Ministerstvo dopravy je odpovědno i za nepřímo řízené obory dopravy, jež spadají do pravomoci národních výborů. Silniční doprava zaujímá v národním hospodářství velmi významné postavení, což lze dokázat alespoň těmito údaji:

V uplynulém roce přepravila silniční doprava 72,2 % z celkového objemu přepravovaného zboží v tunách. Přitom na objemu silniční dopravy se veřejná doprava podílí zhruba 34 % v tunách a více než 50 % v tunových kilometrech. V autobusové dopravě v r. 1965 činil podíl v přepravených osobách 74 % a v provedených osobových kilometrech 46,1 %. Nutno věnovat pozornost i rozvoji mezinárodní kamionové dopravy, která v sobě spojuje nesporné výhody rychlosti a pohotovosti spolu se značnými devizovými úsporami.

V čem spočívají problémy rozvoje silniční dopravy? Je to především stav automobilového parku, který nevyhovuje současným potřebám, pokud jde o technickou úroveň, o tonážní skladbu a fyzickou opotřebovanost. Je citelný nedostatek užitkových vozidel o nosnosti do 3 tun a jízdních souprav pro mezinárodní dopravu. Vozový park v nákladních automobilech a zejména v autobusech není dostatečně obnovován. Opotřebovanost dopravních prostředků činí velmi vysoké procento. To vede k požadavku řešení koncepce motorizace. Je zapotřebí urychlit vývoj nových typů automobilů a jejich zavedení do výroby a v případech, kde jsme odkázáni na dovoz, dovážet automobily o požadovaných technickoekonomických parametrech.

Problémy jsou i v údržbě a opravách vozidel. Provoz není vždy zajišťován způsoby, které lze nazvat hospodárnými, to souvisí s nedostatkem náhradních dílů, s nedostatečnými opravárenskými kapacitami s nízkou kvalitou oprav apod.

S rychlým růstem průmyslových center nabývá stále většího významu městská doprava. V posledních letech vykazuje tato doprava řadu kvalitativních nedostatků plynoucích zejména z dlouhodobého zaostávání technické základny. Za základní článek je považována především modernizace a oprava dopravních cest, dobudování opravárenských kapacit a energetických základen v souladu s dokončením obnovy vozového parku. Nelze však do r. 1970 odstranit všechny nedostatky v městské dopravě, ale dá se mnohé napravit postupným zlepšováním technické základny a samotné organizace práce.

V komisích NS se mnoho hovořilo v letním období o nízké kultuře cestování, zejména na úseku zahraniční turistiky. Problémy na tomto úseku, i když byly v podstatě vyřešeny v zahraniční turistice, stále ještě trvají. Jde především o nízkou úroveň služeb, o čistotu vozů a prostorů pro cestující, o pohodlí při cestování, o plnění grafikonu dopravy. Nedostatky se pociťují nejen v přepravě železniční, ale i v dopravě silniční, městské a letecké. Je třeba konstatovat, že nedostatky bude možno odstraňovat jen postupně. Závisí to od doplnění počtu pracovníků a mechanismů k udržování čistoty, o dokončení výstavby kapacit městské dopravy, zejména ve Velké Praze. Nelze v této souvislosti opomenout i požadavek vyšší kázně při používání dopravních prostředků a při zachování čistoty v nich samotnými cestujícími. Právě tak je třeba požadovat i vyšší kázeň od zaměstnanců dopravy, neboť nejen na tomto úseku, ale zejména na úseku bezpečnosti dopravy zůstává stále neuspokojivý stav.

V dopravě se od 1. 1. 1967 komplexně ve všech účinnostech uplatní zdokonalený způsob řízení, zatím vzhledem ke zvláštnostem dopravy převážně jen experimentálně. Jsou tím vytvářeny předpoklady, aby ekonomické nástroje, působící v ostatním národním hospodářství, působily i v odvětví dopravy.

Nové nákladní tarify, které budou platit od 1. 1. 1967, se stanou svým působením koordinačním regulátorem požadavků přepravců na jednotlivé druhy dopravy a stimulem k hospodárnému využívání vozů. Hospodářské smlouvy o přepravě vytvářejí podmínky pro nové, zcela rovnoprávné vztahy mezi přepravci a dopravou. To bude zdravě působit na soutěživost mezi jednotlivými druhy dopravy a také to bude příznivě působit na kvalitu dopravy. Nové tarify přispějí i ke snížení dotací ze státního rozpočtu ve prospěch odvětví dopravy.

Problém ekonomické soběstačnosti odvětví dopravy tím však nebude ještě vyřešen, neboť schodkovost osobní přepravy, s vysokým počtem a objemem různých slev jako dělnické a žákovské jízdné, slevy pro sportovní podniky, výstavy a pod., bude možno řešit až při současném řešení problému v oblasti růstu životní úrovně.

