Také vodní doprava bude ve 4. pětiletém plánu modernizována. Bude orientována především na pokrokové tlačné jednotky a na říčně námořní lodě a rozšíříme lodní park asi o 250 plavidel různé velikosti. Musí se též dbát i na údržbu splavných vodních toků a usplavňování dalších úseků. Proto má být rekonstruována Labsko-Vltavská vodní cesta, aby umožnila zásobování přilehlých závodů hromadnými substráty, zejména uhlím až do Pardubic. Cílem tedy je zvyšovat podíl lodní a letecké dopravy na celkových přepravních výkonech.

Ministerstvo dopravy je odpovědno i za nepřímo řízené obory dopravy, jež spadají do pravomoci národních výborů. Silniční doprava zaujímá v národním hospodářství velmi významné postavení, což lze dokázat alespoň těmito údaji:

V uplynulém roce přepravila silniční doprava 72,2% z celkového objemu přepravovaného zboží v tunách. Přitom na objemu silniční dopravy se veřejná doprava podílí zhruba 34% v tunách a více než 50% v tunových kilometrech. V autobusové dopravě v r. 1965 činil podíl v přepravených osobách 74% a v provedených osobových kilometrech 46,1%. Nutno věnovat pozornost i rozvoji mezinárodní kamionové dopravy, která v sobě spojuje nesporné výhody rychlosti a pohotovosti spolu se značnými devizovými úsporami.

V čem spočívají problémy rozvoje silniční dopravy? Je to především stav automobilového parku, který nevyhovuje současným potřebám, pokud jde o technickou úroveň, o tonážní skladbu a fyzickou opotřebovanost. Je citelný nedostatek užitkových vozidel o nosnosti do 3 tun a jízdních souprav pro mezinárodní dopravu. Vozový park v nákladních automobilech a zejména v autobusech není dostatečně obnovován. Opotřebovanost dopravních prostředků činí velmi vysoké procento. To vede k požadavku řešení koncepce motorizace. Je zapotřebí urychlit vývoj nových typů automobilů a jejich zavedení do výroby a v případech, kde jsme odkázáni na dovoz, dovážet automobily o požadovaných technickoekonomických parametrech.

Problémy jsou i v údržbě a opravách vozidel. Provoz není vždy zajišťován způsoby, které lze nazvat hospodárnými, to souvisí s nedostatkem náhradních dílů, s nedostatečnými opravárenskými kapacitami s nízkou kvalitou oprav apod.

S rychlým růstem průmyslových center nabývá stále většího významu městská doprava. V posledních letech vykazuje tato doprava řadu kvalitativních nedostatků plynoucích zejména z dlouhodobého zaostávání technické základny. Za základní článek je považována především modernizace a oprava dopravních cest, dobudování opravárenských kapacit a energetických základen v souladu s dokončením obnovy vozového parku. Nelze však do r. 1970 odstranit všechny nedostatky v městské dopravě, ale dá se mnohé napravit postupným zlepšováním technické základny a samotné organizace práce.

V komisích NS se mnoho hovořilo v letním období o nízké kultuře cestování, zejména na úseku zahraniční turistiky. Problémy na tomto úseku, i když byly v podstatě vyřešeny v zahraniční turistice, stále ještě trvají. Jde především o nízkou úroveň služeb, o čistotu vozů a prostorů pro cestující, o pohodlí při cestování, o plnění grafikonu dopravy. Nedostatky se pociťují nejen v přepravě železniční, ale i v dopravě silniční, městské a letecké. Je třeba konstatovat, že nedostatky bude možno odstraňovat jen postupně. Závisí to od doplnění počtu pracovníků a mechanismů k udržování čistoty, o dokončení výstavby kapacit městské dopravy, zejména ve Velké Praze. Nelze v této souvislosti opomenout i požadavek vyšší kázně při používání dopravních prostředků a při zachování čistoty v nich samotnými cestujícími. Právě tak je třeba požadovat i vyšší kázeň od zaměstnanců dopravy, neboť nejen na tomto úseku, ale zejména na úseku bezpečnosti dopravy zůstává stále neuspokojivý stav.

V dopravě se od 1. 1. 1967 komplexně ve všech účinnostech uplatní zdokonalený způsob řízení, zatím vzhledem ke zvláštnostem dopravy převážně jen experimentálně. Jsou tím vytvářeny předpoklady, aby ekonomické nástroje, působící v ostatním národním hospodářství, působily i v odvětví dopravy.

Nové nákladní tarify, které budou platit od 1. 1. 1967, se stanou svým působením koordinačním regulátorem požadavků přepravců na jednotlivé druhy dopravy a stimulem k hospodárnému využívání vozů. Hospodářské smlouvy o přepravě vytvářejí podmínky pro nové, zcela rovnoprávné vztahy mezi přepravci a dopravou. To bude zdravě působit na soutěživost mezi jednotlivými druhy dopravy a také to bude příznivě působit na kvalitu dopravy. Nové tarify přispějí i ke snížení dotací ze státního rozpočtu ve prospěch odvětví dopravy.

Problém ekonomické soběstačnosti odvětví dopravy tím však nebude ještě vyřešen, neboť schodkovost osobní přepravy, s vysokým počtem a objemem různých slev jako dělnické a žákovské jízdné, slevy pro sportovní podniky, výstavy a pod., bude možno řešit až při současném řešení problému v oblasti růstu životní úrovně.

I ostatní nástroje zdokonaleného způsobu řízení aplikované přiměřeně na odvětví dopravy budou účinnou pákou k dalšímu zefektivnění dopravní práce.

I když tedy zůstává v odvětví dopravy ještě řada vážných problémů, lze závěrem tuto problematiku uzavřít konstatováním, že doprava vykročila v harmonickém souladu s ostatními odvětvími národního hospodářství k dalšímu svému rozvoji v linii XIII. sjezdu KSČ ve prospěch celého národního hospodářství.

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Nyní promluví posl. Pištělka.

Posl. Pištělka: Soudružky a soudruzi, ve svém příspěvku bych chtěl částečně ospravedlnit rostlinnou výrobu, o které hovořil ve svém referátu místopředseda vlády soudruh Černík, a částečně vysvětlit, jak by se v naší republice dalo zvládnout zásobování obyvatelstva, o kterém hovořil s. doc. Rapoš.

Rostlinná výroba - to je problém v zemědělství číslo jedna. Podle slov soudruha Černíka rostlinná výroba nezvýšila svou produkci za celé období od minulé republiky. Čím je to zaviněno? V prvé řadě je to zaviněno tím, že nemá tak starostlivé hospodáře, jako měla dříve, za druhé, že tato půda je obdělávána tak těžkými stroji, že by si to ani můj tatínek ani ostatní bývalí rolníci nedovolili, a za třetí, že chemický průmysl nám nedává to, co potřebujeme.

Jako příklad uvádím, že loni k nám chodilo z Itálie hnojivo MPK na pšenici. Já jsem na poli pořád, a proto jsem použil MPK na různé plodiny. Výsledek je takový, že stoupl výnos oproti našemu běžnému hnojivu, (superfosfátu, síranu a draselné soli) ve stejném procentu živin o 10%. Čím je to způsobeno? Naše hnojiva se nedají dobře skladovat. Italská hnojiva došla v pytlích a byla celou zimu skladována pod širým nebem. Když mně z výkupu zavolali, abych si hnojivo odvezl, s úspěchem jsem ho použil přesto, že celou zimu bylo skladováno venku. Nemáme u nás také takové stroje, které by naše hnojiva v tom rozsahu, jak jsou dodávána, pro půdu správně připravily. Jestliže použiji hnojivo MPK, pak je půda jako když ji pocukruješ, kdežto naše hnojiva prašná letí daleko, zrnitá tak nedoletí, není prostě taková pravidelnost pohnojení.

Pokud jde o zemědělství v jiných státech, slyšíme často o rotavátorech a dalších přednostech při novém obdělávání půdy. Soudruh Borůvka mluví již dva roky o rotavátoru, ale pořád ho nemáme. Teď nám říkají, že se rotavátory budou vyrábět ve Vítkovicích, ale co to je 200 kusů pro celou republiku. To je pomalé tempo výroby. Jak máme osit půdu, kterou máme po žních v hroudách, pšenicí? Jaká může být mikrobiologická činnost, když je tato půda ve tvrdé struktuře?

Jaké prostředí se vytváří pro společnost, tak se společnost snaží. Myslíte si, že by Čáslavská nebo Zdražila dosáhli takových úspěchů ve sportovní činnosti, kdyby nevěděli, že společnost a lidé oceňují jejich výkony. Tak to potřebujeme i v našem zemědělství. Kdyby tady místo pléna bylo hokejové hřiště, aby tu mohli být diváci, pak budou jistě více mačkat palce a více hulákat. Zde se mluví o pětiletém plánu a zájem takový není. Pětiletý plán - to je přece náš budoucí život. (Potlesk.)

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Děkuji. Nyní promluví posl. Holatová.

Posl. Holatová: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi, nebudu hovořit k pětiletému plánu, mám jen několik dotazů a připomínek z volebního obvodu.

V tomto měsíci jsem se zúčastnila podnikové konference ROH v n. p. Moravsko-slezské pletárny v Rožnově. V diskusi mimo ostatní problémy bylo hovořeno o nedostatku zásobování obalovým materiálem a to hlavně kartonáží.

V tomto roce je takový nedostatek kartonáže, že dochází k poruchám v zásobování úpraven, kde jsou výrobky skladovány, které nemohou být expedovány, což pochopitelně zapříčiňuje jak poruchy v plnění plánu výroby, tak i poruchy v zásobování trhu.

Tento nedostatek se projevuje na trhu velmi nepříznivě, neboť téměř všechny výrobky n. p. Moravsko-slezské pletárny v Rožnově jsou nedostatkovými druhy. Ženy, kterých je v tomto podniku zaměstnáno přes 80%, se právem ptají, proč dochází k takovým situacím, proč se všichni nestaví odpovědně k tomu, aby vše, co je k plynulé výrobě třeba, bylo skutečně zajištěno.

Zaměstnanci jsou pak postihováni tím, že z důvodu nesplnění plánu nedostávají prémie, i když to není jejich vina, že výrobky nebylo do čeho zabalit.

Jaká je konkrétně situace v zásobování obalovým materiálem v n. p. Moravsko-slezské pletárny? Pro IV. čtvrtletí schází 49 tun těžké kartonáže, 22 tun kartonáže lehké a 12 tun kartonáže potištěné.

Pro rok 1967 není vůbec vyjasněna otázka bilance kartonáže jak těžké, také lehké a potištěné, a to z toho důvodu, že n. p. Svit vyškrtl národní podnik Moravsko-slezské pletárny z řad odběratelů, přestože podnik má veškerou adjustáž zavedenou na kolovací systém n. p. Svit.

Mám proto dotaz na ministra chemického průmyslu, jak uvedený problém bude řešen? Vždyť výrobky pletařského průmyslu nelze expedovat bez obalů.

Dále mám připomínku ke zkracování pracovní doby ve vícesměnných provozech. O tomto problému hovořila též na posledním plenárním zasedání posl. Hejlová. Tento problém není však jen v závodech Perla Česká Třebová, ale jak se domnívám, je to problém celostátní, všech pracujících ve vícesměnných provozech.

K tomu, aby nemuselo docházet ve dvousměnných provozech ke 14dennímu střídání směn, měla by být vládní vyhláška změněna v tom smyslu, aby byly stanoveny volné soboty místo dosavadních dvou sudých jedna sobota lichá a jedna sudá v měsíci. Tím by se umožnilo ve dvousměnných provozech týdenní střídání směn bez dalších komplikací.

