Čtvrtek 24. ledna 1963

Tak v ZKL v Líšni při zkonstruování unifikované řady traktorů o výkonu 20, 30 a 45 k bylo dosaženo značného stupně unifikace a normalizace, asi u 80% součástek.

Na tomto základě normalizace bylo možno nastoupit dělbu práce, kdy v ZKL se provádí konečná montáž a výroba některých sestav a v ZJŠ Brno obrábíme na automatických obráběcích linkách vlastní konstrukce a výroby hlavu válce a motorovou skříň. Produktivita práce a využívání výrobních ploch se tímto soustředěním výrob na základě specializace několikanásobně zvyšují.

Z hlediska mezinárodní dělby práce v současné době probíhá postupná realizace připravované společné výroby traktorů unifikované řady mezi naší a Polskou lidovou republikou. Tato oblast spolupráce se konkrétně dotýká našeho závodu J. Švermy v Brně při zhotovování automatických obráběcích linek a dalších speciálních strojů, ZKL v Líšni a závodu Ursus ve Varsavě a některých dalších čs. závodů. Cílem této spolupráce je zefektivnění výroby jmenovaných traktorů na základě specializace a zvýšené sériovosti. Podle mého názoru v současné době jde o to, aby vzájemná spolupráce byla realizována oboustranně tak, jak byla při sjednávání mezistátních dohod míněna. Dále pak, protože traktor Zetor Super T50 - i na tlak našich zemědělců - proti původnímu záměru bude se v našem závodě vyrábět i v příštích letech, mimochodem u něj naši pracovníci připravují další modernizaci, musíme v účinné spolupráci s ministerstvem všeobecného strojírenství urychleně hledat společné cesty, jak dodávky pro PLR zajišťovat na náhradních plochách.

Soudružky a soudruzi, strojaři mimo již zmíněných úkolů podle závěrů a usnesení XII. sjezdu ve své práci mají nadále věnovat zvýšenou a maximální pozornost výrazným úsporám kovů a energie. Na několika příkladech z brněnských závodů chtěl bych ukázat, jaká pozornost se věnuje tomuto tak důležitému problému.

Z iniciativního úsilí kolektivu projektantů První brněnské soutěžícího o titul BSP a nositele titulu XII. sjezdu KSČ byl modernizován v krátké době s poměrně malými náklady kotel s práškovým topením o výkonu 25 t/h tak, že jeho výkon se zvýšil na 40 t/h bez velkých nákladů. Kromě toho je možno na kotli spalovat bez obtíží široký sortiment méněhodnotných paliv. Dále byly provedeny některé úpravy kotelního odstruskovacího a zauhlovacího zařízení pro zajištění spolehlivého provozu a snížení spotřeby elektrické energie. Jenom za 1 rok využíváním prvních patentovaných řešení se docílilo úspory na palivu v hodnotě 350 000 Kčs. Tyto úspory se podstatně zvýší využitím dalších návrhů, které se prováděnými zkouškami ukazují dosud jako úspěšné.

Bylo by zapotřebí, aby i jiné podniky využily těchto zkušeností ve svých vlastních centrálách. Při nedávném rozhovoru s některými pracovníky Výzkumného ústavu energetických zařízení První brněnské strojírny k současnému stavu v naší energetice, ve snaze pomoci věci, upozornili mne ještě na určité možnosti, jak se pokusit z našich tepelných elektráren dostat jestě vyšší výkony. Na určitou myšlenku je přivedli někteří naši zahraniční montéři a technici, kteří potvrzují, že na značné části námi dodávaných turbogenerátorů do Polska, Číny a jiných států soc. tábora se získávají vyšší výkony než námi udávané parametry. Po skončení některých pevnostních výpočtů a vytipování některých elektráren v Československu předloží své návrhy (asi do 14 dnů) ústřední správě energetiky. Doporučuji proto, aby ÚSE po obdržení návrhů, ve spolupráci s kolektivem pracovníků uvedeného výzkumného ústavu, urychleně návrhy projednala a případně zajistila jejich realizaci.

