Středa 24. dubna 1968

Schůze opět zahájena v 11.59 hod.

Předseda NS s. Smrkovský (zvoní.): Předseda vlády pokračuje ve výkladu vládního prohlášení.

Předseda vlády s. inž. Černík:

Vláda vychází ze skutečnosti, že v současné době, pro kterou je charakteristický nástup vědeckotechnické revoluce ve světě, záleží více než kdykoliv předtím na rozvoji vědy a techniky, protože je základním a trvalým zdrojem, který zaručuje růst společenské produktivity práce a národního důchodu. Vědecké poznání a jeho svobodný a nezávislý rozvoj jsou také jednou z hlavních sil společenského vývoje, rozhodujícím činitelem, který zajišťuje jeho progresivitu.

Účinnost vědeckotechnického rozvoje na další vývoj naší společnosti se zvýší, budou-li se důsledně a soustavně uplatňovat poznatky moderní vědy a techniky v průmyslové a společenské praxi. Záleží na tom, jak pronikne toto vědomí do konkrétního rozhodování na všech stupních řízení, jak pochopí význam a úlohu duševní práce všichni pracující.

Aby mohla věda a technika splnit tuto úlohu, je nutno program rozvoje vědy a techniky vtělit do plánu dlouhodobého rozvoje ekonomiky, vytvořit z něho konkrétní obsah perspektivních záměrů v závodech a podnicích, zabezpečit, aby se vysoká technická a organizační úroveň stala základním kritériem při posuzování a hodnocení progresivity jednotlivých podniků, oborů i celého národního hospodářství.

Hospodářská politika vlády bude z tohoto poznání a ocenění úlohy vědy a techniky v dalším vývoji společnosti vycházet a bude pro její další rozvoj vytvářet potřebné společenské, sociální a ekonomické podmínky. Za zvlášť závažné pokládáme zejména, aby se tímto směrem orientoval další rozvoj ekonomické soustavy řízení, aby se vytvářely podmínky pro postih technické zaostalosti a aby se co nejdříve preferovala progresivní technika.

Vláda vychází z toho, že dosavadní vývoj národního hospodářství, některé instituce, principy a záměry nové soustavy řízení vytvořily pro rozvoj vědy a techniky některé nezbytné předpoklady, že však je nutno zvýšit úlohu vědy a techniky v našem hospodářství. To bude záležet na tom, jak bude věda a technika pomáhat při získávání lepšího postavení na světovém i domácím trhu a jak si naopak výroba včas uvědomí, že vědu a techniku potřebuje. Vláda počítá s tím, že i nadále bude zabezpečovat z celospolečenských zdrojů potřebné finanční i hmotné prostředky, které umožní dále posílit úlohu badatelského výzkumu a urychlí řešení některých základních výzkumně vývojových programů rozhodujících pro celou ekonomiku. Přitom musí mít vláda nutně na zřeteli reálné možnosti a specifické podmínky našeho státu, který může zabezpečovat nejvyšší úroveň vědy a techniky jen účelnou a promyšlenou specializací a využíváním výsledků celé světové vědy. V badatelské oblasti vědy bude vláda usilovat o to, aby se výzkum netříštil a aby využíval co nejefektivněji vědeckého potenciálu pracovníků ve vědeckých ústavech i na vysokých školách.

Pozornost bude také věnovat dalšímu zdokonalování soustavy řízení, výzkumu a vývoje, která musí zcela odstranit administrativní formy, plně uplatnit ekonomické principy mezi centrální a podnikovou sférou a zvýšit pravomoc a odpovědnost výzkumných ústavů za výsledky jejich hospodaření.

Vzhledem k významu a úloze dalšího vědeckotechnického rozvoje počítá vláda s tím, že se bude v nejbližší době otázkami rozvoje vědy a techniky v ČSSR komplexně zabývat.

Výsledky vědy a techniky mohou proniknout do života jen prostřednictvím každodenní činnosti miliónů lidí, kteří svou práci znají, mají přiměřené schopnosti, znalosti, dovednost a přehled, aby mohli své úkoly zvládnout podle přísných světových měřítek.

Proto vláda považuje za nutné skoncovat s podceňováním kvalifikace, s diletantstvím, s nadřazováním průměrnosti nad tvořivé síly a schopnosti. Má-li být tvořivé a kvalifikované práci vráceno místo, které jí náleží, vyžaduje to především, aby byla správně vyzdvihována v každodenní organizační činnosti. Vláda bude v oblasti hospodářské politiky zabezpečovat, aby platové a mzdové předpisy správně odrážely rozdíly v kvalifikované práci a aby se v celém procesu řízení demokratickou cestou dostávali dopředu schopní, kvalifikovaní a progresivní pracovníci.

Zásadního obratu bude nutno dosáhnout i při řešení institucionálních otázek. Staré metody řízení, které podniky právem kritizují, přežívaly proto, že změny v ekonomických nástrojích nebyly doprovázeny žádoucími a nutnými změnami v organizační struktuře. Do nové soustavy řízení jsme vstupovali se starou strukturou aparátu centrálního řízení, která byla vytvořena a uspořádána jako aparát direktivních řízení národního hospodářství a byla jen dílčím způsobem upravena. Nebyly důsledně dořešeny vztahy podniků a centrálních orgánů a stále v nich přetrvávaly silné prvky vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Ani změny v organizační struktuře podniků uskutečněné v roce 1965 nepřinesly obrat, protože se v nich projevily tendence vlastní direktivně administrativním metodám řízení. Velmi málo se zatím udělalo pro to, aby administrativní pojetí monopolu zahraničního obchodu bylo likvidováno.

Tyto věci chce vláda v souladu s akčním programem strany zásadně změnit. Jsou to samozřejmě otázky velmi složité a komplikované a nelze proto očekávat, že tuto změnu je možno uskutečnit ze dne na den. Návrhy na řešení těchto otázek budou postupně předkládány k veřejnému posouzení a k projednání v Národním shromáždění.

Především je nutno v poměrně krátké době dokončit práce na řešení vztahů podniků a centrálních orgánů řízení a připravit návrhy na právní úpravu postavení podniků. Při této úpravě je třeba chápat podnikovou sféru a sféru centrálního řízení jako dvě relativně autonomní oblasti, které nejsou navzájem spojeny vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Podniky se musí stát samostatnými hospodářskými jednotkami, které hospodaří na svůj účet; na jedné straně musí mít právo samostatně rozhodovat o své výrobě a o jejím vývoji, na druhé straně však musí nést také plnou hmotnou odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. Z této zásady musí také vycházet uspořádání řídících orgánů v podnicích. V jejich složení a rozdělení pravomoci musí být zajištěn jak vysoký stupeň autoritativnosti odborného řízení, tak demokratická kontrola činnosti tohoto odborného řízení ze strany zaměstnanců i společnosti.

Z těchto hledisek bude nutno také zásadně přezkoumat strukturu a funkci centrálních státních orgánů. Tyto orgány nemohou řídit podniky přímými příkazy. Budou především formulovat obecně, závazné podmínky ekonomického řízení pro činnost podniků, budou se zabývat výdajovou a dotační politikou státního rozpočtu, tvorbou a rozpouštěním státních rezerv. Strukturu aparátu centrálního řízení je nutno uspořádat tak, aby se její orgány nestaly nositeli monopolistických zájmů výrobních a obchodních organizací, aby tato struktura umožňovala konfrontaci různorodých zájmů při tvorbě hospodářské politiky a účinnou koordinaci jednotlivých nástrojů ekonomického řízení při její realizaci a konečně aby se přitom mohla opírat o službu vysoce kvalifikovaných odborných aparátů. Tento zásadní krok ve změně struktury centrálního řízení by měl být připraven tak, aby jej bylo možno uskutečnit současně s novou státoprávní úpravou vztahů mezi našimi národy.

Přitom je nezbytné, aby státní správa byla zkvalitněna a aby došlo k její racionalizaci a zhospodárnění.

Vláda oceňuje významnou úlohu kvalifikovaného a progresívního státního i hospodářského aparátu a chce se opřít o veškeré zdravé síly v něm.

Bude nutné připravit v poměrně krátké době opatření, jak omezit dnešní neúměrně vysoký stupeň monopolizace trhu a jak rozšiřovat podmínky pro socialistickou konkurenci. V této souvislosti budou připraveny návrhy na opatření, která umožní přeměnit dnešní oborová integrační sdružení z povinných organizačních článků na sdružení dobrovolná, tzn., že podniky musí dostat právo za určitých podmínek z dnešních sdružení vystoupit, zakládat sdružení nová nebo podnikat samostatně i mimo sdružení. Obsah činnosti existujících nebo nově založených integračních sdružení by měl být přitom zásadně určován podniky, které jsou členy sdružení.

Rovněž bude nutné přezkoumat organizační strukturu dnešních podniků a umožnit jednotlivým závodům, aby se osamostatnily, pokud je to ekonomicky účelné.

Tyto úpravy nemohou vést k živelnému procesu, k rozbití efektivních výrobních seskupení, ke ztrátě konkurenční schopnosti na světových trzích. Musí být prováděny organizovaně a cílevědomě tak, že podniky nejprve podrobně zváží přínos i problémy těchto úprav a důsledně předají povinnosti i závazky; základním kritériem organizačních změn musí být jejich technickoekonomická efektivnost.

Rovněž je nezbytné rozšířit prostor pro rozvoj družstevního podnikání a zejména vrátit náležitou funkci spotřebnímu družstevnictví, které bylo v minulosti neprávem nedoceněno.

Vláda bude všestranně podporovat rozvoj podniků zajišťujících služby placené obyvatelstvem. Neprodleně uloží rozpracovat soustavu podmínek v této oblasti podnikání, aby se odstranila dosavadní byrokratická organizační nadstavba a aby se otevřel prostor pro podnikavost a iniciativu jednotlivých provozoven.

Bude zjednodušena soustava daní a v účelné míře využito volných cen.

Odpovědnost za činnost provozoven budou mít jejich vedoucí. Národní výbory budou plnit úlohu orgánů společenské kontroly a budou hájit zájmy spotřebitelů.

Rovněž tak se již nyní činí nezbytné kroky pro zvýšení úrovně a kulturnosti vnitřního obchodu pro rozvoj jeho sítě a pro nový přístup k jeho zákazníkům.

Nezbytné je také umožnit rozvoj drobného osobního podnikání ve službách a řemeslech (bez vykořisťování cizí práce) jako plnoprávné složky socialistického hospodářství. V tomto směru vláda připraví příslušné předpisy.

Změny v organizační struktuře trhu by nebyly úplné, kdyby současně nebyly doprovázeny zásadní změnou vztahů mezi výrobními a obchodními podniky a zahraničním obchodem.

Vláda vychází z toho, že bude nezbytné důsledně postavit činnost organizací zahraničního obchodu na komerční princip. Budou stanoveny takové ekonomické a právní podmínky, aby výrobní podniky a podniky vnitřního obchodu mohly volit organizaci, prostřednictvím které chtějí provádět zahraniční obchodní transakce, a aby tam, kde je to efektivní, mohly samy vstupovat do přímých obchodních a jiných kontaktů se zahraničními partnery.

Vláda vítá a bude všestranně podporovat širokou iniciativu zemědělských podniků a pracujících v zemědělství, kteří usilují o výstavbu svých demokratických orgánů a organizaci. Tyto nové orgány a organizace, k nimž se před jejich ustavením vyjádří široká zemědělská veřejnost, umožní urychlit společenskoekonomické zrovnoprávnění zemědělství s ostatními resorty a plně využijí pokrokových družstevních tradic z minulosti i dnešních pozitivních zkušeností z budování okresních zemědělských sdružení.

Vláda plně chápe svou odpovědnost za zdravý ekonomický rozvoj. V celé své činnosti (včetně politiky státních výdajů) bude dbát o národohospodářskou efektivnost a bude důsledně prosazovat potřeby a zájmy společnosti proti dílčím zájmům.

Nová vláda začíná svou práci za situace, kdy je naše ekonomika značně narušena, protože celá řada otevřených problémů ekonomiky a celé společnosti byla dlouhou dobu opomíjena.

Otevřeně řečeno v minulých letech se vytvořil velký dluh, pokud jde o rozvoj bytového fondu, komunikací a ostatních nevýrobních investic a také pokud jde o renovaci zastaralých závodů.

V řadě případů rovněž nelze říci, že mzdové relace správně odrážejí ekonomické zásluhy.

Přechod k ekonomické soustavě řízení a obrodný proces, který nyní prožíváme, přispěl k tomu, že se řada oprávněných požadavků a potřeb začala výrazně a veřejně projevovat.

l když jde z velké části o požadavky oprávněné, není možno je ihned uspokojit; vláda proto žádá všechny občany, aby pochopili, že nové požadavky můžeme klást, až budou nové zdroje, protože jinak by došlo k otevřenému inflačnímu vývoji a k oslabení měny se všemi důsledky, které z toho plynou.

Vláda se cítí povinna zdůraznit:

1. že na rozdíl od dřívější doby, kdy jako správce shromažďující a rozdělující téměř všechny společenské zdroje vystupovala vláda, bude nyní nutno postupně vytvořit situaci, ve které se budou zdroje společnosti v daleko větší míře rozdělovat v místě jejich tvorby, a že tedy za hospodaření odpovídají samy podniky.

Proto je nutno chápat, že v současné době nemohou růst mzdy bez podstatného zhospodárnění výroby, toho se mohou iniciativně zúčastnit všichni pracující. Rezervy v tomto směru jsou veliké, ať už jde o nevyužité výsledky výzkumu a technického rozvoje, o nevyužité kapacity, o nevyužitou kvalifikaci nebo o rezervy ve zlepšení organizace výroby a práce, v pracovní morálce, ve větší přizpůsobivosti výroby.

Všem těmto rezervám je společné to, že je může uvést v život jen poctivá a svědomitá práce. Vláda proto také vyslovuje podporu a uznání všem odpovědným a svědomitým organizátorům výroby, funkcionářům, vedoucím pracovníkům ve výrobě, mistrům, technikům i dělníkům, kteří tento úkol správně pochopili, čelí neodůvodněným požadavkům a usilují o zvýšení efektivnosti výroby;

2. že celková situace národního hospodářství se vyznačuje naprostým nedostatkem zdrojů ke krytí i oprávněných mzdových a investičních požadavků a nedovoluje zatím nic jiného než největší část těchto požadavků dočasně odsunout a uspokojit je až v závislosti na zvýšení tvorby zdrojů v budoucím období.

Vláda se proto obrací ke všem pracujícím naší země a žádá je o pochopení pro to, že urychlené konsolidaci hospodářství je možno pomoci jen odstraňováním všech nehospodárností. Nereálné mzdové požadavky tuto konsolidaci hluboce narušují. Dnešní situace není však bezvýchodná. To, jak se společným úsilím všech občanů i vlády podaří situaci změnit, je v našich rukou;

3. že dnešní ekonomická kritéria, stále ještě silně zkreslená a celkově málo náročná, nedovolují naší silně uzavřené ekonomice odpovědně posoudit a přijmout některé dlouhodobé investiční záměry ve výrobě, přestože se zdají být z některých hledisek velmi naléhavé, a že je tedy třeba jejich definitivní posouzení ještě odsunout.

Vláda zdůrazňuje, že je také nutno postupně a po důkladném zvážení řešit otázky kádrové a organizační struktury podnikové sféry. Racionalizaci těchto oblastí bude třeba řešit zcela přirozenou cestou převážně zdola, bez administrativních zásahů vlády a jiných státních orgánů. Nebylo by však rozumné provádět v nynější situaci kampaň za výměnu hospodářských vedoucích, kampaň za rozpuštění podnikových seskupení apod., bez ohledu na to, zda nové podniky jsou s to obstát v náročných podmínkách budoucího trhu apod. a bez ohledu na to, zda dnešní ceny a ostatní podmínky správně ukazují efektivnost podniků. Přitom nelze vyloučit okamžité provedení naléhavých změn,po kterých se volá právem. Postup v těchto otázkách vláda upraví pravidly, která v nejbližší době vydá.

Všechny uvedené otázky tvoří náročný a obtížný program. Tvoří v souladu s akčním programem KSČ východisko pro práci vlády v nejbližším období. Dnes by bylo neodpovědné slibovat více.

Vláda chce výslovně zdůraznit, že budoucnost nelze chápat jako vývoj bez rozporů,ve kterém se rázem a bez velkého úsilí může projevit podstatné zlepšení. Je nutno počítat s tím, že řešení složitých otázek bude probíhat ve stálém konfliktu progresivních a zaostalých článků a že bude brzděno omezenými možnostmi, které máme. Další kroky a konkretizaci programu bude nutno udělat po hlubokém zvážení potřeb a možnosti našeho hospodářství a v souladu s tím, jak se projeví iniciativa pracujících na zefektivnění výroby. K tomu bude třeba provést hluboké rozbory a vyžádat si vědecká dobrozdání. K provedení těchto náročných opatření má vláda připraven již svůj konkrétní program prací. Kromě toho připraví vláda v době, kdy budou vyjasněny základní výchozí pozice, také dlouhodobý program ekonomické politiky.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP