Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji předsedovi státoprávní komise s. Jičínskému za jeho zprávu. Dávám slovo místopředsedkyni ekonomické komise s. Aleně Pokorné.
S. Ing. Pokorná: Vážené shromáždění, přechod na nové státoprávní uspořádání Československé socialistické republiky chápe ekonomická komise České národní rady jako závažnou součást celkové reformy politického, ekonomického a právního systému. Je si vědoma toho, že federativní uspořádání státu, realizujíc rovnoprávné postavení Čechů a Slováků ve společném státě, bude mít zásadní vliv nejen na Ústavu, na strukturu a činnost zastupitelských orgánů, vlády a dalších institucí, ale i na obsah a formu hospodářských zákonů, na obsah a způsob sestavování národohospodářských plánů a státních rozpočtů, jakož i na postup ekonomické reformy.
Ekonomická komise ČNR je toho názoru, že státoprávní uspořádání Československé socialistické republiky si vyžádá v oblasti ekonomiky dalekosáhlé změny, které v období příprav ústavního zákona o československé federaci není možné v celém komplexu postihnout a vyjádřit ve všech nezbytných právních normách. Proto se ekonomická komise České národní rady soustředila především na projednávání těch částí předložených návrhů, které jsou podle jejího stanoviska nezbytné pro přijetí ústavního zákona o československé federaci.
Její stanovisko lze stručně shrnout do těchto závěrů:
1. Federativní uspořádání musí být založeno na národním principu, který zajistí rovnoprávné postavení Čechů a Slováků ve společném státě a umožní formovat národní zájmy a politiku v syntéze s celospolečenskými potřebami a možnostmi federace. Na tomto základě se zvýší i odpovědnost obou národů za společenský a ekonomický rozvoj v příslušné národně-politické oblasti a zajistí bezprostřednější souvislost mezi dosahovanými hospodářskými výsledky a rozvojem životní úrovně obou národů při mnohem větším využití iniciativy a schopnosti obou národů.
2. Federativní uspořádání musí vycházet z jednotného plánovitě řízeného socialistického trhu a jednotné měny, z volného pohybu pracovních sil a peněžních prostředků, z jednotné soustavy řízení a jednotných zásad hospodářské politiky. Je to podmínka efektivnosti hospodářství ČSSR a jeho výhodného zapojení do mezinárodní dělby práce.
Při základní jednotě ekonomických nástrojů a daní je nutno vytvořit podmínky pro pružnější provádění finanční a důchodové politiky národními orgány podle specifických potřeb. Tento předpoklad může však být naplněn až postupně po přestavbě daňového systému, se kterým se podle našich informací počítá až od 1. ledna 1970. Tyto otázky nemůže proto ústavní zákon obsahovat a kompetenční vztahy v této oblasti budou zřejmě upravovat zvláštní daňové zákony. Pro větší názornost představy jaká práce nás v této oblasti čeká, chci jen uvést, že se počítá s vyvezením a oddělením pravomocí federálních a národních orgánů v hospodářské oblasti a s odděleným hospodařením obou národně-politických oblastí i federace, což nalezne výraz ve dvou národních plánech i rozpočtech a v plánu i rozpočtu federálním.
Předpokládáme, že jak národní rozpočty, tak i federální rozpočet, budou mít nejen vlastní příjmy, ale též určité specifické výdaje.
V oblasti státní hospodářské politiky působí národní a federální orgány. Rozdělení pravomocí a odpovědnosti národních a federálních orgánů vychází z ekonomické svébytnosti a suverenity obou národů a z potřeby zabezpečovat optimální rozvoj integrované ekonomiky ČSSR ve prospěch obou národů.
Federálním orgánům je žádoucí svěřit úlohy a pravomoci nezbytné
- pro optimální rozvoj celé ČSSR
- pro podporu rozvoje hospodářství v obou národně-politických oblastech
- pro ekonomické vyrovnání mezi slovenskou a českou národně-politickou oblastí
- pro vytváření jednotných podmínek rozhodných pro působení ekonomického systému řízení a pro zabezpečování progresivních forem integrace podniků.
