Rýchlo vzrástli príjmy štátneho rozpočtu, čo umožňovalo zvyšovať dotácie do rozvojových odvetví. Darí sa odčerpávať volné finančné prostriedky podnikov.

Tieto skúsenosti - i keď sú z krátkeho obdobia a nemusia byť vždy objektívne - sú dobrým vodidlom pri posudzovaní návrhu zákona, ktorý dnes prerokovávame. Na základe rokovania výborov možno povedať, že tieto skúsenosti boli využité pri spracovaní predloženého návrhu. Treba však, aby sa i naďalej systematicky sledovala a vyhodnocovala účinnosť týchto dôležitých nástrojov, aby sa ďalej experimentálne overovali nové formy vzťahov podnikov k štátnemu rozpočtu v súvislosti so zámermi štátneho plánu a rastu efektívnosti hospodárenia.

Predložený vládny návrh obsahuje niektoré nové prvky. Ráta napríklad s posilnením funkcie stredného článku riadenia. t.j. výrobno-hospodárskych jednotiek a generálnych riaditeľstiev.

Návrh zákona prináša zmenu oproti súčasnému stavu v tom, že prenesenie platenia odvodov za VHJ ako celok na generálne riaditeľstvá možno povoliť ako výnimku zo zákona, a to nie už ako experiment, ale ako spôsob hospodárenia tam, kde to dovoľujú podmienky a celkový systém riadenia danej VHJ. Tento prístup umožňuje diferencovaný postup podľa konkrétnych podmienok a akákoľvek paušálnosť by iste bola len na škodu. Považujem za správne dobre prepracovať v jednotlivých VHJ najvhodnejší režim riadenia, aby sa potom na ich základe mohla v rámci zákona riešiť otázka vzťahov k štátnemu rozpočtu. Pritom treba dobre využiť možnosti redistribúcie odpisov vo vnútri VHJ i medzi VHJ pri financovaní investícií v súlade so štátnym plánom.

Za dôležitú črtu úpravy odvodov do štátneho rozpočtu treba považovať celkove užšie spojenie sústavy vzťahov štátneho rozpočtu k financovaniu plánovaných potrieb. V tom je jeden z významných prvkov zabezpečenia realizácie 5. päťročnice. Pritom je však pre finančnú sústavu a pre úverovú sústavu zároveň postavená úloha dosiahnuť účinný ekonomický tlak na efektívnosť hospodárenia a spoluvytvárať hmotnú zainteresovanosť. Tieto požiadavky pochopiteľne neplnia samostatné odvody do štátneho rozpočtu, ale i dotácie zo štátneho rozpočtu a princípy financovania potrieb vôbec.

Predložený návrh zákona prináša aj niektoré zjednodušenia oproti súčasnému stavu, napríklad obmedzenie počtu pripočítateľných a odpočítateľných položiek pri výpočte odvodov zo zisku. O tejto otázke sa viedla diskusia jednak v tom zmysle, či je správne vyjadrená základňa pre odpočítateľné a pripočítateľné položky, či netreba ešte viac tieto položky obmedziť. Boli by možné i ďalšie zjednodušenia, avšak treba uznať, že pomerne vysoké sadzby odvodov zo zisku na 75 % dávajú pripočitateľným i odpočítateľným položkám značný význam, takže ďalšie zásahy by síce mohli priniesť zjednodušenie, ale na druhej strane by mohli mať negatívne črty. Treba preto požadovať aspoň to, aby prax používala nesporný a jednotný výklad jednotlivých položiek, aby sa zabezpečila právna nadväznosť na účtovníctvo.

Považujem za dôležité i to, že predložený návrh zákona prináša niektoré zmeny formálneho charakteru, napríklad úpravy termínov alebo vyrovnanie preplatkov a nedoplatkov odvodov s cieľom spojiť všetky akty okolo uzatvorenia ročných odvodov s ročným finančným vyrovnaním, aby sa zjednodušila práca v podnikoch i finančných orgánoch. Tieto úpravy iste vychádzajú aj z doterajších skúseností.

Predložený vládny návrh zákona o odvodoch do štátneho rozpočtu neprináša na prvý pohľad zásadnejšie zmeny, najmä v odvetviach, kde dosiaľ platí sústava podnikových daní. To by však nebolo presné hodnotenie návrhu. Chcel som poukázať na niektoré významné zmeny proti súčasnému stavu, ktoré návrh prináša, a tak doplniť to, čo sa už dnes o návrhu povedalo. Považujem za správne, že návrh neprináša zmeny pre zmeny. Prichádza so zmenami len tam, kde prevažujú negatívne skúsenosti, a ponecháva dnešný stav tam, kde treba zachovávať kontinuitu a kde sú dobré skúsenosti. Keď sa dobre využijú všetky možnosti, ktoré nám dáva návrh zákona, a keď sa využijú všetky opatrenia v oblasti finančného hospodárenia, ktoré vláda ČSSR schválila svojím uznesením, sú všetky predpoklady pre lepšiu funkciu financií pri realizácii päťročnice.

Ešte než predložím návrh odporučenia pre snemovňu, dovoľte, aby som vás informoval o správe, ktorú predsedovi Federálneho zhromaždenia poslal predseda Českej národnej rady súdruh Erban po prerokovaní predloženého vládneho návrhu zákona vo výboroch oboch snemovní Federálneho zhromaždenia. Súdruh Erban zaslal spoločnú správu Ústavnoprávneho výboru Českej národnej rady a Výboru Českej národnej rady pre plán a rozpočet k vládnemu návrhu zákona o odvodoch do štátneho rozpočtu a príspevku na sociálne zabezpečenie a žiada, aby so stanoviskom týchto výborov bolo zoznámené Federálne zhromaždenie. V súlade s touto požiadavkou môžem konštatovať, že uvedené výbory ČNR vyslovili s prerokovávaným návrhom súhlas. Odporúčajú však dve úpravy, a to v § 20 odsek 1 a v § 18 odsek 1 písm. g/. Pretože tieto návrhy prišli oneskorene a nemohli už byť prerokované v príslušných výboroch Federálneho zhromaždenia, dovoľte, aby som k nim ako spoločný spravodajca povedal vlastné stanovisko odvodené z priebehu prerokovávania návrhu zákona vo výboroch Federálneho zhromaždenia.

Vecná časť zmeny navrhovaná pri § 20 odsek 1 je v súlade so závermi výborov Federálneho zhromaždenia a je pokrytá úpravou zahrnutou v spoločnej správe výborov pod bodom 8. Druhá časť návrhu zmeny pri § 20 je formálneho charakteru, a nie je nutné ju urobiť.

Zmena navrhovaná v § 18 odsek 1 písm. g/ znie takto: "vypustiť 2. Časť, a to "popřípadě úspor mzdových fondů v důsledku různých racionalizačních opatření."

V podstate ide o to, aby sa podnikom nemohli ani dodatkovými odvodmi odoberať prebytočné prostriedky získané v dôsledku racionalizačných opatrení.

Aj touto otázkou sa výbory Federálneho zhromaždenia zaoberali v spoločnej správe /bod 7/ a je odporučená čiastočná úprava, ktorá ustanovuje, že dodatkovými odvodmi môže byť odobraná len časť úspor mzdových prostriedkov v dôsledku rôznych racionalizačných zmien. Táto úprava postihuje len časť zmeny navrhovanej výbormi Českej národnej rady. Myslím však, že je presnejšia, pretože podľa doterajších skúseností môžu podniky dosiahnuť rôzne úspory bez vlastného pričinenia. Pôjde o prípady, keď o racionalizačných opatreniach bolo centrálne rozhodnuté a podnik na nich nemá žiadnu zásluhu. Nebolo by správne, aby zákon nedával možnosť v jednotlivých prípadoch časť takýchto prostriedkov odčerpať. Možno, že k môjmu stanovisku sa ešte vyjadrí i minister financií.

Na záver by som chcel konštatovať, že pri prerokovávaní návrhu zákona boli všetky prednesené problémy a návrhy prerokované a objasnené. Ako už uviedol súdruh poslanec Černý, boli zjednotené i názory na zmeny a doplnky tak, ako sú zakotvené do spoločnej správy. Dovoľte mi preto, aby som ako spoločný spravodajca Výboru Snemovne národov pre plán a rozpočet, Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre hospodársku politiku odporučil schválenie vIádneho návrhu zákona o odvodoch do štátneho rozpočtu a príspevku na sociálne zabezpečenie /tlač č. 82/ v znení spoločnej správy Výboru Snemovne národov pre plán a rozpočet, Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre hospodársku politiku a Výboru Snemovne ľudu pre plán a rozpočet, Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod. Ďakujem za pozornosť.

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Bielikovi, hovořit bude poslankyně Kaňková.

Poslankyně Kaňková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Dnes, kdy projednáváme a budeme schvalovat zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, bych se chtěla zmínit o tom, co přinesla dosavadní soustava podnikových daní a také o tom, jak se projeví nová zákonná úprava v praxi v nejnižších a středních článcích řízení.

Forma zdanění podniků, uplatněná podle zákona č. 133/1969 Sb., v letošním roce splnila očekávané cíle, ať už ji zhodnotíme z hlediska celostátního, nebo z hlediska podnikového. Byly zajištěny potřebné příjmy státnímu rozpočtu, vytvořen protiinflační tlak na podniky a současně působila tato soustava daní v podnicích mobilizačně, což mohu posoudit ze zkušenosti z odvětví, ve kterém pracuji - v obuvnickém průmyslu. Došlo k odkrytí reserv finančních zdrojů podniků, splnění a překročení plánovaných úkolů ve tvorbě zisku, naše podniky samy přijímaly plány výroby nad požadavky centra. Domnívám se, že stávající soustava finančně-ekonomických nástrojů vede v naší socialistické ekonomice k posílení odpovědnosti podniků za vlastní hospodaření a že vytvořila předpoklady pro hmotnou zainteresovanost podniků na dobrých výsledcích hospodaření a tím i vytváření vlastní finanční základny.

Je důležité, aby podnikům pro splnění odvodových povinností vůči státnímu rozpočtu zůstal dostatečný prostor i pro dotace podnikovým fondům, konkrétně fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu výstavby, fondu odměn a dalších, kde se účelově soustřeďují prostředky pro krytí podnikových potřeb. Myslím, že stávající zdroje podniků, které tvoří zhruba 30 % z vyprodukovaného zisku, v podstatě tento prostor vytvářely.

Podle nové zákonné úpravy dochází ke zvýšení odvodů ze zisku o 10 %. To jistě umožní soustředit do státního rozpočtu další prostředky, potřebné pro strukturální změny v národním hospodářství, zejména v palivoenergetické základně, chemii, a umožní i podporu rozvojových nosných programů. Je však nutno brát v úvahu i to, že se ale současně dostanou i některá odvětví a zejména spotřební průmysl do tíživé finanční situace, poněvadž zrušení odvodů z odpisů nekompenzuje zvýšení odvodů ze zisku. Například v Českém obuvnickém průmyslu činí tento dopad 32 mil. Kčs v roce 1972 a i při vysokém růstu zisku zhruba po 14 % se podnikové zdroje snižují na 21 % z vyprodukovaného zisku. Dá se říci, že jsme na rozhraní, kdy sice ještě působí ekonomické nástroje mobilizačně, ale mohou se stát také brzdou aktivity podniků a vést ke smířlivosti se situací. Počítá se sice s redistribucí finančních prostředků ze státního rozpočtu, ale ze strany podniků by tato situace mohla vést i k přijímání měkkých plánů a mohla by se stát brzdou iniciativy. Myslím, že teprve vyhodnocení dopadu vyššího zdanění zisku za delší období ukáže, jaká míra zdanění je skutečně stimulující.

Zákon zmocňuje vládu ČSSR k poskytnutí slev za určitých podmínek, které umožní zmírnit tvrdost dopadu zákona a já bych byla ráda, kdyby s.ministr Rohlíček mohl nás, poslance, krátce informovat o tom, jak chce ministerstvo financí tyto dopady v praxi řešit.

Nově navržený zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení zachovává kontinuitu s dosud platnou daňovou soustavou. Chtěla bych zvláště ocenit, že tato zákonná úprava bude v platnosti až do konce 5. pětiletého plánu. Myslím, že kritika častých změn ekonomických nástrojů ze strany podniků je zcela namístě a že finanční ekonomické nástroje ve vazbě na soustavu plánů mohou mít z hlediska svého působení a aktivního ovlivňování podniku výrazný úspěch pouze tehdy, jsou-li po delší dobu relativně neměnné. Předmětem častých diskusí v podnicích je forma zdanění mezd. Zdanění objemu mezd má nesporně svůj význam v tom, že se jeho pomocí podařilo zastavit inflační růst mezd a podniky kalkulují s reálným přírůstkem mezd. Současně však nevytváří dostatečnou zainteresovanost podniků na plnění výrobních úkolů bez zvyšování počtu pracovních sil a naopak na snižování počtu pracovních sil. Ty podniky, které budou zajišťovat úkoly pětiletky bez zvyšování počtu pracovníků vyšší intenzitou a růstem produktivity práce a kde tedy dojde k rychlejšímu růstu mezd, budou v nevýhodě, poněvadž dojde k rychlejšímu zvyšování odvodů z objemu mezd.

Taková situace je i v podnicích obuvnického průmyslu, kde je trvalý nedostatek pracovních sil a přitom požadavky na růst výroby obuvi pro vnitřní i zahraniční trh jsou stále vyšší. Plnění těchto náročných úkolů je zajišťováno růstem produktivity práce a do značné míry i přesčasovou prací a mimořádnými sobotními směnami. Dosavadní zdanění objemu mezd progresivní sazbou má nepříznivý dopad na finanční situaci v podnicích, i když je růst průměrných výdělků v relaci s růstem produktivity práce, která roste rychleji.

V n. p. Svit se v letech 1970 a 1971 experimentálně ověřuje zdanění mezd formou zvýšení příspěvku na sociální zabezpečení o 4 % a ukazuje se z hlediska podniku i generálního ředitelství jako vhodnější. Zřejmě i u zdanění mezd bude nutné dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat dopad této formy zdanění mezd, zejména proto, že jak v pátém pětiletém plánu, tak i v šestém pětiletém plánu bude nedostatek pracovních sil jistě jedním z nejvážnějších problémů našeho národního hospodářství.

Vyhodnocování výsledků působení zákona o podnikových odvodech i experimentálně ověřovaných forem zdanění současně s využitím zkušeností ostatních socialistických zemí by se mělo stát cestou ke zdokonalování soustavy ekonomických nástrojů. Souhlasím s tím, abychom návrh zákona o podnikových odvodech a příspěvku na sociální zabezpečení schválili a to ve znění doporučeném zpravodaji.

Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová: Děkuji poslankyni Kaňkové; bude hovořit poslanec Zedník, připraví se poslankyně Fiľová.

Poslanec Zedník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že mám ve svém volebním okrese i v kraji řadu nikoli zanedbatelných průmyslových závodů, zajímal mne pochopitelně dopad předkládaného zákona o odvodech do státního rozpočtu na hospodaření podniků. Vedoucí hospodářští pracovníci chápou, že finančně ekonomické nástroje mají napomáhat a zabezpečovat plnění plánu, zajišťovat efektivnost hospodářské činnosti na všech úsecích. Měly by mít i schopnost aktivně reagovat na situace, k nimž dochází v průběhu realizace plánu. To znamená, že je nutné stále a více sledovat hmotné a finanční procesy na základě plánu, protože plán je základem finanční politiky.