Široké pole působnosti je před námi ve strojírenství ještě v zajišťování pronikavějších úspor kovů. Jedna ze značných rezerv, kdy dochází přímo k vyplýtvání materiálem ve výrobní oblasti, spočívá dosud ve značné zmetkovitosti výroby součástí v mechanických obrobnách, v našich metalurgických provozech, zvláště ve slévárnách a kovárnách, abnormálními přídavky jak u odlitků tak i u výkovků. Příčiny jsou u nás především v nedodržování technologické kázně a v některých případech i chytračením, kdy jde o tunové plnění.

Druhý neméně důležitý a značný zdroj úspor materiálů, zvláště kovů, je přímo v rukou našich konstruktérů a projektantů. Tak např. v Královopolské strojírně v Brně na závěr minulého roku znovu prováděli veřejnou prověrku snižování spotřeby materiálu, která prokázala, že přes dosud zde docílené úspěchy z minulých let (výzva královopolských) je možno touto formou zajistit ještě další snížení spotřeby materiálu u dalších výrob.

Pracovníci v n. p. MEZ Brno nás mimo jiné upozornili, že v zájmu progresívnějších úspor mědi náhradou za hliník je třeba se zabývat i cenou hliníku, která je vůči mědi v průměru asi o 10% vyšší, ačkoliv zájem o úspory v mědi by vyžadoval spíše opačnou cenovou relaci. Zástupce SPK a MF na tuto připomínku již minulý týden ve výborech NS reagovali, takže se dá očekávat náprava v cenové relaci.

Soudružky a soudruzi poslanci, i když úkoly státního plánu ve strojírenství v tomto roce v podnicích MVS zůstávají zhruba asi na úrovni r. 1962, v těžkém strojírenství jdou asi o 1,5% níže, neznamená to ve strojírenství nějaký oddech; právě naopak vzhledem k úkolům vysokého vývozu strojírenských výrobků a přednostního zajišťování důležitých a rozhodujících staveb spolu s maximální efektivností a kvalitou strojírenských výrobků, jsou to úkoly, které budou vyžadovat iniciativu a tvůrčí úsilí všech strojařů. Usnesení XII. sjezdu KSČ spolu s výzvou předních pracovníků našeho průmyslu a zemědělství jsou spolehlivou cestou i v našem strojírenství jak dále zlepšovat strojírenskou výrobu a ještě lépe zabezpečovat rozvoj národního hospodářství.

A my, strojaři, jsme pevně přesvědčeni, že pracující v československém strojírenství, i přes obtíže, které prožíváme, pod vedením naší strany svou úlohu čestně splní. (Potlesk.)

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávám slovo posl. Fišarovej.

Posl. Fišarová: Soudružky a soudruzi, spotřební průmysl splnil přes všechny potíže uplynulého roku všechny hlavní úkoly státního plánu. Toto plnění je již tradiční a svědčí o vysokém uvědomění více jak 520 tisíc pracujících v tomto resortu a o cílevědomé práci hospodářských pracovníků.

Význam 5 výrobních odvětví: textilního, kožedělného, sklářského, dřevozpracujícího a polygrafie, která jsou ministerstvem spotřebního průmyslu řízena, je v našem národním hospodářství veliký. Ve více jak 2500 závodech zajišťuje spotřební průmysl 15,8% průmyslové výroby v ČSSR. Na tvorbě tržních fondů se podílí 42,5% a zajišťuj e vývozní pián našeho státu 21,6% , do kapitalistické ciziny je největším vývozcem podílem 28%. Exportní úkoly, uložené spotřebnímu průmyslu, byly vesměs překročeny. Je pochopitelné, že pro nastávající zajištění takto rozsáhlé výroby nárokuje značný podíl dovozních kvót pro zajištění své surovinové základny.

K omezení závislosti na kapitalistických zemích nastupuje spotřební průmysl cestu chemizace všech svých odvětví. Je to plně v souladu se světovým vývojem a v plné shodě s dokumentem Komunistické strany Československa o rozvoji naší socialistické společnosti. Tuto linii zdůraznil zvláště XII. sjezd Komunistické strany Československa, kde problémům chemizace u spotřebního průmyslu jsou věnovány podstatné části závěru. Zvláštní význam mají tyto závěry pro náš tradiční textilní průmysl, kde je stále ještě odkázán na dovoz klasických surovin vlny, bavlny, lnu a juty, a to v podstatné části z kapitalistických zemí. V roce 1960 spotřeboval textilní průmysl 178 000 tun textilních vláken, z toho 127 000 tun přírodních, 48 000 tun viskózových a 3000 tun syntetických vláken. Máme-li lépe uspokojovat domácí i zahraniční trh, dosáhnout a předstihnout jakostí výrobků kapitalistických zemí, pak je nutno zvýšit vliv chemických vláken ve spotřebním průmyslu. Zatím ve srovnání s předními kapitalistickými zeměmi je úroveň spotřeby chemických výrobků, používaných ve spotřebním průmyslu v naší vlasti, podstatně nižší. I když se chemické výrobky používají ve všech výrobních odvětvích, základní surovinou pro spotřební průmysl jsou chemická textilní vlákna. Syntetická vlákna jsou právě oním činitelem, který podstatně zlepšuje užitné hodnoty a tím tedy i vlastnosti výrobků, které lidé denně potřebují a bez nichž se ani do budoucna neobejdou. Protože nemáme dostatek syntetických vláken, musíme vyrábět některých výrobků zbytečně mnoho a plýtváme vlastně surovinami i lidskou prací. Kdybychom například vyráběli punčochové kalhoty z krepsilonu, mohli bychom snížit výrobu při velmi střízlivém odhadu nejméně o 60% a ušetřit tak asi 1500 tun dovážené bavlny, a lidé by přitom byli spokojenější, protože by dostali daleko vzhlednější a trvanlivější zboží, než jim dosud můžeme nabídnout.

Výzkumný ústav bavlnářský v Ústí nad Orlicí vyvinul řadu různých druhů zboží denní potřeby, kde se dají syntetická vlákna spolu s bavlnou použít. Jsou to hlavně různé druhy popelínu na pánské košile, dámské šatovky, pánské letní šatovky, kepry na pracovní oděvy a lůžkoviny. Některé druhy látek z nových materiálů byly zařazeny do vzorových kolekcí ministerstva spotřebního průmyslu už v roce 1958, jako lůžkoviny a další. Avšak ministerstvo vnitřního obchodu dosud nenárokovalo výrobu těchto druhů zboží. Tak kupříkladu byly na zkoušku vyrobeny prostěradla ze směsi bavlny a silonu a dány do zkušebního provozu do nemocnice v Ústí nad Orlicí a ve Střešovicích. Výsledek byl, že životnost těchto druhů lůžkovin je více jak 3krát větší. Normální prostěradlo slouží v těchto ústavech 2 roky a to už se musí opravovat; tato prostěradla ze směsi bavlny a silon u slouží už 6 let a dosud nejsou poškozená. Nemocnice v Ústí nad Orlicí i ve Střešovicích jsou s nimi velmi spokojeny. Dále výroba tohoto druhu zboží a hlavně jeho trvanlivost předpokládá i velké finanční úspory našemu národnímu hospodářství. Též kepr na pracovní oděvy vyrábíme z bavlny, asi 20 mil. metrů ročně. Použijeme-li při výrobě směsi bavlny a silonu, snížila by se výroba na 10 mil. metrů a možná i méně, a přitom by se zvýšila životnost pracovních oděvů a o to nám především jde.

V současné době se na vnitřním trhu nedostává například tesilových oděvů, vrchního pleteného ošacení a prádla, silonových košil, krepsilonových ponožek i jiných druhů výrobků. Všechny tyto příklady svědčí o tom, že v zájmu uspokojení potřeb lidí je nezbytné, aby se výroba syntetických materiálů rychle rozvíjela.

