Čtvrtek 24. října 1968

S. doc. Jičínský: Vážené shromáždění! Návrhová komise se sešla a předkládá vám tento návrh usnesení. Bohužel vzhledem k podmínkám, za kterých zatím pracujeme, bylo možno dát vám jenom část návrhů předem k dispozici, nebylo možné je rozcyklostylovat tak, abyste je všichni dostali předem, proto jsme je nechali mezi vámi kolovat, abyste měli možnost se aspoň částečně připravit na to, až vám návrh přečtu.

Nejprve však bych chtěl ještě zaujmout stanovisko z pověření návrhové komise k několika námětům, otázkám vysloveným v diskusi i k tomu, proč určité návrhy nebyly do návrhu usnesení zahrnuty.

V diskusi hovořila soudružka Pokorná o tom, že my tu máme k dispozici návrh, který při jednání ústavně právního výboru byl změněn a že o těchto změnách nevíme.

Tady jde o takovýto problém: my jsme svůj návrh schválili 4. října, odevzdali jsme jej parlamentnímu jednání. Je přirozené a je to v ústavní pravomoci NS, že může o tomto návrhu jednat a může v něm doporučovat, resp. formulovat ta nebo ona ustanovení jinak. Ovšem stanovisko ústavně právního výboru je stanovisko jednoho z výborů Národního shromáždění, které zdaleka neznamená, že bude v plénu přijato tak, jak zatím bylo formulováno.

My jsme tady jednali o návrhu vlády proto, že návrh vlády je pokusem o určité zprostředkování těch alternativ, které zatím v návrzích Slovenské národní a České národní rady byly formulovány rozdílně, resp. abych to vyjádřil přesněji, tam kde návrh ústavního zákona, který byl do Národního shromáždění předložen oběma našimi národními radami, neobsahoval jediné řešení. Čili v tomto směru je podstatné, abychom k těmto otázkám zaujali stanovisko, jestli tedy tento kompromisní nebo zprostředkující návrh můžeme považovat za svůj nebo ne. Jinak samozřejmě nemůže Česká národní rada stejně jako nemůže Slovenská národní rada bránit tomu, aby při jednání Národního shromáždění byla ta nebo jiná ustanovení změněna. To je vrcholnou ústavní odpovědností pravomoci Národního shromáždění, je to odpovědnost jeho členů poslanců nejvyššího zastupitelského sboru naší republiky.

Jinak v návrhu usnesení se doporučuje, aby delegace ČNR se účastnila jednání výborů NS v těch dvou zbývajících dnech před 27. říjnem, a aby tam tato stanoviska, na kterých se dnes naše schůze dohodne, nebo předpokládám, že se dohodne, tlumočila a obhajovala. Je tu navržen určitý mandát pro tuto delegaci; bude třeba, abyste se k němu vyslovili.

Dále v diskusi soudruh Václavů doporučil, abychom snad dnes připravili rámcový návrh zákona, který bychom znovu předložili k projednání Národnímu shromáždění.

Myslím, že bude třeba, aby Česká národní rada, ať již je to jakkoli příjemné nebo nepříjemné, se začala chovat tak, jak odpovídá její budoucí funkci, totiž jako vrcholný zastupitelský sbor České republiky a že tedy z tohoto hlediska musíme předpokládat samozřejmé jednání parlamentní, to znamená, že při normálním jednání zastupitelského sboru, parlamentu, každý návrh, který se podá, prochází parlamentní procedurou, projednává se v příslušných výborech a teprve potom jde do pléna. Vždyť myslím, že nemůžeme právě ani z tohoto hlediska snižovat svou funkci tím, že bychom považovali za možné navrhnout teď několik článků a bez takovéhoto odpovědného a odpovídajícího povaze věci jednání je snad přijmout a schválit. Nechávám v této souvislosti politické problémy s tím spojené stranou. Ale myslím, že toto je třeba, protože ČNR se musí připravit na to, že přestává být už pouhým iniciativním sborem a že se musí tedy připravovat na to, aby se mohla chovat jako orgán státní moci v České republice, i když toto datum je stanoveno až na 1. leden příštího roku. Myslím, že to musíme brát na vědomí už teď, abychom se s plnou odpovědností na tuto funkci připravovali, abychom práci všech orgánů ČNR z tohoto hlediska chápali a koncipovali.

