Nenechme se, soudruzi, unášet povrchním nacionalismem. Buďme skromnějšími, buďme střízlivými, zůstaňme věrní zásadám socialistického internacionalismu. Zanechme falešného hrdinství, které se často tak zmateně u nás projevuje. Nechtějme podlehnout bezradnosti a pesimismu. Věřme v dobrý génius obou našich národů, které se v dnešní krizi ještě více sblížily a jejichž vzájemné bratrské vztahy budou ještě lépe upevněny novou naší ústavou na federativních zásadách, jak je nedávno dr. Husák na sjezdu KSS naší veřejnosti přiblížil.

Zachováme-li skutečnou jednotu a budeme-li střízlivě a realisticky soudit a jednat, budeme mít možnost nastoupit s konečnou platností naší vlastní československou cestu k vybudování nové lidské socialistické společnosti. Nosným pilířem naší společnosti musí být vedoucí úloha naší strany a celé široké Národní fronty, široce a demokraticky chápaná, jak to vyjadřuje její program, který bude pro další činnost našeho Národního shromáždění také směrodatný.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji s. Fierlingerovi. Slova se ujímá místopředseda s. Dohnal. Následovat bude posl. inž. Červený.

Místopředseda NS Dohnal: Vážený pane presidente, vážené Národní shromáždění! Poslanci Československé strany socialistické se zájmem vyslechli prohlášení vlády k současné politické i ekonomické situaci a k provádění naléhavých opatření v nejbližší budoucnosti. Vyslovuji uspokojení nad tím, že veškerá opatření, která vláda provádí a bude v budoucnu provádět, vycházejí ze snahy realizovat i za daných okolností své prohlášení z 24. dubna t. r., v němž formulovala humanitní a demokratické cíle naší socialistické společnosti. Tato perspektiva pak dává záruku k dalšímu rozvoji našeho politického i ekonomického života na základě lednových, dubnových a květnových usnesení a závěrů budování socialismu v naší vlasti.

Naši poslanci shodně konstatují, že v ekonomické části vládního prohlášení byl dán akcent na přednostní rozvoj odvětví dopravy a spojů, jimž se má dostat plné podpory našich průmyslových závodů, na vynaložení všeho úsilí na brzké odstranění všech škod, že bude dále sledován průběh sklizně zemědělských produktů a tím i zvýšená pozornost k plynulému zajištění zásobování našeho obyvatelstva. Poslanci zároveň vyslovují plnou podporu vládě v dalším, ještě progresivnějším postupu při budování celé naší terciární sféry včetně výstavby bytů, škol, podniků na výrobu stavebních hmot, a v daleko širší podpoře družstevního podnikání.

Našimi poslanci byla též velmi kladně hodnocena snaha o pokračování v očistném procesu našeho politického života od deformací, prováděných po 50. roce. Poslanci kladou důraz na přípravu mimosoudní rehabilitace, jejíž přípravou je pověřeno ministerstvo vnitra a příslušné vládní orgány.

Federativní uspořádání naší socialistické republiky pokládáme za základní kámen budoucí státoprávní úpravy vzájemného soužití obou našich bratrských národů.

Poslanci doporučují vládě, aby v nejbližší době vytýčila celkovou koncepci naší ekonomiky na podkladě hluboké analýzy, jak jsme už požadovali při jejím dubnovém prohlášení.

Je třeba konstatovat, že celá Československá strana socialistická v pohnutých dobách věřila naší vládě, podporovala ji, neboť v jejím počínání viděla symbol československé státnosti. S velkým uspokojením přijímáme ujištění, že vláda chce i nadále hájit všechna základní občanská práva a prohlašuje, že principy dodržování zákonnosti a legality musí zůstat nedotčeny. Toto konstatování se rovněž týká svobody kulturní tvorby, svobodné tvůrčí práce vědců, svobody uměleckého projevu. U vědomí nezbytné potřeby chápeme, že k normalizaci našeho současného života je třeba přijmout některá přechodná opatření, která nebudou vždy znamenat v demokratizačním procesu cestu vpřed. Je nutné k těmto opatřením přistupovat s uvědoměním si politické reality a zodpovědnosti vůči všemu našemu lidu.

