6. schůze ČNR

4. prosince 1968

(Jednání zahájeno v 10.08 hodin.)

Předseda dr. Císař: Zahajuji 6. schůzi České národní rady, na kterou vás všechny srdečně vítám.

Zvláště vítám vzácného hosta na naší schůzi, opravdu ze srdce, předsedu Národního shromáždění soudruha Josefa Smrkovského. (Velký potlesk.)

Dovolte, abych upozornil členy organizační komise, že v první přestávce, t. j. přibližně ve 12 hodin, sejdou se zde v prvním poschodí v místnosti č. 70.

Soudruh Smrkovský požádal, aby mohl přednést krátký projev. Prosím, aby se ujal slova.

Předseda NS, s. Smrkovský: Vážené soudružky a soudruzi, drazí přátelé, nepovažujte moji účast na Vašem zasedání za nějaký náš domácí diplomatický akt, ale za projev dobré vůle, aby mezi naším Národním shromážděním a příštím Federálním shromážděním a Národní radou, v tomto případě Českou národní radou ve druhém případě Slovenskou, byly ty nejlepší vztahy vzájemné spolupráce, jak bude třeba.

Dovolte mi proto, soudruzi a soudružky, abych nejdříve pozdravil vaše plenární zasedání, které se schází dnes poprvé po vyhlášení ústavního zákona o československé federaci - již ve své nové funkci a s novou odpovědností.

Česká národní rada s úspěchem splnila svou první a úvodní historickou úlohu v etapě přípravy ústavního zákona o federalizaci naší země. Podílela se na jeho tvorbě, usilovala o to, aby plně a věrně tlumočila vůli českého národa přebudovat základy státoprávního uspořádání republiky a vyřešit spravedlivé podmínky soužití ve společném státě pro rovnoprávný, svébytný národ Slovenský na zásadách federace. Výsledek společného úsilí - přijetí ústavního zákona jednomyslným usnesením Národního shromáždění - je velkým vítězstvím principů akčního programu Komunistické strany Československa a její polednové politiky.

Nyní je Česká národní rada povolána vstoupit v plném rozsahu práv a odpovědnosti do nových vztahů a působit od počátku příštího roku jako nejvyšší zastupitelský sbor a zákonodárný orgán České socialistické republiky.

V historických podmínkách současné doby je to nesporně úděl velmi nesnadný a odpovědný, současně však vysoce významný pro naplnění české státnosti a pro plný socialistický rozvoj českého národa po boku národa slovenského v rámci naší federativní republiky.

Stojíme spolu s vámi bezprostředně před úkolem vybudovat na federativních základech ústrojnou stavbu orgánů federace a republik, aby - jak zdůraznil předseda České národní rady s. Císař v Národním shromáždění - nový systém státní moci fungoval hladce a účinně, aby byl života schopný, pružný a přitom hospodárný.

Slovenská národní rada skončila včera jednání o těchto otázkách a vaše jednání má být ukončeno dnes.

Chtěl bych vás ubezpečit, že také NS pracuje intenzívně na přípravě projednání zákonů nezbytných k uvedení federace do života. Návrhy zákonů projednávají poslanci a orgány NS - stejně jako před nimi vláda v časové tísni. Stížené podmínky vsak přijalo NS vědomě, s tím, že 27. října jednomyslně schválilo zákon o čs. federaci s účinností od 1. ledna 1969. A proto stůj co stůj musí být ještě další série zákonů v tomto roce přijata. Přes obtíže a rizika pokládám tento postup v dané situaci za jedině možný a správný, i když pro budoucnost by byla taková praxe nepřijatelná a neúnosná. Je třeba na tvorbu zákonů dát orgánům, které je tvoří, potřebnou míru času. Vždyť smyslem ústavní změny je, aby federace žila a fungovala, aby národní republiky převzaly - a to co nejdříve - do svých rukou rozhodování otázek, které jim ústavní zákon svěřuje, aby řešily potřeby a zájmy svých občanů, národních výborů a oblastí v plném rozsahu svých práv a odpovědností.

Budou-li problémy, budeme je řešit. A budou, to všichni víme. Zkušenost z přípravy a projednávání ústavního zákona nás přesvědčila o významu vzájemné informovanosti, otevřeného jednání a dobré vůle, V tomto smyslu používám i dnešní příležitosti a prosím vás, aby ČNR sdělila NS své závěry a stanoviska k otázkám ústavního uspořádání výkonných orgánů federace, které má na programu svého dnešního jednání. Obdobně informovala NS o svých usneseních SNR. Praxe naznačuje, že jak současné přechodné období, tak ani budoucnost se neobejde bez podobné součinnosti orgánů republik a federace. Jsem přesvědčen, že každá součinnost naplněná duchem ústavního zákona o čs. federaci, který ukládá respektovat navzájem suverenitu obou republik a suverenitu federativní ČSSR, bude součinnost užitečná a prospěšná.

Tím spíše bude tato součinnost významná, že 75 členů ČNR vybraných vámi, se stane poslanci Sněmovny národů a spolu se stejně zvolenými členy SNR a s námi, poslanci dosavadního NS, vytvoří nové Federální shromáždění, nejvyšší orgán státní moci ČSSR.

Přeji vašemu jednání plný zdar. (Potlesk).

Předseda ČNR s. dr. Císař: Děkuji předsedovi NS s. J. Smrkovskému, za jeho projev. Myslím, že se mnou budete souhlasit, když ho ujistím, že ČNR přes obtížné podmínky, které má ke své činnosti, vynaloží maximální úsilí, aby ústavní zákon o čs. federaci byl úspěšně realizován, aby Česká socialistická republika se zrodila ve znamení našich revolučních ideálů, ve znamení šťastné budoucnosti našeho lidu, našich obou národů, a aby také naše spolupráce s příštím Federálním shromážděním byla co nejvhodnější a co nejúspěšnější.

Předsednictvo ČNR navrhuje, abychom na dnešní schůzi projednali tento pořad:

1. doplňovací volba místopředsedy ČNR;

2. zpráva o činnosti předsednictva ČNR a o postupu dalších prací ČNR;

3. zpráva o jednání komisí ČNR o institucionálním uspořádání federálních výkonných orgánů. Zpravodaj prof. dr. L. Veltruský;

4. zpráva o jednání komisí ČNR o uspořádání výkonných orgánů České socialistické republiky. Zpravodaj doc. ing. Ant. Rusek.

Zjišťuji, že na dnešní schůzi je přítomno 91 poslanců ČNR a tudíž jsme schopni usnášení.

Jsou nějaké námitky proti navrženému programu schůze? (Námitky nebyly).

Kdo souhlasí s tímto pořadem? (Hlasuje se).

Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo). Děkuji, pořad byl schválen.

Přistoupíme nyní k projednání prvního bodu schváleného pořadu, kterým je:

Doplňovací volba místopředsedy Národní rady.

Jménem předsednictva ČNR a jménem klubu komunistů - poslanců ČNR navrhuji, abychom na uvolněné místo místopředsedy, na které resignoval člen ČNR dr. J. Špaček, navrhli předsedu naší státoprávní komise doc. dr. Z. Jičínského. Všichni známe soudruha dr. Jičínského, jako jednoho z nejaktivnějších členů ČNR, jako člověka, který se velmi zasloužil o včasné, věcné a úspěšné vypracování ústavního zákona a myslím, že není potřebí abych nějak zvláště široce jeho kandidaturu zdůvodňoval.

Prosím jenom, abyste se vyjádřili k tomuto návrhu, zda s ním souhlasíte, nebo zda máme nějaký jiný návrh na doplnění do funkce místopředsedy ČNR.

Nehlásí se nikdo o slovo? (Nikdo se nehlásí).

Mohu tedy dát hlasovat. Kdo souhlasí, aby novým místopředsedou ČNR byl zvolen doc. dr. Jičínský, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Děkuji Vám. Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo se nehlásí.)

Děkuji. Soudruh doc. dr. Z. Jičínský byl zvolen jednomyslně místopředsedou ČNR. Prosím ho, aby zaujal místo u předsednického stolu. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Lochner (přejímaje předsednictví): Přistoupíme k dalšímu bodu našeho schváleného programu, a to ke

Zprávě o činnosti předsednictva ČNR a o postupu dalších prací ČNR.

K tomuto bodu podá zprávu předseda ČNR dr. Č. Císař. Prosím aby se ujal slova.

Předseda ČNR dr. Císař: Vážená Česká národní rado, vážený soudruhu předsedo Národního shromáždění, vážení hosté, vstupujeme dnešním dnem do další významné etapy práce na federativním uspořádání Československé socialistické republiky. Máme posoudit výsledky činnosti našich komisí a předsednictva ČNR, připravit návrh na příští federální a národní výkonné orgány a přijmout další opatření, aby mohl ústavní zákon ze dne 27. října vstoupit počínaje novým rokem v platnost.

Než však podám zprávu jak předsednictvo a komise ČNR pracovaly od naší poslední plenární schůze, která se konala 23. a 24. října, dovolte mi říci několik slov k politické situaci, v nichž se scházíme, a která je zejména charakterizována závěry listopadového pléna ÚV KSČ. Klub komunistů - členů ČNR se sešel včera, tyto politické úkoly posoudil a pověřil mne, abych tu sdělil jeho stanovisko.

Všichni zajisté chápeme, jak veliký význam má politika a postup KSČ, která je už po 20 let vedoucí politickou silou naší společnosti a na niž v rozhodující míře záleží další úspěšný rozvoj socialismu v naší zemi. Proto bylo s takovým napětím očekáváno poslední zasedání jejího ÚV a s takovým zájmem jsou posuzována jeho usnesení a rozhodnutí.

ÚV KSČ učinil vážný pokus komplexně zhodnotit vývoj naší socialistické společnosti před lednem a zejména po lednu 1968, posoudit současnou situaci Československa uvnitř i navenek a narýsovat politicko-taktický postup i konkrétní úkoly pro nejbližší údobí. Text rezoluce je již veřejnosti znám. V podstatě je tento dokument přijímán se souhlasem, někde s výhradami k té či oné části, nebo k té či oné formulaci. Je ovšem třeba vidět, že nebylo možné dojít už nyní k přesnému a definitivnímu hodnocení uplynulých měsíců, že k tomu bude třeba delšího odstupu a hlubšího zkoumání, že názory na pozitivní či negativní jevy našeho vývoje se budou ještě po nějaký čas různit, že se k věcem budeme vracet a důkladně je přezkoumávat. Nicméně i tento první pokus provést analýzu polednového období má rysy kritického vědeckého přístupu a vytváří základy pro nalezení východisek, pro stanovení dalšího politického postupu. Není pochyb o tom, že dvacetiletí socialistické výstavby přineslo trvalé výsledky, že základy socialistické společnosti jsou u nás pevné a nezvratitelné. Tyto základy vidíme v politické moci lidu v čele s dělnickou třídou, ve společenském vlastnictví přírodních zdrojů a výrobních prostředků, v socialistických lidských vztazích, v rozkvětu vědy, vzdělanosti a kultury posilující socialistické ideje a cíle.

Naproti tomu nemůže být ani pochyb o tom, že úsilí o vybudováni socialismu mělo v minulosti řady vážných slabin, že bylo provázeno politickými i jinými deformacemi, že stranické a státní vedení nezvládlo nazrávající problémy rozvoje ekonomiky a životní úrovně a některé další závažné otázky.

Vznikla a prohlubovala se politická krize, která hrozila podlomit velké revoluční vymoženosti socialismu. Rozhodnutí ÚV KSČ na počátku t. r. byla zákonitým a nevyhnutelným důsledkem zauzlených a po léta zanedbávaných problémů. Tato rozhodnutí otevřela cestu k veřejnému projevení a postupnému překonání krizového stavu naší společnosti. Nastala opravdová exploze všeobecné a živelné snahy co nejrychleji vyřešit rozsáhlý komplex politických, ekonomických, ideologických a jiných aspektů československého vývoje. Komunistická strana usilovala opřít další společenský vývoj o pevnou politickou základnu a na dubnovém plénu ústředního výboru schválil Akční program, který obsahoval to podstatné, oč usiloval i všechen lid.

Snaha realizovat Akční program narážela však na určité obtíže. Sám program byl různě vykládán a pojímán, vytrhovány z něho jednotlivé části a povyšovány nad ostatní, některým tezím byl podkládán jiný smysl. Nebyl to obecný jev, ale dělo se to.

Heslo "demokratizace politického systému socialismu" bylo autory programu chápáno jako odstranění byrokratických zkomolenin v zájmu dalšího rozvoje socialistické demokracie a plnější účasti lidu na řízení a správě veřejných záležitostí a v žádném případě neznamenalo - jak někteří jednotlivci vykládali - návrat k liberálně buržoasním pořádkům. Také v heslu humanisace spatřovali autoři programu nedílnou součást socialistických lidských vztahů, formulovanou již klasiky marxismu-leninismu a nikdy jakousi izolovanou existenci humanity bez vztahu k socialistickému zřízení.

Byly tu další obtíže. Vedení strany a státu, které se teprve nově formovalo a potřebovalo určitý čas ke konsolidaci, nestačilo řešit živelně nastolované stovky problémů a ocitlo se pod netrpělivým tlakem veřejnosti. V části tisku se objevila podezíravost, zda stranické vedení myslí upřímně svůj reformní program, zda neváhá jej uskutečnit, zda nechce ustupovat dogmatickým a sektářským náladám nositelů předlednové politiky. Tato podezíravost vedla ke zvyšování tlaku na vedení, které však sledovalo cílevědomou, plánovitou a uváženou činnost. Navíc se objevovaly nepokryté antikomunistické hlasy, i když velmi ojediněle, jejichž záměry směřovaly k diskreditaci socialismu vůbec a musely vzbuzovat oprávněné obavy z možných mocenských konfliktů.

ÚV KSČ zhodnotil složitou vnitřní situaci na svém květnovém zasedání, upozornil na negativní jevy, provázející náš vývoj, potvrdil nastoupenou cestu po lednu a stanovil konkrétní úkoly pro rozvinutí pozitivní socialistické politiky. Škoda, že uskutečňování schválených závěrů nebylo důsledné, že živelnost složitého vývoje často převládala nad organizovaným úsilím, že konkrétní plnění programu vázlo. Nesmírně důležitý byl mezinárodní aspekt československého polednového vývoje, jemuž však nebyl ve všech fázích přikládán potřebný význam. Přesto, že akční program jasně charakterizoval místo naší země v socialistickém společenství a její věrnost všem přijatým závazkům, objevovaly se dobrodružné úvahy o přeorientaci naší zahraniční politiky, které byly oficiálně energicky odmítány, ale které se houževnatě udržovaly a nabývaly protisovětský charakter. Úvahy tohoto druhu dále komplikovaly celou naši situaci a také stále více ztěžovaly činnost stranického a státního vedení.

Když shrneme všechny zkušenosti vývoje od ledna po 21. srpen 1968, vynikne jasně revoluční avantgardní charakter politiky KSČ, sledující zájem dalšího rozvoje naší socialistické společnosti i celé světové soustavy socialismu. Pokud došlo k tomu, že vystoupily na scénu protikomunistické a protisovětské tendence, nelze z faktu jejich existence vinit komunistickou stranu nebo československou vládu. Je však nutné si uvědomit vlastní omyly a chyby při realizaci vytyčeného politického programu a také v boji proti nesocialistickým silám.

Listopadové zasedání ÚV KSČ se právě pokusilo pojmenovat věci pravým jménem, oddělit správné od nesprávného a vyvodit z analýzy závěry pro další činnost. Přitom plně respektovalo zásady bratislavského prohlášení 6 komunistických stran a moskevský sovětsko-československý protokol, které jsou východiskem pro normalizaci situace mezi naší zemí a pěti zeměmi Varšavské smlouvy a které v sobě obsahují prvky i pro konzolidaci vnitřních poměrů v Československu.

Nejdůležitějším výsledkem posledního zasedání ÚV KSČ je souhrn reálných a srozumitelných úkolů pro nejbližší etapu činnosti strany, národní fronty i státu, úkolů, které mohou sjednotit úsilí všech progresivních sil naší veřejnosti a vytvořit základ pro pokračování v polednové politice. Tyto úkoly sledují cíl dále rozvíjet socialistické zřízení v naší zemi, v jeho obecných rysech i specifické československé podobě; dále rozvíjet naši socialistickou ekonomiku a uskutečňovat postupně zamýšlenou hospodářskou reformu; dále rozvíjet naši vědu, vzdělanost a umění v podmínkách svobody bádání a tvorby; dále prohlubovat socialistickou demokracii a dávat vyniknout humanistickým rysům našeho společenského uspořádání. Dále posilovat vřelé socialistické vlastenectví pracujícího lidu i mládeže v těsném spojení s tradičními idejemi proletářského socialismu; dále rozvíjet všestrannou a vzájemně výhodnou spolupráci se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem.

Tato politika má podporu všeho československého lidu. Je to politika výrazně socialistická, je to politika, kterou jsme s to hájit proti jakýmkoliv extrémním silám. KSČ znovu prokazuje, že správně chápe objektivní zájmy a potřeby československého lidu, že reálně spojuje vnitřní i vnější podmínky vývoje naší země, že vytyčuje úkoly a cíle v souladu s požadavky současnosti i se zákonitými perspektivami světového společenského pokroku. To je důkaz, že polednová renesance komunistické strany a socialistického vývoje přinesla trvalé ovoce, že nesejdeme z nastoupené avantgardní cesty, že přes všechny obtíže a zvraty půjdeme kupředu.

Jsem přesvědčen, že ČNR i budoucí vláda České socialistické republiky dají všechny síly a schopnosti pro uskutečnění závěrů, které vyplynuly z listopadového zasedání ÚV KSČ, pro které se vyslovily i další politické strany a společenské organizace NF a které mají určující význam pro život a práci našeho lidu a státu.

Čekají nás nesporně ještě přemnohé těžké chvíle. Ani v budoucnu nebudeme jistě pracovat bez chyb a konfliktů, avšak neseme svou odpovědnost před těmi, kteří nás poctili svou důvěrou a nesmíme ji zklamat. Stále platí, že nás dějiny nebudou soudit podle podmínek, v nichž jsme pracovali, nýbrž podle výsledků, jichž jsme dosáhli.

Vážení soudruzi, vážené soudružky, dovolte mi nyní obrátit pozornost k vlastní činnosti a podat přehlednou zprávu o pracích, týkajících se nového státoprávního uspořádání za týdny uplynuvší od naší poslední schůze.

Minulá schůze pléna ČNR v říjnu se naposledy vyjádřila k otevřeným problémům návrhu ústavního zákona o čs. federaci. V zásadě podpořila stanovisko vlády ze dne 17. října a jmenovala delegaci ČNR, která tlumočila schválené usnesení výborům NS. Delegace byla zmocněna tímto plénem přistoupit na dílčí formulační změny, které by vyplynuly z diskuse ve výborech NS, avšak měla obhajovat zásadní věci našim plénem již rozhodnuté. Za předpokladu, že by se jednáním nepodařilo překlenout existující otevřené zásadní problémy, obdržela delegace zmocnění navrhnout, aby bylo schválení ústavního zákona odloženo a ponechán čas na úplné objasnění sporných otázek.

Po vzrušeních diskusích došlo na společné schůzi všech výborů NS dne 26. října k dohodě o všech otevřených problémech. Vznikla situace, v níž delegace ČNR i SNR přistoupily na dosaženou dohodu a umožnily tak jednomyslné a spontání přijetí ústavního zákona o čs. federaci na plenární schůzi NS dne 27. října.

Na pozvání SNR zúčastnila se pak pětičlená delegace předsednictva ČNR slavnostního podpisu zákona dne 30. října na bratislavském hradě a slavnostního shromáždění uspořádaného na počest 50. výročí Martinské deklarace.

Ohlédneme-li se maličko zpět, můžeme se zadostiučiněním konstatovat, že se představitelé ČNR v pohnutých dnech koncem srpna rozhodli správně, jestliže necouvli před nenadálými těžkostmi a trvali na tom, aby se pokračovalo v práci na novém státoprávním uspořádání Československa. Delegace ČNR vyslovila své pevné stanovisko na schůzi SNR dne 2. září v Bratislavě a tam také došlo k dohodě trvat na termínu 28. října. Dohoda se ukázala reálná a byla završena úspěchem.

Schválením ústavního zákona o československé federaci byla výrazně dokumentována jednota Čechů a Slováků a jejich vůle žít jako dva rovnoprávné národy ve společném socialistickém Československu.

Po přijetí zákona vyvstaly pro Českou národní radu nové závažné úkoly, a to podílet se na přípravách institucionálního uspořádání federálních a národních výkonných orgánů a bez váhání začít připravovat práci naší národní rady jako zákonodárného sboru České socialistické republiky.

K projednání těchto a dalších aktuálních úkolů se 8. listopadu sešlo předsednictvo ČNR, které se podrobně zabývalo postupem v přípravě institucionálního uspořádání federálních, a národních výkonných orgánů. Předsednictvo schválilo postup zástupců ČNR ve vládní odborné komisi, vedené s. Stanislavem Rázlem, a vyslovilo názor, že zájem národních orgánů musí směřovat k realizaci kompetencí tak, jak jsou určeny ve všech příslušných článcích ústavního zákona o čs. federaci. Současně řeklo, že zásadně nesouhlasí s extenzívním výkladem těchto kompetencí, pokud by se takové tendence projevovaly. Předsednictvo pověřilo zástupce ČNR, aby se zúčastnili další přípravy institucionálního uspořádání federálních a národních výkonných orgánů a předsedu ČNR, aby se v dohodě s předsedou SNR pokusil zajistit schůzku představitelů obou národních rad k výměně názorů a koordinaci postupu při uspořádání národních výkonných orgánů.

Pro zajištění činnosti ČNR v nejbližším období byl vypracován návrh plánu práce, který předsednictvo ČNR ve své schůzi 8. listopadu schválilo. Plán práce vychází z úkolů, jejichž splnění musí zabezpečit plnou funkční způsobilost ČNR po 1. lednu 1969.

Předně je třeba připravit institucionální uspořádání výkonných orgánů federálních ve spolupráci se SNR, dosavadní vládou a NS a současně připravit institucionální uspořádání výkonných orgánů České soc. republiky.

Dále je nutno podle článku 103 ústavního zákona o čs. federaci doplnit ČNR na 200 členů a podle článku č. 31 uvedeného zákona zvolit českou část Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Současně je potřebí připravit nové uspořádání orgánů ČNR, zvolit jejich členy a předsedy, aby ihned po 1. lednu mohli začít pracovat.

Dále je třeba připravit 1. zákon ČNR, a to zákon o jednacím řádu ČNR, zákon o institucionálním uspořádání výkonných českých orgánů, zákon o kontrolní komoře ČNR a další zákony.

Pro organizační zajištění všech těchto prací je potřebí připravit i sekretariát ČNR, aby byl schopný zvládnout všechny uvedené úkoly. Znamená to zajistit pro něj konečné už uvolnění budovy ČNR, vypracovat a schválit organizaci, systém a kancelářský řád sekretariátu a doplnit sekretariát potřebným počtem pracovníků. Všichni víte, jak z vlastní praxe pociťujete nedostatky práce sekretariátu, který vám není zatím s to připravovat materiály a usnadnit činnost poslanců tak, jak by to bylo žádoucí.

K tomuto věcnému plánu prací ČNR byl vypracován časový plán, podle něhož přistoupily již dosavadní orgány ČNR k realizaci plánovaných úkolů. Scházely se komise, které podrobně projednávaly zásady institucionálního uspořádání výkonných orgánů ČSSR a také podklady pro řešení působnosti a vztahů českých ústředních orgánů státní správy. K institucionálnímu uspořádání jak na federální, tak na národní úrovni, vyjádřily komise svá stanoviska a připomínky. Přitom se ve svém jednání zaměřovaly k problémům, které vyplývají ze specifické působnosti jednotlivých komisí. Hlavní úkoly připadly komisím organizační a ekonomické, které vypracovaly podrobná stanoviska k jednotlivým problémům institucionálního uspořádání.

K projednání zásad uspořádání federálních a národních výkonných orgánů se sešlo předsednictvo ČNR znovu 27. listopadu. S jeho závěry i s činností komisí bude plénum seznámeno na dnešní schůzi ve zprávách členů předsednictva ss. Veltruského a Ruska, jak jsme také schválili v pořadu schůze.

Podle usnesení předsednictva se pak 28. listopadu sešla delegace našeho předsednictva s delegací SNR. Tam jsme si vyměnili vzájemně názory a stanoviska k institucionálnímu uspořádání federálních a národních výkonných orgánů.

V jednání bylo dosaženo celkem shody. Obě národní rady budou společně postupovat ve výborech Národního shromážděni při projednávání všech návrhů zákonů, které realizují ústavní zákon o čs. federaci, takže mohu ujistit předsedu s. Smrkovského, že tentokrát žádné alternativy obtížné pro výbory Národního shromáždění existovat nebudou, ledaže by přišly odněkud jinud, než z České a Slovenské národní rady.

Z toho všeho vyplývá, že řada úkolů z pracovního plánu České národní rady a jejích orgánů již byla splněna, nebo se současně plní. Protože je třeba doplnit Českou národní radu na stanovený počet 200 poslanců, sejdeme se na plenární schůzi znovu ještě v tomto roce 21. a 22. prosince, abychom tuto doplňovací volbu provedli.

Výběr kandidátů je věcí krajských výborů NF a ústřední výbor NF nám potom předloží definitivní kandidátku.

Orgány Národní fronty přitom vycházejí ze zásady, že Českou národní radu je třeba doplnit; zejména rozšířit počet členů z řad dělníků a pracujících přímo ve výrobě, dále o významné představitele veřejného i politického života a také o odborníky podle budoucích zákonorádných funkcí ČNR.

Na pořadu pléna před vánoci bude dále příprava zákonů ČNR, především zákona o uspořádání českých výkonných orgánů, zákona o jednacím řádu ČNR a některých dalších.

Po doplňovací volbě do ČNR a po vyjasnění uspořádání výkonných orgánů České socialistické republiky musíme přistoupit k volbě nových orgánů ČNR, jejichž uspořádání by odpovídalo struktuře výkonných orgánů. Na to bude pamatováno i v novém jednacím řádu, který bude řešit otázku příštích výborů ČNR, a to jak svodných, tak odvětvových, a dále vztahy členů a orgánů České národní rady navenek. Předběžně na schůzi předsednictva ČNR jsme odhadli, že budeme potřebovat asi 10 výborů ČNR.

Abychom jako Česká národní rada a její orgány od 1. ledna mohli plně pracovat, v ústavní kompetenci, chceme už v průběhu prosince vytvořit nové komise ČNR jako přípravné orgány. Z dosavadní státoprávní komise bude třeba vytvořit ústavně právní komisi a zvlášť vydělit komisi pro ochranu práv občanů, ekonomická komise musí vytvořit plánovací a rozpočtovou komisi, průmyslovou komisi, která by se starala i o stavebnictví a některé další úseky, komisi zemědělskou, komisi pro obchod, dopravu a pošty a telekomunikace, správní komisi přetvořit na komisi pro národní výbory a územní uspořádání, z kulturní komise vydělit komisi zdravotní a sociální.

Dále bude na této předvánoční schůzi zvoleno 75 poslanců České národní rady do Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Nově zvolené komise přetvoří se pak přijetím zákona o jednacím řádu na 1. lednové schůzi ČNR ve výbory ČNR podle znění ústavního zákona.

Na této 1. lednové schůzi bude dále projednán návrh zákona o institucionálním uspořádání českých výkonných orgánů, který připravuje naše státoprávní komise, aby mohlo naše předsednictvo ihned po jeho přijetí jmenovat podle čl. 122 ústavního zákona o čs. federaci předsedu a ostatní členy české vlády, které pověříme řízením ministerstev a jiných ústředních orgánů.

Předpokládáme, že přibližně v poslední dekádě ledna by se konala další plenární schůze ČNR, na níž by předstoupila vláda České socialistické republiky se svým programovým prohlášením a požádala o důvěru a souhlas se svou politikou.

Tím končím svou zprávu. Je před námi, jak vidíme, rušné období a hodně práce, ne vždy přesně organizované, práce, pro kterou budeme muset vynaložit i někdy dost obětavého úsilí, jak se říká, i nepředvídaně si na ni udělat čas, ale věřím, že tak jako dosud, i v tomto posledním finále realizace čs. federace i Česká národní rada své úkoly splní se ctí. (Potlesk).