Národní orgány budou působit ve všech oblastech, které nebudou jmenovitě svěřeny federálním orgánům.
V zásadních otázkách je nutno zabránit majorizaci jednoho národa druhým, aniž by byla dotčena dělnost řízení a pružnost hospodářství. To ovšem nesmí v žádném případě brzdit odstraňování nezdravého ochranářství všeho druhu a vytváření stále náročnějších podmínek pro podniky. Zákaz majorizace a ostatní ústavní opatření k ochraně národních zájmů by se měly omezit jen na klíčové otázky bez absolutisování, zejména v hospodářské politice. Rozsah a formy ústavních záruk ochrany národních zájmů je třeba konstruovat tak, aby byly slučitelné s hybností a pružností řízení a s maximální hospodárností.
Politika ekonomické integrace mezi oběma národně-politickými oblastmi, spojená s politikou ekonomického vyrovnávání Slovenska, musí byt neoddělitelnou součástí celkové hospodářské politiky federace. Je to základní podmínkou bratrské spolupráce obou národů, nehledě k oboustrannému prospěchu z dlouhodobého hlediska.
V současné době v této otázce zůstávají ještě některé nejasnosti. V žádném případě však nelze tento problém chápat jako doplácení české národně-politické oblasti na Slovensko, jak se na to někdy v naší veřejnosti poukazuje. Ekonomická komise České národní rady je toho názoru, že problém ekonomického vyrovnávání Slovenska je třeba řešit jako koncepční a plánovitě řízenou činnost, umožňující zvyšovat ekonomický potenciál Slovenska, zvyšovat technickou vybavenost podniků a tím i společenskou produktivitu práce, což je rozhodujícím činitelem pro dosažení rovných pracovních a životních podmínek s českou národně-politickou oblastí. Jsme toho názoru, že takto chápané ekonomické vyrovnávání Slovenska je k prospěchu obou národů a není v žádném případě proti zájmům českého národa.
K praktickému provádění této politiky bude však nezbytné upřesnit a dohodnout konkrétní formy hospodářské politiky. Jsme toho názoru, že nemá jít o nevhodnou praxi automatického vyrovnávání rozpočtových schodků. Předpokládáme, že s rozvojem ekonomické reformy budou stále větší úlohu v ekonomickém vyrovnávání hrát bankovní úvěry a ve významné míře také ekonomická integrace podniků nezávisle na národně-politické oblasti. Předpokládáme, že pro takový vzájemný vztah podniků v obou národně-politických oblastech se postupně vytvoří nezbytné podmínky a záruky. Pokud jde o samotnou techniku ekonomického vyrovnávání prostřednictvím rozpočtu, nepředpokládáme přímé vztahy mezi oběma národními rozpočty, nýbrž počítáme s redistribuční úlohou federálního rozpočtu. K tomu je ovšem zapotřebí, aby federální rozpočet měl dostatečně vysoké zdroje a aby federální orgány byly vybaveny potřebnou pravomocí.
Přechod na nové státoprávní uspořádání je též krokem k odstranění neúčinných byrokratických metod řízení. Proto nesmí dojít ke vzniku mnoha úřadů a organisací, ani na úrovni federace, ani na úrovni národní. Ekonomická komise ČNR ve svých závěrech zdůrazňuje, že je třeba zachovávat přísnou úspornost a co nejjednodušší vztahy mezi orgány s účelnou dělbou práce a bez duplicity.
Ekonomická komise svoji práci organisuje tak, aby k 28. říjnu 1968 mohl být vyhlášen ústavní zákon o československé federaci a aby již od 1. ledna 1969 byl zajišťován plynulý přechod na federativní uspořádání státu, a to již působením nových federálních a národních orgánů.
- o -
Všechna opatření, spojená s federalisací státu, zejména přestavba platného právního řádu, se nemohou uskutečnit jednorázově k 1. lednu 1969, jak jsem již řekla úvodem.
Pokud se týká hospodářské směrnice, státních rozpočtů a právního řešení hospodářských otázek v roce 1969, je nutno vycházet z toho, že budou mít charakter přechodných opatření. Jak vyplývá z dosud známé problematiky přechod na nové státoprávní uspořádání v ekonomické oblasti bude vyžadovat ještě určité doby, k čemuž je nutno v ústavním zákoně zabezptčit potřebná zmocnění.
Při realisaci přechodu na federativní uspořádání státu v ekonomické oblasti je proto třeba rozlišovat tři etapy:
1) vyhlášení ústavního zákona o československé federaci k 28. říjnu 1968;
2) prověření nezbytných opatření k zahájení postupné realisace přechodu od 1. ledna 1969;
3) vlastní přechod v průběhu roku 1969, spojený s uváděním základních právních norem do souladu s ústavním zákonem a se zahájením prací na pátém pětiletém plánu a návrhu státního rozpočtu na rok 1970 již v novém uspořádání a novými metodami.
Jeví se velmi účelným spojovat dopracování přechodu na federativní uspořádání státu v ekonomické oblasti v příštím roce s rozvíjením úkolů na ekonomická reformě, především ve směru podstatného zjednodušení soustavy řízení a výrazného zvýšení její účinnosti. Další úkoly na ekonomické reformě a na opatřeních v oblasti plánu a rozpočtu při přechodu na federativní uspořádání ČSSR by již plně a s veškerou odpovědností měly zajišťovat příslušné státní orgány, za účinné koordinace návrhů hospodářskou komisí hospodářské rady.
Jde o úkoly nemalé, které se může podařit úspěšně zvládnout jenom zvýšeným koordinovaným úsilím celého státního aparátu. Ekonomická komise České národní rady je si přitom vědoma, že těžiště její práce bude v období po schválení ústavního zákona o československé federaci, kdy se budou připravovat nezbytné právní normy, týkající se národohospodářské problematiky. Ekonomická komise České národní rady chce i v tomto dalším období přispět k úspěšnému zvládnutí náročného díla, které má klíčový význam pro další rozvoj našich národů. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předs. ČNR dr. Císař: Děkuji místopředsedkyni ekonomické komisi soudružce Pokorné.
Poněvadž budeme, soudružky a soudruzi, v závěru schůze přijímat usnesení o našem stanovisku, doporučuji, aby ČNR zvolila návrhovou komisi. Tuto komisi bychom pověřili, aby podle rozpravy upravila připravené návrhy stanovisek a předložila je v závěru naší schůze ke schválení.
Má někdo námitky proti vytvoření návrhové komise? (Námitky nebyly.) Nemá.
Došel nám návrh, abychom zvolili návrhovou komisi v tomto složení: Oba zpravodajové, tedy doc. dr. Jičínský a inž. Pokorná, dále inž. Rusek, dr. Hrabal a Stanislav Šulc.
Doporučuje někdo další soudruhy nebo soudružky do této komise?
Posl. Neumann: Navrhuji soudruha inž. Ptáčka.
Předs. ČNR dr. Císař: Jsou další návrhy?
Posl. inž. Svoboda: Navrhuji s. inž. Vladimíra Tůmu.
Předs. ČNR dr. Císař: Jsou další návrhy? (Hlasy: Stačí!) Děkuji vám.
Komise by tedy pracovala ve složení: Dr. Jičínský, inž. Pokorná, inž. Rusek, dr. Hrabal, s. Šulc, inž. Ptáček a inž. Tůma.
Kdo souhlasí s takto složenou komisí? (Jednomyslný souhlas.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sděluji, že s. Jičínský svolává státoprávní komisi ke krátké schůzce do místnosti předsednictva č. 70 na 13.45 hod. Prosím členy státoprávní komise, aby se tam dostavili.
