V zemědělských družstvech nám
v současné době schází zejména
odborné kádry. V roce 1960 připadalo v JZD
na 1 vysokoškoláka 6023 ha zemědělské
půdy, na 1 odborníka se středoškolským
vzděláním 1338 ha zemědělské
půdy, zatímco pro odborné řízení
zemědělské výroby je potřeba
získat odborníky s vysokoškolským a
středoškolským vzděláním
tak, aby na 1 vysokoškoláka bylo 400 - 500 hektarů
a na 1 odborníka se středoškolským vzděláním
100 - 150 ha zemědělské půdy. Předpokládáme,
že odborným kádrům a absolventům
škol velmi přispěje nové sociální
zabezpečení družstevníků.
Praktické uskutečnění tohoto opatření,
které v Národním shromáždění
projednáváme, vyžaduje, aby byly sladěny
zájmy družstevníků a celé společnosti.
Proto, jak jsem již řekl, systém sociálního
zabezpečení družstevníků v rozsahu
a ve výši jako u zaměstnanců se v zásadě
vztahuje na členy těch družstev, která
svoji ekonomickou stabilitou a úrovní výroby
vytvořila předpoklady pro přechod na vyšší
úroveň hospodaření. Této úrovně
mohou dosáhnout však družstva pouze vytvořením
potřebných opatření v základní
činnosti družstva, tj. v družstevní zemědělské
velkovýrobě především zvyšováním
hektarových výnosů a užitkovosti hospodářských
zvířat. Máme zájem na tom, aby co
nejvíce družstev přešlo na úplné
sociální zabezpečení. Tato cesta je
v souladu se zájmy družstevníků i celé
společnosti. Musíme však mít neustále
na mysli, že to však závisí jen a jen
na vyšší úrovni hospodaření.
Družstva s vyšší úrovní hospodaření
dávají více hodnot společnosti; také
jejich příspěvek - 4 % - je vyšší
než u ostatních družstev. Mohou proto i od společnosti
více očekávat. Naší snahou proto
musí být, aby všechna družstva tím,
že zvýší péči o výrobu
a hospodaření, vytvářela od samého
počátku předpoklady pro přechod na
vyšší úroveň hospodaření.
Všude ve výrobě, v každém zemědělském
závodě, máme velké rezervy a máme
také možnosti tyto rezervy proměnit v tuny
obilí, masa, mléka a vajec. Musíme současně
energicky řešit všechna zaostávající
družstva a dostat je na úroveň družstev
předních.
S velkou péčí a odpovědností
musíme vážit přechod na soustavu peněžního
odměňování bez pracovních jednotek.
Jak ukázaly zkušenosti družstev, která
tato odměňování zavedla, je nutné
vytvářet dostatečné finanční
zdroje pro stejnoměrnou výplatu peněžních
odměn po dobu celého roku. Stabilita peněžní
odměny vyžaduje v družstvech vytvořit
provozní zajišťovací fond, který
má postupnou dotací dosáhnout až 25
% celkové roční výše fondu odměn.
Zavedením soustavy peněžního odměňování
změní se v družstvu i systém rozdělování
naturálií. Místo dosavadního výdeje
naturálií za pracovní jednotku, při
peněžním odměňování
budou družstevníci naturálie nakupovat, a to
v rozsahu potřebném pro výživu své
rodiny a krmení drobného hospodářského
zvířectva. Zavedení soustavy peněžního
odměňování má pro družstva
význam zejména v tom, že peněžní
odměna vyplácená bez výkyvů
v průběhu celého roku, zvyšuje hmotnou
zainteresovanost družstevníka na práci v družstevním
hospodářství a odstraňuje časový
nesoulad mezi vykonanou prací a odměnou za ni.
Zavedení tohoto systému odměňování
v družstvech napomáhá rychlejšímu
rozvoji společné výroby, zvyšuje produktivitu
práce a podstatně snižuje náklady na
výrobu. Dostatečně vysoká odměna
vyplácená v družstvech, která zavedla
soustavu peněžního odměňování,
je pro družstevníky podnětem ku zrušení
jejich záhumenkových hospodářství.
