Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I. v. o.
24
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969,
o přečinech
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část prvá
Obecná ustanovení
§ 1
Přečin
(1) Přečinem je zaviněný, pro společnost ne-
bezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto
zákoně a jenž nedosahuje stupně společenské ne-
bezpečnosti trestného činu.
(2) Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro spo-
lečnost je bezvýznamný, není přečinem, i když
jinak vykazuje jeho znaky.
Část druhá
Zvláštní ustanovení
§ 2
Pro přečin proti zájmům socialistického hos-
podářství bude potrestán odnětím svobody až na
jeden rok nebo nápravným opatřením nebo záka-
zem činnosti nebo peněžitým trestem do výše
10 000 Kčs nebo propadnutím věci, kdo
2
a) v menším rozsahu poškozuje spotřebitele ze-
jména tím, že předřazuje zboží nebo služby
nebo je šidí na jakosti, množství nebo váze
anebo zboží před spotřebiteli zatajuje nebo
váže jeho prodej na odběr jiného zboží,
b) jako pracovník socialistické organizace v sou-
vislosti s prodejem zboží nebo poskytováním
služby zvýhodňuje spotřebitele, od nichž
přijme nebo si dá slíbit úplatek nebo jinou
neoprávněnou výhodu,
c) soustavně provozuje v menším rozsahu ne-
oprávněnou soukromou výrobní nebo jinou vý-
dělečnou činnost za tím účelem, aby získal
trvalejší zdroj příjmů,
d) opatřuje si nebo hromadí předměty potřeby
v úmyslu se ziskem je prodat nebo získat jiný
neoprávněný prospěch,
e) skupuje bez potřeby větší množství zboží, kte-
rého je na trhu nedostatek,
f) jednáním proti předpisům o devizovém hospo-
dářství získá majetkový prospěch nikoliv ne-
patrný nebo jím způsobí devizovému hospo-
dářství škodu nikoliv nepatrnou,
g) v úmyslu neoprávněně se obohatit požaduje
nebo si dá slíbit za převod bytu, za převod
anebo prodej nemovitosti nebo jiné věci větší
hodnoty přemrštěnou cenu, popřípadě jinou
neoprávněnou výhodu.
§ 3
(1) Pro přečin proti majetku v socialistickém
a v osobním vlastnictví bude potrestán odnětím
svobody až na
1 rok nebo nápravným opatřením
nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem do
výše 10 000 Kčs nebo propadnutím věci,
kdo způsobí na cizím majetku škodu nepřevy-
šující 1500 Kčs zejména tím, že
a) přivlastní si věc tím, že se jí zmocní,
b) přivlastní si věc, která mu byla svěřena,
c) ke škodě takového majetku se obohatí tím,
že uvede někoho v omyl nebo něčího omylu
využije,
d) zničí, poškodí, nebo učiní neupotřebitelnou
cizí věc,
(2) Pro přečin proti majetku v socialistickém
vlastnictví bude potrestán odnětím svobody až na
3 měsíce nebo nápravným opatřením nebo peně-
žitým trestem do výše 2000 Kčs,
kdo z nedbalosti způsobem svědčícím o ne-
odpovědném postoji k socialistickému vlastnictví
způsobí na takovém majetku škodu nepřevyšující
částku 5 000 Kčs.
