Bude ale nutné, aby družstva plně využívala mechanizačních prostředků a investiční výstavby k zajištění a zvyšování zemědělské výroby a k snižování vlastních nákladů, které tvoří v průměru přes 50% hrubých tržeb.

Dále bych chtěl ještě zdůraznit tu část návrhu nové úpravy zemědělské daně, že družstvům, která přidělí do nedělitelného fondu na rozšířenou reprodukci a na splátky investičních půjček členů, z vlastních prostředků částky nad stanovenou hranici, bude se poskytovat sleva na dani, a to v zásadě stejným způsobem jako dosud.

Tato úprava poskytování slev podstatně zvýhodní ve srovnání s dosavadním stavem družstva, která mají provádět v nejbližších letech nutné stavební a mechanizační investice a pro jejich zajištění soustřeďují zejména vlastní finanční prostředky.

Tím ještě významněji než dosud vystupuje do popředí ekonomický význam zemědělské daně a národním výborům se tak dostává do rukou další nástroj, jehož mohou použít, budou-li ho správně uvádět v život, jako jednoho z prostředků k rozvoji zemědělské výroby a upevňování našich družstev. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Do rozpravy se ještě přihlásil posl. Žilinský, dávám mu slovo.

Posl. Žilinský: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky, súdruhovia.

Dnes prejednávame vládny návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon o poľnohospodárskej dani.

Poľnohospodárska daň má napomáhať k tomu, aby dôchodky družstiev a družstevníkov boli v súlade so zásadami odmeňovania podľa práce a aby boli zmierňované neodôvodnené rozdiely v príjmoch Jednotných roľníckych družstiev a družstevníkov, čo spôsobuje i rozdielna bonita pôdy, ako i rozdielne klimatické podmienky.

Nová poľnohospodárska daň má zainteresovať všetky JRD ako i všetkých družstevníkov na neustálom zvyšovaní poľnohospodárskej výroby, znižovaní vlastných nákladov na jednotku výroby.

Uvedenie nového zákona o poľnohospodárskej dani do života bude znamenať rýchlejšie upevňovanie JRD, hlavne tých, ktoré budú zvyšovať nedeliteľný fond na rozšírenú produkciu, budú prevádzať investičnú výstavbu svojpomocne a čo je hlavné, zákon pamätá na horské a podhorské družstvá, ktorým vychádza v ústrety.

Okrem tohoto návrh zákona za zaoberá i platením dane od drobných pestovateľov vinnej révy nad 5 árov za hrozno, alebo víno, ktoré neodpredajú na verejné zásobovanie okrem toho množstva, ktoré bude povolené pre domácu spotrebu, čo určí vyhláška. Toto isté sa týka i JRD, ktoré budú množstvo vína plánovať v CVFP a toto bude schválené ONV.

Keďže návrh nového zákona sa zaoberá okrem poľnohospodárskej dane i daňou z vína, chcel by som ako poslanec okresu Bratisiava-vidiek, ktorý okres je jedným z tých, ktorý má najväčšiu výmeru viníc, zmieniť sa o skutočnej situácii v našom vinohradníctve, lebo vylepšenie tejto situácie by znamenalo vyššie príjmy pre našu spoločnosť v súvislosti tohoto zákona.

Okres Bratislava vidiek má 2 974 ha viníc. Tieto vinice sú z väčšej časti umiestnené v Malokarpatskej oblasti. Vekové zloženie viníc je nasledovné: vinice do 5 rokov sú na ploche 441 ha. Vinice od 6-20 rokov sú na ploche 634 ha. Zbytok viníc, a to 1899 ha je nad 20 rokov, z toho však 50% je nad 50 rokov, ktoré dávajú takmer žiadnu úrodu.

V dôsledku tohoto je potrebné previesť na týchto viniciach rekonštrukciu a vinice neúrodné je potrebné úplne zlikvidovať a nahradiť výsadbou nových viníc.