V těch družstvech, která hospodaří
bez záhumenků, lze plně uplatňovat
nejnovější poznatky vědy a techniky
a maximálně využít pracovní účasti
družstevníků ke splnění jejich
úkolů. Tato forma hospodaření je jednou
z důležitých podmínek pro přiblížení
zemědělské výroby na úroveň
výroby průmyslové.
Přechod družstev na vyšší formu hospodaření
se nesmí stát formální záležitostí
pro to, aby družstevníci získali veškeré
sociální dávky, ale musí k ní
dojít jen na základě zvýšení
výrobní úrovně a upevnění
ekonomiky družstev. Při praktickém provádění
tohoto opatření je nutno vyžadovat správný
přístup okresních a krajských národních
výborů, které budou přechod družstev
na vyšší úroveň hospodaření
doporučovat a schvalovat.
Ve všech ostatních družstvech rovněž
přispěje nové sociální zabezpečení
k rozšíření sociální péče,
ke zlepšení věkové struktury pracovníků
a získání především mladých
lidí. Pro družstevníky budou zavedeny téměř
všechny dávky ze státního sociálního
zabezpečení, zejména jim budou poskytovány
přídavky na děti, dávky pro zabezpečení
matky, lázeňská péče apod.
mimo nemocenského, které bude v těchto družstvech
hrazeno celé z prostředků sociálního
fondu. Poskytování nových dávek členům
těchto družstev bude mít jak význam
sociální, tak i ekonomický. Vycházíme
z toho, že plnění plánu družstev
musí se stát zájmem každého družstevníka.
Zákonný nárok na plné rodinné
přídavky budou mít družstevníci
těch družstev, která se vypořádají
s rovnoměrným a pravidelným plněním
plánu nákupu zemědělských výrobků.
Nesplní-li družstvo vlastním zaviněním
tyto své úkoly, budou družstevníkům
poskytovány pouze snížené přídavky
na děti. Snížení přídavků
na děti při neplnění plánu
družstva bude mít svůj význam v ekonomickém
i sociálním směru tehdy, jestliže důsledky
neplnění ponesou všichni družstevníci
a nikoliv jen družstevníci s dětmi. Proto uplatňujeme
zásadu, podle které družstva mají ze
svých vlastních prostředků doplnit
přídavky na děti družstevníků
až do výše plných přídavků.
Očekáváme, že vázanost výše
přídavků na děti na plnění
plánovaných nákupních úkolů
družstev bude mít mobilizační účinek
při plnění plánu zemědělské
výroby.
V této souvislosti bych chtěl zdůraznit,
že základním zdrojem růstu sociálních
příjmů a celkové životní
úrovně družstevníků je, stejně
jako u ostatních pracujících v našem
národním hospodářství, rozvoj
celospolečenských fondů. Bez jejich rychlého
vzestupu by nebylo možno uskutečňovat ani ostatní
součásti životní úrovně
jako např. v bytové výstavbě, službách
obyvatelstvu apod. Vzestup společenských fondů
plně závisí na zvýšení
výroby při jejím soustavném zhospodárňování.
Právě proto klademe za základní podmínku
dalšího zvyšování životní
úrovně družstevníků splnění
a překročení úkolů třetí
pětiletky.
Za úspěšné zavedení sociálního
zabezpečení družstevníků a splnění
jeho očekávaných cílů mají
velikou odpovědnost národní výbory.
Zejména okresním národním výborům
se dostává do rukou důležitý
nástroj, který může v mnoha směrech
významně napomáhat v plnění
úkolů zemědělské výroby.
Nepochybuji, že okresní národní výbory
plně využijí podnětů, které
dává předpokládaný návrh
zákona k další mobilizaci družstevníků
za splnění a překročení plánovaných
úkolů družstev.
Soudruzi a soudružky poslanci, předložený
návrh zákona o sociálním zabezpečení
družstevníků je důkazem, že jedině
socialistický stát může řešit
problémy životní úrovně rolníků
v takovém rozsahu a tak zásadně. Všichni
družstevníci bezpochyby ocení velký
význam nového sociálního zabezpečení.
