Předseda NS Smrkovský: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Zahajuji přerušenou schůzi Národního shromáždění.

Scházíme se z podnětu posl. Kodaje, který na včerejším zasedání požádal, aby vláda zaujala stanovisko k článku zveřejněnému v denním tisku pod názvem "Dva tisíce slov". Obsah uvedeného článku novin je vám jistě znám a můžeme proto ihned přistoupit ke vlastnímu jednání.

Než předám slovo předsedovi vlády s. inž. Černíkovi, sděluji, že do této chvíle je přítomno 238 poslanců. Po skončení našeho plenárního zasedání se sejde komise poslanců zvolená v min. dnech pro přípravu kandidátky České národní rady. Prosím tedy, aby po skončení členové komise zůstali zde.

Nyní prosím předsedu vlády, aby se ujal slova.

Předseda vlády inž. Černík: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi. Lednové zasedání ÚV KSČ otevřelo významnou etapu v životě našeho státu, charakterizovanou úsilím o vytvoření socialistické společnosti všestranně svobodné, zbavené útlaku hospodářského a politického, a proto i vysoce humánní.

Toto odpovědné rozhodnutí se setkalo s jednoznačnou spontánní podporou doprovázenou novými nadějemi obou našich národů, národností našich zemí, všech občanů, komunistů i nekomunistů, mladých i starších generací. Progresívní síly ve společnosti a vláda ČSSR dostaly tak od veškerého čs. lidu neformální mandát k nutným, hlubokým společenským přeměnám.

Také pokrokové síly celého světa neskrývají svůj zájem a pozornost o čs. obrodný proces. Postup dělnické třídy, rolnictva a inteligence vpřed je nerozlučně spjat s neúprosným a neodvolatelným odsouzením těch, kdož odpovídají za to, že myšlenky socialistického humanismu byly v naší společnosti v minulém období tak hrubě pošlapány a naděje našich národů tak velice zklamány.

Nyní musíme řešit ohromný komplex problémů, na jejichž obtížnost vláda upozorňovala ve svém programovém prohlášení. Jde zejména o to vytvořit systém politické moci plně podřízený veřejné kontrole občanů, uskutečnit svobodu všech národů a národností, zbavit společenský život atmosféry strachu a vybudovat moderní hospodářskou základnu. Jsme v souladu s představou rozhodující většiny našich občanů pevně přesvědčeni, že vyřešit tyto úkoly může v ČSSR pouze socialistický systém. Od tohoto poznání nás nemohou odradit ani vskutku tragické zkušenosti, které přinesly našim národům hrubé deformace minulého období.

Vláda je si plně vědoma, že boj za obrodu humánní podstaty socialismu probíhá u nás za složitých podmínek. Tomuto vývoji se do cesty kupí mnoho překážek. Nejzávažnější z nich jsou krajní extrémní síly uvnitř politického života snažící se využit politicky i hospodářsky obtížné situace k prosazení svých cílů. To platí jak pro konzervativní síly usilující o návrat do předlednových poměrů, tak i pro tendence pravicově orientované. Pro obě skupiny extrémních sil je přitom shodná dramatizace jednotlivých projevů opačné strany, čímž stupňují nátlak na progresivní jádro společnosti, usilují o jeho zkompromitování a změnu poměru sil ve svůj prospěch.

V tom vidí vláda hlavní nebezpečí pro důsledné uskutečnění obrody socialismu. V tomto úsilí spoléhají obě skupiny extrémních sil na to, že se jim podaří ovlivnit početnou skupinu obyvatelstva, která vinou předchozí propagandy i rozporných životních pocitů se dosud bezvýhradně neorientovala politicky v náš prospěch.

Vláda je přesvědčena, že tato část veřejnosti, našich spoluobčanů, která motivuje svůj postoj negací výsledků revolučních socialistických přeměn, bude dříve či později získána pro naši spravedlivou věc.

Z těchto hledisek je třeba odpovědět na interpelaci, týkající se skupiny občanů ze dne 27. 6. 1968, publikovanou pod názvem "Dva tisíce slov". Vycházejíc z odpovědnosti vůči lidu, považuje vláda za svou povinnost na toto prohlášení reagovat. Nikoliv pro jeho kritická slova, ale proto, že v závěrečné části vyzývá k činům, které svými důsledky by mohly vyvolat atmosféru nervozity, neklidu a právní nejistoty. Ať si to autoři přejí či nikoliv, jejich prohlášení podněcuje obě skupiny extrémních sil a mohlo by vážným způsobem narušit konstruktivní rozvoj socialistického obrodného procesu.

Zvláště politováníhodná je skutečnost, že své prohlášení učinila skupina občanů právě v okamžiku, kdy Národní shromáždění na návrh vlády schválilo několik důležitých zákonů, které mají klíčový význam pro odčinění křivd a zabezpečení práv a svobod občanů, národů a národností naší země, jakož i vytvoření podmínek pro další zabezpečení sociálních opatření v naší zemi.

Věříme, že motivem k tomuto prohlášení byla snaha podepsaných svou osobní angažovaností přispět ke zdárnému průběhu obrodného procesu. Způsob, který pro svoje osobní přihlášení se k cílům obrody socialismu zvolili, však posiluje bohužel v rozporu s jejich dobrou vůlí, opačné tendence.

Skutečnost, že toto prohlášení bylo publikováno den poté, kdy byly schváleny zákony o rehabilitaci a úplném zrušení cenzury tisku, mu dává závažný politický význam. Svým způsobem by se mohlo stát výzvou k aktivitě extrémních sil, jež by vážně ohrozily dosavadní výsledky obrodného procesu.

Od prvého dne, kdy nová vláda vstoupila do politického života, spatřuje svůj hlavní cíl v tom, aby její politika co nejvíce vyjadřovala potřeby a zájmy občanů. Její program vychází z úsilí napravit všechny chyby a deformace a vytvořit v Československu skutečně demokratický politický systém a moderní hospodářskou základnu. Své záměry vyjádřila vláda před celou československou veřejností v programovém prohlášení. Přes složitost společenské a hospodářské situace tento program důsledně uskutečňuje, a to pod kontrolou Národního shromáždění, před zraky celé československé veřejnosti, tisku, rozhlasu a televize.

Vláda prohlašuje, že bude i nadále důsledně plnit své programové prohlášení. Občané i nadále budou průběžně informováni o dalších opatřeních, jimiž vláda chce zajistit jejich demokratickou účast na řízení společnosti.

Vláda znovu zdůrazňuje, že uskutečňování jejího programu vyžaduje systematickou a pečlivou práci a určitý čas. Jde jí především o výsledek, o to, aby obroda socialismu v Československu se stala skutečností.

V nových podmínkách při důsledném odstraňování deformací společenského života odcházejí a budou odcházet lidé, kteří se zdiskreditovali nebo nedávají záruky pro zvládnutí obtížných úkolů a náročnějších pracovních metod. Odsuzujeme takové způsoby, jimiž jsou lidé šikanováni, kdy se jim upírá odpovídající zaměstnání a jsou hnáni do izolace od společnosti, ve které léta žili a pracovali.

Mluvíme-li o humanitní stránce obrodného procesu, je právě zde příležitost dát humanitě plný průchod.

Nelze se ztotožnit s výzvami k odstraňování lidí metodami, obsaženými v prohlášení "Dva tisíce slov". Vláda musí odmítnout taková doporučení, která vyzývají k demonstracím, stávkám, bojkotu dveří funkcionářů, k nátlakům a hrozbám. Taková doporučení nejsou ničím jiným, než návodem k subjektivnímu známkování lidi, vytváření atmosféry účtování, strachu a násilí a navíc i k ztěžování a oddalování celého procesu hospodářské konzolidace.

Jsme přesvědčeni, že občané, kteří v uplynulých měsících prokázali tolik politické aktivity a odpovědnosti a nepodléhali různým rádcům, prokáží i nadále politickou rozvahu a zabrání, aby docházelo k vývoji, který by se v konečném výsledku projevil rozvracením činnosti práce národních výborů a organizaci Národní fronty.

Při této příležitosti vláda jaké rozhodně odsuzuje rasistické útoky i vyhrůžky, které jsou adresovány některým občanům ze strany sektářských konzervativních kruhů.

Vláda se obrací ke všem složkám Národní fronty, k národním výborům všech stupňů, aby své akční programy projednávaly před nejširší veřejností, aby otevřely dveře všem občanům, kteří se chtějí podílet na jejich tvorbě a uskutečňování.

Vláda se pozastavila nad povrchním hodnocením významu připravovaného státoprávního uspořádání mezi Čechy a Slováky. Takovéto hodnocení je v rozporu s historickou pravdou a mohlo by se jevit jako zlehčování demokratické tradice a vyspělosti slovenského národa. A to v době, kdy je třeba soustředit společné úsilí na dokončení prací na ústavním zákoně, který dá základ pro další demokratický rozvoj obou národů ve společném federalizovaném státě.

V prohlášení se vyskytuje vážná pochybnost o odhodlání vlády hájit suverenitu ČSSR.

Při uskutečňování rozsáhlých změn v životě společnosti, k nimž dochází v obrodném procesu, vychází vláda z toho, že hlavní odpovědnost za úspěšný politický i hospodářský vývoj Československa nese vůči lidu vlastní země. Proto se plným právem považuje za reprezentanta státní suverenity. Nevměšujeme se do záležitostí jiných zemí a tentýž postoj požadujeme od druhých. Přitom dodržíme své dosavadní politické, obchodní i vojenské závazky, které nechápeme jako povinnost vůči někomu jinému, ale jako záruku nezávislosti a suverenity vlastní země.

V programovém prohlášení a v dosavadní činnosti vláda prokazuje, že jedním z jejích základních cílů jsou občanské svobody, právní jistota a sociální spravedlnost občanů. Z toho nebude nic slevovat a je připravena svůj program do důsledku plnit. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste stanovisko, tlumočené předsedou vlády s. ing. Černíkem. Doporučuji, aby Národní shromáždění stanovisko vlády vzalo se souhlasem na vědomí. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Konstatuji, že Národní shromáždění jednomyslně přijalo stanovisko vlády a postavilo se za něj. (Potlesk.)

Myslím, že je mojí morální povinností, abych jménem vás všech poděkoval jak předsedovi vlády, tak celé vládě, že po včerejší interpelaci, zde vznesené, už dnes jsme mohli stanovisko a odpověď vlády vyslechnout. Soudruhu předsedo, vyjadřuji dík Národního shromáždění. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, tím jsme vyčerpali program dnešní schůze. Upozorňuji, že příští schůze NS se koná 10. července 1968 zde ve Španělském sále s jediným bodem pořadu, a to provedení volby členů České národní rady.

Končím schůzi NS.