Je nutno si uvědomit, že 14denní střídání směn se dotýká především žen, neboť skutečnost je taková, že největší směnnost je v závodech, kde pracují převážně ženy. Za dnešní situace, kdy ženy pracují 14 dní na odpoledních směnách, dochází k tomu, že matky po dobu téměř 14 dnů nevidí své děti. A to se domnívám je vážným argumentem k tomu, aby vládní vyhláška byla změněna, neboť výchova dětí stále ještě v převážné míře spočívá na bedrech našich žen - matek.

Na četné připomínky našich pracujících chtěli jsme v závodech mého volebního obvodu řešit týdenní střídání směn tím způsobem, že jednou měsíčně by se směny vystřídaly z pátku na sobotu. Ovšem to nemůžeme uskutečnit z toho důvodu, že by nebyl dodržen zákoník práce, který stanoví, že pro ženy musí být dodržena nejméně 11hodinová přestávka mezi směnami. V daném případě by to znamenalo jen 8hodinovou přestávku.

Dalším problémem jsou sobotní odpolední směny, kdy se musí pracovat až do 22 hodin večer. Situace je taková, že pracující si nechávají dovolenou jen na to, aby si ji vybírali při sobotních odpoledních směnách, a pokud dovolenou nemají, žádají jakékoli nahrazení, ať už v noci nebo pod., jen proto, aby nemuseli pracovat v sobotu do 22 hodin. Je třeba si uvědomit, že vybírání dovolené po jednotlivých dnech je rovněž v rozporu se zákoníkem práce, který stanoví, že dovolená by měla být vybírána pokud možno najednou k načerpání nových sil.

Soudružky a soudruzi, je mi známo, že vládní vyhláška o zkrácené pracovní době umožňuje ve vícesměnných provozech zkrácení pracovní doby na 43 hodin se zavedením tří volných sobot. Ovšem to by vyžadovalo především další zvýšení produktivity práce o 2,5%, a k tomu nejsou zatím, hlavně v závodech spotřebního průmyslu, kde je vysoká intenzita práce, vytvořeny podmínky.

A za druhé, této pracovní době by se musela přizpůsobit doprava, což není také tak jednoduché, a to proto, že při pracovní době 43 hod. a zavedením tří volných sobot dochází ke zkrácení jen o 4 hodiny za měsíc, které by se musely během měsíce nahradit. Jestliže by se doprava přizpůsobila dvousměnným provozům, nevyhovovala by jednosměnným provozům.

Nejvýhodnějším řešením, které by s největším uspokojením přijali všichni pracující a zejména ženy, by bylo takové opatření, aby ve dvousměnných provozech se pracovalo po všechny soboty jen na dopoledních směnách. Tak jsme totiž v závodech mého volebního obvodu pracovali od 1. 7. t. r. (kdy byla zavedena zkrácená pracovní doba) do 1. 10., kdy byly upraveny jízdní řády autobusů. Provedené změny v dopravě nedávají jiné možnosti než pracovat ve čtrnáctidenních směnách.

Dále mám dotaz, jak by se měla zkrátit pracovní doba těch zaměstnanců, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek, např. 6 hodin nebo 4 hodiny denně, aby napříště nedocházelo k problémům, na které jsem poukázala. Pracující v našich závodech doporučují, aby taková ustanovení, jako např. o změně pracovní doby, která se dotýká každého pracujícího, byla dána předem k posouzení alespoň odborným orgánům v závodech a podle připomínek celostátně upravena.

A nakonec mám tuto připomínku. K návrhu zákona o pětiletém plánu bylo zde, na půdě parlamentu, vzneseno tolik cenných připomínek, námětů a dotazů, se kterými se setkává i každý z nás ve svém volebním obvodě. Rámcové podmínky nové soustavy řízení jak v průmyslu, v zemědělství, tak i v národních výborech, nedávají konkrétní odpovědi na tyto dotazy.

Proto doporučuji, aby odpovědi resortů byly urychleně a konkrétně zpracovány a publikovány např. ve zvláštním čísle Zpráv pro poslance, abychom mohli našim pracujícím se znalostí věci odpovídat na jejich dotazy. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Děkuji posl. Holatové.

Tím je pořad přihlášených řečníků vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy ke zprávě vlády o plnění plánu za minulý rok a k návrhu pětiletého plánu? (Nikdo se nehlásil.)

Nikdo se nehlásí. Rozprava je tedy skončena.

Podle jednacího řádu vláda má právo zaujmout stanovisko k rozpravě poslanců. Obracím se na místopředsedu vlády soudruha Černíka, zda si přeje slovo.

Místopředseda vlády inž. Černík: Soudružky a soudruzi. Dovolte mi především konstatovat, že rozsáhlá diskuse ve včerejším i dnešním zasedání Národního shromáždění potvrdila zásadní souhlas s linií hospodářské politiky, jak ji navrhuje vláda. Byla vyslovena podpora návrhu pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1966 až 1970 a současně vyslovena řada dalších námětů k celé hospodářské činnosti.

Diskuse v plénu Národního shromáždění byly vedeny s důkladností, jakou si přijetí tak významného zákona zasluhuje; byly vedeny s vědomím závažnosti rozhodnutí zásadních opatření, která jsou a budou v ekonomice i ve společnosti postupně uplatňována.

Je tomu přesně tak, jak se konstatuje v úvodních paragrafech návrhu zákona, že hlavním úkolem pětiletého plánu je pokračovat v procesu konsolidace a rekonstrukce národního hospodářství, a to především urychlením tvorby zdrojů na základě uplatnění nové soustavy řízení a technického rozvoje.

Skutečně však dosáhnout konsolidace a dalšího posílení ekonomiky, odstranit nerovnováhu a zajistit dynamický rozvoj, dokážeme tenkrát, jakmile se nám podaří prakticky vtáhnout všechny články hospodářství do usilovného boje za zvýšení efektivnosti, za úspory společenské produktivity práce, za zvýšení její úrovně. Nesmíme přitom přecenit své síly, ale po citlivém odhadnutí reálných možností uplatňovat zvolená řešení komplexně s vědomím, že do roku 1970 nejde sice vyřešit vše, ale že musíme uskutečnit maximum toho, čeho dosáhnout lze.

Čtvrtý pětiletý plán i přes některé otevřené, nedopracované problémy, kterých jsme si vědomi, k tomu vytváří potřebné podmínky spolu s hospodářskou politikou vlády vycházející z principů nové soustavy.

V diskusi byly vysloveny zajímavé myšlenky. Citlivý přístup poslanců k problémům naší ekonomické současnosti a budoucnosti, vycházející především z vlastních zkušeností, dává možnost znovu a znovu se vracet k jednotlivým problémům čtvrtého pětiletého plánu.

Přijetím zákona o čtvrtém pětiletém plánu, jak dobře víme, práce nekončí. Odcházet však všichni musíme, s vědomím, že na čtvrtém pětiletém plánu jsme společně s Národním shromážděním dva roky pracovali, že jsme společně ocenili naše možnosti, navrhli budoucí rozvoj tak, aby byly zajištěny lidu nejen jeho okamžité, ale i budoucí zájmy.

Další problémy krajů, měst a vesnic, další požadavky oborů a odvětví, i když jsou spravedlivé, můžeme však řešit jen a jen podle výsledků práce nás všech.

Na čtvrtém pětiletém plánu budeme stále pracovat. Odpovídá to i reálnému vývoji hospodářského rozvoje a jeho potřebám i pojetí plánu v nové soustavě řízení.

Rozbor dlouhodobě i krátkodobě působících faktorů napomohl přesněji kvalifikovat hospodářskou situaci a vyústil v závěr, že řešením problémů československé ekonomiky nemohou být v žádném případě jednotlivá a dílčí opatření, ale jedině komplex zásadních opatření majících charakter ekonomické reformy, která budou sice postupně, ale důsledně i prosazována.

Uskutečňování ekonomické reformy má neobyčejný význam pro budoucí rozvoj socialismu v naší zemi. Spolu s řešením věcných problémů národního hospodářství je výrazem aktivní ekonomické politiky strany v současném období rozvinutí výstavby socialistické společnosti.

Chci zvláště podtrhnout skutečnost, že ekonomická reforma musí být prováděna postupně, přitom však cílevědomě tak, aby jednotlivé ekonomické operace na sebe navazovaly, aby účinnost kroků byla evidentní v praxi, aby řešení věcných problémů i principy nové soustavy byly chápány a uskutečňovány komplexně, neboť jen tak možno očekávat postupující zlepšování.

I zde, soudružky a soudruzi, zaznělo, že ekonomické podmínky jsou tvrdé vůči některým organizacím v průmyslu i v zemědělství nebo vůči některým oblastem. Postavme si však otázku: Jsou vnitřní a vnější podmínky rozvoje celé československé ekonomiky měkké? Reálný pohled na situaci na světových trzích i doma nás každodenně přesvědčuje, že podmínky rozvoje jsou velmi tvrdé. Rozbor tendencí hospodářského rozvoje i objektivní zkoumání hlavních faktorů rozvoje nezvratně prokazuje, že v konkurenci můžeme obstát jen tenkrát, když budeme daleko lépe a dovedněji pracovat, efektivněji vyrábět a směňovat. Změkčovat vztahy, tolerovat málo efektivní rozvoj oborů a odvětví, dávat výjimky na investice a stabilizační odvod apod. - taková politika se konec konců musí obrátit proti všem, neboť žádnými účetnickými úkony nemůžeme obejít objektivní ekonomické zákony socialismu působící nezávisle na našem vědomí, ale které působí nemilosrdně na ekonomickou praxi.

Proto jsme se rozhodli, aby objektivní tlak trhu, zprostředkovaný soustavou ekonomických nástrojů, postavil organizace před tvrdou nezbytnost vyrábět efektivně a pružně přizpůsobovat svou činnost měnícím se potřebám společnosti. Od toho nesmíme ustoupit, z toho nesmíme nic slevit. Buď jsou jednotlivé investiční akce efektivní - samozřejmě že na bázi nových cen -, a pak je jejich výroba rentabilní, takže je možno z vlastních prostředků nebo z úvěru ucházet se o jejich realizaci. S mimořádnými problémy se musíme zabývat, ale mimořádnou nemůže být každá akce.

Praktická opatření jsou koncipována tak, aby byla v souladu s trvalými zájmy všech pracujících, kteří poctivě, iniciativně a kvalitně pracují, jsou koncipována tak, aby počínání podniků nebylo v rozporu, nýbrž v souladu s celospolečenskými zájmy a výhody samotných organizací, aby byly úměrné jejich zásluhám. To jistě ovlivní i další propracování a realizaci 4. pětiletého plánu, o jehož návrhu jednáme. Kritéria efektivnosti, kritéria reprodukčního procesu, metodologie plánování, použití moderních matematických metod v národohospodářské a podnikové činnosti, to vše se musí stále a nepřetržitě zdokonalovat na všech stupních řízení. Rozsah a charakter disproporcí, nedostatek rezerv a požadavek rychlého obnovení ekonomické rovnováhy nás nutí i v nastávajícím období klást znovu důraz na prováděcí plán. Přesto vláda a její orgány spolu s vědeckými pracovišti ČSAV již dva roky pracují na dlouhodobém výhledu čs. národního hospodářství.