Pro naše družstevní rolníky je velmi poučné
srovnání sociálního postavení
drobných a středních rolníků
za kapitalismu a dnešního zabezpečení.
Například v průměru na 1 ha platili
drobní rolníci téměř o polovinu
vyšší daně než statkáři;
neustále se zvyšovalo zadlužení tím,
že ceny za zemědělské produkty se snižovaly,
přičemž výrobní náklady
až o 43 % vzrostly. Jen na úrocích zaplatili
rolníci ročně 1 1/2
miliardy Kčs. Následkem kapitalistického
vykořisťování statisíce lidí
hledalo obživu ve městech anebo se vystěhovalo
do Ameriky. Kapitalisté ovládali vesnici. Nemohlo
tedy být vůbec o sociálním zabezpečení
drobných a středních rolníků
ani řeči.
Podobná situace je dnes v kapitalistických zemích.
Růstem monopolů, koncentrací kapitálu
a militarizací národního hospodářství,
přichází každoročně desítky
tisíc drobných a středních rolníků
o svá hospodářství. V těchto
zemích je zabezpečení rolníků
ve stáří a v nemoci jejich soukromou záležitostí.
Jsme přesvědčeni, že nové sociální
pojištění tak, jak dnes je vám předkládáno
ke schválení, bude důležitou pobídkou
v úsilí za rozvoj zemědělské
výroby i významným krokem k dalšímu
růstu životní úrovně družstevníků.
Soudružky a soudruzi,
splnění všech rozhodujících úkolů
ve výrobě a nákupu zemědělských
výrobků v roce 1962 je nezbytné pro rozvoj
zemědělské výroby a plánovaný
růst životní úrovně v dalších
letech třetí pětiletky. K tomu musí
významně přispět všichni pracující
v zemědělství rozhodným nástupem
a kvalitním provedením jarních prací.
Úsilí našich družstevníků,
pracovníků státních statků,
všech mechanizátorů, agronomů a fukcionářů
národních výborů, STS, nákupních
a zásobovacích závodů musí
směřovat k překonání všech
obtíží a nedostatků, k odhodlání
splnit a překročit úkoly uložené
státním plánem v letošním roce.
Vycházejme z toho, že přes určitou dobrou
přípravu není ve všech okresech a zemědělských
závodech všechno v pořádku, v zem. závodech
jsou nedostatky. Bude nutné zvyšovat péči,
zdokonalovat řízení zemědělství
národními výbory i pomoc všech pracujících,
funkcionářů a orgánů. Obracím
se také na vás všechny, zde přítomné
poslance, abyste všemi silami přispěli k zabezpečení
letošních jarních prací i dalších
úkolů v našem zemědělství.
Věřím, že ve svých volebních
obvodech kontrolou i jinou pomocí přispějete
k řádnému průběhu jarních
prací a spolu s poslanci národních výborů
pomůžete na místě řešit
nedostatky. Pokud jste funkcionáři družstev
a státních statků nepochybuji, že váš
závod bude příkladem, školou vzorného
provedení jarních prací. Poslanci, kteří
pracují v odvětvích, která zajišťují
potřeby zemědělství mají rovněž
velkou možnost přispět k zabezpečení
letošních úkolů v zemědělství
řádným plněním plánu
v průmyslových závodech.
Naším společným a důležitým
úkolem bude neustálá mobilizace lidí,
rozvíjení jejich iniciativy a socialistického
soutěžení. Musíme dosáhnout,
aby každý zemědělský závod
a každý pracovník čestně splnil
úkoly uložené ústředním
výborem KSČ v únoru letošního
roku, aby přispěl svým závazkem za
překročení plánu na počest
XII. sjezdu naší Komunistické strany Československa.
(Potlesk.)
Předseda NS Fierlinger: Děkuji soudruhu ministrovi
za jeho zprávu.
Přerušuji schůzi na 20 minut.
Podpreseda NZ Valo: Zahajujem prerušenú schôdzu.
