Chceme, aby naše lidová kontrola byla kontrolou, která své poslání chápe jako revoluční úkol, jako součást třídního boje. Všichni musíme usilovat o to, aby orgány lidové kontroly pevně zakotvily v životě socialistického státu. Tyto orgány budou takové, jak dokáží ve své práci vyrůst. Musí si být vědomy toho, že když nesplní to, co se od nich očekává, byly by ve společnosti oddílem, který nesplnil v třídním boji svůj úkol.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen, že pod vedením strany, funkcionáři a pracovníci kontroly budou jedním z předních oddílů, který bude nekompromisně prosazovat zájmy dělnické třídy. Jsem přesvědčen, že funkcionáři a pracovníci kontroly učiní věcí své cti, aby i orgány lidové kontroly byly jedním z důležitých prostředků k získání pracujících pro politiku strany a naší vlády. Bude to ku prospěchu celé naší společnosti, k upevnění vítězství socialismu. Soudružky a soudruzi, proto doporučuji, aby zákon o lidové kontrole, který byl ve výborech prodiskutován, byl Federálním shromážděním schválen.

Soudružky a soudruzi poslanci, nakonec mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem našim státním a stranickým orgánům od okresů až po ústředí za pomoc, kterou mi v obou volebních obdobích poskytly pro můj volební obvod. Děkuji i vám, jednotlivcům, kteří se na této pomoci podíleli, a přeji nám všem, abychom dále rozvíjeli ve svých domovech spolupráci mezi Čechy a Slováky a upřímné přátelství k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím. Čest naší společné práci! /Potlesk./

Místopředseda FS Voleník: Děkuji poslanci Kotrbovi.

Další přihlášky do rozpravy nejsou. Ptám se, zda někdo z poslanců Sněmovny národů nebo Sněmovny lidu si ještě přeje slovo k navrženému zákonu. /Nikdo se nehlásil./ Není tomu tak.

Prosím, zda si přeje závěrečné slovo ministr-předseda Výboru lidové kontroly s. Kolder. /Nepřeje./ Soudruh Zuska jako zpravodaj za Sněmovnu národů? /Nepřeje./ Soudruh Červinka jako zpravodaj za Sněmovnu lidu? /Nepřeje./

Můžeme tedy, soudružky a soudruzi, přistoupit k hlasování, pro které platí podle ústavního zákona o čs. federaci zákaz majorizace.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice, kterých je přítomno 45, souhlasí s návrhem zákona o lidové kontrole ve znění společné zprávy výborů sněmovny, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

S návrhem zákona vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice, kterých je přítomno 52.

Kdo z poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice souhlasí s návrhem zákona o lidové kontrole ve znění společné zprávy výborů sněmovny, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

S návrhem zákona vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice.

Konstatuji, že Sněmovna národů schválila zákon o lidové kontrole.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu, kterých je přítomno 192, souhlasí s návrhem zákona o lidové kontrole ve znění společné zprávy výborů sněmovny, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Zákon o lidové kontrole přijala i Sněmovna lidu, protože pro něj hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu.

Vzhledem k tomu, že Sněmovna národů a Sněmovna lidu přijaly shodná usnesení, konstatuji, že Federální shromáždění schválilo zákon o lidové kontrole.

Posledním bodem pořadu 9. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů je

Vládní návrh odůvodní místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Karol Laco. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR prof. dr. Laco, DrSc.: Vážené snemovne Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a vážení súdruhovia poslanci, chcem vás informovať o stanovisku vlády Československej socialistickej republiky k Zmluve o zákaze umiestňovania jadrových zbraní a iných zbraní hromadného ničenia na dne morí a oceánov a v ich podzemí. Zmluva sa podľa článku 36 ods. 3 ústavného zákona o československej federácii predkladá Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu, aby ju mohol ratifikovať prezident republiky.

Hlavným cieľom zmluvy je, aby sa vylúčila akákoľvek možnosť umiestňovania jadrových zbraní alebo iných zbraní hromadného ničenia na rozsiahlych priestoroch dna morí a oceánov a v ich podzemí, predstavujúcich dve tretiny zemského povrchu. Ide o prvý krok k tomu, aby sa morské dno stalo oblasťou výlučne mierovej spolupráce pri získavaní jeho nevyčerpateľného bohatstva.

Socialistické krajiny by, pravda, dali prednosť zmluve zakazujúcej akúkoľvek vojenskú činnosť v tejto oblasti. Tak to tiež predpokladal pôvodný návrh, ktorý predložil ZSSR vo Výbore pre odzbrojenie v Ženeve v januári 1969. Tento návrh našiel podporu v celom rade krajín, no k jeho realizácii nedošlo pre odpor USA a ich spojencov.

Zmluva, ktorá sa vám predkladá na schválenie, je teda len čiastkovým opatrením. Zapadá však dobre do radu tých tzv. čiastkových opatrení, ktoré obmedzujú priestor pre ďalšie preteky v zbrojení, vytvárajú nové oblasti bez zbraní, nové demilitarizované resp. denuklearizované pásma na zemskom povrchu i v kozmickom priestore. Nadväzuje na Zmluvu o Antarktíde, Zmluvu o zákaze jadrových skúšok v troch prostrediach, Zmluvu o zásadách, ktorými sa riadi činnosť štátov pri využívaní a prieskume kozmického priestoru, a napokon aj na Zmluvu o nešírení jadrových zbraní, ktorá nadobudla platnosť pred rokom.

V preambule prerokúvanej zmluvy sa výrazne uvádza, že táto zmluva je krokom k zmluve o všeobecnom a úplnom odzbrojení pod prísnou a účinnou medzinárodnou kontrolou. Zmluvné strany vyslovujú v preambule presvedčenie, že "Zmluva prispeje k realizácii cieľov a zásad Charty OSN... ".

Zmluva má zabrániť rozšíreniu jadrových pretekov na oblasť svetových morí a oceánov. Obmedzenie sféry rozmiestnenia a použitia jadrových zbraní znižuje možnosť vzniku jadrového konfliktu, čo má pri stále rastúcich zásobách a sile jadrových zbraní podstatný význam pre prímorské, no rovnako aj pre vnútrozemské štáty. Zmluva prispieva týmto spôsobom k posilneniu svetového mieru a medzinárodnej bezpečnosti, slúži záujmom upevnenia spolupráce medzi národmi a zníženia napätia vo svete. Aj keď ČSSR nie je prímorským štátom, máme veľký záujem na tom, aby sa vytvorili všetky podmienky pre využitie bohatstva morí a oceánov, pretože sa spolu so Sovietskym zväzom a ostatnými socialistickými krajinami aktívne zúčastňujeme na výskume mierového využitia morí a morského dna. Na tomto výskume budeme mať svoj zodpovedajúci podiel.

Zmluva, ktorá vznikla po niekoľkoročnej usilovnej práci v ženevskom Výbore pre odzbrojenie, nie je len výsledkom hľadania vzájomne prijateľného stanoviska medzi ZSSR a USA, medzi socialistickými krajinami a Západom, ale tiež výsledkom obťažného spojenia mnohostranných a často protichodných záujmov veľkých i malých prímorských štátov.

Jednou z najzložitejších a časovo najnáročnejších otázok bolo napr. určenie šírky pobrežného pásma, za ktorého hranicami sa bude uplatňovať zákaz danej zmluvy. USA, Veľká Británia a iné krajiny uznávajú trojmíľové pobrežné pásmo, iné štáty sedemmíľové alebo deväťmíľové, a hranice pobrežných vôd, ktoré si určili niektoré latinskoamerické štáty, siahajú dokonca do vzdialenosti niekoľkých stoviek míľ. Naviac brehy väčšiny pobrežných štátov pokračujú ďaleko do mora tzv. pevninskou plytčinou, ktorá skrýva ložiská nafty, rúd alebo iných nerastných zdrojov. Dôjsť k jednotnému stanovisku bolo veľmi obťažné a je zásluhou predovšetkým Sovietskeho zväzu a ostatných socialistických krajín zastúpených vo Výbore pre odzbrojenie, vrátane ČSSR, že sa v pomerne krátkom čase dosiahla tak široko prijateľná dohoda.

Pre účely zmluvy sa prijíma dvanásťmíľové pásmo s výslovným uvedením, že sa toto ustanovenie nebude interpretovať tak, aby podporovalo alebo prejudikovalo stanovisko ktoréhokoľvek zmluvného štátu voči existujúcim medzinárodným dohodám, vrátane Dohody o pobrežných vodách a súvislom pásme z roku 1958.

Úspechom socialistických krajín bolo tiež zaradenie zvláštneho článku do operatívnej časti zmluvy, zaväzujúceho účastníkov zmluvy k tomu, aby viedli ďalšie rokovania o úplnej demilitarizácii morského dna, t. j. o zmluve vylučujúcej umiestňovanie akýchkoľvek, teda aj konvenčných zbraní na dne morí a oceánov a v jeho podzemí.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, i keď si uvedomujeme obmedzený dosah danej zmluvy, hodnotíme súčasne jej veľký politický a v budúcnosti aj praktický význam pri zabezpečovaní svetového mieru a bezpečnosti, pri zmierňovaní medzinárodného napätia a vytváraní vhodnejších podmienok pre ďalšie kroky v oblasti odzbrojenia, ktorého význam ocení - a to najmä v danom prípade - až nové pokolenie ľudstva.

Vláda ČSSR odporúča ratifikáciu zmluvy s vedomím, že tento krok bude zo strany ČSSR ďalším významným prínosom k uvedeniu tejto významnej zmluvy do života a že súčasne bude aj ďalším dôkazom mierového poslania československej zahraničnej politiky.

Místopředseda FS Voleník: Děkuji soudruhovi Lacovi za výklad; prosím nyní poslankyni Besserovou, aby přednesla stanovisko výboru Sněmovny lidu, kterému byl vládní návrh přikázán k projednání.

Poslankyně Besserová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v poslední době jsme svědky mohutné ofenzívy socialistického světa a všech pokrokových sil ve světě za prosazení a udržení míru. Na letošním zasedání OSN vystoupil s obsažným a dalekosáhlým významným návrhem ministr zahraničních věcí SSSR s. Gromyko a v deseti bodech předložil tomuto Valnému shromáždění OSN jasné návrhy, jak uchránit svět od nebezpečí války a zabezpečit mír pro všechny lidi ve světě.

I náš lid chce k tomuto velikému dílu přispívat. Plně podporuje návrh na svolání celosvětové konference o odzbrojení, jejíž jednání a závěry by jistě přispěly i k tomu, oč usilují země Evropy, zajištění bezpečnosti a míru v evropské oblasti. My jsme si plně vědomi, jak hrozba války i války dosud vedené v různých kontinentech ohrožují světový mír. Naše vlast, která ve své historii vždy doplácela na válku, má jediný a možno říci svatý zájem - aby bylo zabráněno všem pokusům rozpoutat třetí světovou válku, aby byly spoutány imperialistické síly, které by chtěly nějaký konflikt vyprovokovat, aby byla zastavena válka ve Vietnamu, Kambodži i Laosu, aby byla mírovou cestou řešena konfliktní situace v arabské oblasti Středního východu. Proto naše federální vláda vyslovuje ústy svých zástupců na nejrůznějších mezinárodních jednáních žhavou vůli svého lidu o odzbrojení a udržení míru. My potřebujeme mír pro práci, pro plnění závažných úkolů v ekonomice, vědě, kultuře a ve společnosti vůbec, tak jak je vytyčil XIV. sjezd Komunistické strany Československa.

Jednou ze stěžejních otázek, kterými by se daly tyto závažné problémy zachování míru řešit, je odzbrojení, nerozšiřování zbraní hromadného ničení a v konečné fázi zákaz jejich výroby. K rozmisťování nukleárních zbraní, odpalovacích ramp a jiných zařízení využívají imperialisté různé oblasti tak, aby jejich zbraně byly namířeny ke zničení Sovětského svazu a socialistických zemí. K tomu se jim hodí nejen rozsáhlá území na souši a různé ostrovy, ale i podmořská oblast a oceánské dno. Z tohoto hlediska má velký význam předložený vládní návrh Smlouvy o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí, která byla podepsána v Moskvě, Washingtonu a Londýně 11. únoru 1971 a k níž my máme dnes vyslovit svůj souhlas. Text Smlouvy vám byl včas rozeslán, ale dovolte mi, abych přece jen podtrhla některé články Smlouvy, které jsou zvláště důležité.