3
§ 4
Pro přečin proti zájmům socialistické společ-
nosti v oblasti styku s cizinou bude potrestán
odnětím svobody až na 6 měsíců nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem do výše 5000
Kčs nebo propadnutím věci, kdo
a) poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu
nebo průvozu zboží nebo nepřihlásí zboží k cel-
ní prohlídce nebo nakládá nedovoleným způ-
sobem se zbožím podléhajícím omezení podle
celních předpisů a získá tím majetkový pro-
spěch nikoliv nepatrný,
b) doveze zahraniční tisk ve větším množství,
film nebo fonografický záznam, jejichž dovoz
je zakázán, anebo tyto věci rozšiřuje,
c) do ciziny vyveze tisk, film, fonografický zá-
znam nebo jiné věci, jimiž může být ohroženo
nebo poškozeno dobré jméno nebo zájem re-
publiky v zahraničí,
d) závažnějším způsobem poruší předpisy o ces-
tovních dokladech nebo o podmínkách pobytu
v cizině, zejména tím, že vyláká cestovní do-
klad nebo výjezdní doložku na základě ne-
pravdivých nebo neúplných údajů nebo nedo-
drží bez závažných důvodů časovou nebo
územní platnost cestovního dokladu nebo vý-
jezdní doložky,
e) neoprávněně vyveze do ciziny osobní nebo jiné
doklady, jejichž vývoz je zakázán, nebo k je-
jichž vývozu je třeba povolení
§ 5
Pro přečin proti veřejnému pořádku bude po-
trestán odnětím svobody až na 3 mršíce nebo pe-
něžitým trestem do 5 000 Kčs nebo v případech
uvedených v ustanovení písmene b) i propadnu-
tím věci
a) kdo se účastní akce narušující veřejný pořa-
dek, kdo k takové akci vyzývá nebo ji pod-
poruje nebo při ní neuposlechne výzvy veřej-
ného činitele k zachování veřejného pořádku
nebo k takovému neuposlechnutí jiného vybízí,
b) kdo bez povolení vyrobí nebo opatří sobě nebo
jinému střelnou zbraň anebo ji přechovává.
§ 6
Pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí
bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců
nebo nápravným opatřením nebo peněžitým tres-
tem do 5000 Kčs
kdo maří, nebo ztěžuje výkon rozhodnutí soudu
nebo jiného státního orgánu tím, že
4
a) bez povolení a bez vážného důvodu se zdržuje
v místě nebo obvodě, na které se vztahuje trest
zákazu pobytu, který mu byl uložen soudem,
nebo nedodržuje omezení, která mu byla sou-
dem uložena v souvislosti s výkonem tohoto
trestu,
b) vykonává činnost, která mu byla zakázána,
nebo
c) odmítá se podrobit ochrannému léčení, nebo
ochranné výchově, které mu byly uloženy sou-
dem, nebo jinak, zejména útěkem z ústavu,
výkon takových rozhodnutí podstatně ztěžuje.
§ 7
Pro přečin proti pracovní kázni bude potrestán
odnětím svobody až na 3 měsíce nebo nápravným
opatřením nebo peněžitým trestem do výše 5 000
Kčs nebo zákazem činnosti, kdo
a) odpírá plnit povinnosti vyplývající z jeho slu-
žebního postavení nebo pracovního zařazení
v úmyslu narušit veřejný pořádek nebo pod-
pořit akce poškozující zájmy socialistické spo-
lečnosti anebo v témže úmyslu jiného k tako-
vému neplnění povinností vybízí,
b) porušováním předpisů o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci ohrožuje někoho na zdraví
nebo jejich porušením někomu přivodí ublížení
na zdraví mající za následek kratší pracovní
neschopnost,
c) ohrozí plynulý hospodářský provoz nebo hos-
podářskou činnost socialistické organizace
anebo způsobí škodu tím, že soustavně bez
závažného důvodu vynechává pracovní směny
nebo předstírá pracovní neschopnost anebo
soustavně nebo závažným způsobem porušuje
technologickou kázeň nebo jinak porušuje dů-
ležité povinnosti z pracovního poměru,
d) v úmyslu opatřit sobě nebo jiné osobě či orga-
nizaci neoprávněný prospěch, porušuje nebo
obchází předpisy o vzniku či zániku pracov-
ního nebo jiného obdobného poměru nebo
o odměňování za práci, nebo kdo ve stejném
úmyslu zprostředkuje nebo organizuje nájem
pracovní síly.
§ 8
(1) Pro přečin proti socialistickému soužití
bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců
nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem
do výše 5 000 Kčs nebo zákazem činnosti, kdo
a) nepřístojným chováním, zejména výhrůžkami,
urážlivými výroky nebo skutky, pomlouváním,
rvačkou, schválnostmi nebo jiným hrubým jed-
náním naruší socialistické soužití občanů nebo
se dotkne jejich důstojnosti a ctí, nebo
5
b) požije alkoholický nápoj, ačkoliv ví, že bude
vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při
kterých by mohl ohrozit zdraví spoluobčanů
nebo bezpečnost majetku, nebo někomu za ta-
kových okolností alkoholický nápoj poskytne,
přestože byl v posledním roce pro některý čin
obdobné povahy postižen anebo v posledních třech
letech pro některý z trestných činů obdobné po-
vahy odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svo-
body uloženého mu za takový trestný čin pro-
puštěn.
(2) Pro přečin proti socialistickému soužití
bude potrestán odnětím svobody až na 3 měsíce
nebo nápravným opatřením nebo peněžitým tres-
tem do výše 2 000 Kčs nebo zákazem činnosti,
kdo nezletilým osobám umožňuje požívat alkoho-
lické nápoje a tím ohrožuje jejich tělesný nebo
mravní vývoj.
§ 9
Pro přečin příživnictví bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem
do výše 5 000 Kčs nebo propadnutím věci, kdo si
opatřuje, byť částečně, prostředky k životu ne-
kalým způsobem.
§ 10
Pro přečin podílnictví bude potrestán odnětím
svobody až na 6 měsíců nebo nápravným opatře-
ním nebo peněžitým trestem do výše 5 000 Kčs
nebo propadnutím věci, kdo na sebe nebo jiného
převede věc hodnoty nikoliv nepatrné, která byla
získána přečinem podle § 2 až 4 nebo § 9, anebo
to, co za takovou věc bylo opatřeno.
§ 11
Pro přečin nadržování bude potrestán od-
nětím svobody až na 6 měsíců nebo nápravným
opatřením, kdo pachateli přečinu pomáhá v úmyslu
umožnit mu, aby unikl stíhání, trestu nebo ochran-
nému opatření nebo jejich výkonu; pomáhá-li však
takto pachateli přečinu, na který zákon stanoví
mírnější trest, bude potrestán oním trestem mír-
nějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve
prospěch osoby blízké (§ 89 odst. 8 tr. zák. ), není
trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu opatřit sobě
nebo jinému majetkový prospěch.
Část třetí
Společná ustanovení
§ 12
(1) U přečinů uvedených v tomto zákoně platí
obdobně ustanovení obecné části trestního zákona
s těmito odchylkami
6
a) nepoužije se ustanovení § 7 o přípravě k trest-
nému činu,
b) promlčecí doba trestnosti přečinu činí 1 rok.
(2) U přečinů uvedených v tomto zákoně platí
obdobně ustanovení § 294 odst. 2 trestního zákona.
(3) Tresty se vykonávají podle ustanovení
trestního zákona, trestního řádu a zákona o vý-
konu trestu odnětí svobody.
§ 13
Přečiny podle tohoto zákona je možno pro-
jednat před soudem též spolu s trestným činem
téhož obviněného.
Část čtvrtá
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 14
Provinění podle zákona č. 38/1961 Sb., o míst-
ních lidových soudech, jakož i provinění podle
§ 33-41 zák. č. 60/1961 Sb., o úkolech národních
výborů při zajišťování socialistického pořádku,
spáchaná před účinností tohoto zákona, projednají
národní výbory podle dosavadních předpisů.
§ 15
Zrušují se
a) zákon č. 38/1961 Sb., o místních lidových
soudech,
b) § 33-41 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech
národních výborů při zajišťování socialistic-
kého pořádku,
c) zákon č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje po-
stih provinění a přestupků osob opětovně se
dopouštějících výtržnictví, násilností a Příživ-
nictví.
§ 16
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1970.
7
Důvodová zpráva
Pokles občanské kázně nepříznivě ovlivňuje
hospodářskou situaci státu. Velmi se rozšířily různé
nešvary, které narušují plynulé zásobování trhu
a zveličují nedostatek zboží, po kterém je zvýšená
poptávka. Této situace využívají nesvědomití jed-
notlivci k bezpracným ziskům, zejména tím, že
takové zboží skupují a prodávají, že je zatajuji a
pak přijímají úplatky nebo jiné neoprávněné vý-
hody za jeho prodej. Zneužívá se i toho, že některé
obory služeb mají nedostatek kvalifikovaných pra-
covníků, k tomu, že melouchaří a požadují neúměr-
né odměny za provedenou práci. Přitom se nevy-
užívá širokých možností vykonávat tyto práce le-
gálně podle zásad schválených vládou (č. 20/
1965 Sb. ).
Rozmohly se machinace s devizovými hodnota-
mi, zejména neoprávněný prodej cizích valut,
které jsou i značně předřazovány.
Značné ekonomické ztráty vznikají též uvol-
něním pracovní morálky a lhostejným a neodpo-
vědným vztahem některých pracovníků k věcem
v socialistickém vlastnictví.
Rozrůstá se prostituce, zejména v souvislosti
se zvýšením turistického ruchu.
Závažná jednání v uvedených směrech jsou
postižitelná jako trestné činy podle platného trest-
ního práva. Dosavadní předpisy však neumožňují
rychle a účinně postihovat taková jednání, která
nedosahují intenzity trestného činu, avšak v sou-
časné době svými důsledky představují činy s po-
měrně vysokou mírou nebezpečnosti pro společnost.
Proto se vytvářejí nové skutkové podstaty přečinů
proti zájmům socialistického hospodářství (§ 2),
proti pracovní kázni (§7) a Příživnictví (§9) a
stanoví se, že je projednávají soudy. Tím se umož-
ňuje jejich přísnější postih, zejména uložení trestu
odnětí svobody.
Události poslední doby vyvolaly nutnost při-
jmout zákonné opatření č. 99/1969 Sb., postihující
též jednání narušující v menší míře veřejný pořá-
dek. Toto zákonné opatření pozbude dnem 31. pro-
since 1969 platnosti. Úprava odpovědnosti za skutky
proti veřejnému pořádku v podstatě vyhovuje a
přejímá se do navrhovaného zákona [§ 5 písm. a),
7 písm. aj].
Navrhovaný ústavní zákon o soudech a proku-
raturách nepočítá s další existencí místních lido-
vých soudů. Je proto nutné upravit postih provinění,
která dosud jsou postihována těmito soudy, a tam,
kde nebyly ustaveny, národními výbory. Zkušenosti
získané při postihu provinění ukázaly, že v závaž-
nějších případech, zejména u provinění páchaných
recidivisty, opatření, která mohla být pachatelům
uložena místním lidovým soudem nebo národním
výborem, nebyla dostatečně účinná. Proto došlo
k vydání zákona č. 58/1965 Sb., který umožnil
soudní postih pachatelů opětovně se dopouštějících
výtržnictví, násilnictví a příživnictví. Takovou
možnost je třeba zachovat i v budoucnosti.
Navrhovaný zákon tedy zavádí jednotný soudní
postih jednak provinění, dosud stíhaných podle
zákona č. 38/1961 Sb., zákona č. 60/1961 Sb. a zá-
kona č. 58/1965 Sb., jednak přestupků stíhaných
do 31. 12. 1969 podle § 1 zák. opatření č. 99/1969 Sb.,
jednak takových jednání proti zájmům socialistic-
kého hospodářství, která je nutno za dané hospo-
dářské situace postihovat jako činy společensky
nebezpečné, a tedy soudně postižitelné. Tím se vy-
tváří jednotná linie směřující k upevnění občanské
kázně a disciplíny v práci i ve společnosti.
K jednotlivým ustanovením
Bylo třeba i terminologicky vyjádřit, že nejde
v navrhované osnově o činy stejné nebezpečnosti
pro společnost jako v zákoně č. 60/1961 Sb., o úko-
lech národních výborů při zajištování socialistic-
kého pořádku. Osnova totiž doplňuje skutkové
podstaty přestupků dalšími znaky a kromě toho
zahrnuje i dosavadní provinění (tedy i podle dosa-
vadní úpravy závažnější jednání). Zavádí též nově
skutkové podstaty postihující jednáni, která se
stupněm společenské nebezpečnosti výrazně liší
od dosavadních přestupků i provinění. Vyšší stu-
peň nebezpečnosti pro společnost došel výrazu též
jak v navrhovaných sankcích, které v podstatě od-
povídají sankcím podle trestního zákona, tak
i v tom, že budou projednávány před soudy.
Z těchto všech důvodů je třeba zavést pro ně
označení jako přečiny.
K § 1: Přečiny se vymezují dvěma základními
znaky. Prvý vychází z materiálního pojetí přečinu
(nebezpečnost pro společnost), druhý představuje
formální znaky uvedené v zákoně, jejichž souhrn
tvoří skutkovou podstatu přečinu. Pokud se týká
materiální stránky definice přečinu, musí vyjádřit
hranici mezi prečinem a trestným činem a vyčlenit
z oblasti přečinu činy, jimiž jsou zájmy společnosti
jen zcela nevýrazně ohroženy nebo narušeny.
K § 2: Dosavadní provinění podle § 17 zákona
č. 38/1961 Sb. se rozšiřuje o další typická jednání
namířená proti zájmům socialistického hospodář-
ství. Zejména se vytvářejí pod písmeny d), e) a g)
nové skutkové podstaty přestupků, které korespon-
dují s trestným činem spekulace podle § 117 trest-
ního zákona a liší se od něho menší nebezpečností
činu pro společnost. Pokud jde o skutkovou pod-
8
státu uvedenou v písmenu e), nepožaduje se, aby
se skupování předmětů potřeby dělo s úmyslem
zboží se ziskem prodat. Typickým znakem pro tuto
činnost je, že pachatel skupuje větší množství ne-
dostatkového zboží, aniž by je potřeboval (tzv.
křečkování). Pod písmenem f) se zavádí přečin
zachycující devizové machinace, jimiž pachatel
získává neoprávněný prospěch nebo způsobí devi-
zovému hospodářství škodu nikoliv nepatrnou,
např. tím, že vyláká devizové prostředky nebo jich
použije jinak než k cestě do ciziny, nebo skupuje
od devizových cizozemců valuty a dále je prodává.
Nedotčena zůstává možnost ukládání blokových
pokut celními orgány, popř. postihování těchto jed-
nání národními výbory. Ustanovením pod písmenem
g) se sleduje postih např. též spekulačního pro-
deje motorových vozidel.
K § 3: Tento přečin byl dosud postihován
jednak jako provinění podle § 16 zákona č. 38/
1961 Sb. (§ 35 zákona č. 60/1961 Sb. ), pokud jde
o útoky na majetek v socialistickém vlastnictví, a
jako provinění podle § 18 téhož zákona (§ 37
č. 60/1961 Sb. ), pokud jde o majetek v osobním
vlastnictví.
Ministerstvo vnitra ČSSR v připomínkách
k osnově novely trestního řádu uplatňovalo poža-
davek, aby byl rozšířen okruh trestných činů, ve
kterých se má konat přípravné objasňování, a to
v rozsahu dosavadního § 168 odst. 1 tr. řádu. Po-
ukazovali na to, že kdyby se mělo konat vyšetřo-
vání u méně závažných majetkových deliktů, mu-
selo by dojít k značným přesunům mezi jednotli-
vými složkami ministerstva vnitra.
Dosavadní právní úprava stanoví postih méně
závažných trestných činů podle trestního zákona,
společně i se závažnějšími trestnými činy. V dů-
sledku toho by došlo k značně komplikované si-
tuaci při vymezení působnosti orgánu přípravného
objasňování, podle označení jednotlivých skutko-
vých podstat u majetkových deliktů podle trestního
zákona.
Dřívější osnova navrhovaného zákona o přeči-
nech obsahovala skutkovou podstatu přečinu proti
majetku v socialistickém i osobním vlastnictví,
která však byla v podstatě přebrána z dosavadního
znění provinění podle zákona č. 38/61 Sb., o míst-
ních lidových soudech.
V předkládané osnově - v § 3 byla nově for-
mulována skutková podstata postihující dosavadní
trestné činy podle § 132 odst. 1 písm. a), b),
c), § 133 odst. 1, § 247 odst. 1, 248 odst. 1, 249
odst. 1, 250 odst. 1, 255 odst. 1 tr. zákona, pokud
způsobená škoda nepřevyšuje 1500, - Kčs.
Tím se umožní urychleně, neformálně postih-
nout převážnou část méně závažných majetkových
deliktů, takže do vyšetřování se dostanou opravdu
jenom závažnější trestné činy majetkové povahy.
Způsobení škody z nedbalosti je postižitelné
jako přečin jen tehdy, jde-li o majetek v socialis-
tickém vlastnictví. Nedbalostní poškození majetku
v osobním vlastnictví bude postižitelné jako pře-
stupek před národním výborem podle § 19 zákona
č. 60/1961 Sb., popř. uplatněním nároku na náhradu
škody v občanskosoudním řízení.
K § 4: Zavedení přečinu proti zájmům socia-
listické společnosti v oblasti styku s cizinou si
vyžádala situace na tomto úseku v souvislosti
s některými nepříznivými jevy v cestovním ruchu,
s pobytem čs. občanů v cizině apod.
Podle ustanovení uvedeného pod písmenem a)
mají být postihována jednání porušující oběh zboží
a jiných věcí ve styku s cizinou, která nedosahují
intenzity trestného činu podle § 124 trestního
zákona, anebo pokud nejde o přestupek podle § 15
zákona č. 60/1961 Sb. K naplnění skutkové podstaty
se vyžaduje, aby uvedeným jednáním byl získán
majetkový prospěch, a to nikoliv nepatrný. Nespa-
dají sem taková jednání, jimiž nebyl získán vůbec
žádný anebo pouze nepatrný majetkový prospěch,
ani méně závažná porušení předpisů v oboru za-
hraničního obchodu a v oboru celním, k jejich po-
stižení štaci projednání celnicí jako přestupek.
Tímto ustanovením se vyplňuje mezera mezi pře-
stupkem podle § 15 zákona č. 60/1961 Sb. a trest-
ným činem podle § 124 trestního zákona.
Pod písmenem b) se zavádí speciální skutková
podstata ve vztahu k trestnému činu a přestupku
v oboru zahraničního obchodu a v oboru celním,
a to na ochranu před nedovoleným dovozem nežá-
doucího periodického i neperiodického tisku, filmu
a fonografických záznamů. Podle tohoto ustanovení
nebudou postihovány zcela drobné případy, v nichž
půjde například o neúmyslný dovoz jednotlivých
výtisků časopisů nebo knihy. Takovéto případy mo-
hou účinně postihovat celnice, národní výbory jako
přestupky. Podle tohoto ustanovení bude postiho-
váno i rozšiřování takových věcí, pokud ovšem ne-
půjde v daném případě o trestný čin podle trest-
ního zákona.
Pod písmenem c) se zavádí rovněž nová skut-
ková podstata, a to na ochranu dobrého jména a
zájmu republiky, které by mohly být poškozeny
vývozem různých materiálů provokačního nebo
protisocialistického obsahu.
Porušování předpisů o cestovních dokladech
a podmínek pobytu v cizině vyžaduje, aby vážnější
případy byly postižitelné účinnějším způsobem. Na
ochranu těchto zájmů není dosud v našem právním
řádu pamatováno speciální skutkovou podstatou
[písmeno d)]. Méně závažná jednání tohoto druhu
mohou postihovat národní výbory jako přestupek
podle § 17 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 60;
1961 Sb.
9
Skutková podstata uvedená pod písmenem e)
má chránit před vyvezením do ciziny osobní nebo
jiné doklady, jejichž vývoz je nebo bude zakázán
anebo k jejichž vývozu bude třeba povolení. V sou-
časné době se nesmí vyvážet vojenská knížka a
občanský průkaz, s výjimkou případů, kdy je sou-
částí cestovního dokladu.
K § 3: Do ustanovení § 4 se ze zákonného opa-
tření č. 99/1969 Sb. přejímá ta část ustanovení § 1,
která postihuje účast na akcích narušujících ve-
řejný pořádek, výzvy k nim, jejich podporu, jakož
i neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, směřu-
jící k obnovení veřejného pořádku. Jednání, kterým
je narušován pořádek jen v menší míře, zůstává
nadále postižitelné jako přestupek podle § 19
zákona č. 60/1961 Sb. Neuposlechnutí výzvy veřej-
ného činitele je možné v méně závažných přípa-
dech postihnout jako přestupek podle § 17 odst. 1
písm. c) zákona č. 60/1961 Sb.
Vytváří se specifická skutková podstata ve
vztahu k trestnému činu nedovoleného ozbroj ování
podle § 185 trestního zákona a k přestupku podle
§ 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 60/1961 Sb. Vzta-
huje se výhradně na vyrobení nebo opatření střel-
né zbraně v ojedinělém případě a na přechovávání
střelně zbraně bez povolení, a to bez ohledu na to,
zda se jedná o kulovou či brokovou střelnou zbraň.
Ostatní porušení předpisů z oboru zbraní, střeliva
a výbušnin zakládá skutkovou podstatu přestupku
podle § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 60/1961 Sb.
Přechovávání a opatření zbraně hromadné účin-
nosti zůstává trestným činem.
K § 6: Novelizací trestního zákona bude zave-
den trest zákazu pobytu, popř. administrativní do-
hled. To vyžaduje, aby jejich dodržování bylo vy-
nutitelné účinnou sankcí. Tento přečin se liší od
trestného činu podle § 171 písm. c) trestního zákona
tím, že se nevyžaduje úmysl zmařit účel trestu.
Méně závažné případy, např. kratší pobyt v místě,
kde byl občanovi pobyt zakázán, nebo opomenutí
vyžádat si pro vstup do takového místa příslušně
povolení, může postihovat národní výbor jako pře-
stupek podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 60/
1961 Sb.
Kromě toho byla do návrhu pojata skutková
podstata pod písm. b) a c) § 6, která je analogická
trestnému činu maření výkonu úředního rozhodnutí
podle § 171 tr. zák. Zavedení tohoto přečinu je
nutné, aby bylo možné postihnout i méně závažná
jednání tohoto druhu.
K § 7: Do ustanovení pod písm. a) se v pod-
statě přebírá ta část ustanovení § 1 zák. opatření
č. 99/1969 Sb., která postihuje odpírání plnění pra-
covních povinnosti v úmyslu narušit veřejný pořá-
dek nebo podpořit akce poškozující zájmy socia-
listické společnosti.
Skutková podstata uvedená pod písmenem b)
se přebírá z § 21 písm. a) zákona č. 38/1961 Sb.
(§ 40 zákona č. 60/1961 Sb. ), postihujícího porušo-
vání předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci. Rozdíl je pouze v tom, že v případě ohrožení
(tj. bez ublížení na zdraví) se vyžaduje opětovné
nerespektování těchto předpisů. Jejich jednorázové
porušení zůstává přestupkem postižitelným podle
§
6 zákona č. 60/1961 Sb.
Do skutkové podstaty pod písmenem c) byla
převzata dosavadní provinění podle § 21 písm. b)
a c) zákona č. 38/1961 Sb. [§ 40 písm. b) a c) zá-
kona č. 60/1961 Sb. ]. Skutky zde uvedené v pod-
statě odpovídají trestným činům podle § 129, 130
a 138 trestního zákona, avšak nedosahují intenzity
jejich společenské nebezpečnosti.
Jednání uvedená v písm. d) vážným způsobem
narušují stabilizaci a správné rozmísťování pracov-
níků, přičemž často dochází, zejména u přidružené
výroby, k nešvarům při nájmu nebo zprostředko-
vání pracovních sil. V souvislosti s tím dochází
i k častému porušování ustanovení zákoníku práce.
Této situace se zneužívá k osobnímu obohacení při
porušování mzdových předpisů.
K § 8: Podle odstavce 1 budou soudně posti-
žitelná taková nebo obdobná jednání proti socialis-
tickému soužití, která spáchaly osoby, na které
neměl předchozí postih národním výborem vý-
chovný vliv, popř. osoby, které už byly pro tako-
vé jednání potrestány soudem. Jde o nejrozšířenější
jednání, kterým národní výbory nemohou pro ne-
dostatek účinných prostředků vždy úspěšně čelit.
Je proto z hlediska upevnění občanské kázně nutné
zpřísnit sankce vůči recidivistům.
Skutková podstata ujedená v odstavci 2 byla
převzata z § 20 písm. b) zákona č. 38/1961 Sb.
[§ 39 písm. b) zákona č. 60/1961 Sb. ].
Jednání dosud uvedená v § 20 písm. a) zákona
č. 38/1961 Sb. [§ 39 písm. a) zákona č. 60/1961 Sb. ],
tj. zanedbávání hmotného zabezpečení rodinných
příslušníků a zanedbávání řádného vývoje a výcho-
vy nezletilých osob, budou postihovat národní vý-
bory jako přestupky podle § 6 a 11 písm.
a) zákona
č. 60/1961 Sb. Projednávání těchto přestupků je
třeba nechat v působnosti národních výborů, pro-
tože národní výbory vykonávají agendu péče o mlá-
dež, důchodového zabezpečení včetně doplňkové
péče atd., takže mají bezprostřední přehled o oso-
bách, které neplní své závazky a povinnosti vůči
dětem, rodičům a pod., a mohou samy operativně
a bez průtahů zjednávat nápravu. Závažné případy
zakládají skutkové podstaty trestných činů (za-
nedbání povinné výživy podle § 213, ohrožení
mravní výchovy mládeže podle § 217).
K § 9: Tento přečin se liší od trestného činu
podle § 203 trestního zákona v tom, že se nevyža-
10
duje, aby se pachatel zároveň vyhýbal poctivé
práci. Tím se umožní postihnout ty osoby, které
jsou jinak v řádném pracovním poměru nebo jsou
v domácnosti, studují apod. Kuplířství bude i na-
dále postihováno jako trestný čin podle § 204
trestního zákona.
K § 10: Podílnictví je možné k přečinům, je-
jichž spácháním se získává majetkový prospěch
(tedy např. i k přečinu Příživnictví, pokud by ne-
šlo o kořistění ve smyslu ustanovení § 204 trest-
ního zákona). Mají však být postiženy jen závaž-
nější případy podílnictví.
K § 11: Povaha přečinu, ze které lze uložit
i trest odnětí svobody, vyžaduje, aby byla soudně
postižitelná jednání, kterými se pachateli přečinu
nadržuje, aby unikl stíhání, trestu, ochrannému
opatření nebo jejich výkonu. Jde o obdobu usta-
novení § 166 trestního zákona. Z postihu jsou
vyloučeny osoby blízké, uvedené v § 89 odst. 8
trestního zákona.
K § 12: Vzhledem k tomu, že přečiny se pro-
jednávají soudem, je vhodně, aby i u nich platila
obecná část trestního zákona. Není však třeba
stíhat přípravné jednání k těmto přečinům, pro-
tože míra společenské nebezpečnosti je zde nepa-
trná, nehledě k tomu, že u většiny přečinů nebude
přípravné jednání vůbec přicházet v úvahu. Vzhle-
dem k menší závažnosti přečinů proti trestným
činům (u nichž je minimální promlčecí lhůta
v trvání tří let) je přiměřené stanovit u přečinu
promlčecí dobu v trvání jednoho roku. Pro to mluví
i ta okolnost, že po uplynutí delší doby by bylo
obtížné spáchání přečinu prokázat.
K § 13. Ze zásady, že přečiny uvedené v tomto
zákoně stíhá soud, vyplývá možnost projednávat
před soudem přečiny zároveň s trestnými činy
téhož pachatele.
K § 14: Je třeba zajistit, aby činy spáchané
před účinností tohoto zákona byly projednány do-
savadním způsobem.
K § 15: Zrušení zákona č. 38/1961 Sb., části
druhé zákona č. 60/1961 Sb. a zákona č. 58/1965 Sb.
vyplývá z koncepce navrhovaného zákona.
V Praze dne 4. prosince 1969
Předseda vlády ČSSR:
v z. prof. ing. Kempný, CSc. v. r.
místopředseda vlády
StT l - 3534-59