Do rozpravy k prvému bodu sa prihlásili poslanci
inž. Miroslav Svoboda a Žilinský.
Dávam slovo prvému prihlášenému
rečníkovi posl. inž. Miroslavu Svobodovi.
Posl. inž. Miroslav Svoboda: Soudružky a soudruzi
poslanci, s. ministr Krutina nám podal všestranný
přehled našeho současného stavu zemědělské
výroby na počátku letošního jara.
Ve svém diskusním příspěvku
se chci dotknout některých hlavních zásad
a problémů, jimiž bychom se měli řídit
v letošních jarních pracích. Chtěl
bych zdůraznit, že by s konečnou platností
mělo být jaro považováno za nejdůležitější
a rozhodující období v ročním
cyklu zemědělských prací. Stále
je vžité přesvědčení,
že jarní práce jsou tím nejsnadnějším,
co se během roku dělá. Z hlediska pracnosti
je tomu tak. Ale to velmi často svádí k tomu,
že se podceňuje kvalita prováděných
prací. Rychlé splnění úkolů
v jarních pracích bez dodržení potřebné
kvality je jednou z příčin, proč zemědělskou
výrobu nezvyšujeme požadovaným tempem.
Uvedu příklady. Výnosy ozimů, zvláště
pšenice a řepky vytváříme z 80
% jarními agrotechnickými zásahy. U pícnin
má jarní zásah podíl 50 % na dosahovaném
výnosu. U plodin, které sejeme na jaře je
jejich kultivace a ošetřování rozhodující.
U nás např. na písečných půdách,
které máme v družstvu, si velmi zakládáme
na výnosech pšenice, protože jsme poznali, že
pšenici jako nejtvárnější obilovinu
můžeme dobře formovat právě jarními
zásahy. Pšenice nám skýtá největší
záruku svými výnosy pokud jde o zajištění
krmivové základny.
Je třeba vyvracet názor, že na jaře
se práce udělají jednou rukou. Je třeba
pochopit, že k jarním pracím je potřeba
použít obou rukou a ještě více
správně myslících hlav. Jaký
je stav příprav a jaké úkoly musíme
v letošním jarním období řešit.
Nechci se šířit o dobré připravenosti
našich mechanizačních prostředků,
ale chci říci jen takovou krátkou připomínku.
V STS nám stojí celá řada neopravených
traktorů, zvláště Zetor 50 a DT 54,
které často zahálejí pro nedostatek
třeba pouze jedné součástky, která
je úzkým profilem, a kterou nemůžeme
sehnat. Horší je to s organizací práce
a s organizací nasazených mechanizačních
prostředků. Ne všechna družstva staví
plány jarních prací na zásadě
plného využití strojů a na jejich hospodárném
a účelném použití. Např.
aby byly používány zásadně pásové
traktory na přípravu pomocí agregátu.
Pojem harmonogram nasazení a vytížení
jednotlivých traktorů je výrazem namnoze
neznámým. A přece je to tak velmi důležité
- v našem družstvu by např. při stavu
traktorů, kterých na 1000 ha máme 12 a to
ne ještě všechny kolové, 3 z toho jsou
pásové, v našem družstvu by při
tomto počtu traktorů nebylo možno zvládnout
jarní práce tak v krátké době
jak je letos zapotřebí. Je potřebí,
což také my provádíme a provádí
to i celá řada družstev, sjednávat s
patronátními závody anebo s pracujícími,
kteří bydlí na vesnici a ovládají
řízení traktorů obsazení druhých
směn, protože v družstvech máme stále
ještě nedostatek kvalifikovaných traktoristů.
Zásadou je v noci připravovat a ve dne sít.
U nás máme k dnešnímu dni již 1/3
ječmene zasetou, chystáme se zítra sít
cukrovku, máme skoro veškerou půdu - až
na některé zbytky, to je asi takových 10
- 15 % - usmykánu a to pouze díky tomu, že
obsazujeme prodloužené a noční směny.
Odpočívající nebo nevyužitý
traktor či jiný stroj svádí k uspěchanosti,
což především vadí v kvalitě
prací. Tady platí zásada, že kdo šetří
stroj tím, že jej nevyužívá, šidí
sebe a celé národní hospodářství.
S. ministr Krutina se zmínil o situaci v zásobování
umělými hnojivy. Soudružky a soudruzi, tuto
otázku nelze odbýt konstatováním,
jak se to často v družstvech nebo na okrese děje,
že umělých hnojiv je málo. Zjišťujeme,
že chyby jsou také jinde. Např. se v poslední
době stává, obzvláště
nyní, když máme sloučená družstva,
že vagonové zásilky nejsou rozdělovány
stejnoměrně mezi všechna družstva. To
znamená, že v některých druzích
hnojiv jsou družstva přezásobena a v jiných
druzích zase jim chybí potřebné množství.
Myslím, že by bylo třeba, abychom si nyní,
na začátku jarních prací, alespoň
v rámci okresu tyto rozdíly vzájemnou směnou
vyrovnali. Domnívám se, že naše doprava
manko v umělých hnojivech za těch 10 - 14
dní určitě nedohoní. Hlavně
bude třeba, aby se používala umělá
hnojiva důsledně tam, kde se nejlépe projeví
žádoucí efekt ve zvýšení
výroby a to u obilovin, okopanin a kukuřice. To
bude mít vliv nejen na plnění smluv o dodávce,
ale hlavně na zajištění krmivové
základny, která je dosud úzkým profilem.
Ještě jedna věc v souvislosti s umělými
hnojivy. Dnes se stále více používá
služeb Agroletu, nejen pro ochranu kultur, ale také
pro rozmetání umělých hnojiv. Jaké
to má výhody, to zde nemusím rozvádět.
Jde např. o včasnost, rychlost a vysokou kvalitu
práce, oproti nespolehlivým traktorovým rozmetadlům,
která pracují ne dost spolehlivě. Přesvědčili
jsme se o tom loni, když jsme si dali část
pozemků pohnojit Agroletem. Letos jsme usilovali o to,
abychom měli Agroletem pohnojeny všechny pozemky,
ale vzhledem k tomu, že Agrolet dostal úkoly především
zajistit potřeby pohraničních okresů,
byli jsme nuceni použít našich rozmetadel. Považuji
za žádoucí, aby Agrolet byl vybaven tak, aby
mohl daleko šířeji provádět svoji
práci pro zmíněné již přednosti,
tj. kvalitu, rychlost a výkonnost. Pak by se nemohlo stát,
že v zemědělských závodech zůstanou
často ležet nepoužitá hnojiva, místo
aby se dostala včas tam, kam patří. Uvolnilo
by to i řadu traktorů, které i několik
týdnů jezdí s rozmetadly, a to pro práce
kultivační, které mají takový
vliv pro zvýšení výroby.
Nyní několik poznámek k zajišťování
krmiva v letošním roce. Víme, že budeme
zaorávat značné plochy loňských
podsevů, zničených záplavou myší
a holomrazy. A co místo nich? Určitě rané
jarní směsky, alespoň u nás, pokud
jsem navštívil družstva, se jejich setí
uplatňuje. To má být prvním obilím
do půdy a vydatně je přihnojovat dusíkem.
Dále včas zesilážovat vše, co nezkrmíme
včas a znovu sít následné směsky
kukuřice s luštěninami. Většina
družstev dnes také skutečně má
zásoby luštěnin. Bude třeba, abychom
pomocí směsek využívali půdu
dvakrát, poněvadž si ulehčíme
práci, ježto je můžeme mechnizačně
sklízet a umožníme usušení co největšího
množství pícnin na zimu.
V družstvech často říkají, že
směsky jsou nákladným a riskantním
krmením, dražším než pícniny.
Je však nutné zvážit, že na tomto
ušetřená koruna nám může
v zimě způsobit nedostatkem krmení ztráty
pětkrát až desetkrát větší
než nás zasetí směsky stojí.
O tom je třeba všechny pracovníky v zemědělství
přesvědčit