Vláda bude dôsledne sa usilovať v zmysle ústavy o zdokonaľovanie nášho právneho poriadku ako jedného z prostriedkov riadenia spoločnosti a výchovy občanov a hodlá predložiť Národnému zhromaždeniu návrhy komplexných zákonodárnych úprav. Vláda a štátne orgány budú so všetkou rozhodnosťou zabezpečovať dodržiavanie socialistickej zákonnosti a budú trvať na tom, aby sa zákony dôsledne plnili a aby bola zabezpečená ako ochrana práv občanov tak i ochrana záujmov spoločnosti.

Pri plnení všetkých týchto úloh, pri realizovaní programu XII. sjazdu bude vláda v súladu s našou ústavou vychádzať zo smerníc strany, vedúcej sily našej spoločnosti. Uskutočňujúc uznesenia septembrového plánu ÚV KSČ bude uplatňovať leninský štýl práce a v plnej miere sa opierať o dôveru, iniciatívu, obetavosť a pracovnú aktivitu miliónov našich ľudí. V uvedomelosti našej robotníckej triedy, družstevného roľníctva i príslušníkov inteligencie, v ich pevnom odhodlaní prekonávať ťažkosti na pracoviskách a čestne plniť denné úlohy plánu, je nesmierna sila, ktorá spolu s leninskými metódami riadenia uplatňovanými vládou a ostatnými riadiacimi orgánmi je hlavným vnútorným zdrojom prekonania súčasných ťažkostí. Skvelými príkladmi iniciatívy a pracovného hrdinstva našich ľudí sú také činy, akým je napríklad svetový výkon v ťažbe kombajnom, ktorý dosiahol kolektív baníkov na bani Dukla v Havíľove, vedený súdruhov Skotnicom, Valicom a Jeziorským. K takýmto príkladom radia sa i pracovné výsledky slovenských baníkov, ktorí už splnili svoj akčný plán a záväzok a do dnešných dní v nadplánu vyťažili 100 tisíc ton uhlia. Patrí k nim i vlastenecké hnutie a činy našej mládeže v akcii Všadebol, i posledné rozhodnutie organizácií ČSM aktívne sa pričiniť o využitie každého hektáru pôdy.

Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia!

Vláda republiky vyhlasuje, že urobí všetko pre to, aby iniciatíva a obetavosť našich ľudí priniesla maximálny efekt v rozvoji národného hospodárstva. Vykoná všetko pre to, aby sa plody a výsledky tohto úsilia čo najskôr prejavili v prospech ľudu, celej našej spoločnosti. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Děkuji vřele předsedovi vlády s. Lenártovi za jeho projev.

Ke slovu se dále přihlásil posl. Juran. Dávám mu slovo.

Posl. Juran: Soudruzi poslanci! S velkou pozorností jsme vyslechli projev předsedy vlády soudruha Lenárta. Jak vyplývá z jeho projevu, bude vláda ve své činnosti i nadále sledovat a provádět usnesení XII. sjezdu KSČ. Mám zato, že není proto třeba hovořit dnes o úkolech a problémech, které jsou nám všem dobře známy.

Jménem rady poslanců navrhuji, aby bylo upuštěno od rozpravy k projevu předsedy vlády. Současně navrhuji, abychom vyslovili s jeho projevem souhlas. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger:

Soudružky a soudruzi poslanci, poslanec Juran podal návrh, aby Národní shromáždění přijalo se souhlasem bez rozpravy projev předsedy vlády.

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k předloženému návrhu? (Nebyly.)

Nejsou.

Můžeme přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s projevem předsedy vlády, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění přijalo se souhlasem projev předsedy vlády. Současně tím Národní shromáždění vzalo na vědomí jmenování soudruha Jozefa Lenárta předsedou vlády, jakož i ostatní změny v jejím složení. Přejeme z plného srdce soudruhu Lenártovi a celé vládě mnoho úspěchů při plnění důležitých úkolů, před kterými vláda stojí. (Potlesk.)

Nyní přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 10 hod. 50 min. a opět zahájena v 11 hod. 15 min.)

Předseda NS Fierlinger (zvoní): Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi.

Dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, na jehož návrhu se předsednictvo Národního shromáždění usneslo a který byl již poslancům Národního shromáždění rozeslán. Proti tištěnému pořadu se navrhuje, aby pořad dnešní schůze byl rozšířen o pátý bod, jímž je doplňovací volba člena předsednictva Národního shromáždění.

Návrh denního pořadu je tedy následující:

1. Návrh zahraničního výboru na prohlášení Národního shromáždění k 25. výročí Mnichova.

2. Návrh předsednictva Národního shromáždění na vydání ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady a národních výborů (tisk 140).

3. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 138), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou demokratickou republikou podepsaná dne 14. ledna 1963 v Hanoji.

4. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 ústavy o vydání zákonného opatření předsednictva NS o Státní komisi pro investiční výstavbu (tisk 141).

5. Doplňovací volba člena předsednictva Národního shromáždění.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky. (Nikdo.)

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

1. Návrh zahraničního výboru na prohlášení Národního shromáždění k 25. výročí Mnichova.

Dovolte mi, abych řekl několik slov úvodem.

Soudružky a soudruzi!

Pětadvacáté výročí potupné mnichovské dohody, které chceme při této příležitosti vzpomenout, vyvolává znovu v naší paměti ony pohnuté události, jimiž toto tragické údobí našich dějin bylo naplněno. Mnichov zůstane jednou provždy velkým vykřičníkem mluvícím k svědomí obou našich národů. Připomíná nám předcházející léta hluboké světové hospodářské krize a nevýslovné utrpení našeho pracujícího lidu, léta plná zmatků a těžkých politických bojů, a nakonec okamžik vrcholného zklamání, když třídní zájmy naší průmyslové a agrární velkoburžoazie vedly ČSR k hanebné kapitulaci. Byla to doba nevýslovného smutku a pocitu hanby a ponížení. Chceme si při tom připomenout slavnou úlohu KSČ, která se stala věrným mluvčím našeho lidu připraveného podstoupit boj na život a na smrt za svou svobodu. Chceme také vzpomenout, jak v těžkém utrpení v době nacistické poroby se vytvářela jednota všech vlastenecky cítících občanů a jak se zocelovala přes teror Hlinkovy reakce, jednota obou našich národů, českého a slovenského, mezi nimiž v době předcházejícího dvacetiletého zdárného soužití se ještě více upevnila nerozborná příbuzenská pouta vzájemné úcty a přátelství, vytvořená během pohnuté naší historie. To vše dodávalo nám v osudné době nacistické okupace mravní sílu, abychom tragická léta šťastně přečkali a, abychom nakonec, po svém osvobození slavnou sovětskou armádou, v široké národní frontě nastoupili cestu socialistického budování.

Naše utrpení v oné době a náš společný boj proti nacistickému teroru pomohlo vytvořit onu morálně politickou jednotu našeho lidu, kterou jsme dále po našem osvobození se snažili prohloubit a upevnit, onu morálně politickou jednotu našeho lidu, kterou navenek vyjadřuje naše Národní fronta v čele s KSČ. Tuto jednotu chceme dále zpevňovat obětavou a nezištnou účastí na našem socialistickém budování a upřímnou soudružskou spoluprací v ovzduší vzájemné úcty a důvěry. To chceme mít stále na paměti zejména dnes, kdy stojíme před odpovědnými úkoly překonat tak mnohé překážky, které se nakupily před námi v důsledku předchozího bouřlivého vývoje naší ekonomiky a měnící se struktury světového hospodářství.

