Podnětem ke sjednání
Dohody byla skutečnost, že v rámci hospodářské
spolupráce mezi socialistickými zeměmi byly
a podle potřeby budou na základě zvláštních
dohod zřízeny mezinárodní odvětvové
organizace jako samostatné právnické osoby.
Aby tyto organizace mohly nerušeně vykonávat
své poslání, musí jim zúčastněné
státy smluvně zajistit určité právní
postavení a úlevy. Sjednaná Dohoda odpovídá
těmto požadavkům a je v souladu se zájmy
a právními předpisy jednotlivých zúčastněných
států.
Konečně předsednictvo
NS zvolilo dne 15. února 1967 na návrh ministra
spravedlnosti učiněný v dohodě s ministrem
národní obrany, podle ustanovení § 47
odst. 1 zákona o organizaci soudů a o volbách
soudců majora Miroslava Žáka do funkce soudce
z povolání vojenského soudu. Major Žák
složil zákonem předepsaný slib 21. února
1967.
Předsednictvo NS předkládá
podle čl. 60 odst. 2 ústavy všechna tato opatření
Národnímu shromáždění
ke schválení a jejich schválení doporučuje.
Předseda NS s. Laštovička:
Děkuji posl. Škodovi. Má někdo dotaz
nebo připomínku? - Nikdo. Kdo tedy souhlasí
se zprávou přednesenou dr. Škodou, nechť
zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji, zpráva
je schválena.
Přistoupíme k třetímu
bodu pořadu, kterým je
3. Vládní návrh
zákona o zřízení a působnosti
ministerstva zemědělství a výživy
a zpráva výborů ústavněprávního
a zemědělského.
Návrh odůvodní z pověření
vlády s. Mestek.
Posl. Mestek:
Soudruzi poslanci, byl jsem pověřen
vládou, abych vám jejím jménem zdůvodnil
předložený návrh zákona o zřízení
ministerstva zemědělství a výživy.
Je to mimořádně významné politické
a hospodářské opatření. Jak
víte, ústřední výbor KSČ
schválil na svém zasedání ve dnech
23. a 24. března systém řízení
odvětví zemědělství a výživy
jako základní koncepci, která se opírá
o rezoluci XIII. sjezdu o zemědělské politice
strany. Tato koncepce směřuje k účinnějšímu
zabezpečování základních cílů
naší společnosti v odvětví zemědělství
a výživy. Obsahuje zásady komplexního
řízení rozvoje odvětví zabezpečujícího
výživu lidu. Zahrnuje sem vlastní zemědělskou
výrobu, zpracování a obchod zemědělskými
výrobky, jakož i služby pro zemědělství.
O politickém a ekonomickém
významu těchto odvětví svědčí
skutečnost, že v nich pracuje 22 % ekonomicky činných
osob v národním hospodářství;
jejich podíl na národním důchodu dosahuje
téměř 1/3. Do těchto
odvětví směřuje více než
1/4 z objemu investic do výroby.
Neváhám říci,
že jde o základní odvětví, která
ovlivní významně rozvoj celého národního
hospodářství a životní úroveň
každého občana. Z každé koruny,
kterou vydává u nás průměrná
rodina, jde 42 hal. na potraviny. Je to méně než
v minulosti. Je to však stále příliš
mnoho, když uvážíme cíle socialistické
společnosti, směřující k zabezpečení
všestranného rozvoje osobnosti člověka
ve skutečně humanistickém slova smyslu. Chceme,
aby při plném uspokojení potřeb pracujících
v potravinách zůstávalo v rodinách
stále více prostředků i na ostatní
potřebu. K tomu ovšem musí naše vlastní
výroba potravin růst a tento růst musí
být efektivní. Vede k tomu cesta, po níž
jdou i ostatní hospodářsky vyspělé
země. Je to cesta intenzifikace zemědělské
výroby provázená rychlým růstem
produktivnosti živé práce v zemědělství.
Uvolnění intenzívních faktorů
růstu při dalším rozvíjení
procesu zprůmyslnění zemědělské
výroby je základním smyslem opatření,
která přijal na březnovém zasedání
ústřední výbor strany.
Vědeckotechnický pokrok, zejména
v posledních 15 - 20 letech, prohloubil společenskou
dělbu práce a v jistém smyslu zkomplikoval
ekonomické procesy. Došlo k tomu i ve vztahu k takovému
základnímu oboru lidské činnosti,
jakým je výroba potravin. Tento požadavek se
nutně týká i průmyslových odvětví,
která dodávají výrobní prostředky
do zemědělství. Především
tato odvětví - strojírenství, chemický
průmysl a stavebnictví - by neměla zapomínat
na známou direktivu XII. sjezdu: "Pozvednout zemědělství
na úroveň průmyslu je především
otázkou dalšího plánovitého rozvoje
výrobních sil v zemědělství
a současně i v těch odvětvích
národního hospodářství, která
mají růst zemědělské výroby
zabezpečovat."
Hospodářská politika
směřující k zabezpečení
výživy obyvatelstva přestala být politikou
omezenou výlučně na jedno odvětví.
Jen za toho předpokladu, že dochází
k vyváženému rozvoji celého komplexu
odvětví, zabezpečujících výživu
a jsou-li respektovány požadavky vědeckotechnického
pokroku na vnitřní vývoj tohoto komplexu,
jen tehdy je možno dosáhnout optimálních
výsledků při zabezpečování
jednoho ze základních požadavků společnosti.
Nebudu znovu opakovat to, co je rozpracováno
v usnesení ústředního výboru
a dokumentech, které byly uveřejněny. Omezím
se na oblast centrálního řízení
zemědělství a výživy.
Předložený návrh
zákona předpokládá soustředit
řízení zemědělství,
potravinářského průmyslu, nákupní
a zásobovací činnosti v jednom ministerstvu
zemědělství a výživy.
Vytvoření jednoho centrálního
řídícího orgánu je především
výrazem uplatnění národohospodářských
hledisek při zabezpečování jednotné
hospodářské politiky v této oblasti.
Provedené rozbory přesvědčivě
ukázaly, že výroba potravin představuje
- počínaje zemědělskou prvovýrobou
a konče zpracováním výrobků
pro spotřebitele - jediný ekonomický proces,
vyžadující nezbytné technické,
technologické, územní a časové
návaznosti. Jednotné plánovité řízení
celého komplexu z centra vyloučí dosavadní
resortní přehrady ovlivňující
efektivnost celého procesu právě ve sféře
vztahů mezi dosud odděleně se rozvíjejícími
odvětvími.
Smyslem výroby je konečná
produkce pro zcela konkrétního spotřebitele.
Jednotným centrálním řízením
musíme vytvořit především co
nejpříznivější podmínky
k tomu, aby odvětví produkující bezprostředně
pro spotřebitele (potravinářský průmysl),
ve shodě se svými vlastními ekonomickými
zájmy, rozvinul užší spolupráci
se zemědělskou prvovýrobou k zabezpečení
vysoké a jednotné jakosti suroviny, z níž
svoje výrobky vyrábí. Vzájemná
ekonomická výhodnost, o níž se jedině
může taková spolupráce opírat,
zvýší opět zájem zemědělských
podniků na co nejlepším zpeněžení
jejich produkce a tím i výrobě co největšího
objemu zemědělské produkce ve struktuře
vyžadované - ve shodě s přáním
spotřebitele - potravinářským průmyslem.
Jednotný plán vědeckotechnického
rozvoje v novém resortu zemědělství
a výživy bude moci být zaměřen
na řešení styčných problémů
mezi zemědělstvím, potravinářským
průmyslem, organizacemi služeb a zásobování
trhu. Vytvořením jednoho resortu získá
na mimořádném významu investiční
politika. Budou posílena národohospodářská
hlediska v zaměření, struktuře a rozmístění
nově budovaných základních fondů.
V tom směru půjde například o rozmísťování
zpracovatelských průmyslových kapacit v návaznosti
na zemědělské velkovýrobní
kapacity a krmivářský průmysl na straně
jedné a center spotřeby na straně druhé.
To vytvoří předpoklady pro snížení
společenských nákladů na potraviny
v rámci celého zemědělskopotravinářského
komplexu.
Na úrovni centrálního
orgánu zemědělství a výživy
bude rovněž prováděna koordinace souhrnných
plánů tržní produkce s plány
ostatních navazujících resortů, zejména
s vnitřním obchodem, spotřebním průmyslem,
zdravotnictvím a dalšími. Kromě toho
tvorba komplexního celoresortního plánu dovozu
a vývozu umožní větší operativnost
v zabezpečování vývozu a také
efektivnější využívání
dovozu surovin a finálních výrobků
pro zemědělství a výživu.
Významné místo v činnosti
nového resortu zaujme centrální regulace
trhu zemědělskými a potravinářskými
výrobky. Dlouhodobá regulace se stane organickou
součástí tvorby a realizace dlouhodobého
plánu, který bude zabezpečován uvnitř
centrálního orgánu v nezbytných hodnotových
i naturálních vazbách celého komplexu
zemědělství a výživy. Centrálně
uplatňovaná krátkodobá regulace musí
zvažovat možnosti operativního přesunu
rezervních prostředků a bude mít daleko
větší prostor než dosud při efektivním
využívání operativních ekonomických
nástrojů.
Existence jednoho ústředního
orgánu zemědělství a výživy
vytváří předpoklady pro zvýšení
úrovně centrálního rozhodování,
především odstraněním prvků
nahodilosti, které často pramenily z nedostatku
ekonomických informací a z jejich neúplnosti.
Mám tu na mysli možnosti, které pro zvýšení
reálnosti našich plánů představuje
provádění komplexního průzkumu
poptávky a nabídky, včetně průzkumu
a hodnocení důsledků cenových změn
na chování zemědělského výrobce
i na chováni spotřebitele.
Nová opatření znamenají
- v návaznosti na zdokonalenou soustavu plánovitého
řízení - další krok v přechodu
na skutečně ekonomické řízení
zemědělství a výživy. Ekonomické
řízení představuje poměrně
jemný mechanismus, který zatím nepříliš
dobře ovládáme. Ovládnout ho ovšem
musíme a první kroky k tomu byly učiněny.
Rozhodování je vždy poznamenáno schopnostmi
a zájmy lidí. Může vést - při
nevhodném využívání těchto
zájmů a schopností a při nevhodné
organizaci - k oborové izolovanosti a k snižování
efektivnosti právě na styku jednotlivých
oborů, ve vztazích mezi nimi. Meziresortní
spory pak nastupují tam, kde by mělo jít
o spolupráci. Trpí tím společnost,
celé národní hospodářství.
Nový centrální orgán bude proto prostřednictvím
nástrojů ekonomického řízení
a ostatně i úpravou příslušných
právních předpisů, stimulovat mezioborovou
spolupráci všude tam, kde je to žádoucí
z celospolečenského zájmu, v zájmu
efektivní výroby potravin.
Vědeckotechnický pokrok ovlivňující
hloubku společenské dělby práce působí
na to, že zabezpečování výživy
obyvatelstva se stalo záležitostí řady
na sobě závislých a vzájemně
se podmiňujících odvětví a
činností. Vývoj tedy směřuje
k prohloubení kooperačních vztahů,
a to jak mezi podniky téhož odvětví
a výrobního zaměření, tak i
mezi podniky různých odvětví, které
ve své činnosti na sebe navazují. Nové
ministerstvo zemědělství a výživy
bude proto uplatňovat hospodářskou politiku
podněcující různá integrační
spojení, která mohou v budoucnu sehrát důležitou
úlohu ve sféře regulace trhu zemědělských
výrobků a potravin.
Prostor pro spolupráci bude vytvářen
na všech stupních řízení zemědělství
a výživy při současném respektování
jak územně výrobního, tak i oborového
charakteru vazeb mezi jednotlivými složkami zemědělskopotravinářského
komplexu. Na úrovni okresů a krajů umožní
tato koncepce úzkou spolupráci s národními
výbory jako nejbližšími představiteli
státní moci při současném respektování
celospolečenských zájmů majících
i nezbytné oblastní aspekty, které souvisejí
s rozmístěním sil na území
státu.
Z toho, co jsem uvedl, vyplývá,
že ministerstvo zemědělství a výživy
bude odpovídat především
- za uskutečňování
jednotné státní politiky při zabezpečování
výroby potravin a výživy lidu,
- za propracování koncepce
rozvoje a řízení zemědělství
a výživy, za praktické uskutečnění
této koncepce na všech stupních řízení,
- za zavádění výsledků
domácího i zahraničního výzkumu
a za racionální organizaci odvětví,
- za přípravu kádrů
schopných na všech stupních řízení
tyto záměry realizovat.
Tyto základní úkoly
zabezpečí ministerstvo především
pomocí soustavy ekonomických nástrojů,
plným využitím stávajících
vědeckých poznatků a dalším rozvojem
vědy a techniky, jakož i svými koncepcemi v
oblasti zahraničně obchodní politiky.
Je přitom třeba, aby práce
nového ministerstva nevycházela z pouhého
spojení činnosti dosavadních tří
resortů, ale aby představovala kvalitativně
nový orgán, v němž zaniknou úzké
resortní zájmy a do popředí vystoupí
celospolečenský zájem na komplexním
zabezpečování výživy lidu. Výrazem
tohoto pojetí práce centrálního hospodářského
orgánu je skutečnost, že plně odpovídá
za zásobování obyvatelstva potravinami, za
uskutečňování pokrokových směrů
v zemědělské výrobě v podmínkách
obou forem socialistického vlastnictví a za rozvoj
potravinářského průmyslu při
využívání různých forem
ekonomicky účinných integračních
vztahů vyžadujících v socialistických
podmínkách cílevědomého centrálního
usměrňování. V souladu s těmito
požadavky nový resort zabezpečí kvalifikované
odborné řízení jednotlivých
oborů.
Za rozvoj zemědělství
a výživy na Slovensku odpovídá v rozsahu
své činnosti Slovenské národní
radě a ministru zemědělství a výživy
pověřenec zemědělství a výživy.
Pověřenectvo SNR pro zemědělství
a výživu se podílí na odvětvovém
řízení resortu v souladu s usneseními
ÚV KSČ a vlády.