I ostatní nástroje zdokonaleného způsobu řízení aplikované přiměřeně na odvětví dopravy budou účinnou pákou k dalšímu zefektivnění dopravní práce.

I když tedy zůstává v odvětví dopravy ještě řada vážných problémů, lze závěrem tuto problematiku uzavřít konstatováním, že doprava vykročila v harmonickém souladu s ostatními odvětvími národního hospodářství k dalšímu svému rozvoji v linii XIII. sjezdu KSČ ve prospěch celého národního hospodářství.

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Nyní promluví posl. Pištělka.

Posl. Pištělka: Soudružky a soudruzi, ve svém příspěvku bych chtěl částečně ospravedlnit rostlinnou výrobu, o které hovořil ve svém referátu místopředseda vlády soudruh Černík, a částečně vysvětlit, jak by se v naší republice dalo zvládnout zásobování obyvatelstva, o kterém hovořil s. doc. Rapoš.

Rostlinná výroba - to je problém v zemědělství číslo jedna. Podle slov soudruha Černíka rostlinná výroba nezvýšila svou produkci za celé období od minulé republiky. Čím je to zaviněno? V prvé řadě je to zaviněno tím, že nemá tak starostlivé hospodáře, jako měla dříve, za druhé, že tato půda je obdělávána tak těžkými stroji, že by si to ani můj tatínek ani ostatní bývalí rolníci nedovolili, a za třetí, že chemický průmysl nám nedává to, co potřebujeme.

Jako příklad uvádím, že loni k nám chodilo z Itálie hnojivo MPK na pšenici. Já jsem na poli pořád, a proto jsem použil MPK na různé plodiny. Výsledek je takový, že stoupl výnos oproti našemu běžnému hnojivu, (superfosfátu, síranu a draselné soli) ve stejném procentu živin o 10 %. Čím je to způsobeno? Naše hnojiva se nedají dobře skladovat. Italská hnojiva došla v pytlích a byla celou zimu skladována pod širým nebem. Když mně z výkupu zavolali, abych si hnojivo odvezl, s úspěchem jsem ho použil přesto, že celou zimu bylo skladováno venku. Nemáme u nás také takové stroje, které by naše hnojiva v tom rozsahu, jak jsou dodávána, pro půdu správně připravily. Jestliže použiji hnojivo MPK, pak je půda jako když ji pocukruješ, kdežto naše hnojiva prašná letí daleko, zrnitá tak nedoletí, není prostě taková pravidelnost pohnojení.

Pokud jde o zemědělství v jiných státech, slyšíme často o rotavátorech a dalších přednostech při novém obdělávání půdy. Soudruh Borůvka mluví již dva roky o rotavátoru, ale pořád ho nemáme. Teď nám říkají, že se rotavátory budou vyrábět ve Vítkovicích, ale co to je 200 kusů pro celou republiku. To je pomalé tempo výroby. Jak máme osit půdu, kterou máme po žních v hroudách, pšenicí? Jaká může být mikrobiologická činnost, když je tato půda ve tvrdé struktuře?

Jaké prostředí se vytváří pro společnost, tak se společnost snaží. Myslíte si, že by Čáslavská nebo Zdražila dosáhli takových úspěchů ve sportovní činnosti, kdyby nevěděli, že společnost a lidé oceňují jejich výkony. Tak to potřebujeme i v našem zemědělství. Kdyby tady místo pléna bylo hokejové hřiště, aby tu mohli být diváci, pak budou jistě více mačkat palce a více hulákat. Zde se mluví o pětiletém plánu a zájem takový není. Pětiletý plán - to je přece náš budoucí život. (Potlesk.)

Místopředseda NS s. dr. Škoda: Děkuji. Nyní promluví posl. Holatová.

Posl. Holatová: Vážené Národní shromáždění, vážené soudružky a soudruzi, nebudu hovořit k pětiletému plánu, mám jen několik dotazů a připomínek z volebního obvodu.

V tomto měsíci jsem se zúčastnila podnikové konference ROH v n. p. Moravsko-slezské pletárny v Rožnově. V diskusi mimo ostatní problémy bylo hovořeno o nedostatku zásobování obalovým materiálem a to hlavně kartonáží.

V tomto roce je takový nedostatek kartonáže, že dochází k poruchám v zásobování úpraven, kde jsou výrobky skladovány, které nemohou být expedovány, což pochopitelně zapříčiňuje jak poruchy v plnění plánu výroby, tak i poruchy v zásobování trhu.

Tento nedostatek se projevuje na trhu velmi nepříznivě, neboť téměř všechny výrobky n. p. Moravsko-slezské pletárny v Rožnově jsou nedostatkovými druhy. Ženy, kterých je v tomto podniku zaměstnáno přes 80 %, se právem ptají, proč dochází k takovým situacím, proč se všichni nestaví odpovědně k tomu, aby vše, co je k plynulé výrobě třeba, bylo skutečně zajištěno.

Zaměstnanci jsou pak postihováni tím, že z důvodu nesplnění plánu nedostávají prémie, i když to není jejich vina, že výrobky nebylo do čeho zabalit.

Jaká je konkrétně situace v zásobování obalovým materiálem v n. p. Moravsko-slezské pletárny? Pro IV. čtvrtletí schází 49 tun těžké kartonáže, 22 tun kartonáže lehké a 12 tun kartonáže potištěné.

Pro rok 1967 není vůbec vyjasněna otázka bilance kartonáže jak těžké, také lehké a potištěné, a to z toho důvodu, že n. p. Svit vyškrtl národní podnik Moravsko-slezské pletárny z řad odběratelů, přestože podnik má veškerou adjustáž zavedenou na kolovací systém n. p. Svit.

Mám proto dotaz na ministra chemického průmyslu, jak uvedený problém bude řešen? Vždyť výrobky pletařského průmyslu nelze expedovat bez obalů.

Dále mám připomínku ke zkracování pracovní doby ve vícesměnných provozech. O tomto problému hovořila též na posledním plenárním zasedání posl. Hejlová. Tento problém není však jen v závodech Perla Česká Třebová, ale jak se domnívám, je to problém celostátní, všech pracujících ve vícesměnných provozech.

K tomu, aby nemuselo docházet ve dvousměnných provozech ke 14dennímu střídání směn, měla by být vládní vyhláška změněna v tom smyslu, aby byly stanoveny volné soboty místo dosavadních dvou sudých jedna sobota lichá a jedna sudá v měsíci. Tím by se umožnilo ve dvousměnných provozech týdenní střídání směn bez dalších komplikací.

Je nutno si uvědomit, že 14denní střídání směn se dotýká především žen, neboť skutečnost je taková, že největší směnnost je v závodech, kde pracují převážně ženy. Za dnešní situace, kdy ženy pracují 14 dní na odpoledních směnách, dochází k tomu, že matky po dobu téměř 14 dnů nevidí své děti. A to se domnívám je vážným argumentem k tomu, aby vládní vyhláška byla změněna, neboť výchova dětí stále ještě v převážné míře spočívá na bedrech našich žen - matek.

Na četné připomínky našich pracujících chtěli jsme v závodech mého volebního obvodu řešit týdenní střídání směn tím způsobem, že jednou měsíčně by se směny vystřídaly z pátku na sobotu. Ovšem to nemůžeme uskutečnit z toho důvodu, že by nebyl dodržen zákoník práce, který stanoví, že pro ženy musí být dodržena nejméně 11hodinová přestávka mezi směnami. V daném případě by to znamenalo jen 8hodinovou přestávku.

Dalším problémem jsou sobotní odpolední směny, kdy se musí pracovat až do 22 hodin večer. Situace je taková, že pracující si nechávají dovolenou jen na to, aby si ji vybírali při sobotních odpoledních směnách, a pokud dovolenou nemají, žádají jakékoli nahrazení, ať už v noci nebo pod., jen proto, aby nemuseli pracovat v sobotu do 22 hodin. Je třeba si uvědomit, že vybírání dovolené po jednotlivých dnech je rovněž v rozporu se zákoníkem práce, který stanoví, že dovolená by měla být vybírána pokud možno najednou k načerpání nových sil.

Soudružky a soudruzi, je mi známo, že vládní vyhláška o zkrácené pracovní době umožňuje ve vícesměnných provozech zkrácení pracovní doby na 43 hodin se zavedením tří volných sobot. Ovšem to by vyžadovalo především další zvýšení produktivity práce o 2,5 %, a k tomu nejsou zatím, hlavně v závodech spotřebního průmyslu, kde je vysoká intenzita práce, vytvořeny podmínky.

A za druhé, této pracovní době by se musela přizpůsobit doprava, což není také tak jednoduché, a to proto, že při pracovní době 43 hod. a zavedením tří volných sobot dochází ke zkrácení jen o 4 hodiny za měsíc, které by se musely během měsíce nahradit. Jestliže by se doprava přizpůsobila dvousměnným provozům, nevyhovovala by jednosměnným provozům.

Nejvýhodnějším řešením, které by s největším uspokojením přijali všichni pracující a zejména ženy, by bylo takové opatření, aby ve dvousměnných provozech se pracovalo po všechny soboty jen na dopoledních směnách. Tak jsme totiž v závodech mého volebního obvodu pracovali od 1. 7. t. r. (kdy byla zavedena zkrácená pracovní doba) do 1. 10., kdy byly upraveny jízdní řády autobusů. Provedené změny v dopravě nedávají jiné možnosti než pracovat ve čtrnáctidenních směnách.