Soudruzi, jestliže hodnotíme úroveň řídící práce, musíme se též zabývat metodami řízení hospodářství, které je svěřeno do pravomoci národních výborů.

Řada výsledků v plnění plánu letošního roku ukazuje, že bylo správné zvýšit pravomoc národních výborů v řízení jednotlivých hospodářských odvětví.

Přesto se v rozvoji hospodářství řízeného národními výbory projevily v roce 1961 některé vážné nedostatky, které svědčí o tom, že se národním výborům nepodařilo na všech úsecích osvojit si takové metody řízení, které by odpovídaly rozsahu přenesené pravomoci. O těchto nedostatcích je třeba hovořit, i když ze strany ústředních úřadů není vždy poskytována národním výborům dostatečná pomoc, pokud jde o řešení problémů, s kterými se na ně národní výbory obracejí, což pochopitelně nepřispívá k zlepšení jejich práce.

Národní výbory nedokázaly důsledně prosadit, aby investiční prostředky i stavební kapacity byly soustředěny na nejdůležitější stavby, nedokázaly zajistit uspokojivý průběh bytové výstavby včetně občanské vybavenosti sídlišť, která je stále předmětem oprávněné kritiky našich pracujících.

Ve stavebních podnicích národních výborů není plněn plán produktivity práce při současném překračování plánovaných průměrných výdělků a mzdových fondů. Typickým příkladem nedostatečného usměrňování podřízených podniků je úsek služeb, zejména pokud jde o čistírny a prádelny, kde se nejen opožďuje výstavba a instalace zařízení, ale kde národní výbory nepřistupují dost důrazně k zavádění dvousměnného provozu. Termíny zakázek se nezkracují, přestože právě úsek služeb by měly národní výbory zajišťovat tak, aby nedocházelo ke stále opakovaným stížnostem.

Národní výbory se při řízení a kontrole jim podřízených odvětví málo opírají o statistické výkaznictví a věnují málo pozornosti jeho zkvalitnění. Proto dochází často ke zkreslování skutečně dosahovaných výsledků a k uplatňování neoprávněných požadavků. S tím souvisí i neuspokojivá prověrková činnost. V hospodářství národních výborů se sice prověrková činnost postupně zlepšuje, ale stále ještě nedosáhla potřebné úrovně. Řada případů nesplnění plánu a porušení státní disciplíny byla umožněna tím, že národní výbory neprověřují důsledně práci jim svěřených organizací a odpovědných pracovníků.

Prohlubování řízení a plánování po linii ministerstev i národních výborů musí být stálým procesem, v němž je třeba soustavně přizpůsobovat všechny používané nástroje vyvíjejícím a měnícím se podmínkám, problémům a úkolům. Jestliže se dnes setkáváme s tím, že není dostatečně prosazována hospodárnost, že nedosahujeme potřebné efektivnosti, že nejsou s dostatečnou přesností stanovovány potřeby, je tomu tak v neposlední řadě zřejmě proto, že u nás zaostala práce s normami všeho druhu, že nevyužíváme evidence ani k signalizaci poruch, ani k rozboru vývoje složitých vztahů v národním hospodářství. Z tohoto stavu nutno vyvodit závěry. Velkou pomocí a zdrojem podnětů pro řešení těchto úkolů jsou myšlenky, které přinesl XXII. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu.

Soudružky a soudruzi!

Jen překonáním subjektivních příčin můžeme dospět k vyřešení příčin objektivních a zamezit tak další neplnění plánu na rozhodujících úsecích. Při neplnění je především třeba zjednávat nápravu, vést k odpovědnosti, krátce řečeno jednat, a to včas, rychle a účinně.

Jestliže v plánu stanovíme určité úkoly, jestliže tento plán přijmeme, pak se musí stát programem činnosti, pak musíme v plném rozsahu a s plnou odpovědností zajistit i realizaci tohoto plánu. Není jistě třeba zdůrazňovat, že k tomu musíme vytvářet plné podmínky v praktické práci již ve zbývajících týdnech letošního roku, abychom tak zlepšili předpoklady ke splnění úkolů plánu na rok 1962.

Soudruzi, mluvíme zde o vážných problémech našeho hospodářství, přestože naše průmyslová výroba rychle roste, že roste životní úroveň lidu, že rostou nové závody.

Současná světová situace je charakterizována ekonomickou soutěží dvou světových soustav, soutěží mírovou, v níž je naším cílem udržet mír ve světě natrvalo. Proto si nemůžeme dopřát odpočinku, proto je třeba bojovat o každou tunu uhlí, o každou tunu oceli, o každý nový závod, o každý nový stroj. Vždyť v této historické soutěži patří Československu, jeho dělnické třídě, družstevnímu rolnictvu a inteligenci jedno z předních míst. To je pro nás čest a o ní musíme pod vedením osvědčené vůdkyně našeho lidu Komunistické strany Československa bojovat. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Děkuji místopředsedovi vlády a předsedovi Státní plánovací komise soudruhu Šimůnkovi za jeho výklad.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Otváram prerušenú schôdzu.

Do rozpravy k výkladu predsedy Štátnej plánovacej komisie sa prihlásili poslanci Čermák, Miska, inž. Litvaj, Borůvka.

Dávam slovo prvému prihlásenému rečníkovi posl. Čermákovi.

Posl. Čermák: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Náměstek předsedy vlády s. inž. Šimůnek nás ve svém referátě seznámil s tím, jak je plněn státní národohospodářský plán letošního roku s předpoklady na sestavení plánu roku 1962.

Ve svém diskusním příspěvku bych chtěl hovořit k některým problémům strojírenství.

Rozvojové úkoly našeho průmyslu i celého národního hospodářství kladly a kladou stále větší nároky a požadavky na úroveň řízení a plánování hospodářského rozvoje, zvláště těžkého průmyslu. Proto také tempa růstu, zvláště některých oborů strojírenské výroby, jsou zvláště v posledních letech vysoká, z čehož vyplývají stále vyšší nároky na organizování výrobního procesu a vytváření podmínek pro jeho uskutečňování.

V Leninových závodech v Plzni bylo dosaženo v posledních letech úspěchů, které byly hodnoceny i v celostátní soutěži o Rudé prapory vlády - i ÚRO. Na těchto úspěších se nemalou měrou podílely dobré výsledky dosahované ve zvyšování produktivity práce. Jedním z hlavních zdrojů v této oblasti bylo i úspěšné zkracování výrobních cyklů, které kromě toho přineslo stamiliónové úspory pro národní hospodářství v oběžných fondech.

Je pochopitelné, že organizování výrobního procesu mnoha set tisíc součástí s různým technologickým průběhem výroby strojů a zařízení kusového a ve značné míře prototypového charakteru klade samo o sobě vysoké nároky na organizování výrobního procesu v poměrně krátkých výrobních cyklech.

Jednou ze základních podmínek výrobního procesu za této situace je zajištění co nejvyšší kompletnosti materiálu v době, kdy má být výroba zahájena, protože není dostatek kapacity ani sil k rozpracování takových zakázek, které pak nemohou být materiálem dokompletovány.

Jen s největším úsilím a široce rozvinutou iniciativou pracujících v Leninových závodech pod vedením našich stranických organizací se podařilo narůstající obtíže v nedostatku materiálu již v I. čtvrtletí t. r. v jeho závěru překonat. Problémy spojené s kompletací materiálu a nedostatku kapacit na těžkých strojích však dále narůstaly v průběhu II. čtvrtletí a prakticky znemožnily plynulé organizování výrobního procesu v krátkých výrobních cyklech a nakonec vyústily v neplnění plánu.

V současné době je ve výrobě ohroženo - pro nedodání nebo pozdní dodání materiálu - zboží v hodnotě mnoha desítek miliónů Kčs.

Je to dlouhá řada výrobků, které byly takto postiženy. To však, i když už samo o sobě má nepříznivý vliv na národní hospodářství, není ještě tak podstatné. Zvláště závažné je, že každý stroj a zařízení vyráběná v LZ je součástí velikých a důležitých investičních celků, které nemohou být bez tohoto zařízení uvedeny do provozu vůbec, nebo se značným zpožděním. Škody, které z tohoto titulu pak vzniknou, jsou mnohonásobné a neúměrně vyšší, vzhledem k hodnotě dodaného zboží z našeho podniku.

Již stejně tak nepříznivou situaci v zásobování výroby ocelovými odlitky zhoršily ještě:

živelní katastrofa v Rotavě, jak se o ní zmínil s. místopředseda vlády, neplnění dodávek odlitků z externích sléváren v naší republice,

neúplné a pozdní zavedení nepřetržitého provozu ve slévárnách našeho podniku.