První zkušenost, kterou náš lid z Mnichova získal, byla ta, že Československo opuštěné a zrazené západními mocnostmi, a to především svým smluvním spojencem Francií, našlo v Sovětském svazu věrného přítele a spojence, který byl připraven veškerými svými brannými silami čelit nacistickému útoku, kdyby západní mocnosti se byly rozhodly učinit totéž. Dnes je historie Mnichova do všech podrobností osvětlena bohatým oficiálním archívním materiálem zveřejněným v Paříži, Londýně a Washingtoně a tendenční úvahy západních buržoazních publicistů a pseudohistoriků nejsou s to, zatemnit tento obraz, který ukazuje, jak poctivě a upřímně Sovětský svaz zápasil o vytvoření velké protihitlerovské koalice, - která reálně uvažováno - byla s to zmařit veškeré útočné plány Hitlerovy, kdyby se ovšem byla mohla v duchu vzájemné důvěry skutečně vytvořit. Náš vlastní dokumentární materiál, který byl o našem jednání, vedeném v oné době s Moskvou, snesen, plně dosvědčuje, jak upřímně se Sovětský svaz snažil všemi možnými prostředky a způsoby přijít ohroženému Československu na pomoc. To by bylo bývalo zcela jistě možné, kdyby jeho úsilí nebylo zmařeno širokou konspirací všech reakčních sil Evropy, které předtím zradily Habeš, přepadenou fašistickou Itálií, a které pomáhaly zardousit republikánské Španělsko, aby nakonec hodily i Československo na pospas Hitlerovi.

Je také nespornou skutečností, že společné vítězství nad Hitlerem mohlo být vybojováno především cenou nesmírných obětí přinesených ve Velké vlastenecké válce sovětským lidem a dík jeho hrdinským skutkům. Osvobození sovětskou armádou dalo nám možnost se svobodně rozhodnout, jak se další osud Československé republiky bude vytvářet.

A důsledná sovětská politika socialistického internacionalismu spolu s našimi mocnými společnými obrannými prostředky, jeví se dnes nejjistější zárukou našeho bezpečí. Bohaté zkušenosti a nezištná hospodářská pomoc Sovětského svazu byly pro nás od počátku cenným vkladem do rozvoje naší socialistické ekonomiky. V průběhu 46 let trvání Sovětského svazu prošlo marx-leninské učení přirozeným procesem svého tvůrčího rozvoje, v němž postupně a stále zřetelněji se ozřejmují před celým světem humánní rysy leninského učení, které veškerému lidstvu otevírají novou perspektivu mírového soužití a nakonec jsou s to znemožnit nové války. A záleží pouze na nás, na schopnosti socialistických zemí, abychom dokázali nadřazenost socialistického řádu nad kapitalistickým systémem, abychom jak v oblasti kultury, tak i ekonomiky, nejprůmyslovější kapitalistické země nejen dohonili, ale i předehnali a aby politika mírového soužití skončila nakonec vítězstvím socialismu v celém světě. Že je to plně realistická představa, o tom svědčí rychlé tempo rozvoje ekonomiky socialistických zemí, které může být pouze přechodně zvolněno přirozenými obtížemi svého prudkého růstu, ale nemůže být zastaveno. Naopak překonání všech přechodných obtíží vytvoří předpoklady k ještě soustavnějšímu postupu vpřed.

V poslední době vstupují socialistické země pod vedením Sovětského svazu do užší vzájemné hospodářské spolupráce v rámci RVHP na základě společného hospodářského plánu a účelné dělby práce. Je to logický požadavek vyspělé socialistické ekonomiky, která v těsné hospodářské, technické a vědecké spolupráci najde mocnou pružinu nové síly a nového rozmachu. To vše je s to usnadnit nám překonání dnešních obtíží a nakonec urychlí náš vzestupný vývoj.

Československý lid hluboce lituje, že čínští soudruzi nesdílí s námi naší víru v tvůrčí sílu naší politiky mírového soužití, která plně odpovídá zásadám učení marx-leninismu a v daných podmínkách ve světě, a za daného nového poměru sil reakce a pokroku je s to - jak my pevně věříme - zaručit socialistickým zemím žádoucí mír a další úspěšný rozvoj jejich ekonomiky a nakonec zajistit vítězství myšlenky socialismu a míru v celém světě. Jsme bolestně překvapeni, že čínští vedoucí soudruzi spojují své odlišné názory dokonce s hluboce nespravedlivými obviněními, které nás urážejí, jejich dogmatismus není schopen správně pochopit poměry ve světě, postavení a smýšlení dělnické třídy v zemích kapitalismu. Chceme zcela realisticky posuzovat vývoj ve světě a nechceme podceňovat nebezpečí imperialismu, který svůj charakter nezměnil, zejména v dnešních poměrech dalšího růstu a koncentrace monopolního kapitálu. Plně si uvědomujeme objektivní zákony kapitalistické ekonomiky, které i dnes jako předtím dále působí. Velký monopolistický kapitál vnucuje západním velmocem, tak jako dříve, jejich vnitřní i vnější politiku a nutí je k stále intenzívnější militarizaci celé ekonomiky.

Leč na druhé straně jsou tu dnes zcela nové skutečnosti, které zabraňují novému světovému požáru a novým kapitulacím na účet slabších zemí a národů. Především máme vládu lidu, která nikdy nepodlehne nějakým kapitulantským náladám před útočníkem. A je to především, jak již řečeno, obranná moc socialistického tábora a nesmyslná, absurdní apokalyptická představa nukleární války; je to ekonomický růst a pevná jednota socialistických zemí plně se solidarizujících s politikou mírového soužití, jak ji hlásá Sovětský svaz, která se stala nadějí převážné části celého lidstva. A je tu i třetí skutečnost dalekosáhlého významu, kterou je pokračující rozklad kapitalistické ekonomiky, kdy se zcela zřetelně proti diktatuře monopolistického kapitálu, který žádá od státu stále nová vydání na zbrojení, vytváří stále širší fronta nemonopolistické společnosti, která se cítí dotčena zužujícími se možnostmi práce a vlastního podnikání, stále více oklešťovanou svobodou vlastního rozhodování a stále větší závislostí na korupčním velkokapitálu. Nebezpečí nového válečného konfliktu ještě více mobilizuje tyto široké vrstvy probouzející se postupně k správnému pochopení toho, odkud hrozí nebezpečí, jaké jsou skutečné příčiny mezinárodního napětí. Formy nových směrů a proudů fašistického hnutí mohou být dnes různé a odlišné od toho, čeho jsme byli svědky před válkou. Leč v podstatě vyrůstají z těch samých skutečností jako před válkou, to je z neschopnosti kapitalismu řešit problémy moderní průmyslové civilizace. Leč z důvodů zde vzpomenutých vyvolávají stále větší odpor v nejširších vrstvách pracujícího lidu, který nechce umírat v nové katastrofě, nýbrž chce žít, pracovat a radovat se ze života. A tuto perspektivu mu stále jasněji ukazuje leninská politika mírového soužití, nacházející stále větší ohlas a stále větší sympatie v celém světě. Proto také všude na Západě, zejména v nejprůmyslovějších státech, dochází k hlubokým změnám v cítění a smýšlení lidu a vytváří se reálně předpoklady pro to, aby novému konfliktu bylo zabráněno. Síla velké leninské myšlenky socialismu se jeví v očích stamiliónů lidí souběžnou s myšlenkou míru a jeví se tím ještě přitažlivější a přesvědčivější. A každý nový úspěch naší politiky mírového soužití, jako je například v Moskvě právě podepsaná dohoda o zastavení nukleárních pokusů, i když je zatím pouze prvým krokem ve směru snížení mezinárodního napětí, je s to dále mobilizovat a přispět ke sjednocení všech pokrokových a demokratických sil v celém světě.

My upřímně vítáme tuto dohodu jako první krok na správné cestě, která může nakonec vyústit v další konkrétnější dohody v oblasti odzbrojení. V každém případě zastavení nukleárních výbuchů ve vzduchu, na souši i na moři znemožní do značné míry nebezpečí stoupání nasycenosti atmosféry stronciem a cesiem, která již dnes v mnohých částech světa ohrožuje zdraví nových generací. Již to je skutečnost, kterou celý svět musí a bude pozitivně hodnotit.

V plném přesvědčení, že toto naše stanovisko je v plném souladu se zájmy veškerého lidstva a v zájmu dalšího vítězného postupu socialistické myšlenky ve světě, budeme vždy důsledně usilovat o jednotu socialistického tábora v plném bojovém souručenství s našimi věrnými přáteli a spojenci. V tom vidíme nejjistější záruku našeho bezpečí i naší šťastné budoucnosti. (Potlesk.)