O návrhu rokovali včera ústavnoprávne výbory oboch snemovní a prejavili s ním súhlas.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vláda ČSSR predkladá návrh uvedeného ústavného zákona, pretože chce vytvoriť optimálne podmienky, aby sa voľby sudcov krajských a okresných súdov uskutočnili naozaj s plnou vážnosťou a zodpovednosťou, aby výber kandidátov na tieto funkcie nebol ovplyvnený zhonom a z toho vyplývajúcou prípadnou povrchnosťou, aby bolo možné na funkciu kandidovať sudcov občanov politicky, odborne a ľudsky spôsobilých a aby sa tak vytvorili všetky predpoklady pre úspešné plnenie najzákladnejšieho poslania súdov ako dôležitých štátnych orgánov - plniť dôsledne ochranu socialistického štátu, jeho spoločenského zriadenia a práv i oprávnených záujmov občanov.

Vážená súdružka predsedníčka, vážené súdružky a súdruhovia, v mene vlády Československej socialistickej republiky prosím, aby ste s návrhom uvedeného ústavného zákona láskavo vyslovili súhlas a dali mu príslušnú ústavnú sankciu.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji místopředsedovi vlády s. dr. Lacovi.

Prosím poslankyni Dohnalovou, aby podala zpravodajskou zprávu.

Poslankyně Z. Dohnalová: Soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní výbor SL na své včerejší schůzi projednal a plénu doporučuje přijetí vládního návrhu ústavního zákona o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů. Vydání tohoto zákona je nezbytné, jak už zdůvodnil soudruh místopředseda vlády. Ústavní zákon č. 155/69 Sb., kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy, který jsme, jak si pamatujete, přijali na své schůzi v prosinci, počítal totiž s tím, že k volbě soudců všech soudů dojde v zásadě jedinou volbou, a proto také určil hraniční termín, do něhož má být volba provedena, na 30. červen 1970. Dosavadní zkušenosti však ukázaly, že má-li být zabezpečen takový kádrový výběr, který dá záruku žádané politické úrovně soudců, není možno do tohoto termínu zvolit všechny soudce pro všechny soudy v celé ČSSR. Proto tedy dnes projednávaný návrh ústavního zákona prodlužuje termín k provedení voleb soudců do 31. prosince 1971. Je to termín, který je v souladu i s nejzazším termínem pro provedení voleb do zastupitelských sborů.

Navrhovaný zákon vyjadřuje ve svém prvním článku v prvním odstavci naprosto jednoznačně myšlenku, že nemusí dojít k volbě všech soudců krajských a okresních soudů současně a že tyto volby mohou probíhat postupně. Tím je umožněno ministrům spravedlnosti obou republik, aby řešili otázky voleb postupně, v souladu s procesem konsolidace v krajích a okresech. Je v jejich kompetenci prohlásit, kdy je zvoleno tolik soudců, kolik je nezbytné pro zabezpečení nutného řádného chodu soudu. Tímto okamžikem také skončí volební období těch soudců, kteří nesplňují předpoklady pro další výkon funkce, nebudou kandidováni, ale kteří nemusí být příslušnými národními radami odvoláváni.

Předkládaný zákon se netýká nejvyšších soudů republik ani Nejvyššího soudu ČSSR. Nejvyšší soud SSR byl ustaven k 1. dubnu 1970, Nejvyšší soud ČSR k 1. květnu 1970. Na tomto našem plenárním zasedání došlo i k ustavení Nejvyššího soudu ČSSR včetně jeho vojenské části. Není tedy proto nutné, aby se nový ústavní zákon o prodloužení volebního období týkal dosavadního Nejvyššího soudu. Stejně tak není nutné, aby se týkal vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů, protože návrh na zvolení vojenských soudců z povolání byl Federálnímu shromáždění předložen a volby byly provedeny na této schůzi, tedy v termínu určeném ústavním zákonem č. 155/69 Sb.

Návrh zákona řeší v článku 1 odst. 2 také otázky skončení volebního období soudců zvláštních senátů pro vyřizování agendy podle zákona o soudní rehabilitaci a zavádí pro ně stejný režim jako pro ostatní soudce krajských soudů.

Od doby, kdy nabyl účinnosti ústavní zákon č. 155/1969 Sb., jímž se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy, byly již podle nových volebních předpisů někteří soudci okresních a krajských soudů zvoleni na 10 let a způsob skončení jejich funkčního období je upraven zákonem o organizaci soudů a o volbách soudců. Není žádného důvodu, aby se na tyto soudce nový ústavní zákon o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů vztahoval, a proto je pro ně jeho účinnost v čl. 3 vyloučena.

Česká národní rada i Slovenská národní rada návrh ústavního zákona projednaly a vyslovily s ním souhlas, Slovenská národní rada však s připomínkou, že doporučuje, aby text čl. I, odst. 1. byl upřesněn v tom smyslu, že dostačující počet soudců určí ministr spravedlnosti příslušné republiky vyhláškou.

Ústavně právní výbor Sněmovny lidu na své včerejší schůzi jednal o této připomínce a nepokládá za nutné, aby vládní návrh zákona byl takto doplňován. Doporučuje však v zájmu přesnosti, aby byl upraven název zákona na toto znění: "Ústavní zákon o prodloužení volebního období soudců krajských a okresních soudů." V souladu s tím také první věta čl. I, odst. 1 pak bude znít: "Volební období soudců krajských a okresních soudů a..."

Jak jsem již v úvodu zdůraznila, smyslem tohoto zákona je umožnit v souladu s potřebami politické konsolidace postupné vyřešení správného kádrového obsazení okresních a krajských soudů. Proto doporučuji jako zpravodajka ústavně právního výboru, aby jej Sněmovna lidu schválila ve znění, které bylo vládou předloženo, pouze s upřesňující změnou v názvu a v první větě čl. I.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslankyni Dohnalové. Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo./ Přistoupíme tedy k hlasování. Vzhledem k tomu, že jde o návrh ústavního zákona, je nutné, aby pro přijetí návrhu hlasovala třípětinová většina poslanců. V sále je nyní přítomno 180 poslanců. Dávám hlasovat. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh ústavního zákona o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů /tisk 40/ ve smyslu návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh ústavního zákona byl schválen jednomyslně.

Dalším bodem dnešního pořadu je

Zpráva vám byla rozeslána předem. Ptám se, zda jsou k této zprávě dotazy nebo připomínky. /Nebyly./ Protože žádné dotazy nejsou, ptám se, kdo souhlasí s tím, aby zpráva o činnosti předsednictva Sněmovny lidu za období od 16. října 1969 do 30. dubna 1970 byla vzata na vědomí. Kdo je pro to, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že Sněmovna lidu vzala zprávu o činnosti předsednictva Sněmovny lidu za období od 16. října 1969 do 30. dubna 1970 na vědomí.

Přistupujeme k poslednímu bodu pořadu, kterým jsou

Od poslední, 7. schůze Sněmovny lidu, přišla odpověď na interpelaci poslanců Federálního shromáždění ze západního Slovenska ve věci zabezpečení mechanizace a náhradních dílů pro zemědělství od předsedy vlády ČSSR dr. Lubomíra Štrougala. Má k této odpovědi někdo dotaz nebo připomínky? /Nikdo./

Navrhuji, aby Sněmovna lidu vzala tuto odpověď vlády ČSSR na interpelaci poslanců Federálního shromáždění ze západního Slovenska ve věci zabezpečení mechanizace a náhradních dílů pro zemědělství na vědomí.

Kdo souhlasí s odpovědí předsedy vlády ČSSR na interpelaci poslanců Federálního shromáždění ze západního Slovenska ve věci zabezpečení mechanizace a náhradních dílů pro zemědělství, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Sněmovna lidu schválila odpověď předsedy vlády ČSSR na interpelaci poslanců Federálního shromáždění ze západního Slovenska ve věci zabezpečení mechanizace a náhradních dílů pro zemědělství.

Předsednictvo Sněmovny lidu dalo dále vytisknout interpelaci poslanců Sněmovny lidu Václava Dobiáše a dr. Emanuela Barši, týkající se televizních přenosů významných koncertů Pražského jara. Předsednictvo Sněmovny lidu zaslalo tuto interpelaci vládě ČSSR. Odpověď na interpelaci, kterou zašle vláda, bude zařazena na příští schůzi sněmovny.

Ptám se, zda někdo z poslanců chce přednést dotaz ve smyslu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění.

Ke slovu se hlásí poslanec Jan Svoboda.

Poslanec Jan Svoboda: Soudružky a soudruzi poslanci, na jedné z minulých schůzí jsme ve Sněmovně lidu rozhodli proti jednomu hlasu o tom, že nesouhlasíme s odpovědí ministra zdravotnictví ČSR Vlčka na otázku poslance Plojhara. Z tohoto odmítnutí odpovědi vyvozuji, že otázka poslance Plojhara nebyla dosud zodpovězena. Správně zde už bylo soudružkou předsedkyní ukázáno, že dostáváme od předsedy vlády s. Štrougala v zákonné lhůtě odpovědi. Obracím se na předsednictvo Sněmovny lidu a žádám, aby ministr zdravotnictví ČSR, jak přikazuje zákon, zodpověděl otázku poslance Plojhara, a prosím, aby předsednictvo v tom zjednalo nápravu.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Chtěla bych k tomu podat vysvětlení. Soudruh ministr zdravotnictví ČSR nám dal odpověď a my vám ji rozešleme písemně. Souhlasíš?

Poslanec J. Svoboda: Souhlasím.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Má ještě někdo dotaz nebo připomínku? /Nikdo./

Vážené soudružky a soudruzi, tím jsme vyčerpali pořad jednání 8. schůze Sněmovny lidu. Zítra bude pokračovat schůze Sněmovny lidu společně se Sněmovnou národů ve Španělském sále od 10 hodin.

Než skončíme, chtěla bych oznámit členům předsednictva Federálního shromáždění, že se dnes koná 18. schůze předsednictva Federálního shromáždění v Obrazárně, 15 minut po skončení schůzí obou sněmoven. Končím schůzi.

/Schůze skončena v 16.48 hod./