Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970 -
I v. o.
44
Vládni návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé so-
cialistické republiky k souhlasu
Úmluva o zřícení Světové organizace na ochranu duševního
vlastnictví ze dne 14. července 1967,
Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví
ze dne 20. března 1883, revidovaná naposledy ve Stockholmu
dne 14. července 1967,
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo ob-
chodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované naposledy
ve Stockholmu dne 14. července 1967,
Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých
údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná na-
posledy Dodatkovým zněním ze dne 14. července 1967,
Nizzská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb, na
něž se vztahují tovární a obchodní známky z 15. června 1957,
revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 a
Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a jejich mezi-
národním zápisu ze dne 31. října 1958, revidované ve Stock-
holmu dne 14. července 1967
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické repub-
liky souhlasí
s Úmluvou o zřízení, Světové organizace na ochranu duševního
vlastnictví ze dne 14. července 1967,
Pařížskou unijní úmluvou na ochranu průmyslového vlastnic-
tví ze dne 20. března 1883, revidovanou naposledy ve Stock-
holmu dne 14. července 1967,
- 2 -
Madridskou dohodou o mezinárodním zápisu továrních nebo ob-
chodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovanou napos-
ledy ve Stockholmu dne 14. července 1967,
Madridskou dohodou o potlačovaní falešných nebo klamavých
údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovanou
naposledy Dodatkovým zněním ze dne 14. července 1967,
Nizzskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb,
na něž se vztahují tovární a obchodní známky ze dne
15. června 1957, revidovanou ve Stockholmu dne 14. červen-
ce 1967 a
Lisabonskou dohodou o ochraně označení původu a jejich me-
zinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidovanou ve
Stockholmu dne 14. července 1967.
- 5 -
D ů v o d o v á z p r á v a
Československo je členem rady mezinárodních mnohostranných
úmluv upravujících ochranu nehmotných práv v oblasti tzv. duševní-
ho vlastnictví. Členské státy jednotlivých úmluv tvoří tzv. Unie.
V době vzniku a rozvoje moderních mezinárodních organizací
v letech po druhé světové válce pociťovali členové těchto Unií
zvláště tíživě neexistenci podobné moderní organizace na úseku
ochrany duševního vlastnictví, a to především proto, že neměli
platformu, na níž by mohli aktivně organizovat a rozvíjet svoji
činnost. Zmíněné Unie neměly totiž po dlouhá desetiletí žádnou
organizačně-funkční základnu ani statutární orgány a scházely
se pouze na tzv. revizních konferencích, které v 10-15 letých ob-
dobích více méně jen novelizovaly texty příslušných úmluv. Neexis-
tovala tedy platforma, na níž by zástupci členských států Unií
mohli aktivně organizovat a rozvíjet v této významné oblasti me-
zinárodní spolupráci, výměnu názorů, sjednocování praxe apod.
Jakýmsi pomocným orgánem Unií, který však dík jimi nekontrolovanému
postavení vlastně sám udával směr vývoji Unií, byl správní orgán
zvaný Spojené mezinárodní úřady na ochranu duševního vlastnict-
ví, působící pod dohledem švýcarské vlády, od níž byl v mnoha
ohledech závislý i z hlediska financování své činnosti.
Snahy o vytvoření odpovídající organizační platformy na tom-
to úseku mezinárodní spolupráce se poprvé prakticky projevily až na
předposlední, tj. Lisabonské revizní konferenci v r. 1958, kdy byl
pro Pařížskou unii zřízen orgán nazvaný Konference zástupců člen-
ských zemí s působností zaměřenou především na otázky finanční
povahy. Později vznikl Výkonný výbor jako orgán podřízený shora
uvedené Konferenci zástupců. Postupný vznik a působení těchto
orgánů - byť z hlediska zamýšleného cíle provizorních- umožnil
členům Unií načerpat řadu praktických zkušeností, nezbytných pro
vytvoření vlastní, plně hodnotné mezinárodní organizace.
Československá socialistická republika je zastoupena ve všech
těchto orgánech, v nichž dosud usilovala, zejména o to, aby vliv
socialistických států na mezinárodní ochranu průmyslového a dušev-
ního vlastnictví neustále vzrůstal, a aby principy a výhody této
- 4 -
ochrany byly poskytnuty v co nejširší míře i rozvojovým zemím.
V této snaze bylo dosaženo odpovídajících výsledků. Českosloven-
ští zástupci svým postojem a prací v uvedených orgánech přispěli
k úspěšnému provádění programu Pařížské unie a dalších unií a
k dalšímu jeho rozvoji. Čs. náměty a návrhy předkládané v těchto
orgánech byly rovněž značným přínosem pro přistoupení k reformám
administrativního a strukturálního charakteru příslušných Úmluv.
Právní základné pro vznik nové, dlouho postrádané organizace
byla vytvořena až na poslední revizní konferenci, konané v létě
1967 ve Stockholmu, a to Úmluvou o zřízení světové organizace
na ochranu duševního vlastnictví.
Vytvoření této organizace bylo hlavním úkolem Diplomatické
revizní konference o ochraně duševního vlastnictví ve Stockholmu.
Úmluvou se vytváří Světová organizace na ochranu duševního
vlastnictví se systémem orgánů, jimiž jsou Valné shromáždění,
Konference, Koordinační výbor a Mezinárodní úřad, jakožto sekreta-
riát organizace, v nichž pracují představitelé všech členských ze-
mí Unií, koordinují jejich vzájemné vztahy, připravují jejich
další rozvoj apod.
Úmluva mj. poprvé definuje pojem duševního vlastnictví, vy-
tyčuje cíle organizace, jakož i z nich pro ni vyplývající úkoly.
Podrobně upravuje působnost a pravomoci Mezinárodního úřadu, kte-
rý je nyní zodpovědný za svou činnost Valnému shromáždění. Stejně
podrobně řeší Úmluva finanční otázky organizace. Všechna ustano-
vení Úmluvy, zvláště pak ta, jež se zabývají otázkami členství
v ní působností a pravomocí jejich orgánů, finančními otázkami
atd., je třeba posuzovat s přihlédnutím k velmi úzkým a značně
složitým vztahům mezi uniemi vzniklými kolem Úmluv z Pařížské unij-
ní úmluvy odvozených.
Vzhledem k povaze Úmluvy vyžaduje členství Československa
ve světové organizaci na ochranu duševního vlastnictví souhlasu
Federálního shromáždění.
- 5 -
Sjednání Úmluvy o zřízení Světové organizace na ochranu du-
ševního vlastnictví se muselo nutně promítnout zejména do závěreč-
ných ustanovení jednotlivých unijních úmluv, která bylo třeba po-
změnit tak, aby se dostala do souladu se strukturou a pravomocemi
orgánů nově vytvořená Světové organizace na ochranu duševního
vlastnictví. V případě úmluvy uvedené dále ad d) byly výjimečně,
z legislativně - technických důvodů potřebné úpravy provedeny
Dodatkovým zněním k této Dohodě ze dne 14. července 1967.
Ze všech ve Stockholmu upravených umluv je ČSSR členem:
a) Pařížské unijní úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví
ze dne 14. dubna 1891,
b) Bernské úmluvy o ochraně děl literárních a uměleckých ze dne
- 9. září 1886,
c) Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchod-
ních známek ze dne 14. dubna 1891,
d) Madridské dohody o potlačování falešných nebo klamavých údajů
o původu zboží ze dne 14. dubna 1891,
e) Nizzské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro
účely zápisu známek z 15. června 1957,
f) Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezi-
národním zápisu z 31. října 1958.
Jinak Stockholmská konference provedla mimo změny úmluv vy-
volané vytvořením Světové organizace na ochranu duševního vlast-
nictví jedinou změnu hmotně-právních ustanovení Pařížské unijní
úmluvy.
Revize byla provedena u jejího článku 4, kde byl zařazen nový
odst. 1), stanovící, že i přihláška vynálezů, v níž žádá o udě-
lení původského osvědčení, může být základem pro prioritu ve smys-
lu Úmluvy.
- 6 -
Členství ČSSR na stockholmském znění uvedených úmluv vyža-
duje souhlasu Federálního shromáždění, protože čs. členství na
jejich předchozím znění bylo rovněž schváleno Národním shromáž-
děním.
Pro úplnost je třeba dodat, že z tohoto hlediska bylo při-
jato mnoho změn meritorních ustanovení Bernské úmluvy o ochraně
děl literárních a uměleckých. V tomto případě přijaté změny jsou
však takového druhu, že ministerstva kultury České socialistic -
ké republiky a Slovenské socialistické republiky spolu s přísluš-
ními kulturními organizacemi stále ještě zkoumají dopad těchto
změn na čs. poměry, takže tato posléze uvedená úmluva není za-
tím předmětem jednání.
Zřízení Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví
a zvýšená aktivita Unií si vyžádá zvýšení finančních nákladů,
zejména též v souvislosti se zřízením tzv. provozovacího kapitálo-
vého fondu.
Ve srovnání s r. 1966 by příspěvková povinnost Českosloven-
ské socialistické republiky v roce 1970 byla u Pařížské unie
o 6000 šfrs vyšší. U dalších Unií zůstává dnešní stav nezměněn..
Pokud jde o zřízení tzv. provozovacího kapitálového fondu,
předpokládá se, že pro Československou socialistickou republi-
ku by tato jednorázové platba činila předběžně u Pařížské unie....
7000 šfrs.
U Madridské unie je dána možnost zřídit provozovací kapi-
tálový fond z dosavadního již existujícího rezervního fondu té-
to Únie.
Mezinárodní ochrana tzv. duševního vlastnictví má pro Čes-
koslovenskou socialistickou republiku značný hospodářský význam
a výsledky stockholmské konference odpovídají čs. zájmům na me-
zinárodní spolupráci v této oblasti. Proto se navrhuje přístup
Československé socialistické republiky k uvedeným dokumentům.
- 7 -
Úmluva o zřízení Světové organizace na ochranu duševního
vlastnictví vstoupí v platnost dne 26. dubna 1970. Ze zemí so-
cialistického společenství jsou již jejími členy jakož i členy
ostatních úmluv Maďarská lidová republika, Německé demokratická
republika, Rumunská socialistická republika a Svaz sovětských
socialistických republik. Polská lidové republika činí za tím
účelem rovněž potřebná opatření.
Při přístupu ke Stockholmskému znění Pařížské unijní úmluvy
bude učiněno písemné prohlášení k jejímu článku 28 odst. 1, týka-
jícímu se řešení sporů Mezinárodním soudním dvorem; zároveň bu-
de pri uložení listiny o přístupu učiněno ústní prohlášení k člen-
ku 24 Úmluvy obsahujícímu tzv. koloniální klausuli, která je
v rozporu s právem národů na sebeurčení. Při uložení listiny o
přístupu k Úmluvě o zřízení Světové organizace na ochranu dušev-
ního vlastnictví pak bude k jejímu článku 5 učiněno prohlášení o
tom, že tento článek zbavuje některé státy nezadatelného práva
stát se smluvní stranou této Úmluvy, což je v rozporu se zásadou,
suverenity států a jejich právem účastnit se obecných mezinárodních
smluv.
V Praze dne 26. května 1970
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Ing. Marko v. r.