Závod Rotava byl začátkem června demolován povodní. Závod je pověřen výrobou hornického a slévárenského zařízení, jeřábových koček a pojezdů a výrobou ocelových odlitků pro všechny elektrické traťové lokomotivy. Jeho kapacita kryje potřebu Leninových závodů v malých a středních druzích ocelových odlitků zhruba 50 %. Vyřazením závodu vznikla ztráta ocelových odlitků, která narušila výrobu v hodnotě více jak 500 miliónů Kčs. Rozhodnutím MTS, které bylo oprávněné, aby kapacity v Plzni byly věnovány ve prospěch výroby elektrických lokomotiv, byla samozřejmě rozrušena výroba v ostatních oborech a prakticky se znemožnila kompletace zakázek značného rozsahu menšími a středními odlitky. To se projevilo jednak ve zvýšení neužitečné rozpracované výroby a jednak v nemožnosti plnění plánu ve výrobě zboží. Tím byla postižena výroba zařízení pro válcovny, zařízení pro doly a slévárny, výroba turbin atd.

Jen na základě velikého úsilí v organizování výrobního procesu je zajištěno, že nebude ztraceno cca 500 mil. vyrobeného zboží, nýbrž jen cca za 230 miliónů Kčs.

Bylo stanoveno, že za ztrátu ocelových odlitků v Rotavě bude získána výpomoc pro LZ v ostatních slévárnách v naší republice. Stalo se však, přes četná jednání, že ostatní slévárny převzaly výrobu odlitků pro náš podnik v nepatrné výši, která kryla způsobenou ztrátu jen asi ze 6 %.

Nepříznivou situaci v zásobování odlitky dále zhoršují pro náš podnik také dodávky od externích sléváren. Je tedy možno předpokládat, že za současné dodavatelské morálky nebude do konce roku dodáno od externích sléváren a Ferrometu několik set tun ocelových odlitků, čímž je vážně narušena výroba našeho podniku.

Pokládám za nutné, uvést příklad, protože částka ztráty výroby zboží v LZ zdaleka nevystihuje obrovské následky pro celé národní hospodářství. Pro výběhový úsek blokovny, včetně výběhu nůžek určených pro rekonstrukci VŽKG, nebylo dodáno několik odlitků Ferrometem i ostatními slévárnami. Kromě jiného i z tohoto důvodu bude zařízení pozdě uvedeno do provozu proti předpokládanému termínu a soudruzi z VŽKG vypočítali, že pro národní hospodářství to znamená ztrátu cca 50 tisíc tun válcovaného materiálu v příštím roce.

Obdobný příklad je i u zařízení dolů, kde pro nedodání odlitků Ferrometem je ohrožena kompletace dolů Paskov, Jeremenko, Stonava, Gottwald a Žofie a soudruzi z MPE opět vypočítali, že tyto nedodávky představují ztrátu více jak 1 milión tun koksovatelného uhlí.

Další z příčin této nepříznivé situace bylo taktéž nedostatečné zajištění nepřetržitého provozu ve slévárnách našeho podniku.

Obdobný stav je i ve výkovcích, který byl způsoben havariemi lisů ve velké kovárně LZ, kde většina zařízení je zastaralá.

Technický stav lisů, vzhledem k dnešním vysokým požadavkům na výrobu, je pochopitelně naprosto nedostatečný. Zavedení nepřetržitého provozu ve velké kovárně tento stav ještě zhoršilo, což se projevilo ve vyšší poruchovosti, která nakonec vyústila v havarii lisů, o čemž se také zmínil s. místopředseda vlády.

Havariemi lisů přes vysoké úsilí zmenšit ztráty, dojde k nesplnění asi 1400 tun volně kovaných výkovků.

Z uvedené situace vyplývá, že u strojírenské metalurgie musí být vytvořeny pokud možno urychleně dostatečné celostátní kapacitní reservy, které by vyloučily podobné havarijní stavy, kdy celkem malý objem základních materiálů, tj. odlitků a volných výkovků není možné v rámci celé republiky zatím nahradit, což má za následek tak vážné škody pro naše národní hospodářství.

Výroba našich sléváren je také ovlivňována dodávkami slévárenských písků, keramického materiálu, různých pojidel a olejů. Tyto dodávky jednak chodí pozdě a jednak jsou nekvalitní. Při dnešních požadavcích na kvalitu odlitků je nezbytně nutné, aby byl zajištěn materiál v požadované kvalitě. Je nutné, aby ministerstvo stavebnictví i chemie věnovaly těmto dodávkám větší pozornost - i když je to pro ně jen jako přidružená výroba.

Nebylo by ovšem správné, kdybych říkal, že všechny příčiny jsou jen v méně kvalitních dodávkách těchto materiálů. Je nutné si přiznat, že hodně viny máme ve slévárnách v nedostatečné technologii a značně vysoké zmetkovitosti. Na tomto úseku máme ještě hodně rezerv, jejichž odstranění je plně v našich rukou.

Uvedené příklady, které jistě nejsou vyčerpávající, jen podtrhují, v čem je třeba vidět v rámci těžkého strojírenství nejslabší článek. Je jím nesporně strojírenská metalurgie, která soustavně zaostává za rozvojem strojírenských ploch a kapacit. Budování kapacit strojírenské metalurgie a její technologické vybavení pro nové potřeby národního hospodářství je spojeno se značnými časovými i technickými nároky, neboť všechno nové, co v tom směru bude podnikáno, musí být řešeno nejen z hlediska kvantity, ale i kvality. Kvalita tohoto, pro strojírenství výchozího oboru znamená především zabezpečení rychlejšího tempa růstu produktivity v našich slévárnách a kovárnách, jež až dosud v tomto směru zůstávají značně za mechanickou výrobou pozadu a v mnohém již dnes nebezpečně stagnují.

Strojírenská metalurgie je také tím faktorem, který za dnešního stavu způsobuje, že náš stát se stává v rozhodujících úsecích výrobní činnosti čím dále tím více zranitelným.

Jistě nelze nadále připustit, aby výroba těžkého strojírenství, tak náročná a citlivá na všasný přísun polotovarů při poměrně krátkých výrobních cyklech, byla takto narušována a brzděna.

Proto je nutno dnešní situaci ve strojírenské metalurgii generálně vyřešit - pokud nebude jiných cest - přehodnocením dosavadní sortimentní skladby projektovaných kapacit a její revizí v rámci resortů uvolnit materiálové a finanční zdroje, jejichž soustředění na hlavní články strojírenské metalurgie v rámci těžkého strojírenství přinese nejen rychlé ozdravění pro celou pětiletku, ale vytvoří i nové možnosti pro další rozvoj strojírenství ve 4. pětiletém plánu i dalších pětiletkách. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávam slovo posl. Miskovi.

Posl. Miska: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi.

Po výkladu s. náměstka Šimůnka cítím povinnost, abych dnes v Národním shromáždění vystoupil. Jako poslanec NS vím, že mojí povinností a nás všech poslanců je, abychom mimo jiné byli vzorní na každém úseku a také plnili státní plán. My v Ostravsko-karvinském revíru tento úkol neplníme na sto procent. Děláme našemu národnímu hospodářství velké starosti. Víme ovšem, co každá tuna uhlí pro republiku znamená. Jsme si vědomi, že za 35 t uhlí dostáváme ze zahraničí tunu masa. Víme, že za 18 t jakostního uhlí pětatřicítky dostáváme tunu sádla. Víme, že za 10 t uhlí dostáváme tunu pomerančů pro naše děti. Víme, že dostáváme za své uhlí, které je velmi cenné, mnoho věcí, jež naše republika potřebuje, aby dala našim pracujícím co potřebují.

Chtěl bych se zmínit, jak to u nás v revíru vypadá a co budeme dělat. Dne 7. dubna 1961 mne strana pověřila do funkce ředitele Sdružení Ostravsko-karvinských dolů. Soudruh tajemník Köhler přijel do Ostravy z pověření ÚV a řekl mi, že musím dělat všechno pro to, aby se Ostravsko-karvinský revír dostal na takovou úroveň, jako jsme za spolupráce stranických orgánů dali do pořádku doly Urx a Fučík. Řekl mi, že musím dělat všechno pro to, aby havíři viděli, že mají tátu v revíru.

Na dole Urx se nám podařilo šachtu, která neplnila 9 roků plán, dostat na plán během 6 týdnů. Za pomoci všech havířů, techniků stranických, odborových a mládežnických orgánů šachta plán plnila, plní dodnes a odevzdává našemu státu zisky.