Do roku 1970 má sa v našom okrese previesť rekonštrukcia viníc na výmere 2334 ha a nová výsadba sa má previesť na výmere 1264 ha. Perspektívne do roku 1980 má byť v okrese Bratisiava-vidiek zastúpenie vinohradov na výmere 4.160 ha.

Keď chceme, aby sa úloha na úseku vinohradníctva v našom okrese splnila, musíme každoročne previesť rekonštrukciu na výmere 150 ha a výsadbu nových viníc musíme previesť na ploche 60 ha.

Na prevádzanie tohoto však sú potrebné i finančné prostriedky. Keď podľa skutočnosti sa javí potreba finančných prostriedkov každoročne 12-15 miliónov ako investícia na rekonštrukciu a budovanie nových viníc, v praxi sa to prejavuje tak, že len v tomto roku bola uvoľnená čiastka 4 200 000 Kčs, čo je veľmi málo, lebo na vybudovanie jedného ha novej vinice a udržovanie tejto do 4 rokov, kedy prakticky začína rodiť, je náklad 62 250 Kčs.

V takýchto prípadoch, keď nie sú v potrebnom množstve uvoľňované objemy sa stáva i to, že napr. JRD Modra má na svojom nedeliteľnom fonde dostatok finančných prostriedkov na budovanie viníc, nakoľko však objem okresu nedovoľuje Modre dať objem, prostriedky na nedeliteľnom fonde ostávajú mŕtve, nevyužité, i napriek tomu, že by ich bolo nutné použiť na budovanie vinohradov.

Okrem tohoto je nutné hlavne v našej oblasti urýchlene riešiť otázku mechanizácie vinohradníctva.

Keď dnes hovoríme o mechanizácii a automatizácii poľnohospodárstva, vo vinohradníctve to co sa týka mechanizácie, vypadá veľmi zle. V okrese Bratisiava-vidiek na výmeru 2974 ha sa nachádza iba 9 kusov traktorov Holder a konkrétne JRD Modra, ktorá má 830 ha vinohradov, vlastní tieto traktory iba 2 kusy.

Vyzerá to skoro smiešne, keď na 400 ha vinohradov pripadá jeden malotraktor.

Aké sú skutočné náklady na výrobu jedného kg hrozna, keď značnú časť vinohradov, a to na kopcoch všetky vinohrady musia družstevníci kopať ručne. Ako zvyšuje náklady na výrobu hnojenie vinice, keď hnoj sa musí vynášať v putni na chrbte do kopcov malých Karpát.

Skutočnosť je tá, že napr. výroba jedného kg hrozna v roku 1961 na JRD Myslenice stála 8,20 Kčs.

Pre porovnanie chcem poukázať na jednu skutočnosť. JRD Modra obrába vinice trojím spôsobom. Prvý spôsob je obrábanie starých viníc, ktoré sa musia kopať ručne a nedá sa na týchto použiť žiadna mechanizácia. Na obrobenie jedného ha takejto vinice spotrebujú 650-700 pracovných jednotiek.

Druhý spôsob obrábania viníc je taký, kde bola prevedená rekonštrukcia, vinice boli preklčované, každý druhý rad bol vyhodený, v takejto vinici sa dá použiť konský poťah, alebo malotraktor Holder, a náklady na obrobenie jedného ha takejto vinice sú 470-500 PJ.

A tretí spôsob obrábania vinohradov je taký, že vinica je moderne vysadená do sponu troch metrov, pestuje sa na vysoké vedenie, obrábanie je tu také, že orba sa dá prevádzať i traktorom Super 50 alebo DT 54, postrek sa tuná dá prevádzať malotraktorom Holderom a náklady na obrobenie jedného ha takejto vinice sú 270-300 pracovných jednotiek, pričom výnosy sú vyššie ako u spôsobu prvého, len je tu jedna nevýhoda, že je nedostatok drôtu, na ktorý sa má vinič popínať a toto je niekedy tiež brzdou pri rozvoji vinohradníctva. l napriek tomu že tento drôt sa v našej republike nachádza a pri dobrej vôli niektorých rezortov by sa ho i pre naše vinohrady našlo dostatok.

Vážené súdružky, súdruhovia, podľa uvedeného je vidieť, že na úseku vinohradníctva máme ešte hodne nedostatkov.

Uznesenia historického XII. sjazdu KSČ ukladajú pracujúcim na úseku poľnohospodárstva veľké, ale splniteľné úlohy. Tieto úlohy sa týkajú i nášho vinohradníctva. Aby sme tieto úlohy mohli ľahko splniť, je potrebné, aby sa do plnenia tohoto zapojili i rezortné ministerstvá, aby i na tomto úseku bola urýchlene zabezpečená mechanizácia, čo pomôže podstatne znižovať náklady na výrobu, odbremeniť družstevníkov od ťažkej a namáhavej ručnej práce a hlavne pomôže nám úlohy vyplývajúce z návrhu zákona o poľnohospodárskej dani plniť.

Verím, že týchto mojich pripomienok o vinohradníctve si povšimnú zodpovední súdruhovia a urobia všetky opatrenia v prospech mechanizácie vinohradníctva a preto navrhujem vládny návrh zákona o poľnohospodárskej dani v plnom znení schváliť. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Pořad přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Hlásí se ještě posl. Hollý, dávám mu slovo.

Posl. Hollý: Soudružky a soudruzi, měl bych k projednávanému návrhu zákona dva dotazy. První dotaz je na soudruha zpravodaje nebo na soudruha ministra, a to, jak se bude řešit u sloučených družstev, tvořících velký celek, případ, kdy družstvo bylo zařazeno zčásti do řepařské oblasti a zčásti do oblasti pastvinářské. Umožní provozovací předpisy zařazení rozdělené, to znamená určitá výměra půdy do oblasti řepařské a určitá výměra do oblasti pastvinářské, tak jak je to ve skutečnosti, aby to prakticky nebylo na škodu družstva?

Druhý dotaz zní: Jak to bude vypadat u družstev, která jsou přeplatková, z hlediska daní. Národní výbory pochopitelně mají zájem, aby družstva plnila své povinnosti k rozpočtům národních výborů. Dosud to bylo takové, že přeplatkové družstvo prakticky daně neplatilo a tím byly národní výbory ochuzeny. Půjde to nyní řešit buď odpisem anebo jinak? Jiný příspěvek nemám.

Předseda NS Fierlinger: Slovo má zpravodaj posl. Brančík.

Zprav. posl. Brančík: Soudružky a soudruzi poslanci, poslanec Kruntorád přednesl velmi správnou připomínku, týkající se zařazení JZD do jednotlivých výrobních oblastí. Bude správné, aby tuto připomínku vyřídilo ministerstvo zemědělství.

Posl. Hollý měl dotazy dva. K prvnímu je možno jednoznačně říci, že právě nová zemědělská daň a její rozpětí umožňuje řešit bonitu pozemků podle průměru celého družstva zařazením do některé stupnice daně. Půjde například o oblast řepařskou s oblastí bramborářskou nebo kukuřičnou, rozpětí pět - dvanáct. Znamená to, že je možné daň zvýhodnit, vyměřit ji průměrně podle toho, jak to odpovídá zařazení do té které bonity půdy.

Druhá otázka - na tu nemohu odpovědět. Jsem jen toho názoru, že se věc bude řešit stejně jako dosud, poněvadž dnes se vyměřuje daň podle hrubého příjmu družstva. O to, co družstvo za rok nedosáhlo, se daň snižuje, ale daň musí být zaplacena národnímu výboru. Jak se bude dělat odpis nebo vyrovnání, to je věcí projednání s příslušným národním výborem.

Myslím, že jiných podstatných připomínek k zákonu nebylo. Proto navrhuji, aby zákon byl schválen ve znění zprávy výborů ústavně právního, zemědělského a výboru pro plán a rozpočet.

Předseda NS Fierlinger: Hlásí se ještě někdo ke slovu, k připomínce nebo k dotazu? (Nikdo.)

Nikdo se nehlásí, považuji rozpravu za skončenou.

Můžeme přistoupit ke hlasování.

Protože nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovat o celém vládním návrhu najednou podle předložené společné zprávy výborů zemědělského, pro plán a rozpočet a ústavně právního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani, a to ve znění společné zprávy výborů zemědělského, pro plán a rozpočet a ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani.

Tím jsme projednali třetí bod pořadu.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 11 hod. 59 min. a opět zahájena ve 12 hod. 25 min.)

(Předsednictví převzal místopředseda NS dr. Kyselý.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Zahajujem prerušenú schôdzu. Pristúpime k prejednávaniu štvrtého bodu programu, ktorým je.

4. Spoločná zpráva výboru poľnohospodárskeho, pre plán a rozpočet a ústavne právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 104) o štátnej poľnohospodárskej, potravinárskej a obchodnej inšpekcii (tlač 109)

Zpravodajkou je posl. Šmehlíková, dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Šmehlíková: Soudružky a soudruzi poslanci!

Návrh zákona o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci předkládá vláda Československé socialistické republiky na základě vládního usnesení č. 919 ze dne 1. 11. 1961, podle něhož byla vyloučena zemědělská část z bývalé Státní inspekce jakosti potravinářských a zemědělských výrobků a převedena do působnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a později na základě zákonného opatření č. 40/1962 Sb., (o zřízení Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků na Ústřední správu nákupu zemědělských výrobků.) Vzhledem k tomu, že cíl, který mají jednotlivé státní inspekce zajišťovat a plnit, je všem inspekcím společný a také jejich úkoly jsou si blízké, bylo rozhodnuto vypracovat jeden právní předpis. Návrh zákona dává tak jednotný společný právní základ pro konkrétní činnost všech tří státních inspekcí. Vládní návrh nesleduje zřizování nových útvarů s finančním dopadem. 3 státní inspekce, jak jsem již uvedla, pracují a od jejich ustavení byla jejich činnost zaměřována především na zajišťování jakosti výrobků, služeb obchodu, ochranu spotřebitelů a ochranu socialistického vlastnictví. O rozsahu činnosti těchto inspekcí svědčí čísla provedených kontrol, která se uvádějí v důvodové zprávě, kdy pracovníci státní obchodní inspekce jen za r. 1961 provedli 29.037 kontrol v obchodních jednotkách včetně provozoven veřejného stravování a v r. 1962 bylo již prověřeno 27 164 obchodních jednotek.

Při své práci orgány Státní obchodní inspekce prověřují zejména správnost prodeje zboží, pokud jde o dodržování váhy a míry, zachovávání stanovených maloobchodních cen a obchodních přirážek, dodržování povinných zásob a sortimentů zboží, dodržování norem pro skladbu a množství hotových jídel podávaných v podnicích společného stravování, dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů, zachovávání předpisů o převozu, skladování a úschově zboží. Dále orgány Státní obchodní inspekce sledují, zda prodávané zboží svou jakostí odpovídá platným normám a maloobchodním cenám, a dbají na ochranu majetku v socialistickém vlastnictví.

Při kontrole dodržování zásad poctivosti bylo 14 563 nákupů účtováno správně a 9 063 nákupů bylo předraženo. V kontrolních nákupech bylo nakoupeno zboží v hodnotě maloobchodních cen Kčs 375 025,65 a předražení činilo 15 076,77 Kčs a 4 179 obchodních jednotek bylo bez závad. Kontrola správné míry a váhy byla provedena v 16 699 obchodních jednotkách a nedostatky byly zjištěny v 9 691 případech.

K šizení spotřebitelů dochází převážně záměnou levnějších druhů zboží za dražší, nedodržováním maloobchodních cen, váhy a míry a nedodržováním materiálových spotřebních norem v provozovnách veřejného stravování. Ve skladech pak jako hlavní nedostatky se projevují nesprávná přejímka zboží od výrobce, nesprávné skladování zboží, nedodržování rozvozního plánu a vyskladňování zboží v nesprávných maloobchodních cenách, mírách a váhách.