Přerušuji schůzi do 14.15. hod.
(Jednání přerušeno ve 12.31 hod.)
(Schůze opět zahájena v 14.27 hod.)
Předseda dr. Císař: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Jako první vystoupí v diskusi soudruh Kempný, předseda správní komise. Připraví se soudruh Vítězslav Krejčí.
Soudruh Kempný: Vážená Česká národní rado, dovolte, abych vám podal stručnou zprávu spíše o záměrech než o dosud vykonané práci správní komise. V našem zasedání jsme se v podstatě dohodli na tom, že v naší činnosti budeme vycházet z několika základních skutečností. Především souhlasíme s tím, že federativní uspořádání naší republiky vyjde z řešení základního úkolu, to je úkolu vyřešit rovnoprávné vztahy mezi oběma našimi národy, že tedy půjde o dvoudílnou federaci na národním principu. Z toho budeme vycházet v naší práci a v rámci této zásady budeme hledat v oblasti územně správní způsob, jak zajistit oprávněné požadavky z Moravy a Slezska.
Za druhé vycházíme ze zkušenosti posledních týdnů, zejména z doby, kdy na určitou dobu přestalo fungovat centrální řízení, kdy se plně osvědčily krajské, okresní, městské a místní národní výbory jako skutečné orgány státní moci.
Naše komise je dále toho názoru, že žádnou organizaci, tím méně pak tak zásadní jako je územně správní uspořádání naší republiky nelze tvořit shora bez důkladné analýzy obsahu činnosti národních výborů jednotlivých stupňů. A konečně jsme přesvědčeni, že splnit uložený úkol, tj. připravit a doporučit návrhy na územně správní uspořádání České socialistické republiky nelze zpracovat v neuváženě krátké době a bez seriozních vědeckých podkladů a rozborů. Správní komise přitom chce dodržet zásadu, že i v oblasti územně správního řešení chceme vycházet z akčního programu KSČ, dubnového programového prohlášení vlády i prohlášení vlády z minulého týdne. V tomto směru chceme proto především propracovat úlohu samosprávy v národních výborech, především místních a městských, včetně posílení ekonomické pravomoci a samostatnosti právě nejnižších článků národních výborů.
Protože těmito otázkami se již delší dobu zabývá řada různých komisí, vědeckých institucí, národních výborů apod., bylo dohodnuto, že společně s nimi vypracujeme v nejbližších dnech společný harmonogram a postup prací tak, aby mohlo být využito jak všech dosud zpracovaných materiálů, tak i zkušeností všech těch, kteří se uvedenými otázkami dosud zabývali.
Do naší komise jsme obdrželi v českých zemích 72 žádosti o vytvoření nových okresů. V řadě rezolucí je doporučováno zrušení krajských výborů a byly předloženy alternativní návrhy na zemské zřízení.
Obdrželi jsme však také z několika KNV zprávy, že je nebezpečí jejich oslabování odchodem kvalifikovaných pracovníků, kteří nevidí při své práci za stávající situace dostatečných sociálních jistot.
Nové územně správní uspořádání, které má komise připravit, by mělo být takové, aby se znovu po několika letech, jako tomu bylo v minulosti už dvakrát, neukázalo jako nedomyšlené. Myslíme si proto, že by měl zůstat ještě jedno volební období, třeba přechodné a na kratší dobu než 4 léta, stav a organizace okresů i KNV tak, jako dosud.
Znamená to tedy, že by mělo zůstat bez ohledu na konečné řešení krajské zřízení a také okresy pokud možno bez radikálních změn. Naše komise proto doporučuje, aby v tomto směru KNV projednaly návrhy se všemi, kdo předkládaly návrhy na změny ve stávající okresech a doporučily jim počkat na definitivní úpravu, při které budou všechny návrhy podrobně a objektivně posouzeny.
Stojí teď před námi mnoho nových úkolů v nových podmínkách. K tomu potřebujeme klidu a myslíme si, že tak jako při každé reorganizaci, i při této by došlo k vážnému a nebezpečnému odvádění pozornosti právě od těch hlavních úkolů, které jsou v dané etapě rozhodující.
Jsme si vědomi toho, že splnit úkol, který nám byl Českou národní radou uložen, nebudeme v tomto provizorním orgánu úplně schopni. Chceme však udělat co nejvíce a nejlépe, tak aby výsledky naší práce byly dobrou základnou pro dořešení úkolů v budoucí, demokraticky zvolené ČNR. (Potlesk.)
Předs. ČNR dr. Císař: Děkuji soudruhu Kempnému. Bude hovořit s. Krejčí, připraví se ing. Ptáček.
S. Krejčí: Vážená Česká národní rado, hosté! Závažnost dnešního jednání mi dodala odvahu vystoupit na této půdě a říci své stanovisko. Bude tomu už téměř měsíc, kdy jsme prožívali těžkost a otřesnost stavu, ve kterém jsme se octli.
V pilné práci a starostech, jak bude vypadat nové uspořádání státu, jsme se dostali do situace, jako by vše, co se slibně rozvíjelo, natrvalo zůstalo stát. Měli jsme stejně napilno v pracech na přípravě federace. Docházelo ke správným i nesprávným konfliktům a požadavky občanů republiky, jak má vypadat náš příští život, jak si představujeme nové státoprávní uspořádání našich národů.
Po bouři se opět vyjasnilo a můžeme tedy i za takzvaných mimořádných okolností, ale přece jen diskutovat a připravovat k 28. říjnu tr. schválení federativní republiky.
Nám, členům z Moravy a Slezka, se však přípravy jeví stále jako uspěchané, spojené s politickým tlakem vůči nám. Jeví se nám to v jednostranně připravených a předkládaných návrzích. Málo nebo vůbec se neprojednaly na Moravě.
Soudruzi, musíte pochopit, že není možné z naší strany souhlasit s tím, že se neprojednaly a řádně neprodiskutovaly všechny návrhy, které na federativní uspořádání jsou k dispozici, i když těsně před schůzí nám byla rozdána stanoviska ČNR.
Jde tedy o jednostranný a nebezpečný tlak, který při schválení, bude mít nedozírné škodlivé dopady na celý náš budoucí hospodářský a politický život. Jestli však někdo vyloženě popírá pravdu druhého jen neurčitým konstatováním, zamítáním a nevysvětlí, neuvede na správnou míru zásadní hlediska druhé strany, dopouští se, myslím, politické křivdy a násilí.
V tomto případě jde téměř o 4 milióny pracovitého lidu Moravy a Slezska.
Doporučuji proto, ne ze strachu, ale z vyplývající vůle tohoto lidu, prověřit jeho požadavky a odstranit připravované administrativní zařazování tohoto lidu do společenství, které nechce, se kterým nemůže nikdy souhlasit.
Abyste mi soudruzi, dobře rozuměli, znám, plně si uvědomuji dosah svých slov i dnešní situaci. Nechceme přece rozpad Československa, to za žádnou cenu. Jsme však pro naprosto zdravé řešení celé otázky federace. Myslím, že nemusím také zdůrazňovat, že stojíme za politikou našeho vedení strany a vlády. Nechceme také a nebudeme slovenskému národu ubírat jeho spravedlivé požadavky. Domnívám se však také, že slavnostní vyhlášení federativního uspořádání k 28. říjnu t. r., tj. k 50 letům vzniku Československa, už nemůžeme brzdit. Bude třeba je v České národní radě i v Národním shromáždění schválit. Doporučuji ovšem jen rámcově, slavnostním aktem, bez schválených podrobností a dosud neřešených a požadovaných otázek Moravy a Slezska. Myslím si, že je to nutné takto provést. Sliby od předsednictva ČNR, předsednictva vlády a Národního shromáždění byly a jsou dosud nevysvětleny, řádně nezdůvodněny moravsko-slezskému lidu. Proto nám není lehko a proto také žádám o pochopení vůči nám.
Samosprávný systém, který navrhujeme, svým obsahem odpovídá polednové politice strany. Nevím, co je tedy na něm špatné, zda vybudování je zdravější zásah či udržení nebo zvětšení byrokratického způsobu úřadování, jak tomu bylo doposud. Domnívám se proto, že požadavek nás, Moravy, ve kterém tyto základní otázky pro nás všechny, ať jsou podrobeny případně veřejné diskusi a posouzení, případně i referendu - co nám v tom brání - všemu lidu Československa. Věřím v sílu našich argumentů, nemám obavy, že tato diskuse a vyjádření našeho lidu bude v náš neprospěch. Ovšem bude-li přece jen zamítnuta, tož každý z nás bude mít čisté svědomí vůči svým lidem, okresu a kraji, ve kterém bydlíme a pracujeme, že jsme byli s těmi, kteří usilovali o návrhy, které máme přednést.
Nedáme-li tedy, soudruzi, odpovědně průchod těmto oprávněným požadavkům, domnívám se, že by došlo ke křivdě a deformacím na cti a charakteru lidu moravsko-slezského. Nebude vytvářet klid a mír tolik nám potřebný. Proto řekněte, soudruzi, jasně, jaké jsou v tomto směru záruky už připravené, kde je brzda, kořen nejistoty, řekněte, jaká jsou v tomto směru činěna opatření a my vás určitě pochopíme. Pochopte i nás a mějte s námi trpělivost. My se chceme podílet na trvalých hodnotách státu a schvalovat takové zásady a zákony, které nepůjdou proti našim zájmům a také proti mystifikaci, klamání a situacím, které by mohly potom vzniknout. Nezlobte se proto na néás. V případě, když to nebude řešeno tak, jak si většina moravsko-slezského lidu představuje, nebudu i já moci souhlasit s dosavadními návrhy na řešení, které jsme doposud dostali. Děkuji za pozornost.
Předs. ČNR dr. Císař: Slovo má s. Ptáček, připraví se s. Toman.
S. Ptáček: Vážené shromáždění, chtěl bych se ve svém vystoupení pouze na dvě poznámky, nebo lépe řečeno vznesení dvou požadavků k předloženým materiálům, které jsme dnes obdrželi.
V úvodu bych chtěl ovšem jen poznamenat, že zřejmě los pořadí do diskuse nepostupuje podle teorie náhodných čísel, protože jsem už třetí Moravák a s. Toman bude myslím čtvrtý v pořadí.
Dále bych chtěl říci, že samozřejmě vycházím z toho, že jsme obdrželi materiály poprvé 20 minut před zasedáním, že jsme si je nemohli pečlivě prostudovat, abyste pochopili, že snad některé poznámky, které z toho vycházejí, budou neurovnané. Vycházejí samozřejmě z úrovně mého poznání a konečně také - k tomu je potřeba se přiznat - že cítím jakousi, především morální, odpovědnost ke svému okresu a kraji.
K první věci: Jedná se mi o postup dalšího jednání. Dám-li do souvislosti úkol, který stojí před námi a Slovenskou národní radou a dalšími orgány, společnou komisí těchto dvou národních rad, aby do 28. října byl přijat zákon o federalizaci, jeho rámcové znění tak, jak zatím se rýsuje dohoda, čili poměrně jednoduchá na první pohled formulační záležitost, dám-li to do souvislosti, jaký čas pro to máme, zdá se mi, že to bude práce opravdu velmi úmorná, která bude možná vyžadovat, abychom se zamysleli, jak tento úkol zvládnout.
Vezmu-li to zpět, 28. října by tento zákon měl být přijat a podle jakési usance Národní shromáždění vyžaduje zhruba měsíc, aby mohlo tento příslušný návrh projednat ve všech svých výborech. Znamená to - jak jsme byli informováni - že do 1. října by mělo být zasedání České národní rady, které by mělo tento návrh schválit, nebo schválit znění tohoto návrhu zákona.
Zbývá nám tedy velmi málo času a uvážím-li dále, že 24. nebo 26. bude návrh teprve zpracován příslušnými odborníky, příslušnými komisemi, že tam zbude málo času na věci, které by měly být vlastní takovému orgánu, jako je Česká národní rada, která si řekla, že bude postupovat především ve své vnitřní práci, ve svém vnitřním životě vysoce demokratickým způsobem.
Diskutovali jsme o tom i ve správní komisi, stanovili jsme požadavek - tím bych doplnil zprávu s. Kempného, - aby jakákoli věc, která bude projednávána v ČNR, byla vždy před projednáním v plénu projednána ve všech komisích ČNR, a to z toho důvodu, že ne snad odmítáme to, že státoprávní komise by se měla např. zabývat především státoprávními otázkami apod., ta je navrhuje a vypracovává, ale druhé komise z pozic svých pohledů by měly posoudit tyto návrhy dříve, než půjdou do pléna. Např. z hlediska zpětné vazby může otázka racionální územní organizace, bereme-li v úvahu územní, ekonomické, správní a další faktory, které to ovlivňují, ovlivnit v konečné fázi i úvahy o konečném uspořádání ať již vrcholového řešení nebo v rámci národního státu nebo národní republiky.
Z toho důvodu si myslím, že by v našem usnesení toto mělo být respektováno a každá z komisí by se měla podle mého názoru sejít ještě do 1. října nebo do zasedání a tento návrh projednat, přestože tak málo času na to zbývá. Považuji to za dosti důležité, protože na půdě komise je možné diskutovat s daleko menšími zábranami diskusními a s daleko větší podrobností i formou polemiky i menších třeba hádek, čili může se tam daleko více vykrystalizovat názor na některé tyto otázky. To je k této první záležitosti.
Druhá záležitost se týká obsahu stanoviska, které jsme obdrželi jako návrh, který bychom měli na dnešním zasedání schválit; to je materiál č. 3.
K tomuto stanovisku bych chtěl za svoji osobu říci tolik: Já je chápu a myslím, že tak snad všichni, jako názor, který chceme vyslovit předtím, než vůbec příslušné orgány nebo komise se budou zabývat formulací tohoto návrhu zákona o federalizaci.
Toto stanovisko je tedy určitým předobrazem toho jak bychom si přáli, aby vypadalo znění tohoto zákona. Čili z tohoto hlediska nelze podceňovat schválení tohoto stanoviska na dnešní schůzi, protože z něho budeme nuceni vycházet při schvalování konečného znění návrhu na přístí schůzi.
K obsahu tohoto stanoviska bych chtěl říci, že je možno se ztotožnit s těmi stanovisky, která tam jsou obsažena i s tím, co k tomu dodal ve svém úvodním slově doc. Jičínský, případně Ing. Pokorná, aniž bych rozváděl některé otázky, o kterých byla řeč. Mám však za to, že tomuto stanovisku schází jedna věc. Jde o otázku využití principů, obsažených v návrhu Jihomoravského KNV, o kterých se celkem příznivě vyjadřuje ústavné právní komise. Myslím, že tyto principy by měly být vtaženy do obsahu tohoto stanoviska a že vyjádření k nim by nemělo být přijímáno samostatně v materiálu č. 4, který by byl potom jen přívěškem našeho stanoviska, protože v návrhu na usnesení se ukládá předsedovi ČNR, aby pouze projednal stanovisko uvedené pod bodem číslo 3 a nikoliv stanovisko k návrhu na trojfederaci. Myslím, že tato věc by měla být provedena.
Jde mi však zároveň o to, aby to, co by mělo být vtěleno do souhrnného stanoviska, bylo také formulačně precizováno v tom směru, jak o tom hovořili dva předřečníci, to znamená, aby ve stanovisku byl vytvořen také prostor pro případné řešení otázek, o které jde na Moravě a ve Slezsku a samozřejmě otázek, které se obecně týkají principů samosprávy a dalších. To jsou dva požadavky, které jsem chtěl ve svém vystoupení vznést.
Dovolte, abych se vrátil k jejich zdůvodnění. Pokud jde o postup u prvního požadavku, myslím, že není třeba mnoho dodávat. Vycházím ze stanoviska, které jsme zaujímali a z názorů, ke kterým jsme dospěli ve správní komisi na posledním, které bylo zároveň také prvním zasedání správní komise ČNR. Samozřejmě vycházím z tohoto zasedání také pokud jde o formulaci zákona, kdy jsme se rovněž shodli na formulaci rámcové, ovšem nikdo nedokázal zpřesnit, co tato rámcová formulace bude obsahovat.
Pokud jde o druhý bod, dovolil bych si říci, jaké stanovisko, nebo formulace by měly být přijaty v souvislosti se záležitostmi týkajícími se využití některých principů z návrhu Jihomoravského KNV. Domnívám se za sebe a myslím, že i za řadu dalších členů České národní rady, zejména z jižní Moravy, že v otázce, zda přijmout, nebo nepříjmout zákon o federaci k 28. říjnu by se diskuse za současné situace neměla vést. Domnívám se, že bychom měli za dané situace nejen souhlasit s přijetím tohoto zákona k tomuto termínu, ale naopak uvítat přijetí zákona k 28. říjnu nejen v zájmu vyhovění oprávněným požadavkům slovenského národa, ale i v zájmu plnění programu, který před časem naše orgány přijaly. Myslím si z toho důvodu, že bychom mohli říci, že i my žádáme, aby 28. října došlo k vyhlášení federace, ale toliko k zásadnímu a rámcovému, na podkladě národního principu jako základního se současným využitím principů dalších tak, jak bylo obsaženo v návrhu Jihomoravského KNV, s pečlivým přihlédnutím k potřebám jednotlivých oblastí, jako je například vzpomínaná oblast Moravy a Slezska. Jde především o ekonomické, samosprávní a další otázky, které mám na mysli v rámci principů, obsažených v návrhu Jihomoravského KNV, otázky, které bude třeba řešit ještě v dalších etapách prací.
Chtěl bych zakončit mé vystoupení tím, proč o tom takto zdánlivě ze široka hovořím. Jde mi o jednu podstatnou věc. Přijetím zákona o federaci nevytváříme totiž základ jen pro určitou formu organizace, ale jde tady především, podle mého názoru o obsah. Ve formách se budeme muset v budoucnu ještě možná mnohokrát přizpůsobit, ale myslím, že nejzákladnější, vyšší princip, o který jde, je obsah. Není například sporu o tom, že je teoreticky i prakticky možné aby byla jiná územní organizace na Slovensku a jiná v českých zemích. Měli bychom pokud možno vycházet ze stejných principů, to znamená z principů samosprávy, její tvorby od občana přes MNV až po nejvyšší orgány. Jde mi tedy o to, aby formulace zákona, která bude přijata, vytvořila prostor pro to, aby tyto principy v dalších etapách prací mohly být v celé záležitosti federace dopracovány. Použil bych, možná ne příliš vzletného přirovnání, ale nic lepšího mě nenapadá. Jestli se napiji vody z plechového hrnku, nebo z kamenáče, možná, že mně to bude trochu jinak chutnat, ale pořád, budu pít jen vodu. Nejde o to, jestli hrnek bude plechový, nebo kamenný, ale jde o obsah. To by tvůrci, kteří budou mít na starosti formulaci tohoto návrhu, měli mít na paměti.