Zájmy naší výroby jsou v plném souladu se zájmy společnosti. V tom je zásadní rozdíl v poměru výrobce a spotřebitele. V kapitalistických státech nemají výrobci zájem, aby využili vynikající vlastnosti této nové suroviny pro zvyšování užitných hodnot výrobků a tím prakticky k snižování objemu výroby. Kapitalistický výrobce má zájem, aby výrobek vydržel co nejméně a aby spotřebitel musel kupovat stále nové výrobky. Řeší to jednak vlastní konstrukcí výrobků tím, že používá co nejjemnějšího vlákna, nevhodné směsi, určené pouze pro efekt, nezesiluje nejvíce namáhaná místa ve výrobku, jako jsou například paty a špice u ponožek apod. Takovéto počínání je v naprostém rozporu s potřebami naší společnosti. My máme zájem, aby byly výrobky nejen hezké, ale aby také měly úměrnou trvanlivost, aby nemusely být často opravovány, prostě aby sloužily.

Přes plánované zvýšení syntetických vláken do roku 1970 bude jejich spotřeba na hlavu v Československu nižší než v NDR, Polsku, Japonsku, Itálii, Francii, USA a dalších státech. Tato situace je o to nepříznivější že máme možnost využít některé velmi dobré výsledky výzkumníků z oboru chemických vláken. Pracovníci výzkumného ústavu chemických vláken ve Svitu pod Tatrami ve spolupráci s textilními výzkumníky vyřešili oblemování tesilu chemickou cestou. Je to novinka, která při plném zavedení znamená velké národohospodářské úspory. Při opoždění výstavby závodu na výrobu tesilu a pro některé doplňkové chemikálie nemůžeme z tohoto vynikajícího vynálezu v dohledné době bohužel mnoho vytěžit.

Stejně úspěšně si počínají textilní a strojírenští výzkumníci a vývojáři při výrobě spřádacích zařízení na chemická vlákna. Stroje, ověřované v n. p. SILON, jsou světové úrovně a byly vysoce hodnoceny sovětskými odborníky, i odborníky z kapitalistických zemí. Opožděné rozhodnutí o výstavbě závodu na chemická vlákna neumožní využít tuto velkou iniciativu a tvůrčí schopnost našich lidí.

Až dosud výroba syntetických vláken nedosahuje potřebné kvality. Našemu chemickému průmyslu nepodařilo se odstranit základní nedostatky při výrobě, které spočívají zejména ve vysoké rozvláknitosti, která je mnohem větší než u zahraničního vlákna. Dále je to pruhovitost, nerovnoměrná tažnost. Z toho vyplývá, že se nedosahuje% I. volby a neplní se vládní usnesení, které stanoví minimálně 55% I. volby. Zde by mělo vyvinout více úsilí a iniciativy hospodářské vedení závodu i Revoluční odborové hnutí na závodě a dbát na to, aby se zvýšila kvalita syntetického vlákna. Národní podnik KOLORA v Semilech, který zpracovává syntetická vlákna, nemůže vlákna naší výroby použít pro osnovu na tryskové stavy z důvodů, které jsem uvedla a ministerstvo spotřebního průmyslu zajišťuje pro národní podnik KOLORA polyamidové hedvábí ve výši 100-120 tun ročně dovozem ze zahraničí a to představuje 4 mil. Kčs v devizách. Nedostatek chemického průmyslu je také v tom, že vyrábí pro pletařský i tkalcovský sektor pouze jeden typ polyamidového hedvábí a neřídí se požadavky a potřebou. Jiný požadavek na zákrut mají tkalcovny a jiný pletárny, hlavně výrobci punčoch musí provádět doskávání vlákna na potřebný počet 300-600 zákrutů. Tak dochází k duplicitě práce, vznikají vícenáklady v národním podniku ELITE a v národním podniku SVIT, které představují 2,8 mil. Kčs. Vysoký osnovní zákrut v zahraničí se nahrazuje používáním speciální šlichty, která zdrsňuje povrch vlákna. Bude proto nutné, aby ministerstvo chemického průmyslu orientovalo výzkumné ústavy k tomu, aby se intenzívněji zabývaly vývojem speciální šlichty, ale i barviv, abychom je mohli ve výrobě našeho hedvábnictví použít.

Ministerstvo chemického průmyslu ve spolupráci ROH by mělo organizovat hnutí na závodech "Za vysokou kvalitu syntetických vláken a nepokračovat ve špatně započaté práci. Musí nastoupit i odborníci se svými zkušenostmi, které nabyli v NDR, aby je uplatnili v praxi ve spolupráci s dělníky na pracovištích. Pro zkvalitnění výroby silonových a viskózových vláken by prospělo, kdyby nastala užší spolupráce mezi pracovníky chemického a spotřebního průmyslu. Je třeba, aby pracovníci, kteří vyrábějí umělá vlákna, se seznámili se zpracováním těchto vláken na tkaninu a úplet a punčochy, a nabyté zkušenosti uplatnili při výrobě.

Národní podnik Hedva, který zpracovává viskózové hedvábí z Bratislavy, navázal úzkou spolupráci s vedením hedvábnického cechu a odborovou organizací a bylo docíleno toho, že materiál je zvláště tříděn pod názvem "Dodávka z pásu vzorné kvality" a tato spolupráce přináší dobré výsledky.

V současné době je tato spolupráce prohlubována vzájemnou výměnou zkušeností nejlepších pracovníků, brigádami socialistické práce, je prováděno pravidelné vyhodnocování jednotlivých partií, včetně dokončení výpadu hotového zboží. Tento způsob spolupráce byl navázán také se závodem Senice, kde vzájemná návštěva brigád socialistické práce, nejlepších pracovníků a techniků pomáhá k větší disciplíně a dodržování technické kázně, která je rozhodujícím činitelem a především pomáhá k zvýšené odpovědnosti pracovníků a k vyšší kvalitě.

Podmínky pro rozšíření výroby přírodních vláken nejsou u nás téměř žádné. Rozšiřování výroby vláken viskózových vzhledem k jejich nižší užitné hodnotě i naší pasívní bilanci dřeva není ani účelné, ani efektivní. Zato výroba syntetických vláken, pro níž je u nás dostatečně široká surovinová základna a jejich užitná hodnota předčí i vlákna přírodní, musí se stát perspektivně hlavní surovinovou základnou naší rozvinuté textilní výroby.

Ukázalo se, že pro naši výrobu ze všech dnes známých syntetických vláken má největší význam výroba polyamidů, tj. silonů a polyesterů, tj. tesilu. Obě vlákna jsou vysoce kvalitní a pro jejich výrobu máme potřebné suroviny.

Hlavním problémem výroby ve spotřebním průmyslu je zaopatření vhodných tuzemských surovin. Jedná se o všechny druhy surovin: textilní, kožařské, dřevařské i suroviny pro sklářský a keramický průmysl.

Musíme využít i takové zdroje, jako je sběr odpadových surovin textilních, a to hlavně z občanského sběru. Mnoho odložených textilních výrobků leží v domácnostech nevyužito, mnohdy se i zcela nehospodárně spalují. Pro náš textilní průmysl však jsou takto získané suroviny velmi důležité, dokonce tak důležité, že bez nich nemůžeme vyrábět některé druhy velmi požadovaného zboží. Například těžší vlněné tkaniny, nábytkové tkaniny, tepláky a podobně. Jedná se o tak důležitou surovinu, že ji každoročně musíme dovážet z kapitalistických zemí. Je úkolem nás všech, zvláště však národních výborů, aby byla věnována organizaci sběru podstatně větší péče, než je tomu dosud. V samém spotřebním průmyslu jsou organizovány akce na zvýšení sběru textilního odpadu, kterého se zúčastní přímo zaměstnanci. Národní podnik VIGONA Svitavy, Kras Brno a RETEX Ivančice vyzvaly všechny podniky spotřebního průmyslu, aby zorganizovaly mezi svými zaměstnanci domácí sběr textilních surovin. Je to velmi dobrá iniciativa a stálo by za to, aby se rozšířila v celostátním měřítku.

Při veškeré péči o budování a rozvoj výroby chemických vláken musíme využívat vhodné tuzemské zdroje, mezi nimiž zaujímají důležité místo právě suroviny.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP