Tak v ZKL v Líšni při zkonstruování
unifikované řady traktorů o výkonu
20, 30 a 45 k bylo dosaženo značného stupně
unifikace a normalizace, asi u 80% součástek.
Na tomto základě normalizace bylo možno nastoupit
dělbu práce, kdy v ZKL se provádí
konečná montáž a výroba některých
sestav a v ZJŠ Brno obrábíme na automatických
obráběcích linkách vlastní
konstrukce a výroby hlavu válce a motorovou skříň.
Produktivita práce a využívání
výrobních ploch se tímto soustředěním
výrob na základě specializace několikanásobně
zvyšují.
Z hlediska mezinárodní dělby práce
v současné době probíhá postupná
realizace připravované společné výroby
traktorů unifikované řady mezi naší
a Polskou lidovou republikou. Tato oblast spolupráce se
konkrétně dotýká našeho závodu
J. Švermy v Brně při zhotovování
automatických obráběcích linek a dalších
speciálních strojů, ZKL v Líšni
a závodu Ursus ve Varsavě a některých
dalších čs. závodů. Cílem
této spolupráce je zefektivnění výroby
jmenovaných traktorů na základě specializace
a zvýšené sériovosti. Podle mého
názoru v současné době jde o to, aby
vzájemná spolupráce byla realizována
oboustranně tak, jak byla při sjednávání
mezistátních dohod míněna. Dále
pak, protože traktor Zetor Super T50 - i na tlak našich
zemědělců - proti původnímu
záměru bude se v našem závodě
vyrábět i v příštích letech,
mimochodem u něj naši pracovníci připravují
další modernizaci, musíme v účinné
spolupráci s ministerstvem všeobecného strojírenství
urychleně hledat společné cesty, jak dodávky
pro PLR zajišťovat na náhradních plochách.
Soudružky a soudruzi, strojaři mimo již zmíněných
úkolů podle závěrů a usnesení
XII. sjezdu ve své práci mají nadále
věnovat zvýšenou a maximální
pozornost výrazným úsporám kovů
a energie. Na několika příkladech z brněnských
závodů chtěl bych ukázat, jaká
pozornost se věnuje tomuto tak důležitému
problému.
Z iniciativního úsilí kolektivu projektantů
První brněnské soutěžícího
o titul BSP a nositele titulu XII. sjezdu KSČ byl modernizován
v krátké době s poměrně malými
náklady kotel s práškovým topením
o výkonu 25 t/h tak, že jeho výkon se zvýšil
na 40 t/h bez velkých nákladů. Kromě
toho je možno na kotli spalovat bez obtíží
široký sortiment méněhodnotných
paliv. Dále byly provedeny některé úpravy
kotelního odstruskovacího a zauhlovacího
zařízení pro zajištění
spolehlivého provozu a snížení spotřeby
elektrické energie. Jenom za 1 rok využíváním
prvních patentovaných řešení
se docílilo úspory na palivu v hodnotě 350
000 Kčs. Tyto úspory se podstatně zvýší
využitím dalších návrhů,
které se prováděnými zkouškami
ukazují dosud jako úspěšné.
Bylo by zapotřebí, aby i jiné podniky využily
těchto zkušeností ve svých vlastních
centrálách. Při nedávném rozhovoru
s některými pracovníky Výzkumného
ústavu energetických zařízení
První brněnské strojírny k současnému
stavu v naší energetice, ve snaze pomoci věci,
upozornili mne ještě na určité možnosti,
jak se pokusit z našich tepelných elektráren
dostat jestě vyšší výkony. Na určitou
myšlenku je přivedli někteří
naši zahraniční montéři a technici,
kteří potvrzují, že na značné
části námi dodávaných turbogenerátorů
do Polska, Číny a jiných států
soc. tábora se získávají vyšší
výkony než námi udávané parametry.
Po skončení některých pevnostních
výpočtů a vytipování některých
elektráren v Československu předloží
své návrhy (asi do 14 dnů) ústřední
správě energetiky. Doporučuji proto, aby
ÚSE po obdržení návrhů, ve spolupráci
s kolektivem pracovníků uvedeného výzkumného
ústavu, urychleně návrhy projednala a případně
zajistila jejich realizaci.
Široké pole působnosti je před námi
ve strojírenství ještě v zajišťování
pronikavějších úspor kovů. Jedna
ze značných rezerv, kdy dochází přímo
k vyplýtvání materiálem ve výrobní
oblasti, spočívá dosud ve značné
zmetkovitosti výroby součástí v mechanických
obrobnách, v našich metalurgických provozech,
zvláště ve slévárnách
a kovárnách, abnormálními přídavky
jak u odlitků tak i u výkovků. Příčiny
jsou u nás především v nedodržování
technologické kázně a v některých
případech i chytračením, kdy jde o
tunové plnění.
Druhý neméně důležitý
a značný zdroj úspor materiálů,
zvláště kovů, je přímo
v rukou našich konstruktérů a projektantů.
Tak např. v Královopolské strojírně
v Brně na závěr minulého roku znovu
prováděli veřejnou prověrku snižování
spotřeby materiálu, která prokázala,
že přes dosud zde docílené úspěchy
z minulých let (výzva královopolských)
je možno touto formou zajistit ještě další
snížení spotřeby materiálu u
dalších výrob.
Pracovníci v n. p. MEZ Brno nás mimo jiné
upozornili, že v zájmu progresívnějších
úspor mědi náhradou za hliník je třeba
se zabývat i cenou hliníku, která je vůči
mědi v průměru asi o 10% vyšší,
ačkoliv zájem o úspory v mědi by vyžadoval
spíše opačnou cenovou relaci. Zástupce
SPK a MF na tuto připomínku již minulý
týden ve výborech NS reagovali, takže se dá
očekávat náprava v cenové relaci.
Soudružky a soudruzi poslanci, i když úkoly státního
plánu ve strojírenství v tomto roce v podnicích
MVS zůstávají zhruba asi na úrovni
r. 1962, v těžkém strojírenství
jdou asi o 1,5% níže, neznamená to ve strojírenství
nějaký oddech; právě naopak vzhledem
k úkolům vysokého vývozu strojírenských
výrobků a přednostního zajišťování
důležitých a rozhodujících staveb
spolu s maximální efektivností a kvalitou
strojírenských výrobků, jsou to úkoly,
které budou vyžadovat iniciativu a tvůrčí
úsilí všech strojařů. Usnesení
XII. sjezdu KSČ spolu s výzvou předních
pracovníků našeho průmyslu a zemědělství
jsou spolehlivou cestou i v našem strojírenství
jak dále zlepšovat strojírenskou výrobu
a ještě lépe zabezpečovat rozvoj národního
hospodářství.
A my, strojaři, jsme pevně přesvědčeni,
že pracující v československém
strojírenství, i přes obtíže,
které prožíváme, pod vedením
naší strany svou úlohu čestně
splní. (Potlesk.)
Podpredseda NZ dr. Kyselý: Dávám slovo
posl. Fišarovej.
Posl. Fišarová: Soudružky a soudruzi,
spotřební průmysl splnil přes všechny
potíže uplynulého roku všechny hlavní
úkoly státního plánu. Toto plnění
je již tradiční a svědčí
o vysokém uvědomění více jak
520 tisíc pracujících v tomto resortu a o
cílevědomé práci hospodářských
pracovníků.
Význam 5 výrobních odvětví:
textilního, kožedělného, sklářského,
dřevozpracujícího a polygrafie, která
jsou ministerstvem spotřebního průmyslu řízena,
je v našem národním hospodářství
veliký. Ve více jak 2500 závodech zajišťuje
spotřební průmysl 15,8% průmyslové
výroby v ČSSR. Na tvorbě tržních
fondů se podílí 42,5% a zajišťuj
e vývozní pián našeho státu 21,6%
, do kapitalistické ciziny je největším
vývozcem podílem 28%. Exportní úkoly,
uložené spotřebnímu průmyslu,
byly vesměs překročeny. Je pochopitelné,
že pro nastávající zajištění
takto rozsáhlé výroby nárokuje značný
podíl dovozních kvót pro zajištění
své surovinové základny.
K omezení závislosti na kapitalistických
zemích nastupuje spotřební průmysl
cestu chemizace všech svých odvětví.
Je to plně v souladu se světovým vývojem
a v plné shodě s dokumentem Komunistické
strany Československa o rozvoji naší socialistické
společnosti. Tuto linii zdůraznil zvláště
XII. sjezd Komunistické strany Československa, kde
problémům chemizace u spotřebního
průmyslu jsou věnovány podstatné části
závěru. Zvláštní význam
mají tyto závěry pro náš tradiční
textilní průmysl, kde je stále ještě
odkázán na dovoz klasických surovin vlny,
bavlny, lnu a juty, a to v podstatné části
z kapitalistických zemí. V roce 1960 spotřeboval
textilní průmysl 178 000 tun textilních vláken,
z toho 127 000 tun přírodních, 48 000 tun
viskózových a 3000 tun syntetických vláken.
Máme-li lépe uspokojovat domácí i
zahraniční trh, dosáhnout a předstihnout
jakostí výrobků kapitalistických zemí,
pak je nutno zvýšit vliv chemických vláken
ve spotřebním průmyslu. Zatím ve srovnání
s předními kapitalistickými zeměmi
je úroveň spotřeby chemických výrobků,
používaných ve spotřebním průmyslu
v naší vlasti, podstatně nižší.
I když se chemické výrobky používají
ve všech výrobních odvětvích,
základní surovinou pro spotřební průmysl
jsou chemická textilní vlákna. Syntetická
vlákna jsou právě oním činitelem,
který podstatně zlepšuje užitné
hodnoty a tím tedy i vlastnosti výrobků,
které lidé denně potřebují
a bez nichž se ani do budoucna neobejdou. Protože nemáme
dostatek syntetických vláken, musíme vyrábět
některých výrobků zbytečně
mnoho a plýtváme vlastně surovinami i lidskou
prací. Kdybychom například vyráběli
punčochové kalhoty z krepsilonu, mohli bychom snížit
výrobu při velmi střízlivém
odhadu nejméně o 60% a ušetřit tak asi
1500 tun dovážené bavlny, a lidé by
přitom byli spokojenější, protože
by dostali daleko vzhlednější a trvanlivější
zboží, než jim dosud můžeme nabídnout.
Výzkumný ústav bavlnářský
v Ústí nad Orlicí vyvinul řadu různých
druhů zboží denní potřeby, kde
se dají syntetická vlákna spolu s bavlnou
použít. Jsou to hlavně různé
druhy popelínu na pánské košile, dámské
šatovky, pánské letní šatovky,
kepry na pracovní oděvy a lůžkoviny.
Některé druhy látek z nových materiálů
byly zařazeny do vzorových kolekcí ministerstva
spotřebního průmyslu už v roce 1958,
jako lůžkoviny a další. Avšak ministerstvo
vnitřního obchodu dosud nenárokovalo výrobu
těchto druhů zboží. Tak kupříkladu
byly na zkoušku vyrobeny prostěradla ze směsi
bavlny a silonu a dány do zkušebního provozu
do nemocnice v Ústí nad Orlicí a ve Střešovicích.
Výsledek byl, že životnost těchto druhů
lůžkovin je více jak 3krát větší.
Normální prostěradlo slouží v
těchto ústavech 2 roky a to už se musí
opravovat; tato prostěradla ze směsi bavlny a silon
u slouží už 6 let a dosud nejsou poškozená.
Nemocnice v Ústí nad Orlicí i ve Střešovicích
jsou s nimi velmi spokojeny. Dále výroba tohoto
druhu zboží a hlavně jeho trvanlivost předpokládá
i velké finanční úspory našemu
národnímu hospodářství. Též
kepr na pracovní oděvy vyrábíme z
bavlny, asi 20 mil. metrů ročně. Použijeme-li
při výrobě směsi bavlny a silonu,
snížila by se výroba na 10 mil. metrů
a možná i méně, a přitom by se
zvýšila životnost pracovních oděvů
a o to nám především jde.
V současné době se na vnitřním
trhu nedostává například tesilových
oděvů, vrchního pleteného ošacení
a prádla, silonových košil, krepsilonových
ponožek i jiných druhů výrobků.
Všechny tyto příklady svědčí
o tom, že v zájmu uspokojení potřeb
lidí je nezbytné, aby se výroba syntetických
materiálů rychle rozvíjela.
Zájmy naší výroby jsou v plném
souladu se zájmy společnosti. V tom je zásadní
rozdíl v poměru výrobce a spotřebitele.
V kapitalistických státech nemají výrobci
zájem, aby využili vynikající vlastnosti
této nové suroviny pro zvyšování
užitných hodnot výrobků a tím
prakticky k snižování objemu výroby.
Kapitalistický výrobce má zájem, aby
výrobek vydržel co nejméně a aby spotřebitel
musel kupovat stále nové výrobky. Řeší
to jednak vlastní konstrukcí výrobků
tím, že používá co nejjemnějšího
vlákna, nevhodné směsi, určené
pouze pro efekt, nezesiluje nejvíce namáhaná
místa ve výrobku, jako jsou například
paty a špice u ponožek apod. Takovéto počínání
je v naprostém rozporu s potřebami naší
společnosti. My máme zájem, aby byly výrobky
nejen hezké, ale aby také měly úměrnou
trvanlivost, aby nemusely být často opravovány,
prostě aby sloužily.
Přes plánované zvýšení
syntetických vláken do roku 1970 bude jejich spotřeba
na hlavu v Československu nižší než
v NDR, Polsku, Japonsku, Itálii, Francii, USA a dalších
státech. Tato situace je o to nepříznivější
že máme možnost využít některé
velmi dobré výsledky výzkumníků
z oboru chemických vláken. Pracovníci výzkumného
ústavu chemických vláken ve Svitu pod Tatrami
ve spolupráci s textilními výzkumníky
vyřešili oblemování tesilu chemickou
cestou. Je to novinka, která při plném zavedení
znamená velké národohospodářské
úspory. Při opoždění výstavby
závodu na výrobu tesilu a pro některé
doplňkové chemikálie nemůžeme
z tohoto vynikajícího vynálezu v dohledné
době bohužel mnoho vytěžit.
Stejně úspěšně si počínají
textilní a strojírenští výzkumníci
a vývojáři při výrobě
spřádacích zařízení
na chemická vlákna. Stroje, ověřované
v n. p. SILON, jsou světové úrovně
a byly vysoce hodnoceny sovětskými odborníky,
i odborníky z kapitalistických zemí. Opožděné
rozhodnutí o výstavbě závodu na chemická
vlákna neumožní využít tuto velkou
iniciativu a tvůrčí schopnost našich
lidí.
Až dosud výroba syntetických vláken
nedosahuje potřebné kvality. Našemu chemickému
průmyslu nepodařilo se odstranit základní
nedostatky při výrobě, které spočívají
zejména ve vysoké rozvláknitosti, která
je mnohem větší než u zahraničního
vlákna. Dále je to pruhovitost, nerovnoměrná
tažnost. Z toho vyplývá, že se nedosahuje%
I. volby a neplní se vládní usnesení,
které stanoví minimálně 55% I. volby.
Zde by mělo vyvinout více úsilí a
iniciativy hospodářské vedení závodu
i Revoluční odborové hnutí na závodě
a dbát na to, aby se zvýšila kvalita syntetického
vlákna. Národní podnik KOLORA v Semilech,
který zpracovává syntetická vlákna,
nemůže vlákna naší výroby
použít pro osnovu na tryskové stavy z důvodů,
které jsem uvedla a ministerstvo spotřebního
průmyslu zajišťuje pro národní
podnik KOLORA polyamidové hedvábí ve výši
100-120 tun ročně dovozem ze zahraničí
a to představuje 4 mil. Kčs v devizách. Nedostatek
chemického průmyslu je také v tom, že
vyrábí pro pletařský i tkalcovský
sektor pouze jeden typ polyamidového hedvábí
a neřídí se požadavky a potřebou.
Jiný požadavek na zákrut mají tkalcovny
a jiný pletárny, hlavně výrobci punčoch
musí provádět doskávání
vlákna na potřebný počet 300-600 zákrutů.
Tak dochází k duplicitě práce, vznikají
vícenáklady v národním podniku ELITE
a v národním podniku SVIT, které představují
2,8 mil. Kčs. Vysoký osnovní zákrut
v zahraničí se nahrazuje používáním
speciální šlichty, která zdrsňuje
povrch vlákna. Bude proto nutné, aby ministerstvo
chemického průmyslu orientovalo výzkumné
ústavy k tomu, aby se intenzívněji zabývaly
vývojem speciální šlichty, ale i barviv,
abychom je mohli ve výrobě našeho hedvábnictví
použít.
Ministerstvo chemického průmyslu ve spolupráci
ROH by mělo organizovat hnutí na závodech
"Za vysokou kvalitu syntetických vláken a nepokračovat
ve špatně započaté práci. Musí
nastoupit i odborníci se svými zkušenostmi,
které nabyli v NDR, aby je uplatnili v praxi ve spolupráci
s dělníky na pracovištích. Pro zkvalitnění
výroby silonových a viskózových vláken
by prospělo, kdyby nastala užší spolupráce
mezi pracovníky chemického a spotřebního
průmyslu. Je třeba, aby pracovníci, kteří
vyrábějí umělá vlákna,
se seznámili se zpracováním těchto
vláken na tkaninu a úplet a punčochy, a nabyté
zkušenosti uplatnili při výrobě.
Národní podnik Hedva, který zpracovává
viskózové hedvábí z Bratislavy, navázal
úzkou spolupráci s vedením hedvábnického
cechu a odborovou organizací a bylo docíleno toho,
že materiál je zvláště tříděn
pod názvem "Dodávka z pásu vzorné
kvality" a tato spolupráce přináší
dobré výsledky.
V současné době je tato spolupráce
prohlubována vzájemnou výměnou zkušeností
nejlepších pracovníků, brigádami
socialistické práce, je prováděno
pravidelné vyhodnocování jednotlivých
partií, včetně dokončení výpadu
hotového zboží. Tento způsob spolupráce
byl navázán také se závodem Senice,
kde vzájemná návštěva brigád
socialistické práce, nejlepších pracovníků
a techniků pomáhá k větší
disciplíně a dodržování technické
kázně, která je rozhodujícím
činitelem a především pomáhá
k zvýšené odpovědnosti pracovníků
a k vyšší kvalitě.
Podmínky pro rozšíření výroby
přírodních vláken nejsou u nás
téměř žádné. Rozšiřování
výroby vláken viskózových vzhledem
k jejich nižší užitné hodnotě
i naší pasívní bilanci dřeva
není ani účelné, ani efektivní.
Zato výroba syntetických vláken, pro níž
je u nás dostatečně široká surovinová
základna a jejich užitná hodnota předčí
i vlákna přírodní, musí se
stát perspektivně hlavní surovinovou základnou
naší rozvinuté textilní výroby.
Ukázalo se, že pro naši výrobu ze všech
dnes známých syntetických vláken má
největší význam výroba polyamidů,
tj. silonů a polyesterů, tj. tesilu. Obě
vlákna jsou vysoce kvalitní a pro jejich výrobu
máme potřebné suroviny.
Hlavním problémem výroby ve spotřebním
průmyslu je zaopatření vhodných tuzemských
surovin. Jedná se o všechny druhy surovin: textilní,
kožařské, dřevařské i
suroviny pro sklářský a keramický
průmysl.
Musíme využít i takové zdroje, jako
je sběr odpadových surovin textilních, a
to hlavně z občanského sběru. Mnoho
odložených textilních výrobků
leží v domácnostech nevyužito, mnohdy
se i zcela nehospodárně spalují. Pro náš
textilní průmysl však jsou takto získané
suroviny velmi důležité, dokonce tak důležité,
že bez nich nemůžeme vyrábět některé
druhy velmi požadovaného zboží. Například
těžší vlněné tkaniny, nábytkové
tkaniny, tepláky a podobně. Jedná se o tak
důležitou surovinu, že ji každoročně
musíme dovážet z kapitalistických zemí.
Je úkolem nás všech, zvláště
však národních výborů, aby byla
věnována organizaci sběru podstatně
větší péče, než je tomu
dosud. V samém spotřebním průmyslu
jsou organizovány akce na zvýšení sběru
textilního odpadu, kterého se zúčastní
přímo zaměstnanci. Národní
podnik VIGONA Svitavy, Kras Brno a RETEX Ivančice vyzvaly
všechny podniky spotřebního průmyslu,
aby zorganizovaly mezi svými zaměstnanci domácí
sběr textilních surovin. Je to velmi dobrá
iniciativa a stálo by za to, aby se rozšířila
v celostátním měřítku.
Při veškeré péči o budování
a rozvoj výroby chemických vláken musíme
využívat vhodné tuzemské zdroje, mezi
nimiž zaujímají důležité
místo právě suroviny.