Soudružky a soudruzi, práce, která nás čeká, je prací na praktickém uskutečňování rozsáhlé ekonomické reformy v duchu závěrů XIII. sjezdu KSČ. Splnění tohoto úkolu, před který nás staví skutečnost, je nezbytné, chceme-li zajistit další rozvoj socialistické společnosti a stálý rozvoj jejího bohatství. Abychom jej splnili se ctí a beze zbytku, musíme pro jeho uskutečnění získat podporu celé společnosti. Nyní je třeba soustředit všechny síly dělnické třídy, rolnictva a inteligence k boji za obnovení ekonomické rovnováhy a soustředit se na hlavní článek, tj. na postupné a cílevědomé prosazování efektivnosti do všech hospodářských procesů. Nejbližší, nejdůležitější a přitom nejsložitější etapou tohoto boje je zajištění záměrů v roce 1967 a 1968. Budeme je uskutečňovat na počátku zavádění nové soustavy řízení. Jejich klíčové postavení bylo doloženo. Chci proto znovu zdůraznit pouze rozhodující politickoekonomický záměr těchto let, který musíme společně prosazovat, že musíme žít prostě jen z toho, co si vyrobíme. Čtvrtý pětiletý plán představuje určitý ekonomický rámec centra, který nyní musíme v praktické práci naplňovat.

V diskusi byla celá řada cenných náhledů a připomínek soudruhů poslanců. Reálné a splnitelné věci můžeme znovu posoudit a chci ujistit Národní shromáždění, že jednotliví členové vlády jich využijí k další práci. Jménem vlády chci vyslovit přesvědčení, že i vy, soudružky a soudruzi poslanci, se plně zasadíte o to, aby hospodářská politika našeho socialistického státu vyvolávala iniciativní odezvu mezi pracujícími a ze svými zkušenostmi přispějete k úspěšnému uskutečnění náročných úkolů příštích let. Musíme před naše spoluobčany postavit reálnou perspektivu příštích let, nelíčit budoucnost v růžových barvách, ale také nepodléhat pesimismu. Shromažďovali jsme síly k tomuto kroku promyšleně. Stejně cílevědomě musíme postupovat i při jeho uskutečňování. Máme pevnou oporu v rozsáhlé ekonomické základně i v tvůrčích silách a schopnostech našeho lidu. Věřím proto, že společným postupem při provádění hospodářské politiky, že svou iniciativní a tvůrčí prací dovedeme naše národní hospodářství, věc socialismu k dalším úspěchům. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji místopředsedovi vlády s. Černíkovi. Prosím zpravodaje posl. Tymeše, aby provedl závěr.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, domnívám se, že po závěrečném slovu místopředsedy vlády s. Černíka není již třeba nějakého obsáhlého závěru zpravodaje. Omezím se proto pouze na několik poznámek.

Domnívám se, že rozprava k vládnímu návrhu zákona o 4. pětiletém plánu znovu potvrdila, že jsme si plně vědomi významu plánu pro rozvoj našeho národního hospodářství, pro rozvoj celé naší socialistické společnosti a že jsme si vědomi spoluodpovědnosti NS za reálný plán. Plenární zasedání NS obsáhlou diskusi k plánu potvrdilo závěry, k nimž po dlouhém jednání dospěly výbory NS. Domnívám se, že jsme společně vytvořili dobré dílo. Úroveň naší spolupráce a rozpravy zde velmi ocenil místopředseda vlády s. Černík.

V rozpravě jsme slyšeli skutečně vážné připomínky a mnoho cenných doporučení, z nichž některá bude možno dopracovat při dalších pracích na plánu. Ovšem plán může být dopracován - jak už zde bylo řečeno a jak to řekl i soudruh Novotný na posledním zasedání ústředního výboru strany - aktivní cestou, tzn. především zvýšením tvorby zdrojů, zvýšením efektivnosti a hospodárnosti, využíváním rezerv.

V diskusi se správně zdůraznilo, že při plnění úkolů plánu nelze spoléhat pouze na působení nové soustavy řízení, že kromě hmotné zainteresovanosti má stále velký význam morální působení, socialistické uvědomění našich pracujících a naše politická práce.

Předsednictvo NS, které hodnotí každou plenární schůzi NS, projedná všechny připomínky a doporučení z diskuse, které souvisí buď přímo, nebo nepřímo s prací orgánů NS. To se týká i doporučení s. Holatové, aby odpovědi ministrů byly pokud to je možné urychleně včas poslancům oznámeny. Také výbory NS použijí mnoha doporučení konkrétně při dalším rozvíjení své práce.

Schválením zákona o 4. pětiletém plánu a zavedením nové soustavy řízení vstupujeme do nové, významné etapy rozvoje naší socialistické republiky. Je to věc velkého politického významu. Musíme si to všichni dobře uvědomit a do nových úkolů vstoupit pevným krokem, bez kolísání a skepse, s odhodláním dosáhnout konečně podstatné změny v našem národním hospodářství.

V rozpravě byl zdůrazněn souhlas téměř všech soudruhů diskutérů s navrhovaným zákonem o 4. pětiletém plánu. Nikdo z řečníků nenavrhoval změny ve vládním návrhu zákona. Domnívám se proto, že mohu znovu doporučit jménem ústavněprávního výboru a výboru pro plán a rozpočet i ostatních výborů NS, aby Národní shromáždění schválilo vládní návrh zákona o 4. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky se změnami, které byly uvedeny ve společné zprávě výborů v tisku č. 95. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuj i posl. Tymešovi.

Soudružky a soudruzi, můžeme nyní přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby Národní shromáždění vzalo zprávu vlády o plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky v roce 1966 se souhlasem na vědomí, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Národní shromáždění vzalo zprávu vlády o plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky v roce 1966 se souhlasem na vědomí.

Přistoupíme k hlasování o vládním návrhu zákona o 4. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky podle zprávy výborů ústavněprávního a výboru pro plán a rozpočet.

Kdo souhlasí s tímto vládním návrhem zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Konstatuji, že Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o 4. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky podle společné zprávy výborů ústavněprávního a pro plán a rozpočet. (Potlesk.)

Dovolte, abych k tomuto významnému jednání závěrem zdůraznil, že jsme přijali zákon, jehož plnění se denně po řadu let bude dotýkat života každého občana naší socialistické republiky. Projednávali jsme jej dlouhé měsíce a nyní schválili ve snaze, aby jeho uskutečňování vedlo k růstu hmotného bohatství a dalšímu rozkvětu kultury v naší zemi, aby bylo zdrojem soustavného růstu životní úrovně všeho našeho lidu, ale i zdrojem posilnění mezinárodního postavení naší republiky, její bezpečnosti, jejího pevnějšího sepětí s bratrskými socialistickými zeměmi, upevnění jednoty uvnitř naší země a posílení mírového soužití a míru ve světě. Jsme hluboce přesvědčeni, že takové i budou výsledky svorného úsilí našeho sjednoceného lidu při uskutečňování tohoto základního zákona našeho života v období 4. pětiletky. (Potlesk.)

Přistoupíme k osmému, poslednímu bodu pořadu. Jsou to odpovědi na dotazy a interpelace poslanců. V průběhu jednání byly vzneseny interpelace posl. Doupovce a Gemrota na ministerstvo stavebnictví. Ministr stavebnictví je řádně omluven a není přítomen. Použije tedy práva podle § 21 zákona o jednacím řádu NS, aby nejpozději do 30 dnů odpověděl na dotazy příslušných soudruhů poslanců písemně. Odpověď bude uveřejněna jako obvykle ve Zprávách pro poslance.

Dále byl vznesen dotaz posl. Zimy Josefa, který se týká s. ministra Smrkovského, a dotaz posl. Holatové., který se týká s. ministra chemie. Táži se, jestli soudruzi ministři jsou ochotni odpovědět. Uděluji slovo s. ministru Smrkovskému.