Další závěr spočívá v tom, že zejména ve vztazích federálních a národních orgánů existovala kompetenční nevyjasněnost, překrývání činností, nedostatečná koordinace a nezabezpečování některých činností státními orgány vůbec. To se nezbytně projevovalo v průtazích při řešení důležitých otázek, v uhýbání od odpovědnosti a v jiných chybách. V jednotlivých případech docházelo i k přílišnému zdůrazňování národních, i když ne nepodstatných zájmů, které z hlediska potřeb celé naší společnosti byly přece jen dílčí.

Hlavním smyslem předložených návrhů je upevnit a prohloubit uplatňování všech funkcí socialistického státu. Vyplývá z nich jasná tendence upevnit postavení celého státního ústrojí, zdokonalit fungování mechanismu vzájemných vazeb jak mezi federálními orgány a orgány republik, tak mezi federálními orgány navzájem. Přitom bych chtěl zdůraznit, že otázku upevnění funkcí socialistického státu nechápeme jednostranně, ani jako záměr, směřující výhradně k rozšíření kompetencí federace na úkor působnosti národních orgánů, ani jako zdůrazňování výlučné působnosti orgánů České či Slovenské socialistické republiky.

Federativní uspořádání chápeme jako systém, který slouží k tomu, aby se v maximální míře uplatnily a sladily zájmy celospolečenské i zájmy obou národů. Jde o soustavu, v níž vymezení a vzájemné respektování pravomocí orgánů federace i orgánů republik brání izolovaným řešením problémů, umožňuje na vyšší úrovni vytvořit jednotu praktické činnosti všech orgánů státního ústrojí. K tomu směřuje řada ustanovení předkládaných návrhů, jimiž se zabezpečuje aktivní účast a vliv orgánů republik při tvorbě závažných rozhodnutí orgánů federálních. Takovýto systém, ve kterém se již při tvorbě rozhodnutí institucionálně zabezpečuje konfrontace věcně zdůvodněných alternativ a argumentů, vytváří předpoklady pro obsahovou správnost přijatého rozhodnutí a pro angažovanost všech zúčastněných orgánů při jejich provádění.

Praxe vlád ČSSR i obou republik při zajišťování úkolů rozvoje hospodářství i života společnosti ukázala nezbytnost daleko užší vzájemné součinnosti a spolupráce. Princip koordinace se proto promítá v celém souboru předložených návrhů jako důležitá pracovní metoda federálních orgánů, pro kterou je třeba vytvářet příznivé podmínky.

Při vymezování dělby práce, pravomocí i odpovědnosti jsme byli vedeni snahou sladit činnost všech orgánů federace i republik tak, aby byly důsledně respektovány a uplatňovány základní zájmy našeho lidu, aby tu v praxi došlo a docházelo k dialektickému spojování hlavních funkcí státu jako orgánu, prosazujícího vůli dělnické třídy s uplatňováním práv socialistických národů na národní svébytnost.

Při zpracování celého souboru návrhů jsme se snažili mít neustále na zřeteli optimální soulad politických a věcných, odborných hledisek. Ignorování jedněch a přeceňování druhých by nezbytně vyústilo v chyby, které by se dříve či později projevily svými důsledky ve vztazích mezi oběma našimi národy i v řízení společnosti. Proto jsou návrhy koncipovány tak, aby jasně stanovily, kdo má v konkrétním případě rozhodnout a kdo za takovéto rozhodnutí nese odpovědnost. Jasné vymezení odpovědnosti znamená v konečných důsledcích zabránit alibismu a útěku od odpovědnosti.

Zkušenosti ukázaly, že dosud chybějící přesnější vymezení působnosti jednotlivých orgánů ztěžovalo práci, rozmělňovalo odpovědnost a objektivně zužovalo prostor pro důsledné uplatnění náročnosti na práci státních orgánů a jejich funkcionářů.

Jsme si ovšem vědomi, že to samo o sobě nestačí, neboť jde o splnění pouze jednoho, i když důležitého předpokladu. Sebelepší systém, sebepodrobnější vymezení pravomoci a odpovědnosti, nemůže nikdy plně nahradit samu odpovědnost a iniciativu lidí, kteří úkoly mají zabezpečovat. Bez jejich politické, odborné činnosti a aktivity systém sám nemůže zaručit dokonalé fungování orgánů státní moci a správy.

Je proto důležité, aby v práci federálních a národních orgánů, zvláště v činnostech, které vyžadují spolupráci, převládal při řešení těchto otázek věcný zájem, věcná snaha vyřešit problémy v zájmu celé společnosti kvalitně a včas. Bohužel jsme často svědky - a těch případů pohříchu není málo - že pro různé kompetenční a věcné spory mezi zástupci federálních a národních orgánů dochází k neúnosným průtahům, ztrácíme čas, řešení problémů se ke škodě věci oddaluje.

Předložené návrhy, které dotvářejí systém a mechanismus úspěšného fungování federace, předpokládají právě takovýto věcný, racionální a odpovědný přístup. Bez toho se nelze dopracovat předpokládaných výsledků.

Dělba pravomoci nemůže poskytovat záminky k tomu, aby za ten či onen neúspěch se alibisticky svalovala odpovědnost na druhého. I takových případů jsme někdy svědky. O pravomoc se hlásí mnozí, ale není tomu tak vždy, pokud jde o odpovědnost za nesplnění přijatých rozhodnutí.

Z objektivní povahy našich příštích úkolů vyplývá požadavek mnohem vyšší náročnosti všude a na všechny. To souvisí s celkovou úrovní našeho řízení. Ano, dosáhli jsme určitého zlepšení. Avšak dosažená úroveň zdaleka neodpovídá úkolům příštího období, jak je vytyčuje prosincové zasedání ÚV KSČ. Organizovanost, metody práce vedení a vliv na podřízené složky, kontrola plnění úkolů, vyvozování důsledků z jejich neplnění - to jsou stále ještě oblasti, v nichž převažuje nahodilost před systematičností, úzký prakticismus, který nepřihlíží k moderním metodám řízení, pohodlná setrvačnost před novátorstvím.

Zlepšit tento stav vyžaduje, aby v čele institucí, útvarů - organizačních článků státní správy - stáli lidé, kteří své věci dokonale rozumí, jsou schopni problémy z politických i odborných hledisek analyzovat a nebojí se přijímat zdůvodněná rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Diletantismus a neznalost, povrchní přístupy k problémům, nemohou v naší práci nacházet místa. Aby tyto jevy postupně mizely z naší řídící praxe, dáme soudruhům příležitost doplňovat si své odborné a politické znalosti. V oblasti správy pracujeme nyní na soustavě racionalizačních opatření. Soudíme, že v tomto smyslu sehraje kladnou úlohu i kompetenční zákon, který umožní, aby došlo k potřebné stabilizaci a soustředění sil na hlavní úkoly.

Z předložených návrhů je dále zřejmé, že neusilujeme o neúčelnou centralizaci činností na úroveň orgánů federace. I v tomto směru jsme byli vedeni snahou maximálně sladit národní a věcná hlediska tak, aby ochrana a respektování celospolečenských zájmů nebyly "pouze" záležitostí federace, ale i republikových orgánů. A současně abychom společných cílů dosahovali co nejjednoduššími cestami a na základě využití všech předností, které poskytuje socialistický společenský řád.

Převaha navrhovaných změn je soustředěna především do oblasti řízení rozvoje národního hospodářství. Dvouleté zkušenosti v tomto směru názorně ukázaly, že bude účelné posílit integrující roli federace a ve shodě s tím i působnost federálních orgánů. Tato potřeba byla již konstatována na letošním lednovém zasedání ústředního výboru strany. Vychází z toho, že se naše ekonomika může rozvíjet pouze jako jednotná, jednotně řízená. Jedině taková má možnost využít předností vnitrostátní dělby práce a usnadnit dosažení potřebných změn ve struktuře naší výroby. Neméně závažným důvodem jsou i potřeby mezinárodní socialistické integrace. Rozvojové záměry, s nimiž počítá příští pětiletka, vyžadují z jednoho místa racionálně koncipovat a k jejich úspěšnému vyřešení soustřeďovat síly celého našeho hospodářského potenciálu.

Posílení sjednocující úlohy federace navrhujeme zabezpečit jak cestou prohloubení plánovacích funkcí federálních orgánů, tak plnějším využíváním všech ostatních nástrojů ekonomiky, zvláště v oblasti finanční, cenové a mzdové politiky. Platí to především o jednotném národohospodářském plánu jako nezaměnitelném nástroji řízení hospodářství. Návrh zákona o národohospodářském plánování vytváří potřebné předpoklady k účinnému propojení ústředního řízení s iniciativou národních orgánů, národních výborů, generálních ředitelství a zejména podniků a jejich pracovních kolektivů, a to jak v procesu tvorby, tak i realizace. Zvýrazňujeme zásadu závaznosti plánu a jeho věcného obsahu pro všechny stupně řízení, jeho kontrolu i sankce při porušení závazných direktiv.

Hlavní smysl navržených úprav v tomto směru spočívá v důsledném prosazení principu demokratického centralismu v plánování - v zabezpečení plné účasti nižších orgánů na tvorbě plánů a na druhé straně v tom, že plány nižších řídících stupňů vycházejí z cílů a úkolů plánů federace.

Návrhy pamatují i na nutnost těsnějšího sepětí státního plánu a rozpočtu tak, aby se federální rozpočet daleko aktivněji než dosud podílel na tvorbě a uskutečňování plánovaných záměrů. Návrh zákona předpokládá proti dnešnímu stavu daleko silnější rozpočet federace, a to jak v oblasti příjmů, tak i výdajů.

Opatření v tomto směru jsou motivována naléhavou potřebou přistoupit cílevědomě a plánovitě k rozvojovým záměrům v čs. ekonomice a pokračovat ve vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými republikami. Nově pojatý federální rozpočet umožní také daleko vyšší stabilitu finanční a rozpočtové politiky.

Současně s těmito opatřeními navrhujeme převést do přímého řízení federálními orgány některá nejvýznamnější odvětví. Jde o odvětví paliv a energetiky, kde je tato úprava zdůvodněna zejména vysokou investiční náročností, nerovnoměrností v rozložení domácích zdrojů a stále rostoucím dovozem ušlechtilých paliv a energie i potřebou přísně respektovat celostátní hlediska při jejich rozdělování.

Do přímého řízení federálním ministerstvem doporučujeme převést i odvětví hutí a strojírenství, která v podstatné míře ovlivňují technickou úroveň celého národního hospodářství a kde potřeba aktivní účasti na mezinárodní socialistické dělbě práce je nejnaléhavější.

Analogické řešení navrhujeme na úseku dopravy, spojů a telekomunikací, kde již z jejich povahy objektivně vyplývá, že jde o celostátní systém.

Návrhy pamatují i na to, aby pro další úseky hospodářství, které mají spadat do péče národních orgánů, byl zajištěn potřebný vliv orgánů federace, zejména při prosazování optimální struktury, zajišťování potřeb zahraničního obchodu, při prosazování záměrů vyplývajících z mezinárodní dělby práce a z rozhodování o rozmisťování klíčových investic.

Soudružky a soudruzi poslanci, jestliže budou předložené návrhy vámi schváleny - a o to vás z pověření federální vlády v plném souladu se stanovisky vlád České a Slovenské socialistické republiky žádám - bude nutné dát jim plný průchod v praxi. Jsme přesvědčeni, že najdeme nejen pochopení, ale i aktivní podporu všech, kteří se budou na jejich prosazování do života podílet. Je to v zájmu naší socialistické společnosti, v zájmu obou našich národů.

Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem predsedovi vlády Československej socialistickej republiky za jeho prejav.

Prikročíme k prerokovaniu prvého bodu programu

1. Vládneho návrhu ústavného zákona, ktorým sa mení a dopĺňa ústavný zákon č. 143/1968 Zb. o československej federácii /tlač č. 54/, a spoločných správ výborov Snemovne ľudu /tlač 40/SĽ/ a výborov Snemovne národov /tlač 37/SN/

Návrh odôvodní podpredseda vlády ČSSR prof. dr. Karol Laco. Podpredseda vlády požiadal, aby vzhľadom na vzájomnú súvislosť mohol s týmto návrhom zároveň odôvodniť aj vládny návrh ústavného zákona o opatreniach v sústave federálnych ústredných orgánov, na čele ktorých stojí člen vlády ČSSR, a zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev. Dávam mu slovo.

Podpredseda vlády prof. dr. K. Laco:

Vážený súdruh prezident, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Zásadný prejav predsedu vlády ČSSR súdruha dr. Štrougala veľmi uľahčuje všetkým členom vlády ČSSR odôvodňovanie jednotlivých návrhov zákonov, pochopiteľne aj celého súboru navrhovaných zákonov. Vzhľadom na to a v súvislosti s návrhom novely ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii, s návrhom ústavného zákona o opatreniach v sústave federálnych ústredných orgánov, na čele ktorých stojí člen vlády ČSSR, a s návrhom kompetenčného zákona treba ešte uviesť pre potrebu rokovania oboch snemovní Federálneho zhromaždenia v zmysle príslušných ustanovení, najmä rokovacieho poriadku Federálneho zhromaždenia, toto:

Vážené súdružky a súdruhovia. Federálne zhromaždenie má prerokovať a ústavne schváliť návrh súboru zákonov zameraných v rámci federatívneho systému na to, aby celý mechanizmus nášho štátoprávneho usporiadania a jeho fungovanie zodpovedali aktuálnym politickým a ekonomických podmienkam, potrebám a cieľom.

Vstupujeme do obdobia, v ktorom sa všetky štátne orgány musia sútreďovať na riešenie vecných problémov, na plnenie všetkých funkcií socialistického štátu s tým, že nároky na ich činnosť sú vysoké a že osobitný zreteľ si vyžaduje včasné, kvalitné, kvalifikované rozhodovanie, vytváranie podmienok pre realizáciu rozhodnutí a opatrení, kontrolu procesu realizácie i vyhodnocovanie výsledkov.

Do popredia spoločensko-politického záujmu v našich súčasných podmienkach vystupuje integrujúca úloha československej federácie, a to predovšetkým v ekonomike.