Soudruh Adam v diskusi uvedl řadu konkrétních návrhů na doplnění ústavního zákona, řadu doplňků a pozměňujících návrhů k návrhu ústavního zákona o postavení národností apod. My jsme s doktorem Adamem tyto jeho návrhy v návrhové komisi projednávali. Jenom pro informaci ČNR chci říci, že jsme se s dr. Adamem dohodli, že nebudeme kromě některých návrhů tyto jednotlivé formulační změny navrhovat do stanoviska, a to z tohoto důvodu: Některé změny, pokud se týkají postavení presidenta republiky, přesahují rámec tohoto návrhu ústavního zákona.

Návrh ústavního zákona o federativním uspořádání nemění celou platnou ústavu Československé soc. republiky, ale mění jenom potud, pokud se týká federativního uspořádání a jeho důsledků.

Neruší strukturu nejvyšších státních orgánů a jejich vzájemné vztahy. I když můžeme mít oprávněné námitky proti těm nebo oněm konstrukcím, jsme si vědomi toho, že ústava, která byla přijímána v roce 1960, zdaleka neodpovídá i v konstrukci nejvyšších státních orgánů všem požadavkům, které bychom na ni vznášeli dnes.

Je třeba vidět, že takováto zásadní revize musí být dělána z hlediska celkové ústavní reformy. Nejde tu o změnu jednotlivého ustanovení, nechceme-li porušovat určitou logickou strukturu. Proto doporučujeme, aby návrhy tohoto druhu nebyly do návrhu ústavního zákona zapracovány.

Obdobně se to týká návrhů, které uváděl s. Sluka, pokud jde o NV. I tu problematika národních výborů vyžaduje hluboké reformy i ústavní. Nebylo možné tyto problémy řešit v rámci tohoto ústavního zákona, protože potom už opravdu bylo nutno měnit celou ústavu. Mluvím i jako člen komise, která na návrhu ústavního zákona pracovala. Byli jsme si vědomi toho, že nelze provést celkovou ústavní změnu za tak krátkou dobu, nechceme-li se dopustit stejných omylů a chyb, uspěchanosti, a tuto uspěchanost vytýkáte právem i při přípravě tohoto ústavního zákona, který má z tohoto hlediska parciální povahu, nelze v tak krátké době měnit celou ústavu.

Proto i ustanovení o národních výborech jsou jen provedením federalizace a netýkají se jejich ústavního postavení z hlediska platné právní úpravy. Na tom je třeba dále pracovat. Víte, že už tu máme usnesení ČNR, že zejména správní komise, ale nelze to nechávat jen na jedné komisi, bude pracovat na návrhu optimální organizace správy a samosprávy v České republice. V této souvislosti se musí problémy národních výborů celkově nově řešit.

Ještě k návrhům soudruha Adama. Pokud jde o doplňky úpravy ústavního zákona o postavení národností, tady je třeba říci, že ČNR meritorně tento návrh neprojednávala. My jsme přivítali iniciativu a přivítali jsme to, že spolu se zákonem, kterým se bude realizovat federativní uspořádání, se bude i ústavně řešit postavení národností v ČSSR jako výraz jejich sounáležitosti k ČSSR, ale meritorně jsme nezaujali stanovisko. Není dost dobře možné, abychom nyní zaujímali stanovisko k jednotlivým ustanovením článků tohoto návrhu. Tato ustanovení, tyto změny budou uplatněny v rámci jednání ústavně právního výboru NS zítra, kam vláda má předložit přepracovaný návrh tohoto ústavního zákona oproti té verzi, kterou máte k dispozici, protože k ní na ústavně právním výboru i na schůzi dalších výborů NS bylo mnoho výhrad, připomínek a místopředseda vlády, s. Colotka se zavázal, že do zítřka bude předložena přepracovaná osnova.

Pokud jde o problematiku emisní banky, resp. emisní politiky a emisní činnosti, o těchto otázkách se mnoho hovořilo. Formulace, která je v návrhu ústavního zákona uváděna podle návrhu českých expertů odpovídá a zajišťuje jednotu měny, jednotu peněžního oběhu. Samozřejmě, řada složitých otázek v této oblasti zůstává otevřena, ovšem ta už přesahuje rámec ústavní úpravy, musí být řešena v rámci příslušného zákona, který toto ústavní ustanovení bude provádět, tedy Zákon o soustavě federálních bank a národních bank.

Nyní k tomu, zda ČNR brala nebo nebrala na vědomí stanovisko kulturní komise, jaký postoj zaujmout v této souvislosti. Tady je samozřejmě velmi vážná problematika, jak budou zajišťovány potřebné vazby mezi těmi činnostmi, které zůstávají v národní kompetenci, kde federace nemá ani společnou kompetenci. Víte, že se zatím předpokládají rady pro koordinaci na základě dohody národních orgánů. Chci říci, že tato problematika (i když snad se může zdát, že jsme jí v ČNR nevěnovali takovou pozornost) byla v příslušné komisi, která se zabývala těmito otázkami, předmětem dlouhých diskusí a sporů. Čeští představitelé poukazovali na to, že problematika školství je národní záležitostí, ale má celou řadu aspektů a ohledů, které přesahují tuto národní povahu této problematiky vzhledem k vědeckotechnické revoluci, respektive alespoň k jejímu přibližování a že z tohoto hlediska je třeba zajišťovat i na úrovni federace potřebné integrační a koordinační funkce a vazby. Ovšem víte, že jednání o těchto otázkách bylo velmi složité, že tady právě byly vyslovovány ze slovenské strany obavy, že se vlastně na dosavadním stavu nic nezmění, že všechno bude ve federální kompetenci, že národní orgány nebudou mít žádnou kompetenci a pravomoc. Bylo to stanovisko, kde bylo těžko dosáhnout dohody, aby se zakotvila přímo jako instituce určitých koordinačních orgánů, jakožto orgánů federální vlády.

Myslím, že tady nezbývá - jak o tom hovořil i předs. ČNR - než počítat s tím, že mnoho nedůvěry z té i oné strany musí být překonáno praktickými zkušenostmi. Toto v mnohém těžké dědictví, které tady starý byrokraticko-centralistický systém vytvořil, musí dokázat prospěšnost těchto vazeb, protože pouhými racionálními argumenty se to vždy nedaří a nepodaří.

Myslím, abychom v této věci počítali s tím, že tedy praxe je nejlepším korektivem přijatých usnesení a že tedy máme počítat s tím, že na základě praktických zkušeností, které povedou k tomu, že ta nebo ona dobrá předsevzetí se splní, ale zároveň, že ty i ony iluze se vytratí, bude střízlivější pohled na určité otázky a v tomto smyslu i střízlivější racionálnější přístup k jejich řešení institucionálnímu i věcnému.

Včera tu hovořil akademik Wichterle o tom, že ČNR má vstoupit do těch funkcí, které nepředpokládali její členové, když byly voleni Národním shromážděním a že z tohoto hlediska je třeba dát výraz vědomí této přechodnosti nebo prozatimnosti a mimořádnosti tohoto stavu.

Navrhoval, aby v úvodních ustanoveních bylo doporučeno, aby normálním demokratickým způsoben volené orgány byly povinny přezkoumat akty, které dosud existující federální, resp. národní orgány přijaly. My jsme o tom v návrhové komisi uvažovali a nedoporučujeme přijmout takto navrženou změnu určitého přechodného ustanovení, protože z hlediska toho, oč nám jde, by se toto prohlášení mohlo snadno ztratit, protože přechodná ustanovení z hlediska veřejnosti bývají málokdy známa, u nás jsou dosti složitá a normální občan se málo v nich vyzná, než abychom mohli počítat, že politické stanovisko bude tím vyjádřeno.

Jinak je samozřejmou povinností každého zvoleného orgánu měnit kterékoliv rozhodnutí orgánu, jež bylo přijato předtím. To je jeho normální pravomoc. Toto není třeba usnášet.

My tady doporučujeme v rámci stanoviska vyjádření určité politické zásady. Jsme si vědomi stavu, který vzniká tímto mimořádným přejímáním funkcí těmito existujícími orgány. Považujeme tedy za nezbytné, aby v době co nejkratší - samozřejmě nenavrhujeme žádný termín - byly demokratické orgány federace i národních republik zvoleny. Demokratický obsah a smysl federativního uspořádání nemusí naplnit - zdá se nám, to být vhodnější pro vyjádření skutečnosti, s níž členové návrhové komise souhlasí a kde jsou s akademikem Wichterlem téhož názoru.

S. Šulc tu navrhl, aby bylo využito Fondu republiky určitým způsobem. Vzhledem k tomu, co jsem už říkal o metodách jednání ČNR, neměli bychom tento návrh meritorně projednávat, měli bychom jej vzít na vědomí jako iniciativní podnět člena ČNR s tím, že bude poslán vládě, která dnes ten fond spravuje, ale abychom meritorní stanovisko orgánu nezaujímali, protože bychom jej museli zařadit na normální program, jednat o tom, zdali bude zařazen na program a projednávat jej normálním způsobem, než přijde do pléna ČNR.

Doporučuji, abychom vzali tento návrh na vědomí, jak jsem to formuloval.

A teď mi dovolte, abych vám přečetl návrh usnesení z 5. schůze ČNR z 24. 10. 1968.

Česká národní rada se ve své 5. schůzi konané ve dnech 23. a 24. října 1968 podle § 3, odst. 2 ústavního zákona č. 77/1968 Sb. o přípravě federativního uspořádání ČSSR usnesla takto:

I. Česká národní rada podporuje návrh vlády ze 17. října 1968, kterým vláda předložila NS své stanovisko k otevřeným problémům návrhu ústavního zákona o čs. federaci. Česká národní rada shodně se stanoviskem vlády zejména

a) souhlasí s doplněním článku 8 návrhu ústavního zákona o čs. federaci, zvláště s rozšířením společných kompetencí o oblast průmyslu, zemědělství a výživy. Současně souhlasí s navrženou formulací článku 16 a), 16 b).

Česká národní rada je ovšem názoru, že výčet věcí, které jsou ve společné kompetenci, nepředurčuje institucionální uspořádání budoucích výkonných orgánů.

b) Trvá na tom, aby byla ponechána úprava obsažená v čl. 29 odst. 2, totiž aby poslanci Sněmovny národů volili národní rady.

c) Trvá na tom, aby se neměnil článek 144 odst. 2 stanoviska vlády, podle něhož ČNR sama rozšíří počet svých členů na 200. ČNR to považuje za významné zvláště proto, aby v přechodném období nevznikal neodůvodněný rozdíl mezi způsobem doplnění ČNR a SNR.

d) Trvá na tom, aby se dosavadní název státu Československá socialistická republika neměnil.

II. Česká národní rada navrhuje, aby čl. 146 stanoviska vlády byl označen odst. 1 a aby byl doplněn dalším odstavcem tohoto znění:

Odst. 2: Článek 28 odst. 2 nabývá účinnosti provedením všeobecných voleb do Sněmovny národů, ČNR a SNR.

Dovolte, abych přerušil četbu textu usnesení a uvedl, o co jde. Jde o problém, že podle návrhu ústavního zákona poslanci NS nemohou být členy národních rad. Vzhledem k tomu, že je tu mimořádný stav, volby tu nejsou, domníváme se, že je možné, aby do přechodných ustanovení bylo zařazeno toto ustanovení, že totiž tento článek nabývá účinnosti až provedením voleb. Jinak vzniká složitá situace, pokud jde o uvolňování členů ČNR, další doplňování apod. Vzhledem k mimořádnosti situace mám za to, že lze okruh mimořádných opatření o tento druhý odstavec doplnit. To jen na okraj.

Článek III. navrhuje nahradit text slibu poslance ČNR obsažený v článku 112, odst. 2 stanoviska vlády tímto zněním:

Poslanec ČNR skládá tento slib: Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ústavními zákony ČSSR a ČSR a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.

Zase tato změna se navrhuje z hlediska sjednocení formulí slibu, které jsou obsaženy v ústavě, aby se nerozcházela formule slibu poslance NS dnešního, poslance SNR a poslance ČNR. S tím rozdílem, že ve slibu poslance SNR je věrnost odkazu Slovenského národního povstání.

Chápete, že jiná formulace slibu ČNR může vyvolávat otázky, jestli jeho ústavní politická odpovědnost je stanovena nebo není atd. Myslím, že to není vhodné. Ty pochybnosti o vhodnosti formule slibu je třeba přenechat až do té práce na jiné ústavě, kde lze ten slib formulovat přesněji, i po stránce jazykové a literární.

Bod 4).

Jestliže by došlo k tomu, že by návrh SNR nebyl shodný s předkládanými návrhy ČNR a se stanoviskem vlády, pak ČNR trvá v plném rozsahu na svém návrhu ústavního zákona o čs. federaci, schváleném 4. října 1968 včetně doplnění článku 8 a 16 a), b), viz bod 1 a) tohoto usnesení. Totiž ta změna o doplnění společných kompetencí federace, jak jsme o tom včera jednali.

II.

ČNR dává souhlas, aby její delegace, pověřená zastupováním ČNR na schůzích výborů Národního shromáždění ve dnech 25. a 26. října 1968, postupovala s výjimkou věcí obsažených v tomto usnesení podle svého nejlepšího uvážení, pokud jde o dílčí a formulační úpravy v návrhu ústavního zákona o československé federaci. Jestliže by se nepodařilo překlenout existující rozpory v zásadních otázkách, Česká národní rada zmocňuje delegaci k podání návrhu, aby projednávání ústavního zákona v Národním shromáždění bylo odloženo až do doby, kdy věci budou vyjasněny.

To je část usnesení, pro jehož přijetí je třeba nadpoloviční vetšiny všech členů ČNR, protože se to týká podání iniciativního návrhu ústavního zákona o čs. federaci.

Pokud jde o další části usnesení, stačí pro jejich přijetí prostá většina přítomných členů.

III.

ČNR souhlasí, aby ústavní zákon o čs. federaci nabyl účinnosti dnem 1. ledna. Považuje však za nezbytné, aby přechodné období, po které jsou existující zastupitelské sbory pověřeny plnit funkci federálních a národních orgánů, bylo co nejkratší. Považuje totiž za nutné, aby vlastní uskutečňování federativního uspořádání ČSSR přešlo co nejdříve do rukou demokraticky zvolených orgánů. Jen tak se skutečně muže naplnit předpokládaný demokratický obsah federace.

IV.

ČNR požaduje, aby vládní orgány vypracovaly rozpočet předpokládaných výdajů, které budou spjaty se zřízením a uspořádáním federálních a národních výkonných orgánů, jakož i předložily návrh na početní stav jejich aparátu.

V.

Česká národní rada a její komise posoudily průběh diskuse k návrhu zásad federativního uspořádání Československé socialistické republiky a zabývaly se návrhy, podněty a připomínkami, které jí v uplynulých týdnech zasílali občané, společenské organizace i státní instituce. Česká národní rada konstatuje kriticky, že nedostatečná a opožděná politická příprava federalizace na české straně, zejména i neexistence politicko-stranických orgánů české národní reprezentace, jakož i časové lhůty k veřejnému projednání návrhu zásad federativního uspořádání republiky a k zpracování a využití jeho závěrů ztížily v české veřejnosti správné chápání těchto otázek a snížily demokratický smysl a význam federace, který má mít z hlediska vztahů obou našich národů. Přesto česká veřejnost ve své vetšině podporuje spravedlivou myšlenku, aby Slovensko mělo ve společném státu Čechů a Slováků rovnoprávné postavení, i když z uvedených důvodů nemá dosud dostatek hlubších, zasvěcenějších a podrobnějších informací o problémech federalizace. I pro zpracování výsledků této diskuse nezbylo mnoho času. Česká národní rada však bude při svých dalších pracích přihlížet ke všem oprávněným podnětům, námětům a připomínkám, pokud již nebyly zapracovány přímo do návrhu ústavního zákona o čs. federaci, nebo o nich již nebylo rozhodnuto. Zejména bude Česká národní rada přihlížet k návrhu na úpravu postavení Moravy a Slezska v rámci České socialistické republiky.

VI.

ČNR podporuje novou ústavní úpravu postavení národností v ČSSR v přesvědčení, že ústavní úprava jejich práv přispěje k tomu, aby se cítili rovnoprávnými občany federativně uspořádané ČSSR.

Tolik návrh usnesení, který vám předkládá návrhová komise.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP