Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
49
Vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky Dohoda o zřízení Mezinárodní investiční banky mezi vládami
Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky,
Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických
republik a Československé socialistické republiky, podepsaná v Moskvě
dne 10. července 1970
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí s Dohodou o zřízení
Mezinárodní investiční banky mezi vládami Bul-
harské lidové republiky, Maďarské lidové repub-
liky, Německé demokratické republiky, Mongolské
lidové republiky, Polské lidové republiky, Svazu
sovětských socialistických republik a Českosloven-
ské socialistické republiky, podepsanou v Moskvě
dne 10. července 1970.
2
Důvodová zpráva
Jedním z nejvýznamnějších rozhodnutí XXIV.
zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci, kte-
ré se konalo v Moskvě v době od 12. do 14. květ-
na 1970, je dohoda sedmi zemí
(BLR, MLR, NDR,
MoLR, PLR, SSSR a ČSSR) o zřízení Mezinárodní
investiční banky.
Účelem zřízení banky je větší koncentrace
zdrojů pro investiční výstavbu, jichž má být po-
užíváno v prvé řadě k realizaci opatření spoje-
ných s mezinárodní socialistickou dělbou práce,
se specializací a kooperací výroby, s náklady na
rozšiřování surovinové a palivové základny ve
společném zájmu, s výstavbou objektů v ostatních
odvětvích národního hospodářství, představujících
společný zájem pro rozvoj ekonomiky členských
států banky a rovněž na výstavbu objektů slouží-
cích rozvoji národních ekonomik členských států.
Tím má banka sloužit rozvoji a prohlubování so-
cialistické ekonomické integrace a rozšiřování a
upevňování vzájemné hospodářské spolupráce.
V návrhu Dohody a Statutu se zdůrazňuje poža-
davek maximální efektivnosti objektů, které bu-
dou úvěrovány.
Základní kapitál banky je stanoven částkou
1 mld převoditelných rublů při podílu volně smě-
nitelných měn na tomto kapitálu ve výši 30 °/o.
Podíly smluvních stran se určují podle objemu
exportu v jejich vzájemné výměně zboží, přičemž
za základ byly vzaty údaje z roku 1969. První
splátka na základní kapitál ve výši 175 mil. pře-
voditelných rublů bude uhrazena členskými státy
při zřízení banky a druhá splátka ve stejně výši
v druhém roce její činnosti. Zbývající část základ-
ního kapitálu bude splacena podle rozhodnutí
bankovní rady.
Z celkového základního kapitálu připadá na
ČSSR 129,9 mil. přev. Rb, z toho 90,93 mil. v pře-
voditelných rublech a 42,87 mil. v dolarech.
V prvních dvou letech činnosti banky zaplatí ČSSR
45,47 mil. přev. Rb, z toho 31,84 mil. v převoditel-
ných rublech a 15 mil. v dolarech.
Banka může získávat další prostředky v pře-
voditelných rublech, v národních měnách a ve
volně směnitelných měnách. Může dále emitovat
zúročitelné obligační půjčky na mezinárodních
devizových trzích.
Úvěry mohou být poskytovány bankám, hospo-
dářským organizacím a podnikům členských stá-
tů, mezinárodním organizacím a podnikům člen-
ských států, které se zabývají hospodářskou čin-
ností, a dále bankám a hospodářským organizacím
jiných států.
Banka je samostanou právnickou osobou
s vlastní právní způsobilostí potřebnou k vykoná-
vání jejích funkcí a k dosažení cílů stanovených
Dohodou. Na území každého členského státu po-
žívá banka, jakož i představitelé států v radě a
funkcionáři banky, privilegií a imunit v rozsahu
vymezeném Dohodou.
Nejvyšším řídícím orgánem banky je bankovní
rada, která se skládá z představitelů všech člen-
ských států banky jmenovaných vládami těchto
států. Každý členský stát banky má jeden hlas ne-
závisle na výši svého podílu na kapitálu banky.
Bankovní rada rozhoduje o základních otázkách
uvedených ve Statutu jednomyslně a o ostatních
otázkách kvalifikovanou většinou nejméně
3/4 hla-
sů. Usnesení bankovní rady jsou právoplatná,
jsou-li na zasedání bankovní rady přítomni zá-
stupci alespoň 3/4 členských států banky.
Výkonným orgánem banky je bankovní sprá-
va, která je zodpovědná bankovní radě. Bankovní
správa se skládá z předsedy a jeho tří náměstků,
jmenovaných bankovní radou z občanů členských
států banky na dobu pěti let. Předseda bankovní
správy bezprostředně řídí operativní činnost
banky na základě principu jediného vedoucího
a v rámci kompetence vymezené mu Statutem
a usneseními bankovní rady. Předseda bankovní
správy může přijímat rozhodnutí ve stanovených
otázkách pouze po jejich posouzení na zasedání
bankovní správy. Členové bankovní správy mají
možnost svůj případný nesouhlas s rozhodnutím
předsedy bankovní správy zanést do protokolu,
případně informovat o tom bankovní radu.
Banka je otevřenou organizací, to znamená,
že jejím členem se může stát za podmínek stano-
vených Dohodou kterýkoliv stát. Každý stát může
zrušit své členství v bance a účast na Dohodě,
o čemž musí uvědomit bankovní radu nejméně
6 měsíců předem. Během této doby musí upravit
vzájemné závazky s bankou.
Dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v plat-
nost dnem, kdy poslední smluvní strana odevzdá
svou ratifikační listinu depozitáři Dohody. Dohoda
bude však předběžně prováděna počínaje 1. led-
nem 1971, pokud k tomuto datu nevstoupí v plat-
nost. Poněvadž čs. právní řád nepřipouští před-
běžné provádění dohod tohoto druhu, bude nutno
zajistit, aby Dohoda byla z čs. strany ratifikována
do uvedeného data.
Dohoda může být změněna pouze se souhla-
sem všech členských států banky. Pozbude plat-
nosti, jestliže nejméně 2/3 členských států prohlásí,
že se zříkají své účasti v bance a vypoví Dohodu.
K Dohodě je připojen Statut banky, který po-
drobně vymezuje postup při úvěrových operacích
banky včetně průběžné kontroly při využívání
3
úvěrů, dále obsahuje ustanovení o úrocích, vyme-
zuje pravomoc bankovní rady a předsedy bankovní
správy, obsahuje ustanovení o revizní činnosti
banky, výkaznictví, rozdělování zisku a další
otázky. Změny ve Statutu banky mohou být pro-
váděny se souhlasem vlád členských států banky
na základě doporučení bankovní rady.
Návrh Dohody o zřízení Mezinárodní inves-
tiční banky a Statutu banky byl schválen delega-
cemi členských států, vedených předsedy vlád, na
XXIV. zasedání RVHP ve Varšavě dne 14. května
1970.
Dohodu o zřízení Mezinárodní investiční ban-
ky nutno považovat za pozitivní krok na cestě
k prohlubování a zdokonalování ekonomické spo-
lupráce členských států Rady vzájemné hospodář-
ské pomoci. Její význam je třeba spatřovat také
v tom, že podporuje a organizuje úsilí k soustře-
ďování finančních prostředků členských států a
tím k vytváření zdrojů pro financování výstavby
především takových objektů, z nichž bude mít
prospěch celé společenství států Rady vzájemné
hospodářské pomoci. Poněvadž přitom půjde o ob-
jekty zabezpečující nejvyšší efektivnost, znamená
to, že bude docházet k finančním i hmotným
úsporám jak při vynakládání zdrojů na výstavbu,
tak i při provozu vybudovaných podniků. Rovněž
tento faktor bude přínosem pro všechny státy.
V Praze dne 30. července 1970
v z. Hamouz v. r.
předseda vlády ČSSR
4
Dohoda
o zřízení Mezinárodní investiční banky
Vlády Bulharské lidové republiky, Maďarské
lidové republiky, Německé demokratické repub-
liky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové re-
publiky, Svazu sovětských socialistických republik
a Československé socialistické republiky, vedeny
zájmy rozvoje národního hospodářství smluvních
stran, se dohodly takto:
Článek I
Zřídit Mezinárodní investiční banku (dále jen
"banka").
Zakládajícími členy banky jsou smluvní
strany.
Za cleny banky mohou být přijaty i další
státy. Způsob přijetí dalších států za členy banky
je upraven článkem XXIII této Dohody.
Banka provádí svoji činnost na základě plné
rovnoprávnosti a respektování suverenity všech
členských států banky.
Banka má sídlo v Moskvě.
Banka se zřizuje a bude provádět svoji čin-
nost v souladu s dále uvedenými ustanoveními.
Článek II
Základní úlohou banky je poskytovat dlouho-
dobé a střednědobé úvěry především k realizaci
opatření spojených s mezinárodní socialistickou
dělbou práce, specializací a kooperací výroby,
s náklady na rozšíření surovinové a palivové zá-
kladny ve společném zájmu, s výstavbou objektů
v ostatních odvětvích národního hospodářství,
představujících společný zájem pro rozvoj eko-
nomiky členských států banky, a rovněž k vý-
stavbě objektů sloužících rozvoji národního hos-
podářství států a k dalším úkolům stanoveným
bankovní radou a odpovídajícím úloze banky.
Ve své činnosti musí banka vycházet z nut-
nosti zajišťovat efektivní využívání zdrojů, zaru-
čit platební schopnost, pokud jde o její závazky,
a přísně odpovídat za návratnost úvěrů poskyto-
vaných bankou.
Objekty úvěrované bankou musejí odpovídat
nejvyšší vědeckotechnické úrovni a musejí zajiš
ťovat produkci výrobků nejvyšší kvality - při
nejnižších nákladech a cenách, odpovídajících svě-
tovému trhu.
Banka poskytuje úvěry na realizaci opatření
a výstavbu objektů představujících zájem něko-
lika členských států při existenci dlouhodobých
dohod nebo jiných úmluv o realizaci opatření,
o výstavbě objektů a o odbytu jimi produkovaných
výrobků ve společném zájmu členských států, při
čemž přihlíží i k doporučením o koordinaci náro-
dohospodářských plánů členských států banky.
Činnost banky musí být organicky spojena se
systémem opatření směřujících k dalšímu rozvoji
socialistické hospodářské spolupráce, ke sbližo-
vání a postupnému vyrovnávání úrovně ekonomic-
kého rozvoje členských států při dodržování zá-
sady vysoké efektivnosti při využívání úvěrů
banky. Po dohodě s Radou vzájemné hospodářské
pomoci se banka zúčastňuje jednání, při kterých
příslušné orgány RVHP posuzují opatření, která
se týkají koordinace národohospodářských plánů
členských států v oblasti investic představujících
společný zájem.
Článek III
1. Základní kapitál banky se stanoví částkou
1 miliardy převoditelných rublů. Vytváří se v ko-
lektivní měně (v převoditelných rublech) a ve
volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
Zlatý obsah převoditelného rublu činí
0,987412 g ryzího zlata.
2. Podíly (kvóty) smluvních stran na základ-
ním kapitálu se určují podle objemu vývozu v je-
jich vzájemné výměně zboží a činí pro:
|
Bulharskou lidovou |
85,1 mil, přev. Rb |
|
Maďarskou lidovou republiku. |
83,7 mil. přev. Rb |
|
Německou demokratickou |
176,1 mil. přev. Rb |
|
Mongolskou lidovou republiku |
4,5 mil. přev. Rb |
|
Polskou lidovou republiku. |
121,4 mil. přev. Rb |
|
Svaz sovětských socialistických |
399,3 mil. přev. Rb |
|
Československou socialistickou |
129,9 mil. přev. Rb |
|
Na částku podílů (kvót) členských států vy- |
|
5
3. Základní kapitál se vytváří v rozsahu 70 %
v převoditelných rublech a v rozsahu 30 % ve
volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
4. První splátku na základní kapitál provedou
smluvní strany při zřízení banky ve výši 175 mi-
liónů převoditelných rublů. Druhá splátka ve výši
175 miliónů převoditelných rublů bude provedena
v průběhu druhého roku činnosti banky.
Zbývající část kapitálu se uhradí s přihléd-
nutím k rozvoji operací banky a k potřebám
prostředků způsobem a ve lhůtách, které stanoví
bankovní rada.
5. Základní kapitál může být zvýšen se sou-
hlasem vlád členských států banky na doporu-
čení bankovní rady. Způsob a lhůty odpovídají-
cích splátek určí bankovní rada.
6. Základní kapitál se zvyšuje též při přijetí
nového člena banky o částku jeho podílu (kvóty)
na tomto kapitálu. Částka, způsob a lhůty splá-
cení podílu stanoví bankovní rada v dohodě s pří-
slušným státem.
Článek IV
Banka vytváří rezervní kapitál.
Banka může vytvářet vlastní zvláštní fondy.
Účel, výši, lhůty, podmínky vytváření a vy-
užívání rezervního kapitálu a vlastních zvláštních
fondů stanoví bankovní rada.
Článek V
V bance se mohou vytvářet zvláštní fondy ze
zdrojů zainteresovaných států.
Článek VI
Banka může získávat prostředky v kolektivní
měně (převoditelných rublech), národních mě-
nách zainteresovaných států a ve volně směnitel-
ných měnách formou finančních a bankovních
úvěrů a půjček, přijímáním střednědobých a dlou-
hodobých vkladů, jakož i v jiných formách.
Bankovní rada se může usnášet o emisi
zúročitelných obligačních půjček umísťovaných
na mezinárodních devizových trzích.
Podmínky emise obligačních půjček stanoví
bankovní rada.
Článek VII
1. Banka poskytuje dlouhodobé a střednědobé
úvěry k účelům předvídaným v článku 2 této
Dohody.
2. Úvěry se poskytují.
a) bankám, hospodářským organizacím a podni-
kům členských států banky, oficiálně zmoc-
něným členskými státy k přijetí úvěrů;
b) mezinárodním organizacím a podnikům člen-
ských států banky, které se zabývají hospo-
dářskou činností;
c) bankám a hospodářským organizacím jiných
států způsobem stanoveným bankovní radou.
3. Banka může vydávat záruky způsobem sta-
noveným bankovní radou.
Článek VIII
Způsob plánování úvěrů, maximální lhůty,
podmínky poskytování, využívání a splácení úvě-
rů, vydávání záruk a rovněž uplatňování sankcí
při porušení úvěrových a záručních podmínek se
řídí Statutem a usneseními bankovní rady.
Článek IX
Banka může umísťovat u jiných bank dočasně
volné prostředky, prodávat a nakupovat devizy,
zlato a cenné papíry, jakož i provádět jiné ban-
kovní operace odpovídající cílům banky.
Článek X
Banka provádí svou činnost, zabezpečujíc při-
tom svou rentabilitu.
Článek XI
Banka má právo uskutečňovat spolupráci s or-
gány Rady vzájemné hospodářské pomoci, Mezi-
národní bankou hospodářské spolupráce a s ostat-
ními hospodářskými organizacemi členských států.
Banka může vstupovat na základě rovnopráv-
nosti ve styk a navazovat obchodní kontakty
s mezinárodními finančně úvěrovými a ostatními
mezinárodními institucemi, jakož i s jinými ban-
kami.
Charakter a formy těchto vztahů stanoví ban-
kovní rada.
Článek XII
Účast států v bance a činnost banky nemohou
být jakoukoli překážkou k provádění a rozvoji
bezprostředních finančních a jiných obchodních
kontaktů členských států banky navzájem, s ji-
nými státy a s mezinárodními finančně bankov-
ními organizacemi.
6
Úvěrové operace banky nenahrazují v praxi
používané zásady a způsob poskytování úvěrů na
základě dvoustranných mezivládních dohod o hos-
podářské spolupráci a vzájemné pomoci.
Článek XIII
1. Banka je právnickou osobou.
Banka má právní způsobilost potřebnou k vy-
konávání svých funkcí a k dosažení svých cílů
v souladu s ustanoveními této Dohody a Statutu
banky.
2. Banka, jakož i představitelé států v radě
a funkcionáři banky požívají na území každého
členského státu privilegií a imunit potřebných
k plnění funkcí a k dosažení cílů předvídaných
touto Dohodou a Statutem banky. Zmíněná privi-
legia a imunity jsou vymezeny články XV, XVI
a XVII této Dohody.
3. Banka může zřizovat na území státu, kde
má své sídlo, jakož i na území jiných států po-
bočky a zastupitelství.
Právní vztahy mezi bankou a státem, kde má
banka své sídlo nebo kde mají sídlo její pobočky
a zastupitelství, se stanoví příslušnými dohodami.
4. Banka odpovídá za své závazky do výše
svého majetku.
Banka nenese odpovědnost za závazky člen-
ských států, rovněž tak i členské státy neodpo-
vídají za závazky banky.
Článek XIV
Činnost banky je upravena touto Dohodou,
Statutem banky, připojeným k této Dohodě, jakož
i
pravidly vydávanými bankou v rámci její působ-
nosti.
V zájmu dalšího rozvoje a zdokonalování čin-
nosti banky a prohlubování socialistické hospo-
dářské spolupráce mohou být ve Statutu banky
prováděny změny se souhlasem vlád členských
států banky - na doporučení bankovní rady.
Článek XV
1. Majetek banky, její aktiva a doklady, bez
ohledu na to, kde jsou, jakož
i operace banky po-
žívají imunity vůči správnímu a soudnímu zásahu
v jakékoliv formě, pokud se banka v jednotlivých
případech Imunity nevzdá. Místnosti banky, jakož
i jejích poboček a zastupitelství na území které-
hokoliv členského státu banky jsou nedotknu-
telné.
2. Banka na území členských států banky:
a) je osvobozena od všech přímých daní a dá-
vek jak celostátních, tak i místních. Toto usta-
novení se nevztahuje na platby za poskyto-
vané komunální a jiné služby;
b) je při dovozu a vývozu předmětů určených
k služebnímu používání osvobozena od celních
poplatků a omezení;
c) požívá stejných výhod, pokud jde o přednost,
tarify a poplatky v poštovním, telegrafním a
telefonním styku, jakých na území těchto stá-
tů požívají diplomatické zastupitelské úřady.
Článek XVI
1. Zástupcům států v bankovní radě se při
plnění jejich úředních povinností poskytují na
území každého členského státu banky tyto výsady
a imunity:
a) imunita vůči zatčení nebo zadržení, jakož
i vůči pravomoci soudních orgánů za všechny
činy, kterých se mohou dopustit jako zá-
stupci;
b) nedotknutelnost všech písemností a doku-
mentů;
c) stejné celní výhody, pokud jde o osobní za-
vazadla, jaké se poskytuji pracovníkům diplo-
matických zastupitelských úřadů odpovídající
hodnosti v daném státě;
d) osvobození od osobních úkonů a od přímých
daní a dávek z peněžních částek vyplácených
zástupcům státem, který je jmenoval.
2. Výsady a imunity stanovené v tomto člán-
ku se poskytují osobám v něm uvedeným výlučně
v zájmu výkonu funkce. Každý členský stát ban-
ky má právo a je povinen se vzdát imunity svého
zástupce ve všech případech, v nichž má za to,
že imunita je překážkou výkonu soudnictví a že
vzdání se imunity nebude na újmu účelům, pro
které byla imunita poskytnuta.
3. Ustanovení bodu 1 tohoto článku neplatí
o poměru mezi zástupcem a orgány státu, jehož
je zástupce občanem.
Článek XVII
1. Bankovní rada určuje na základě návrhů
předsedy bankovní správy kategorie funkcionářů
banky, na které se vztahují ustanovení tohoto
článku. Jména těchto funkcionářů pravidelně sdě-
luje předseda bankovní správy banky příslušným
orgánům členských států banky.
7
2. Funkcionáři banky při výkonu svých slu-
žebních povinností na území každého členského
státu banky:
a) nepodléhají soudní a správní pravomoci za
žádné činy, kterých se mohou dopustit jako
funkcionáři;
b) jsou osvobozeni od osobních úkonů a přímých
daní a dávek z platu vypláceného jim bankou.
Toto ustanovení se nevztahuje na funkcionáře
banky, kteří jsou občany státu, na jehož území
má banka, její pobočky a zastupitelství své
sídlo;
c) požívají stejných celních výhod, pokud jde
o osobní zavazadla, jaké se poskytují v tom
kterém státě pracovníkům diplomatických za-
stupitelských úřadů odpovídající hodnosti.
3. Výsady a imunity stanovené v tomto článku
se poskytují funkcionářům banky výlučně ve slu-
žebním zájmu.
Předseda bankovní správy má právo a je po-
vinen vzdát se imunity funkcionářů banky ve
všech případech, kdy podle jeho mínění brání
imunita výkonu soudnictví a kdy vzdání se imu-
nity nebude na újmu účelům, pro které byla po-
skytnuta. Pokud jde o předsedu a členy bankovní
správy, přísluší právo vzdát se imunity bankovní
radě.
Článek XVIII
Funkcionáři banky vystupují při plnění svých
služebních povinností jako mezinárodní činitelé.
Jsou podřízeni výhradně bance a jsou nezávislí
na jakýchkoliv orgánech a úředních osobách svých
států. Každý členský stát banky musí respektovat
mezinárodní povahu těchto povinností.
Článek XIX
Nejvyšším řídícím orgánem banky, který cel-
kově řídí činnost banky, je bankovní rada.
Bankovní rada se skládá z představitelů všech
členských států banky, které jmenují vlády těchto
států.
Každý členský stát banky má v radě jeden
hlas, nezávisle na výši svého podílu na kapitálu
banky.
O zásadních otázkách činnosti banky uvede-
ných ve Statutu banky rozhoduje rada jedno-
myslně a o ostatních otázkách kvalifikovanou
většinou ne menší než 3/4 hlasů. Přitom je ban-
kovní rada oprávněna se usnášet, pokud jsou na
zasedání rady přítomni představitelé alespoň tří
čtvrtin počtu členských států banky.
Článek XX
Výkonným orgánem banky je bankovní správa
Správa je odpovědna bankovní radě.
Správa se skládá z předsedy správy a jeho
tří náměstků, které jmenuje bankovní rada z ob-
čanů členských států banky na dobu pěti let.
Základní funkcí správy je řízení činnosti ban-
ky v souladu s touto Dohodou a Statutem banky,
jakož i s usneseními bankovní rady.
Předseda správy bezprostředně řídí opera-
tivní činnost banky a správy na základě principu
jediného vedoucího v mezích své působnosti a
pravomocí, které stanoví Statut a usnesení ban-
kovní rady.
Článek XXI
K účelům revize činnosti banky se zřizuje re-
vizní komise jmenovaná bankovní radou.
Článek XXII
Nároky vůči bance mohou být uplatněny bě-
hem dvou let ode dne vzniku žalobního nároku
Článek XXIII
Kterýkoliv stát, který si přeje připojit se
k této Dohodě a stát se členem banky, předloží
bankovní radě oficiální prohlášení, že sdílí cíle a
zásady činnosti banky a že přijímá závazky vy-
plývající z této Dohody a Statutu banky.
Přijetí za členy banky se provádí na základě
rozhodnutí bankovní rady.
Řádným způsobem ověřená kopie rozhodnutí
bankovní rady o přijetí nového státu za člena
banky se zašle tomuto státu a depozitáři této Do-
hody. Dnem, kdy depozitář obdržel tento dokument
spolu s dokumentem (prohlášením] o přístupu,
pokládá se stát za přistoupivší k Dohodě a přijatý
za člena banky, o čemž depozitář uvědomí členské
státy banky a banku.
Článek XXIV
Každý stát se může zříci členství v bance a
účasti na této Dohodě, o čemž uvědomí bankovní
radu nejméně 6 měsíců předem. Během této doby
musejí být upraveny vztahy mezi bankou a pří-
slušným státem, týkající se jejich vzájemných zá-
vazků.
O tom, že stát zrušil své členství v bance,
vyrozumí rada oficiálně depozitáře této Dohody.
8
Článek XXV
Tato Dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v plat-
nost dnem, kdy poslední ze smluvních stran ode-
vzdá svou ratifikační listinu depozitáři této Do-
hody.
Dohoda však bude předběžně prováděna počí-
naje dnem 1. ledna 1971, pokud nevstoupí v plat-
nost k tomuto datu podle prvního odstavce tohoto
článku.
Článek XXVI
Tato Dohoda může být změněna pouze se sou-
hlasem všech členských států banky.
Dohoda pozbude platnosti, jestliže nejméně
2/3 členských států prohlásí, že se zříkají své účasti
v bance podle článku XXIV této Dohody a že vy-
povídají Dohodu.
V takovém případě bude činnost banky zasta-
vena ve lhůtách a způsobem, které stanoví ban-
kovní rada.
Článek XXVII
Tato Dohoda bude uložena v sekretariátu Rady
vzájemné hospodářské pomoci, který bude plnit
funkce depozitáře Dohody.
Sepsáno v Moskvě dne 10. července 1970
v jednom vyhotovení v ruském jazyce.
Ověřené opisy této Dohody rozešle depozitář
všem smluvním stranám.
Na základě zmocnění vlády
Bulharské lidově republiky D. Baždarov
Maďarské lidové republiky K. Garamvoeldi
Německé demokratické republiky S. Böhm
Mongolské lidové republiky C. Molom
Polské lidové republiky I. Trendota
Svazu sovětských socialistických republik V. Garbuzov
Československé socialistické republiky R. Rohlíček
9
Statut
Mezinárodní investiční banky
Mezinárodní investiční banka je zřízena na
základě Dohody mezi vládami Bulharské lidové
republiky, Maďarské lidové republiky, Německé
demokratické republiky, Mongolské lidové repub-
liky. Polské lidově republiky, Svazu sovětských so-
cialistických republik a Československé socialis-
tické republiky.
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Mezinárodní investiční banka, dále jen "ban-
ka", organizuje a provádí dlouhodobé a středně-
dobé úvěrově, jakož i jiné bankovní operace v sou-
ladu s Dohodou o zřízení Mezinárodní investiční
banky (dále jen "Dohoda") a jejím Statutem.
Článek 2
Banka je právnickou osobou s názvem "Mezi-
národní investiční banka".
Cíle a úkoly banky, její právní způsobilost
včetně oprávnění a vymezení její odpovědnosti,
ustanovení týkající se právní úpravy činnosti ban-
ky, jakož i výsad a imunit, jichž požívá banka,
představitelé členských států v radě a funkcio-
náři banky, se stanoví Dohodou a Statutem banky.
Banka je oprávněna:
a) uzavírat mezinárodní a jiné dohody, jakož
i provádět jakékoliv operace v mezích své
pravomoci;
b) získávat, pronajímat a zcizovat majetek;
c) vystupovat u soudu a v arbitráži;
d) zřizovat na území státu, v němž má sídlo,
jakož i na území jiných států pobočky a za-
stupitelství;
e) vydávat směrnice a předpisy o otázkách patří-
cích do její působnosti;
f) vykonávat další činnost směřující k plnění
úkolů uložených bance.
Článek 3
Banka odpovídá za své závazky do výše svého
majetku.
Banka neodpovídá za závazky členských států,
stejně jako členské státy neodpovídají za závazky
banky.
Článek 4
Banka má razítko s nápisem "Mezinárodní
investiční banka". Pobočky a zastupitelství, jakož
i obsluhující složky banky mají razítko s týmž
nápisem a s doplňkem názvu pobočky, zastupi-
telství nebo příslušné složky.
Článek 5
Banka ručí za zachování tajemství o operacích,
dokladech, účtech a vkladech svých zákazníků a
korespondentů.
Funkcionáři a jiní pracovníci banky jsou po-
vinni zachovávat tajemství o operacích, dokladech,
účtech a vkladech banky, jakož i jejich zákazníků
a korespondentů.
Členství
Článek 6
Zakládajícími členy banky jsou státy, které
podepsaly a ratifikovaly Dohodu.
Za členy banky mohou být přijaty i další
státy.
Kterýkoliv stát, který si přeje stát se členem
banky, předloží bankovní radě oficiální prohlášení,
že sdílí cíle a zásady činnosti banky a že přijímá
závazky vyplývající z Dohody a Statutu banky.
Přijetí za člena banky se provádí podle roz-
hodnutí bankovní rady.
Každý stát se může vzdát členství v bance,
o čemž uvědomí bankovní radu nejméně 6 měsíců
předem. Během této doby musejí být upraveny
vztahy mezi bankou a příslušným státem týkající
se jejich vzájemných závazků.
Článek 7
V případě, že instituce nebo organizace člen-
ských států porušují ustanovení Dohody nebo Sta-
tutu banky, zejména neplní-li své závazky vůči
bance, informuje o tom bankovní rada příslušné
orgány členských států a v nezbytných případech
vlády těchto států.