/Schůze zahájena v 9,02 hod./

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Vážená Sněmovno lidu, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, zahajuji 9. schůzi Sněmovny lidu.

Podle prezenčních listin jsou přítomni 173 poslanci, takže je Sněmovna lidu podle čl. 40 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci schopna se usnášet.

Na dnešní schůzi Sněmovny lidu se omluvili tito poslanci a poslankyně: Andrlík, Baran, JUDr. Barša, RSDr. Biľak, ing. Bodnár, Brunner, Čanda, Černý /v. o. 47/, Čubová, David, JUDr. Dolanský, ing. Dvorský, Fiala, Fišarová, Fleyberk, Géryk, RSDr. Hajmacher, Hančikovský, Hanúsek, Havlíček, ing. arch. Hladký, CSc., Chudík, Illa, Indra, Jakubová, ing. doc. Kapek, Kolder, ing. Kosmel, Koucký, Kozelka, akad. Kožešník, Krajčír, Kratochvílová, Krček, ing. Krejčí, Lakata, JUDr. Leflerová, Lenárt, Linhart, Lörincz, Majling, ing. Malecká, Mazúr, Míková, Mináč, Miska, Mjartan, Monczka, Pacner, Pecha, Penc, MUDr. Pennigerová, ing. Perkovič, Piller, ThDr. Plojhar, Pražák, Rejhon, Solčanyová, Svoboda Jan, Šindelář, Štefánik, Šulek, Švirec, Tóthová, MUDr. Trávníček, ing. Turošík, Valo, Vaverka, Vedra, Vejražka, Závacká, Sik, celkem 71 poslanců.

V presidiálním sdělení vám oznamuji, že president Československé socialistické republiky odvolal dne 23. června 1970 podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci, na jeho vlastní žádost ing. Oldřicha Černíka, poslance Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a jmenoval ing. Ladislava Šupku ministrem vlády Československé socialistické republiky a předsedou federálního výboru pro technický a investiční rozvoj.

Dále vám chci oznámit, že president Československé socialistické republiky odvolal podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci ing. Miloslava Hruškoviče z funkce místopředsedy vlády Československé socialistické republiky v souvislosti s jeho pověřením jinými funkcemi a jmenoval do této funkce dr. Mateje Lúčana.

Než přistoupíme k návrhu pořadu dnešní schůze, seznámím vás ještě s tím, že na funkci poslance Sněmovny lidu rezignovali tito poslanci: Andrej Žiak, Karel Skramuský, RSDr. Ján Koscelanský, ing. Oldřich Černík a Miroslav Růžička.

Na funkci místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění rezignoval poslanec Jozef Valo.

Přistupujeme nyní k návrhu pořadu dnešní schůze. Předsednictvo Sněmovny lidu předložilo ve smyslu § 10 odst. 3 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky písemný návrh pořadu dnešní schůze. Od doby zpracování návrhu pořadu nastaly některé změny. Předsednictvo Sněmovny lidu doporučuje proto, abychom rozšířili program o tři body:

1. Odvolání RSDr. Alexandra Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu

2. Volba místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění

3. Návrh na změny ve složení výborů Sněmovny lidu.

Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, má někdo z vás připomínky k navrženému pořadu? /Nebyly./ Připomínky nejsou. Dávám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s doplněným návrhem pořadu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Pořad 9. schůze Sněmovny lidu je tedy schválen.

Přistoupíme nyní k 1. Bodu dnešního pořadu, kterým je

Odvolání RSDr. Alexandra Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu

Návrh odůvodní ústřední tajemník ústředního výboru Národní fronty ČSSR s. Miloslav Vacík, kterému dávám slovo.

Ústřední tajemník ÚV NF ČSSR M. Vacík: Vážená Sněmovno lidu, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR v souvislosti se závěry červnového pléna ústředního výboru Komunistické strany Československa posoudilo činnost Alexandra Dubčeka ve funkci poslance Sněmovny lidu Federálního shromáždění v uplynulém období. Po zvážení všech rozhodujících okolností navrhuje Sněmovně lidu podle § 3. odst. 1 b/ ústavního zákona č. 117/69 Sb., odvolat Alexandra Dubčeka z funkce poslance.

Návrh Národní fronty je plně zdůvodněn všeobecně známými skutečnostmi o vážných politických chybách, jichž se Alexander Dubček dopustil v letech 1968 a 1969 a za něž byl vyloučen z řad členů Komunistické strany Československa. Poslanec Dubček se zpronevěřil významnému poslání a odpovědnosti, které měl jako vysoký funkcionář Komunistické strany Československa a státu a poslanec Federálního shromáždění. Nese velký podíl viny za společenský rozvrat a chaos, k němuž v naší republice došlo v roce 1968. Skutečnost, že byl vyloučen z řad členů komunistické strany za postoje, jež ve svých důsledcích nebezpečně ohrozily socialistické zájmy našeho lidu a způsobily vážné politické a hospodářské škody našemu státu, narušily spojenecké a bratrské svazky republiky se zeměmi, s nimiž nás spojují společné cíle socialistické výstavby a obrany proti imperialistické agresi, sama o sobě přesvědčivě dokazuje, že poslanec Alexander Dubček ztratil oprávnění působit jako zástupce lidu v nejvyšším zastupitelském sboru socialistického Československa.

Alexander Dubček i nadále setrvává na svých nesprávných pozicích a názorech. Projevilo se to i v tom, že ani jako představitel nejvyššího zastupitelského sboru ČSSR, ani jako státní funkcionář se neangažoval za politiku KSČ a Národní fronty a jeho stanovisko ke kritice bylo faktickou obhajobou pravicově oportunistických názorů. Proto je návrh předsednictva ÚV NF ČSSR na odvolání A. Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu úplně oprávněný a zdůvodněný a odpovídá politickým zájmům naší společnosti a potřebám další klidné nerušené výstavby Československé socialistické republiky.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji soudruhovi Vacíkovi za přednesené zdůvodnění. Má někdo z poslanců a poslankyň k přednesenému návrhu dotaz nebo připomínku? Není tomu tak. Dávám o předneseném návrhu o odvolání RSDr. Alexandra Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu hlasovat.

Kdo je pro přednesený návrh, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že Sněmovna lidu jednomyslně schválila odvolání Alexandra Dubčeka z funkce poslance Sněmovny lidu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky ve smyslu ústavního zákona č. 117/1969 Sb.

Přistoupíme nyní k druhému bodu dnešního pořadu, kterým je

Volba místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva

Poslanec Sněmovny lidu Jozef Valo rezignoval na funkci místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění, ze zdravotních důvodů. Jeho rezignace byla přijata.

Volba místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění bude provedena podle pravidel, která jsou uvedena v zákonu o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky. K provedení volby je třeba zvolit volební komisi, jejíž úkoly jsou vymezeny zákonem o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR.

Předsednictvo Sněmovny lidu doporučuje zvolit sedmičlennou volební komisi v tomto složení: poslanci Bubník František, Červinka Jan, Holán Emil, Lapárová Magdaléna, dr. h. c. Lukačovič Jozef, MUDr. Petrusová Antónia a Tomášik Ferdinand.

Má někdo dotaz nebo pozměňovací návrh ke složení volební komise? /Nikdo./ Protože pozměňovací návrhy ke složení volební komise nejsou, navrhuji, aby volební komise byla zvolena aklamací.

Má někdo dotaz nebo připomínku ke způsobu provedení volby? /Nikdo./ Nemá.

Dávám tedy hlasovat. Kdo je pro, aby jmenované soudružky a soudruzi poslanci byli členy volební komise? /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Většinou hlasů přítomných poslanců byli zvoleni jednomyslně za členy volební komise všichni navržení poslanci a poslankyně. Prosím, aby volební komise určila ze svého středu předsedu a připravila se na plnění svých úkolů.

Přistoupíme nyní k volbě místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění. Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR navrhuje do funkce místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění poslance doc. Michala Sabolčíka, CSc. Návrh odůvodní ústřední tajemník ústředního výboru Národní fronty ČSSR soudruh Miloslav Vacík. Prosím, aby se ujal slova.

Ústřední tajemník ÚV NF ČSSR M. Vacík: Vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, předsednictvo ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky projednalo usnesení ústředního výboru Komunistické strany Československa týkající se obsazení funkce místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění, uvolněnou po rezignaci soudruha Jozefa Valo a jednomyslně se usneslo doporučit, aby do uvedených funkcí byl zvolen soudruh doc. Michal Sabolčík, CSc.

Soudruh Sabolčík je zkušený politický pracovník, působící od roku 1948 ve veřejných funkcích. V letech 1961 - 1963 byl předsedou Slovenské plánovací komise a místopředsedou Slovenské národní rady. Od roku 1963 zastával funkci vedoucího oddělení ÚV KSČ a později odpovědné funkce v ÚV KSČ. V témže roce byl zvolen do funkce tajemníka ÚV KSS. Od roku 1968 je ve funkci ekonomického rady velvyslanectví ČSSR v Maďarské lidové republice. Soudruh Sabolčík je 6 roků členem nejvyššího zastupitelského sboru republiky a v poslanecké funkci se plně osvědčil.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR proto doporučuje, aby byl zvolen do funkce místopředsedy Sněmovny lidu a člena předsednictva Federálního shromáždění.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji soudruhovi Vacíkovi za zdůvodnění předneseného návrhu. Jsou k předloženému návrhu dotazy nebo má někdo z poslanců a poslankyň jiný návrh? /Nikdo./

Protože nejsou žádné dotazy ani nebyl podán jiný návrh, můžeme přistoupit k volbě, která musí být provedena podle § 22 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR tajně.

V této chvíli je v sále přítomno 177 poslanců.

Prosím volební komisi, aby zajistila vydání hlasovacích lístků a aby se ujala svých úkolů. Poslance prosím, aby se nevzdalovali po provedení volby ze svých míst. Po provedení volby, v době, kdy komise bude provádět sčítání hlasů, budeme pokračovat v pořadu.

/Probíhá tajná volba./

Ptám se, soudružky a soudruzi, zda všichni přítomní poslanci obdrželi hlasovací lístky a zda si někdo ještě přeje volit. Není tomu tak. Prohlašuji tedy volbu za skončenou a prosím volební komisi, aby sečetla hlasovací lístky.

Nyní přistoupíme k bodu třetímu, kterým je

- Úmluva o zřízení Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví ze dne 14. července 1967,

- Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967,

- Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967,

- Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná naposledy Dodatkovým zněním ze dne 14. července 1967,

- Nizzská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb, na něž se vztahují tovární a obchodní známky z 15. června 1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 a

- Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967

Vládní návrh odůvodní ministr zahraničních věcí ČSSR ing. Ján Marko. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. J. Marko: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci. Federálnemu zhromaždeniu sa predkladá na schválenie pristúpenie ČSSR k Dohode o zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva, ďalej k stokholmskému zneniu Parížskej úniovej dohody na ochranu priemyslového vlastníctva a ďalších tzv. osobitných dohôd, uzavrených na základe Parížskej úniovej dohody, ktorých je Československo členom.

K uzavretiu Dohody o zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva a k revízii dohôd, týkajúcich sa tejto problematiky, došlo na diplomatickej konferencii v júni 1967 v Stokholme. Otázkou revízie dohôd, ktoré sa týkajú duševného vlastníctva, sa už niekoľko rokov zapodievali Spojené medzinárodné úrady na ochranu duševného vlastníctva v Ženeve.

Dôvodom uzavretia Dohody o zriadení Svetovej organizácie na ochranu duševného vlastníctva, ako aj revízie Parížskej úniovej dohody a ďalších dohôd z nej odvodených bola skutočnosť, že správa únií, ktoré vznikli na základe týchto dohôd už v minulom storočí, bola zastaralá a nevyhovovala ani súčasným, tým menej budúcim požiadavkám.