Proporcionální rozvoj zemědělství
a potravinářského průmyslu vyžaduje,
aby vedle komplexního plánovitého řízení
v centrální sféře a v jednotlivých
oborech bylo dosaženo potřebné proporcionality
i uvnitř krajů a oblastí. K tomu účelu
se předpokládá zřízení
krajských správ ministerstva zemědělství
a výživy s tím, že podniková sféra
v zemědělství bude uzavřena v podstatě
v rámci okresů.
Soudruzi poslanci! Československo
patří mezi ty hospodářsky vyspělé
země, kde požadavek efektivního růstu
zemědělské výroby na poměrně
omezeném půdním fondu nutí k rozšiřování
výrobních zdrojů a k zapojení vědeckotechnického
rozvoje do procesu intenzifikace zemědělské
výroby. Proto zemědělství zůstává
hlavním článkem zemědělsko-potravinářského
komplexu. Přijatá opatření jsou další
etapou procesu zprůmyslnění zemědělské
výroby směřující jak k zabezpečení
stability trhu potravin v potřebné skladbě,
tak i k dalšímu zlepšení pracovních
a životních podmínek pro ty, kdož potraviny
pro společnost vyrábějí. Vytvoření
ministerstva zemědělství a výživy
odpovídá v dané etapě potřebám
rozvoje. Hlavní zásady hospodářské
politiky nového resortu jsou známy. Spočívají
v důsledném a iniciativním uskutečňování
usnesení březnového pléna ústředního
výboru naší strany. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička:
Děkuji s. Mestekovi. Prosím nyní zpravodaje,
předsedu zemědělského výboru
s. Kučeru, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. V. Kučera:
Soudružky a soudruzi poslanci, vážené
Národní shromáždění, vládní
návrh zákona o zřízení a působnosti
ministerstva zemědělství a výživy
projednal zemědělský a ústavněprávní
výbor Národního shromáždění.
Poslanci obou výborů konstatovali, že předložený
vládní návrh zákona je v souladu s
usnesením ústředního výboru
KSČ ze dne 23. a 24. března t. r. Zemědělský
výbor NS se zabýval nejen oblastí centrálního
řízení zemědělství,
ale projednal i celý návrh na komplexní řízení
odvětví zemědělství a výživy.
Dovolte mi proto, abych Vám sdělil některá
naše stanoviska k této problematice.
Již v době, kdy jsme projednávali
návrh zdokonalené soustavy řízení
zemědělství, jsme dospěli k poznání,
že bude nutné uvést do souladu novou soustavu
se samotnou formou řízení zemědělství.
Starý způsob řízení z ministerstva
přes výrobní zemědělské
správy, jednotlivé organizace a instituce nebyl
a není ve svém souhrnu pružný; vytváří
zbytečné rozpory a postupem času je stále
zřejmější, že se stává
brzdou dalšího, rozvoje výroby.
Nový návrh uspořádání
zemědělsko-potravinářského
komplexu, schválený ÚV KSČ, dosavadní
překážky odstraňuje. Podle našeho
názoru odpovídá potřebám rozvoje
výrobních sil, protože bourá existující
přehrady mezi zemědělstvím, zpracovatelským
průmyslem a organizacemi služeb a konečně
vytváří i podmínky ke zvýšené
odpovědnosti u dodavatelských odvětví,
ať již se jedná o chemii, strojírenství,
stavební výrobu či jiné resorty.
Jsme přesvědčeni, že
nyní dojde k rychlému zprůmyslnění
zemědělství, což je základní
podmínkou dalšího zvyšování
intenzity výroby a růstu produktivity práce
v zemědělství. Vhodná organizační
forma a především nově vzniklé
vztahy umožní komplexní řešení
rozvoje celého odvětví a povede k žádanému
stavu, kdy i na tomto úseku národního hospodářství
se v celém rozsahu budou uplatňovat nejnovější
poznatky vědecko-technického pokroku.
Při diskusi v zemědělském
výboru jsme konstatovali, že naše zemědělská
veřejnost zejména přivítá postupné
vytváření okresních zemědělských
sdružení. Tyto orgány budou jednotlivým
zemědělským závodům poskytovat
- jak je proponováno - pomoc v oblasti výroby, odbytu
i zásobování, budou organizovat různá
sdružení, přispívat k rozvíjení
všech efektivních forem kooperace a integrace a organizovat
tu nejužší spolupráci mezi zemědělskými
závody, zpracovatelskými podniky i organizacemi
služeb, jakož i vše ostatní, co bude třeba
k rozvoji výroby. Nová organizace řízení
odvětví zemědělství a výživy
se tím i nutně projeví v posílení
ekonomické stability i odpovědnosti zemědělských
závodů, které jsou hlavním článkem
celého zemědělsko- potravinářského
komplexu.