
kolektivní práci na výstavbě socialismu
a ve svých důsledcích vedou v některých
případech k páchání trestné
činnosti.
Skutečnost, že páchání
trestné činnosti je stále určitým
problémem naší socialistické společnosti,
jen potvrzuje marxistickou tézi, že společenské
vědomí se opožďuje za společenským
bytím. V naší vlasti byly vítězně
nastoleny socialistické výrobní vztahy. Jsme
svědky bouřlivého rozvoje výrobních
sil a přitom máme ještě některé
lidi, kteří svým myšlením, svými
návyky a jednáním jsou typickými pozůstatky
kapitalistické společnosti.
Proto boj s trestnou činností
nemůže být zaměřen jen na odhalení
a objasnění případů trestné
činnosti a potrestání pachatele. V práci
bezpečnosti, prokuratur a soudů je nezbytně
třeba provádět analýzu příčin
a podmínek, které tuto trestnou činnost umožňují
a ve spojení se stranickými, společenskými
a ostatními orgány vést důsledný
boj za dostranění těchto příčin
a podmínek.
ÚV KSČ a vládou
ČSSR byla přijata řada usnesení, které
změnily dřívější způsob
práce bezpečnosti, prokuratur a soudů, jejichž
prvořadým úkolem dnes je vedle represivní
práce především výchova občanů
a předcházení trestné činnosti,
odstraňování příčin
a podmínek, které páchání trestné
činnosti umožňují. Na plnění
těchto nových úkolů státního
aparátu se v širokém měřítku
podílí také stranické a odborové
organizace, kárné komise a v současné
době i místní lidové soudy, ve kterých
pracující sami řeší trestnou
činnost menší společenské nebezpečnosti
a výchovně působí na spoluobčany.
I když byly odstraněny
sociální kořeny trestné činnosti
a uděláno mnoho k převýchově
našich občanů, nemůžeme dosud projevovat
zvláštní uspokojení nad současnou
situací v trestné činnosti hospodářské
povahy. Za současné mezinárodní situace
je pak velmi obtížné určit, kde končí
snaha o bezpracné obohacení a začíná
kontrarevoluční činnost.
V naší socialistické
společnosti je zákonitý neustálý
pokles trestné činnosti, jak o tom svědčí
naše statistiky. Její charakter a příčiny
se podstatně změnily.
V současné době
je to ochrana majetku v socialistickém vlastnictví
před rozkrádáním a poškozováním,
kde i přes dosažené výsledky nemůžeme
být spokojeni. O tom svědčí např.
statistická čísla za I. pololetí 1961.
Za tuto dobu bylo odhaleno a k soudnímu projednávání
Veřejnou bezpečností předáno
8.320 případů trestné činnosti
hospodářské povahy, stíháno
10.849 pachatelů a způsobené škody činily
téměř 70 milionů Kčs. Kromě
toho 1.143 případů bylo řešeno
jako drobná trestná činnost.
Značnou část
odhalených případů trestné
činnosti hospodářské povahy činí
případy rozkrádání, kterým
jsou národnímu hospodářství
způsobovány ročně miliónové
škody.
Společenskou nebezpečnost
této trestné činnosti dokumentuje stále
velký počet odhalených případů
organizovaného rozkrádání, ke kterému
se někdy spojují celé skupiny pachatelů,
kteří upouští od primitivního
rozkrádání materiálu, výrobků
nebo finančních prostředků a rozkrádají
pomocí různých administrativních nebo
účetních machinací. Odhalování
tohoto rozkrádání je velmi ztíženo,
protože je různým způsobem maskováno
a zakrýváno.
Trestná činnost tohoto
druhu je umožňována především
ne vždy správně a přesně vedenou
evidencí materiálu, produkce, nebo výrobků.
K tomu se mnohdy řadí povrchně a nebo nedbale
prováděná kontrola. Projeví-li se
pak ještě snaha po osobním obohacení,
nevšímavost a lhostejnost kolektivu k pokleskům
druhého, pak jsou dány všechny podmínky
pro páchání trestné činnosti.
V souvislosti s tím je třeba
si připomenout, co bylo uvedeno na zasedání
ÚV KSČ v prosinci 1960 při projednávání
otázky dalšího upevňování
socialistické zákonnosti a zlidovění
soudnictví. Cituji s. Hendrycha: "Dosud u nás
existují zbytky příslušníků
bývalých vykořisťovatelských
tříd. Tyto živly, zvyklé na bezpracný
život na úkor pracujících, jsou nositeli
buržoazní morálky, která plodí
sobeckost, zištnost, individualismus. Přímý
vliv těchto živlů byl podlomen tím,
že pozbyly své hospodářské základny.
Dík bdělosti pracujících tento jejich
vliv stále klesá. Ani do budoucna nepřestaneme
však odhalovat a zneškodňovat ty příslušníky
bývalých vykořisťovatelských
tříd, kteří se spolu s nepřáteli
v kapitalistickém zahraničí pokoušejí
o nepřátelské ovlivňování
svého okolí.
Buržoasní tendence ovšem
žijí nejen v bývalých vykořisťovatelských
živlech, nýbrž přežívají
v celé naší společnosti.
V Československu, které
nastoupilo cestu budování socialismu jako průmyslová
země, byla poměrně silná vrstva maloburžoasie.
Mnozí její příslušníci
zůstávají značnou dobu nositeli měšťácké
ideologie, maloměšťácké mentality
a buržoasně demokratických představ."
Čili v těchto otázkách
v podstatě spočívají příčiny
trestné činnosti tohoto druhu u nás. Je třeba
podtrhnout, že jde o jevy naší společnosti
naprosto cizí. Jsou to vředy staré kapitalistické
společnosti.
Socialistický obchod v posledních
letech dosáhl značného rozvoje a úspěchu.
Se stoupající životní úrovní
vzrůstají požadavky spotřebitelů
na množství a kvalitu zboží.
V roce 1955 činila např.
spotřeba masa a masných výrobků 308.000
tun a v roce 1960 již dosáhla 419 000 tun. V roce
1955 činila spotřeba masa na osobu 44,8 kg a v roce
1960 57 kg. Maloobchodní ceny byly jen ve 2. pětiletce
sníženy 4x a poklesly za posledních 5 let téměř
o 9%. Maloobchodní obrat ve srovnatelných cenách
se zvýšil proti roku 1955 o 41,9%. Těchto úspěchů
dosáhl náš obchod hlavně zaváděním
nových forem prodeje, které jsou kulturnější
a umožňují spotřebitelům snažší
a rychlejší výběr a nákup zboží.
Jedná se o stále se rozšiřující
prodej v samoobsluhách, který má bezesporu
vliv i na pokles trestné činnosti. Přesto
však na tomto úseku národního hospodářství
je otázka ochrany majetku v socialistickém vlastnictví
před rozkrádáním jedním z nejpalčivějších
problémů.
Jen za I. pololetí 1961 bylo
Veřejnou bezpečností odhaleno 1.343 případů
trestné činnosti se škodou téměř
19 000 000 Kčs. Na tomto hospodářském
úseku je nejčastěji zjišťováno
rozkrádání tržeb a zboží,
rozkrádání neevidovaných přebytků,
které jsou vytvářeny na úkor spotřebitelů,
nebo dodavatelů. Kromě trestné činnosti
páchané jednotlivými hmotně odpovědnými
zaměstnanci (vedoucími provozoven) jsou odhalovány
případy organizovaného rozkrádání,
ke kterému se spojují zaměstnanci obchodu
se zaměstnanci podniků potravinářského
průmyslu apod.
Např. v Plzni byl odhalen
rozsáhlý případ organizovaného
rozkrádání na jatkách, ve kterém
48 vedoucích prodejen státního a družstevního
obchodu, převzalo od zaměstnanců jatek a
za maloobchodní cenu rozprodalo přes 15 400 kg rozkradeného
masa a masných výrobků.
Vážná situace
je také na úseku potravinářského
průmyslu, kde jsou vzhledem k počtu odhalených
případů způsobovány největší
škody. Na tomto úseku došlo v I. pololetí
1961 ke zvýšení počtu odhalených
případů a trestnou činností
byly způsobeny škody ve výši 7 745 000
Kčs, které představují téměř
3/4 škod způsobených
na tomto úseku v roce 1960.
Z jednotlivých výrobních
odvětví potravinářského průmyslu
je již několik let nejvíce případů
trestné činnosti odhalováno v závodech
masného a mlékárenského průmyslu.
Na těchto úsecích jsou podniky, kde jsou
již po dobu několika let pravidelně každoročně
odhalovány skupiny rozkradačů.
Trestná činnost spočívá
především ve vytváření
a rozkrádání přebytků. Přebytky
jsou vytvářeny na úkor kvality výrobků,
na úkor dodavatelských zemědělských
závodů, nebo z neúměrně vysokých
norem ztratného.
Např. ve Východoslovenském
průmyslu masném byly v roce 1960 odhaleny a vyšetřovány
dva rozsáhlé případy organizovaného
rozkrádání v závodech Rožňava
a Košice. Trestná činnost byla páchána
několik let a podílelo se na ní 74 pachatelů.
V obou závodech byla rozkrádáním způsobena
škoda ve výši 2 370 000 Kčs.
Další podobné
případy byly odhaleny v Masokombinátě
Louny, kde 26 pachatelů rozkradlo maso a masné výrobky
v ceně 240 000 Kčs, v Plzni, kde 74 pachatelů
způsobilo rozkrádáním škodu ve
výši 648 000 Kčs, v Jihlavském masném
průmyslu - závod Studená, kde 28 pachatelů
způsobilo škodu 585 000 Kčs apod.
Podobné případy
byly odhaleny také na úseku mlékárenské
výroby, kde kromě rozkrádání
produktů je velmi rozšířené i
rozkrádání zálohovaných obalů
(lahve apod.).
Např. v roce 1960 byl odhalen
případ rozkrádání v Jihočeských
mlékárnách - závod Český
Krumlov, kde 11 pachatelů rozkradlo mlékárenské
výrobky v ceně 370.000 Kčs, v Severočeských
mlékárnách - závod Velké Březno,
kde 22 pachatelů rozkradlo výrobky v ceně
375.000 Kčs, v Západoslovenských mlékárnách
- závod Bratislava, kde 184 pachatelů způsobilo
rozkrádáním mlékárenských
výrobků a zálohovaných obalů
škodu ve výši 2,014.000 Kčs. V Bratislavě
se na rozkrádání podíleli zaměstnanci
mlékárny včetně ředitele, zaměstnanci
ČSAD, kteří prováděli rozvoz
mlékárenských výrobků, a vedoucí
prodejen státního a družstevního obchodu.
Rozkradeno bylo 823.000 l mléka, přes 21.000 l smetany,
3.400 kg másla a další mlékárenské
výrobky a lahve.
Právě na obou uvedených
úsecích v obchodu a potravinářském
průmyslu se nejvíce projevuje vliv maloburžoazní
morálky, vnášené sem bývalými
soukromými obchodníky, řezníky apod.
V obchodní síti je to ještě další
problém správně prováděné
kontroly. Je nemálo případů, kdy kontrolní
pracovníci se spojují s vedoucími prodejen
a pomáhají jim za úplaty zakrývat
po dlouhou dobu manka, způsobená rozkrádáním
zboží.
Veřejná bezpečnost
na široké základně zde pomáhá
odstraňovat podmínky a příčiny
umožňující trestnou činnost.
Analyzuje odhalené případy a předkládá
návrhy na odstranění těchto podmínek
a příčin.
Ve všech rozhodujících
odvětvích našeho národního hospodářství
bylo v posledních letech dosahováno vysokého
tempa růstu výroby a výkonů. Investiční
výstavba zajišťuje další hospodářský
vzestup výroby chemického, strojírenského,
metalurgického a energetického průmyslu.
Na výstavbu nových závodů, na rekonstrukci
existujících provozů a na výstavbu
ostatních zařízení a bytovou výstavbu
bylo např. v I. pololetí 1961 investováno
20 miliard 600 milionů Ksč, tj. o 2 miliardy 1 milión
Kčs více, než ve stejném období
minulého roku.
Na některých stavbách
byl plán v I. pololetí 1961 vysoce překročen,
jako např. na výstavbě energetických
děl: v parní elektrárně Mělník
byl roční plán splněn na 69,8%, na
vodním díle Orlík na 67,6%, na vodním
díle Kamýk n/Vlt. na 69,7% apod.
V I. pololetí 1961 bylo státní,
družstevní a podnikovou výstavbou odevzdáno
do užívání 24.000 bytů, což
je o 1.900 bytů více, než ve stejném
období minulého roku.
Dosažené výsledky
v investiční výstavbě ani rychlý
růst investic přesto zcela neodpovídají
požadavkům plánu na rok 1961. Zasedání
ÚV KSČ v dubnu letošního roku znovu
upozornilo na nedostatky, zejména na neplnění
centralizovaných staveb důležitých pro
proporcionální rozvoj národního hospodářství.
V centralizovaně plánované investiční
výstavbě byl plán za I. pololetí 1961
splněn pouze na 40,1% ročního úkolu.
Opožďovala se výstavba některých
důležitých staveb, jako např. Urxových
závodů Valašské Meziříčí,
lomu Medard, parní elektrárny Tušimice, výstavba
vysoké pece VŽKG ve Vítkovicích, koksové
baterie VŘSR v Třinci, výstavba kaučukárny
v Kralupech apod.
Podstatnou - příčinou
neplnění plánu v investiční
výstavbě je nadměrná rozestavěnost,
hlavně centralizovaných staveb, nedostatečná
projekční připravenost staveb a páchání
trestné činnosti kromě dalších
negativních jevů.
Nejzávažnější
trestnou činností na úseku investiční
výstavby je rozkrádání finančních
prostředků a stavebního materiálu
formou přefakturace stavebních prací. Podstata
trestné činnosti spočívá v
tom, že některé stavební podniky fakturují
investorovi práce, které nebyly vůbec provedeny.
Na tyto práce jsou vystavovány fingované
úkolové listy a vypláceny černé
mzdy. Současně je fakturován nezabudovaný
stavební materiál, který se stává
předmětem rozkrádání, nebo
je tak zakrýváno jeho znehodnocení apod.
Přefakturací jsou dále zkreslovány
hospodářské výsledky stavebních
organizací a docilováno neoprávněné
výplaty prémií.
Jedná se o trestnou činnost
páchanou některými vedoucími nebo
středně technickými kádry stavebních
podniků. O rozsahu trestné činnosti svědčí
skutečnost, že jen za II. pololetí 1960 a I.
čtvrtletí 1961 bylo Veřejnou bezpečností
odhaleno a vyšetřováno 83 případů,
při kterých byly prováděné
práce přefakturovány o 7 a půl miliónů
Kčs. Výplatou černých mezd a rozkrádáním
stavebního materiálu byly způsobeny škody
ve výši přes milión Kčs a neoprávněně
na prémiích bylo vyplaceno dalších téměř
půl miliónu Kčs.
Uvedená čísla
neukazují skutečnou situaci. Podle údajů
Státní banky čsl. má přefaktura
stavebních a montážních prací
stoupající tendenci. Pouze při namátkových
prověrkách byla pracovníky Státní
banky v roce 1959 zjištěna nesprávná
fakturace ve výši 41 a půl miliónu Kčs,
v roce 1960 ve výši téměř 49
miliónů Kčs a v I. pol. roku 1961 již
ve výši 72 miliónů Kčs.
Další rozšířenou
formou trestné činnosti na úseku stavebnictví
je vytváření neevidovaných zásob
stavebního materiálu a jeho rozkrádání.
K trestné činnosti dochází zejména
na velkých stavbách tím způsobem,
že v průběhu stavby je vykazován materiál
jako zabudovaný nebo tím, že není brán
do evidence materiál, který je do skladu vrácen
ze stavby.
Na úseku stavebnictví
vznikají tak značné škody a je umožněno
rozkrádání špatnou organizací
práce, nehospodárností a nedostatečnou
projekční připraveností. Na staveništích
se ničí různý úzkoprofilový
materiál a v důsledku špatné projekční
připravenosti jsou již vystavěné objekty
bourány a stavěny znovu.
Např. v roce 1959 byla bez
dostatečné projekční připravenosti
zahájena výstavba třídírny
uranu MAPE v Mydrovarech, kraj České Budějovice.
Projekční nepřipravenost měla za následek,
že na staveniště byl dodán materiál,
který v dané etapě výstavby nebyl
zapotřebí. Proto jsou od roku 1959 na volném
prostranství v blátě a ve vodě skladovány
tvárnice, roury a jiný materiál, který
nebude pravděpodobně vůbec použit. Na
stavbu mlýnice bylo v roce 1960 dodáno 700 m3
řeziva, které leží dosud na staveništi
a nebude v dohledné době použito. V důsledku
změn v projekci došlo k přestavbě některých
objektů, což si vyžádalo vícenáklady
jak finančních, tak i materiálových
prostředků. Podle revizní zprávy,
vyžádané VB od Ústřední
správy Jáchymovských dolů, činí
škody vzniklé rozkrádáním, zničením
stavebního materiálu a změnami v projekci,
částku přes 4 milióny Kčs.
Nebo v roce 1960 bylo v rámci
elektrifikace trati Košice - Čierná započato
se stavbou měnírny v Ruskově. Koncem roku
1960, kdy stavební náklady dostoupily výše
300 000 Kčs, byla stavba zastavena v důsledku toho,
že se se stavbou započalo na území,
které je plánováno pro rozšíření
kamenolomu.
Téměř ve všech
výrobních i nevýrobních úsecích
národního hospodářství je rozšířeno
rozkrádání mzdových fondů nebo
jiných prostředků, určených
k odměnám zaměstnanců. Nejběžnější
způsob této trestné činnosti je vykazování
neexistujících zaměstnanců, zvyšování
počtu odpracovaných hodin, nebo zvyšování
hodnoty proplacené práce.
Všechny odhalené případy
rozkrádání mzdových fondů nejsou
však tak jednoduché a některé, zejména
z poslední doby, svědčí o rafinovanosti
pachatelů.
Např. v n. p. Východočeské
chemické závody je 54 samostatných výplatních
středisek, která zpracovávají pro
celopodnikovou mzdovou účtárnu vlastní
mzdové listiny. ROLEČEK, jako mzdový účetní,
prováděl pro celopodnikovou mzdovou listinu rekapitulaci
střediskových mzdových listin a zároveň
vyplácel mzdovým účetním jednotlivých
středisek mzdy, takže prakticky vykonával dvě
funkce, které se mají vzájemně kontrolovat.
Této situace využil k rozkrádání.
Při sumarisaci jednotlivých položek ve mzdových
výkazech pro hlavní pokladnu, snižoval pravidelně
každý měsíc vždy u některého
střediska částku strženou za daň
ze mzdy a o stejný obnos zvyšoval částku
vyplacených záloh. Při výplatě
předával na střediska podle původních
údajů peníze a částky, o které
byla zkrácena daň ze mzdy, si ponechával.