V závěru dovolte, abychom podtrhli slova vládního prohlášení, řečená na adresu Národní fronty. Svojí prací chceme přispět k tomu, aby Národní fronta byla skutečně živou institucí našeho politického systému a jedním ze základních pilířů československé státnosti.

Poslanci Národního shromáždění Československé strany socialistické vyslovují souhlas s předloženým textem vládního prohlášení, které ve svých intencích navazuje na polednový ekonomický a politický vývoj, koncipovaný v programu Komunistické strany Československa a Národní fronty, a který odpovídal a odpovídá politice a cílům i celé naší strany. Vládnímu programu dají naši poslanci i členové celé naší strany plnou podporu jak ve své politické práci, tak i na svém pracovišti. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Děkuji místopředsedovi s. Dohnalovi. Slova se ujme posl. Ing. Červený, následovat bude místopředseda NS Žiak.

Poslanec Ing. Červený: Pane presidente, vážené Národní shromáždění! Vláda nám předložila prohlášení. V dubnu jsme schválili vládní prohlášení za zcela jiných okolností, než je tomu dnes. Srovnáme-li však obě prohlášení, musíme konstatovat, že linie, nastoupená akčním programem KSČ, programovými prohlášeními druhých politických stran a celé Národní fronty, zůstává ve svých základních liniích nedotčena. Tato skutečnost zajišťuje naši politickou a hospodářskou linii. Změny jsou jen v těch případech, kde dnešní situace, vyvolaná událostmi po 21. srpnu, si vynucuje korektury a některá posunutí termínů, ale podstata celé politiky zůstává nedotčena. Kdybychom podrobili vládní činnost od dubna rozboru, shledali bychom, že se vláda snažila ze všech sil plnit úkoly, které jsme schválili. Vláda byla v dnešní situaci postavena před úkol vyvést naše národy z bouře do normálního toku politického a hospodářského života. Srpnové události stmelily náš lid v pevnou jednotu Národní fronty. Je samozřejmé, že za takových událostí, které jsme prožili, převládá cit, který řídí činy. Lid prožíval a prožívá i nadále pocity bolesti, zklamání a lítosti, ale zachoval si pevnou víru v lidskou tvář socialismu. Oživil si demokratické a pokrokové tradice svých dějin, pocítil v sobě sílu a odhodlanost.

Soudružky a soudruzi poslanci, jsme součástí lidu, jehož vůli představujeme. Žili jsme s ním, věřili jsme mu a on věřil nám. Na představitelích našeho státu spočinula těžká odpovědnost, odpovědnost za tento náš stát, za tuto naši socialistickou republiku, za život jejich obyvatel. Jsme vděční všem těm, kteří ukázali v době nejtěžší svou neohroženost. V čele jich stál a stojí náš president armádní generál Ludvík Svoboda, první tajemník ÚV KSČ Dubček, předseda Národního shromáždění Smrkovský a předseda vlády ing. Černík. Nezklamali náš lid. Důvěřovali jsme jim a důvěřujeme jim i nyní. Za jejich činy jsme jim vděční a velikost těchto činů ocení historie.

A nyní nám vláda skládá účty a předkládá svůj program. Jako jsme věřili své vládě dříve, věříme jí i dnes.

Dnes, soudružky a soudruzi poslanci, musíme všichni s chladným rozumem promýšlet svou nejbližší vzdálenější budoucnost. Musíme vážit, co je třeba dělat. Nesmíme se bát dělat i to, co není populární, Oprostit se od citových vzrušení a vidět cestu, která nás vyvede do tvůrčí práce; tato práce je a bude naší národní hrdostí.

Mohli bychom nyní rozebírat jednotlivé kapitoly vládního prohlášení. My jsme to všichni prováděli v řadě diskusí od úterka a naše připomínky, jak můžeme všichni konstatovat, byly dodatečně do vládního prohlášení ve velké míře zapracovány. Hlásíme se k tomuto prohlášení. Prohlášení se musí naplnit činy. Sebelepší usnesení naší vlády by byla marná, kdybychom je nedovedli svým voličům vysvětlovat a pomáhat k jejich uskutečňování.

Nastává nám těžká práce, práce vyžadující rozvahu, vytrvalost a obětavost. Odpovídáme spolu s vládou za životy našich občanů, za mladou generaci, za děti, za naděje našich národů. Je to těžká odpovědnost, ale bereme ji na sebe rádi.

Soudružky a soudruzi poslanci! Jděme dál za svými ideály, nezklamme důvěru svých voličů a hajme jednotu našeho lidu proti všem, kteří byl ji chtěli rozleptat. Velké ideje socialismu se staly naším krédem, pro ně žijeme a pro ně budeme pracovat.

Jako součást našeho věřícího lidu my, poslanci Čs. strany lidové, budeme pracovat dále pro jednotu všech našich občanů a pro splnění vládních usnesení.

Vzpomínáme-li, soudružky a soudruzi poslanci, na naši faktickou internaci v minulých dnech, nesmíme zapomenout poděkovat předsednictvu Národního shromáždění, vedenému místopředsedou soudruhem Valo a všem pracujícím Kanceláře Národního shromáždění. Ukázali se věrnými a neohroženými.

Stranická skupina poslanců Čs. strany lidové projednala vládní prohlášení a rozhodla se projevit s ním plný souhlas.

Soudružky a soudruzi! Věřme svému presidentu republiky, věřme své vládě tak, jako oni věří nám. (Potlesk.)

Předseda NS Smrkovský: Slova se ujímá místopředseda soudruh Andrej Žiak, následovat bude posl. Jozef Škula.

Podpredseda NZ Žiak: Slovutný pán prezident, vážené Národné zhromaždenie, drahí priatelia!

Vyhlásenie, ktoré v mene vlády predniesol jej predseda Ing. Oldřich Černík k vzniklej situácii a nezbytne naliehavým potrebám, je programovým vyhlásením v mimoriadnom ovzduší, v celkom konkrétnej ťažkej a veľmi zložitej situácii, v akej je náš ľud a naša socialistická vlasť. Toto programové vyhlásenie vlády chápem ako dôsledok bolestných udalostí, začatých 20. augusta t. r. Ono je odrazom obsahu moskovského rokovania ústavných činiteľov našej socialistickej republiky s reprezentantmi Sovietskeho zväzu a prijatých záverov na tomto rokovaní. Ak je tomu tak, pokladám za logické tlmočiť predovšetkým stanovisko poslancov za SSO k moskovskému protokolu.

Poslanci Strany slovenskej obrody politické rokovania v Moskve a súhlas našich ústavných činiteľov so závermi tohto rokovania posudzujú ako jediné možné východisko z ťažkej situácie ČSSR, ktorá vznikla vstupom piatich armád Varšavskej zmluvy na územie nášho štátu a súhlasia so stanoviskom, aké zaujala naša delegácia na čele s prezidentom Ludvíkom Svobodom. Vyjadrujú však ľútosť a trpkosť, že vedúci činitelia piatich spojeneckých štátov neboli trpezliví, neurobili objektívnu a vecnú analýzu našej situácie a nedošli k dohode s našou vládou a inými vedúcimi činiteľmi štátu o takých opatreniach, ktoré by iste v dostatočnej miere boli zabezpečili plynulý chod našej spoločnosti podľa Akčného programu KSČS a vyhlásenia vlády z apríla t. r. Bolo by to prospelo nášmu ľudu, nášmu štátu, vzájomnému upevneniu priateľských vzťahov a rozšíreniu vzájomne výhodnej mierovej spolupráce v socialistickom spoločenstve štátov.

Každé "keby" je prejavom ľudského želania. Stojíme zoči-voči ťažkej situácii, v akej sme, a ujasňujeme si zodpovednosť a povinnosti NZ a vlády voči nášmu ľudu a štátu, pýtame sa, ako najúčinnejšie, bez mravných a ďalších hmotných strát, najmä bez strát na životoch a zdraví našich občanov, vyviesť lodičku štátu z rozbúreného mora do prístavu pokoja?

Je naším nedoceneným šťastím, že kormidlo našej štátnej lode pohotove, rozumne a zodpovedne ovládajú mužovia, ku ktorým sa naše národy, Češi a Slováci, i občania iných národností vinú s nezlomnou dôverou. Prezident Ludvík Svoboda, prvý politický činiteľ Alexander Dubček, predseda NZ Smrkovský a predseda vlády Černík svojou prácou, rozvahou a oddanosťou, vernou službou národu sa natrvalo zapísali do sŕdc občanov nášho štátu.

Keď som pozorne prečítal a dnes počúval vládne vyhlásenie a správu o pripravovaných opatreniach, uvedomil som si, že normalizácia pomerov vyžaduje od nášho ľudu a od nás poslancov hodne sebazaprenia a obetí. Ale niet inej cesty. Len sebazaprením a obeťami ochránime si národnú česť a znova získame nezávislosť, suverenitu a mier.

Mnohí naši spisovatelia, básnici, politikova a vedci na Slovensku položili si otázku: Ako ďalej? Na stránkach Kultúrneho života zo 6. septembra t. r. dychtivo som čítal odpovede našich majstrov vedy, literatúry a umenia. Vo svojich odpovediach povedali pravdu. Sú medzi nimi takí, čo nestratili nádej, mnohí dávajú svojmu ľudu konkrétne, veľmi cenné rady a povzbudenia. Niektorí z nich na otázku odpovedajú pesimisticky. Odpovede, ktoré hovoria národu pravdu sú nesmierne vážne a cenné, ale sú aj také, ktoré hovoria národu, že je opustený, takmer v bezvýchodiskovej situácii. Tieto posledné odpovede národ nepovzbudia. Kto stráca nádej, stráca chuť do života, stráca odvahu zápasiť, bojovať o život svoj, o život svojho národa.

Laco Novomeský na otázku, ako ďalej, odpovedá: "Uvážlivo a jednotne po línii vyznačenej Svobodom a Dubčekom. Každá iná cesta môže znamenať dnes už nielen plané rozumkárenie, ale aj väčšiu katastrofu, než bola tá, z ktorej sme ešte nevyviazli."

Peter Karvaš: "Rozum, rozvaha, jednota. Svoboda, Dubček, Husák. Nádej."

Konštantín Čársky: "Neviem, ako budeme oslavovať 50. výročie slobodnej vlasti po tisícročnej porobe. Dúfam, že so vztýčenou hlavou, sebavedome a s čistým svedomím."

Karol Zachar odpovedá smutnou a veľmi poučnou rozprávkou: "Ako ďalej? ...povedal si sedliačik, keď mu povodeň zobrala prsť z kamenitej zemičky. Vzal kôš a na chrbte vynášal celé týždne, celé roky tú potrebnú zem na staré miesto, kde sa rodil ovsík už jeho otcovi a kde aj jeho starému otcovi úrodnú zem odnášali dažde. Ako ďalej? odpovedá si, robiť to, čo robili naši dedovia, naši otcovia, keď náš národ navštívili ťažké chvíle."

Karol Rosenbaum cituje Štúra: "Neopúšťajme sa!"

Vincent Hložník: "Vhĺbme sa ešte viac do seba a za žiadnych okolností neprestávajme brániť svoje presvedčenie. My máme pravdu. Stále presviedčame i cudzích o úprimnosti a hlbokej humanite nášho socializmu. Nemôžeme byť inými, ako slobodnými ľuďmi."

Tak by som mohol citovať, keby bolo viac času, ďalšie cenné state našich majstrov kultúry. Vážme si ich slová, hovoria národu od srdca, múdro a v pravý čas.