Období po 19. schůzi Národního shromáždění, která se konala ve dnech 27. a 28. února 1968, je charakterizováno mimořádnou aktivitou politického života v zemi. Demokratizační proces, inspirovaný ústředním výborem KSČ a usilující o nové tvůrčí spojení principů socialismu a demokracie, se odrážel v činnosti Národního shromáždění a jeho orgánů a byl současně touto činností ovlivňován.

Rychlý spád událostí nastolil v průběhu března 1968 řadu naléhavých otázek, které bylo třeba neodkladně řešit.

Ve vrcholných státních a politických orgánech a společenských organizacích vyvstala nutnost rozhodnout demokraticky o jejich dalším vedení, které by v plném souladu se zájmy lidu a socialistického státu vytvořilo záruky pokrokového demokratického vývoje, umožnilo rozpracovat na všech stupních akční program KSČ a organizovat společenské síly k jeho realizaci.

V tomto duchu byla po abdikaci Antonína Novotného z funkce presidenta republiky vyřešena otázka nového nejvyššího představitele státní moci. Dne 30. března 1968 Národní shromáždění zvolilo presidentem republiky armádního generála Ludvíka Svobodu.

Zvolení Ludvíka Svobody presidentem republiky vyjádřilo jednotnou politickou vůli všech složek Národní fronty a přání naprosté většiny pracujících, dělníků, rolníků a inteligence, Čechů a Slováků i příslušníků ostatních národností.

Nový president republiky přijal demisi vlády a dne 8. dubna 1968 jmenoval novou vládu.

Také Národní shromáždění dořešilo v tomto období změny ve složení svého předsednictva. V souvislosti s tím, že již v průběhu března byla přijata rezignace místopředsedů Národního shromáždění Michala Chudíka a dr. Václava Škody, že někteří členové předsednictva byli pověřeni novými politickými a státními úkoly a že předseda Národního shromáždění soudruh Bohuslav Laštovička a místopředsedkyně NS dr. Helena Leflerová požádali o uvolnění ze svých funkcí, předložil ústřední výbor Národní fronty po předchozím politickém jednání své návrhy plénu Národního shromáždění. Národní shromáždění dne 18. dubna 1968 zvolilo do funkce svého předsedy Josefa Smrkovského; zvolilo dále místopředsedy Národního shromáždění poslance Jozefa Valo, Marii Mikovou, Lubomíra Dohnala, Josefa Zedníka a Andreje Žiaka, nové předsedy některých výborů a členy předsednictva NS.

Významné schůze Národního shromáždění ve dnech 29. března, 30. března a 18. dubna 1968 tvoří nedílnou součást demokratizačního procesu jak svým obsahem, tak i formou příslušných ústavních aktů; tajné volby v plénu Národního shromáždění se konaly v tomto období poprvé od roku 1948. Průběh a podrobný obsah těchto schůzí Národního shromáždění, zejména též úplné znění významných politických projevů, které na nich byly předneseny, bude jako obvykle vydán tiskem jako Zprávy o schůzích Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění, které je podle zákona o jednacím a pracovním řádu povoláno svolávat schůze Národního shromáždění a odpovídá za jejich přípravu a náplň, věnovalo v průběhu března a v první polovině dubna 1968 značnou část své práce těmto úkolům; usilovalo přitom o všestranné zabezpečení demokratického, neformálního rázu těchto schůzi.

Ve své ostatní činnosti řešilo předsednictvo Národního shromáždění v minulém období některé další významné vnitropolitické otázky při současném zajišťování běžných pracovních úkolů. O intenzitě činnosti předsednictva NS svědčí skutečnost, že v průběhu šesti týdnů konalo celkem 9 pracovních schůzí.

Po plenární schůzi Národního shromáždění, která dne 28. února vyslovila podle čl. 58 ústavy souhlas s trestním stíháním poslance Jana Šejny a s uvalením vazby, vyžádalo si předsednictvo NS zprávu ministra vnitra, ministra zemědělství a generálního prokurátora ČSSR o všech okolnostech trestné činnosti Jana Šejny, zejména též o jeho nezákonném opuštění republiky. V projednávání zpráv uvedených členů vlády, dále ministra Národní obrany, náměstka ministra zahraničních věcí a náměstka generálního prokurátora k těmto otázkám pokračovalo předsednictvo NS rovněž ve své další schůzi a vyslovilo s nimi svou nespokojenost. Vyslechlo dále průběžnou zprávu o výsledcích šetření komise vedené O. Černíkem a usneslo se, aby konečná zpráva této komise byla předložena předsednictvu a plénu Národního shromáždění.

Pokud jde o poslanecký mandát Jana Šejny, který byl bezprostředně po zbavení imunity odvolán z funkce člena předsednictva NS, vyhlásilo předsednictvo NS hlasování voličů ve volebním obvodě č. 94 (Litoměřice), které mělo rozhodnout o zbavení funkce poslance NS. Avšak na podkladě jednání předsednictva NS s delegací občanů tohoto volebního obvodu, kde rozhořčení proti J. Šejnovi bylo tak velké, že voliči veřejně odmítali hlasovat o jeho odvolání, byla ztráta poslanecké funkce Jana Šejny vyřešena v orgánech NS na podkladě zákonného opatření č. 39/1968 Sb., podle zprávy mandátového výboru NS z 22. března 1968.

14. března 1968 projednalo předsednictvo NS zprávu generálního prokurátora o průběhu, výsledcích a současném stavu revize politických procesů z let 1949-1954 a souběžnou zprávu předsedy Nejvyššího soudu.

Předsednictvo NS s hlubokým rozhořčením odsoudilo nezákonné zákroky a antihumánní metody uplatňované v těchto procesech a prohlásilo, že bude se vší důsledností dbát o nápravu těchto křivd. Konstatovalo, že k hrubému porušování socialistické zákonnosti docházelo zejména v důsledku nesprávné a nebezpečné teorie o zostřování třídního boje v průběhu socialistické výstavby.

Předsednictvo NS uložilo předsedovi Nejvyššího soudu, aby provedl potřebná opatření k důslednému dokončení rehabilitací v plném rozsahu a aby se vší odpovědností dbal na dodržování socialistické zákonnosti. Vyslovilo požadavek, aby ve všech státních orgánech, které se budou zabývat rehabilitacemi, byli jen lidé, kteří nejsou žádným způsobem zatíženi minulou praxí.

Současně předsednictvo NS požádalo vládu, aby připravila a předložila návrh zákona o občanské rehabilitaci, dále návrhy dalších zákonných předpisů, řešících záruky plné nezávislosti soudního rozhodování, instituci vyšetřujících soudců, právo soudních senátů rozhodovat o vazbě a převedení výkonu trestu do působnosti ministerstva spravedlnosti.

Předsednictvo NS pověřilo ústavně právní výbor NS, aby přípravu potřebných zákonných norem sledoval, projednal návrhy vlády a urychleně připravil zprávu pro Národní shromáždění.

Předsednictvo NS se rozhodlo ustavit komisi, která bude bdít nad postupem rehabilitací a pravidelně informovat Národní shromáždění. Složení této komise schválilo plénum Národního shromáždění dne 29. března 1968.

Na základě posouzení praxe orgánů činných v trestním řízení, při kterém docházelo k porušování zákonnosti, předsednictvo NS podrobilo ostré kritice přístup generálního prokurátora dr. Bartušky a ministra vnitra Josefa Kudrny k řešení těchto i jiných problémů. Vyslovilo svoji nespokojenost a nedůvěru oběma jmenovaným s tím, aby ústavní činitelé vyvodili z jednání předsednictva NS potřebné závěry.

President republiky dne 15. března 1968 odvolal Josefa Kudrnu z funkce ministra vnitra a dr. Josefa Bartušku z funkce generálního prokurátora ČSSR.

Předsednictvo Národního shromáždění se několikrát zabývalo stavem přípravy voleb do Národních výborů, které byly vyhlášeny na 19. května 1968. Na základě množících se připomínek k volebnímu zákonu a k nedostatkům v přípravě voleb, které se začaly objevovat v tisku, televizi a rozhlase, v dopisech občanů a jejich organizací, uložilo předsednictvo NS ústavně právnímu výboru, aby se zabýval náměty na novelizaci volebního zákona. Předsednictvo NS si vyžádalo zprávu Ústřední volební komise a po rozboru politické situace, při kterém se opíralo také o závěry společné schůze výboru ústavně právního a výboru pro Národní výbory, dospělo k názoru, že volby do národních výborů je třeba odložit. Na podkladě souhlasného stanoviska ústředního výbor u KSČ, ústředního výboru Národní fronty, Ústřední volební komise Národní fronty, Slovenské volební komise Národní fronty i četných volebních komisí z krajů, okresů a měst se předsednictvo NS usneslo odvolat termín voleb do Národních výborů a rozhodnout o něm znovu teprve po projednání změny zákona o volbách do Národních výborů. Na návrh ústředního výboru Národní fronty předsednictvo NS současně zrušilo Ústřední volební komisi NF pro volby do Národních výborů vzhledem k tomu, že řada členů, kteří byli do této komise zvoleni, přestala zastupovat organizace, které je navrhly. Předsednictvo NS přitom vyslovilo přesvědčení, že odklad voleb umožní v duchu probíhajícího demokratizačního procesu jejich důkladnější přípravu, spojenou s tvůrčím rozpracováním akčního programu KSČ na všech stupních zastupitelské soustavy.

Předsednictvo NS se několikrát zabývalo koncepcí a metodami příští práce Národního shromáždění v souvislosti s vývojem politického systému, v němž se vytvářejí podmínky, aby Národní shromáždění a vláda republiky plnily samostatně své ústavní funkce a nesly plnou odpovědnost za politiku socialistického státu.

Součástí přípravy a nového přístupu k podstatně náročnějším úkolům Národního shromáždění a vlády v příštím období byla společná schůze předsednictva NS s vládou, která se konala 19. března 1968. První společná schůze obou orgánů projednávala zejména některé problémy plynoucí z dosavadní praxe uplatňování ústavních vztahů Národního shromáždění vůči vládě. Závěry a podněty z této schůze jsou přínosem pro další činnost obou vrcholných státních orgánů. Předsednictvo NS a vláda utvořily pracovní skupiny, které byly pověřeny společně tyto závěry a náměty rozpracovat. Pracovní porada obou skupin se sešla 21. března 1968 a dohodla se na postupu prací. V Národním shromáždění budou otázky upřesnění vztahů k vládě tvořit součást úkolů komise, kterou ustavilo plénum Národního shromáždění k rozpracování akčního programu Komunistické strany Československa ve vztahu k úloze Národního shromáždění.

Akční program KSČ a celý současný politický vývoj postavil před Národní shromáždění zcela mimořádné úkoly na úseku zákonodárné činnosti. Bude třeba projednat změny celé řady právních předpisů včetně ústavy z r. 1960, v niž jako nejbližší úkol má být zakotveno nové státoprávní uspořádání národních orgánů českého a slovenského národa na federativním základě.

Předsednictvo Národního shromáždění uložilo ústavně právnímu výboru, aby intenzivně připravoval novelizaci volebních zákonů a sledoval postup prací na návrhu zákona o rehabilitaci. Ostatní práce má ústavně právní výbor rozvrhnout do účelného časového sledu a s přihlédnutím k harmonogramu prací vlády předložit návrh na další pracovní postup. Mimořádná náročnost na kvalitu současných legislativních úkolů a také jejich množství podtrhuje nutnost zabezpečit a prohloubit dosavadní praxi, aby v Národním shromáždění na přípravě nových zákonů spolupracovali s poslanci nejlepší odborní pracovníci vědy i praxe. Předsednictvo Národního shromáždění v této souvislosti vysoce ocenilo a uvítalo, že široká fronta vědeckých pracovníků z oblasti vědy a státu a práva se velmi iniciativně, s velkou společenskou angažovaností a odpovědností obrátila na Národní shromáždění nejen se svými náměty a návrhy, ale s ochotou odvést svůj podíl při řešení těchto náročných úkolů. V tomto smyslu došly Národnímu shromáždění memorandum vědecké rady a celozávodního výboru KSČ právnické fakulty Karlovy university, dopis Ústavu státu a práva ČSAV a stanovisko Vědeckého kolegia ČSAV o státu a právu.

Současně s řešením uvedených mimořádných úkolů a naléhavých vnitropolitických otázek projednávalo předsednictvo Národního shromáždění své běžné úkoly podle schváleného pracovního plánu.

Na úseku zahraničních styků Národního shromáždění vyslovilo souhlas s obesláním jarního zasedání Meziparlamentní unie, které bylo svoláno do Dakaru. Jednalo dále o vyslání delegace Národního shromáždění do Francie.

Členka zahraničního výboru NS poslankyně dr. Sekaninová-Čakrtová přijala indonéskou poslankyni dr. Simorangkirovou, členku legislativního výboru.

Z činností výborů NS.

Ve všech zásadních otázkách, o kterých rozhodovalo předsednictvo NS v období března a v první polovině dubna 1968, se opíralo o stanoviska výborů NS.

Tak zejména průmyslový výbor pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví a zdravotní výbor NS zaujaly jednoznačné stanovisko k odstoupení Antonína Novotného z funkce presidenta republiky a požádaly předsednictvo NS, aby otázku nejvyššího představitele státní moci řešilo na podkladě čl. 43 a 65 ústavy.

Výbor ústavně právní a výbor pro Národní výbory připravily svým jednáním 21. března 1968 podklad pro rozbor a rozhodnutí předsednictva NS o odložení voleb do Národních výborů.

Akční program KSČ, který ve stadiu návrhu projednalo 5 výborů Národního shromáždění, byl přijat s plnou podporou výborů a všech poslanců. Výbor pro plán a rozpočet schválil při projednávání návrhu akčního programu usnesení usilující o kritickou analýzu hospodářské politiky v uplynulých letech a vyzdvihující otázku odpovědnosti za nedostatečně účinné řešení problémů rozvoje národního hospodářství v době, kdy rozbor příčin i návrhy na řešení nerovnovážného stavu čs. ekonomiky byly již k dispozici. Výbory NS, které se zabývaly akčním programem KSČ v etapě před jeho schválením, se vesměs usnesly, že se k tomuto dokumentu zásadního významu pro orientaci stranické a státní politiky znovu vrátí a rozpracují jeho principy a podněty do svých pracovních plánů.

Kromě uvedených otázek se zabývaly výbory Národního shromáždění svým plánovaným programem. Projednávaly přikázané zásady, popř. návrhy zákonů a mezinárodních smluv. Pro plénum NS, svolané na 24. a 25. dubna 1968, připravil ústavně právní výbor NS stanovisko k vládnímu návrhu zákona, kterým se řeší nová organizace a působnost některých ústředních orgánů.

V rámci své plánované činnosti projednal zahraniční výbor NS zhodnocení výsledků sezóny cestovního ruchu v roce 1967 a informace o přípravách na sezónu 1968. Zhodnotil dále aplikaci zákona 63/1965 Sb. o cestovních dokladech a zprávu o prověrce hraničních přechodů. Zprávu o výsledcích účasti ČSSR na EXP0 1967 předložil zahraničnímu výboru NS generální komisař čs. expedice. Zahraniční výbor se dále zabýval zprávou o činnosti Čs. společnosti pro mezinárodní styky. Plnou podporu vyjádřil smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Bulharskou lidovou republikou.

Průmyslový výbor NS pro hlavní výrobní odvětví a dopravu ve společné schůzi s výborem pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje připravil pro předsednictvo NS informaci a závěrečnou zprávu společné komise k problematice automobilového opravárenství, autoservisu a k zajištění výroby a distribuce náhradních součástí pro motorová vozidla. Projednal dále současný stav rozvoje výroby valivých ložisek a provedl kontrolu realizace svého usnesení k rozvoji silnoproudé elektroniky, výpočetní techniky a textilního strojírenství.

Výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví pokračoval ve svém soustavném sledování a kontrole problematiky bytové a občanské výstavby. Provedl kontrolu realizace a využití svých usnesení, která k těmto závažným problémům schválil od počátku IV. volebního období a která tlumočil jako svá doporučení a požadavky odpovědným vládním orgánům. Na podkladě zprávy Ústřední komise lidové kontroly projednal výbor zprávu o výsledku prověrky k zabezpečení investičního rozvoje výroby zdících materiálů. Zabýval se dále rozborem ÚKLK, Státní komise pro techniku a ministerstva stavebnictví o příčinách nadměrné rozestavěnosti z hlediska působeni nové soustavy. Výbor vytvořil společně s průmyslovým výborem pro hlavní výrobní odvětví a dopravu komisi, která přezkoumává koncepci a ekonomickou odůvodněnost zamýšlené investiční výstavby nových hutních provozů v Dříni u Kladna a v Podbrezové.

Výbor NS pro zemědělství a výživu se v první polovině března zabýval výsledky sjezdu JZD a náměty, které z tohoto významného sněmování socialistických družstevníků vyplynuly. V součinnosti s Ústřední komisi lidové kontroly a na podkladě její zprávy provedl kontrolu dodržování zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zdravotní výbor NS měl na pořadu svých schůzi v březnu a dubnu návrh ideového sociálně ekonomického programu pomoci rodinám s dětmi. V návaznosti na svá dřívější jednání projednal zprávu o postupu prací na dlouhodobém výhledu rozvoje zdravotnictví ČSSR do roku 1980 a zprávu o postupu prací na přípravě a realizaci dlouhodobé koncepce sociálního zabezpečení.

Závěry a komentáře, k jednání výborů Národního shromáždění byly v tomto období ve větší míře než v minulosti publikovány v tisku a sledovány veřejností. Texty schválených usnesení a doporučení k projednávaným otázkám jsou jako obvykle poslancům k dispozici ve Zprávách pro poslance.