Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970
I. v. o.
59
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1970
o Státní bance československé
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Základní ustanovení
§ 1
Státní banka československá*) (dále jen "ban-
ka") je ústřední bankou Československé socialis-
tické republiky.
§ 2
(1) Označení banky je "Státní banka českoslo-
venská" nebo "Statná banka československá".
(2) Sídlem banky je Praha.
(3) Banka může svým jménem nabývat práv a
zavazovat se.
§ 3
B a n k a
a) má výhradní právo vydávat bankovky; spolu
s federálním ministerstvem financí navrhuje
vládě Československé socialistické republiky
úpravu měny a zásady oběhu zákonných peněz
a dohlíží na ochranu měny,
b) na podkladě stanoveném zákonem určuje po-
měr československé koruny k cizím měnám a
stanoví ceny zlata v bankovních operacích
s cizinou,
*) Státní banka Československá byla zřízena zákonem č. 31/1950 Sb.
2
c) přijímá vklady na účty,
d) poskytuje úvěry,
e) organizuje a provádí platební styk, jakož i zú-
čtování pro organizace,
f) podílí se v rozsahu a způsobem stanoveným
zvláštními předpisy na regulaci a kontrole
mzdového vývoje,
g) provádí financování investiční výstavby usku-
tečňované socialistickými organizacemi a
v souvislosti s tím provádí její kontrolu,
h) provádí pokladní plnění státního rozpočtu fe-
derace a státních rozpočtů republik,
ch) spravuje devizově měnové rezervy Českoslo-
venské socialistické republiky ve zlatě a
v ostatních devizových prostředcích,
i) nakupuje, směňuje a prodává zlato a ostatní
devizové prostředky,
j) zastupuje Československou socialistickou re-
publiku na základě zmocnění vlády Českoslo-
venské socialistické republiky v mezinárod-
ních bankovních institucích,
k) plní funkce v devizové oblasti podle předpisu
o devizovém hospodářství,
l) přijímá a poskytuje úvěry a záruky ve styku
s devizovými cizozemci,
m) stanoví zásady pro poskytování a přijímání
zahraničních bankovních úvěrů,
n) organizuje a provádí platební styk a další
bankovně obchodní činnost ve styku se zahra-
ničím,
o) provádí další činnost podle pokynů vlády Čes-
koslovenské socialistické republiky.
§ 4
(1) K zajištění úkolů a cílů státních plánů roz-
voje národního hospodářství banka ve spolupráci
s příslušnými orgány vypracovává a předkládá
vládě Československé socialistické republiky ke
schválení návrh zásad vnitřní a zahraniční ban-
kovní měnové politiky a návrh měnového
(úvěro-
vého, pokladního a devizového) plánu, podle nichž
banka vykonává činnosti uvedené v § 3; svou čin-
ností se podílí na uskutečňování úkolů a cílů stát-
ních plánů rozvoje národního hospodářství a pro-
sazuje opatření k upevňování měny.
(2) Zásady vintřní a zahraniční bankovní mě-
nové politiky, schválené vládou Československé
socialistické republiky, jsou závazné pro všechny
peněžní ústavy a ostatní organizace; měnový plán
je pro peněžní ústavy a organizace závazný v roz-
sahu na ně provedeného rozpisu.
§ 5
Plněním některých úkolů vyhrazených bance
může banka pověřit jiné peněžní ústavy nebo jiné
3
organizace nebo orgány; pokud nestanoví jinak,
platí pro pověřené peněžní ústavy, jiné organizace
a orgány obdobně předpisy platné pro banku.
§ 6
(1) Banka je oprávněna kontrolovat, a to ze-
jména při účasti na plánovacích pracích a při po-
skytování úvěrů a devizových prostředků, jak so-
cialistické organizace používají celospolečenských
prostředků.
(2) Organizace jsou povinny předkládat bance
potřebné doklady, poskytovat jí požadované infor-
mace, umožnit prověrky na místě a i jinak jí umož-
ňovat plnění jejích funkcí.
(3) Zjistí-li banka nedostatky v hospodaření
socialistických organizací, je oprávněna požadovat
na nich i na jejich nadřízených orgánech odstra-
nění těchto nedostatků a popřípadě použít proti
organizacím opatření, stanovených ve zvláštních
předpisech.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují na
družstevní a společenské organizace jen v přípa-
dech, kdy jim banka poskytuje úvěrové nebo devi-
zové prostředky, a v případech, kdy banka vůči
nim uplatňuje kontrolní funkce podle zvláštních
předpisů.
Řízení a organizace banky
§ 7
(1) Banku řídí předseda banky; zastupuje ho
v plném rozsahu místopředseda banky a na jednot-
livých úsecích činnosti banky předsedou banky po-
věření generální ředitelé banky. Je-li předsedou
banky občan České socialistické republiky, je mís-
topředsedou banky občan Slovenské socialistické
republiky anebo naopak.
(2) Předsedu banky jmenuje a odvolává presi-
dent Československé socialistické republiky na
návrh vlády Československé socialistické repub-
liky. Místopředsedu banky a generální ředitele
banky jmenuje a odvolává vláda Československé
socialistické republiky na návrh předsedy banky.
(3) Předseda banky má postavení vedoucího
federálního ústředního orgánu.
(4) předseda banky v dohodě s ministrem fi-
nancí Československé socialistické republiky na-
vrhuje vládě Československé socialistické republiky
zásadní finanční a měnová opatření; mají-li tato
opatření dopad na státní rozpočet republiky, po-
stupuje v dohodě s ministrem financí republiky.
(5) Předseda banky vydává na základě tohoto
zákona obecně závazné právní předpisy o
a) poskytování úvěrů,
4
b) úrokových sazbách z úvěrů a z prostředků
organizací na účtech u peněžních ústavů, jakož
i o poplatcích, náhradách a paušálech náhrad
při provádění bankovních operací a služeb,
c) používání dalších bankovních nástrojů v ob-
lasti vnitřních a zahraničních měnových vztahů,
d) provádění finacování a o bankovní kontrole
investiční výstavby, uskutečňované socialistic-
kými organizacemi,
e) platebním styku v tuzemsku i se zahraničím,
jakož i o zúčtování s organizacemi,
f) pokladních operacích v socialistických orga-
nizacích a o směnárenské činnosti.
§ 8
Banka vykonává svou činnost ústředím v Praze,
hlavním ústavem pro Českou socialistickou repub-
liku v Praze, hlavním ústavem pro Slovenskou so-
cialistickou republiku v Bratislavě (dále jen
"hlavní ústavy"), pobočkami, popř. jinými organi-
začními jednotkami.
§ 9
(1) Ústředí vykonává celostátní koncepční, ří-
dící a kontrolní činnost banky.
(2) K zabezpečení úkolů a cílů státních plánů
rozvoje národního hospodářství ústředí zpracovává
ve spolupráci s hlavními ústavy návrh zásad vnitřní
a zahraniční bankovní měnové politiky, návrh mě-
nového plánu a tvorby měnových rezerv, jakož
i zásady, pravidla a nástroje pro plnění úkolů a
činností banky.
(3) Ústředí dále
a) zajišťuje výkon Činností banky vůči organiza-
cím, řízeným orgány federace,
b) zajišťuje výkon činnosti banky ve vztahu k za-
hraničí,
c) zajišťuje jednotné plnění úkolů a činností ban-
ky ve všech jejích organizačních jednotkách
a kontrolu jejich činnosti,
d) vykonává další Činnosti podle statutu banky
a pokynů předsedy banky.
(4) Výkon činností banky, uvedených v od-
stavci 3 písm. a) a c), zajišťuje ústředí zásadně
prostřednictvím hlavních ústavů.
§ 10
(1) Hlavní ústavy řídí generální ředitelé ve
funkci místopředsedů (dále jen "generální ředitelé
hlavních ústavů").
(2) Generální ředitele hlavních ústavů jmenuje
a odvolává na návrh předsedy banky vláda Česko-
slovenské socialistické republiky po projednání
v příslušné vládě republiky.
5
(3) Generální ředitel hlavního ústavu odpovídá
za výkon své funkce předsedovi banky; odpovídá
též za to, že hlavní ústav při plnění úkolů, uvede-
ných v odstavci 4 písm. a) až d), postupuje v sou-
ladu s rozhodnutími vydanými vládou republiky
v její působnosti.
(4) Hlavní ústavy
a) se účastní na sestavování a rozpracovávání
měnového plánu na republiky a zajišťují úkoly
banky, vyplývající ze státních plánů rozvoje
národního hospodářství;
b) sestavují a projednávají s příslušnými orgány
republik návrhy zásad úvěrové politiky, návrhy
pokladního a úvěrového plánu za republiky
a koordinují s nimi vzájemný postup;
c) zajišťují úkoly banky, vyplývající z působnosti
vlády republiky;
d) zajišťují úkoly, vyplývající pro banku z měno-
vého plánu; k tomu účelu disponují prostředky
a zdroji určenými rozpisem měnového plánu
na republiky; při disponování prostředky a
zdroji, určenými pro organizace, řízené orgány
republik, jsou vázány celostátními, obecně zá-
vaznými předpisy předsedy banky;
e) řídí organizační jednotky banky na území re-
publiky a kontrolují jejich činnost.
(5) Hlavní ústavy vykonávají další činnosti
podle statutu banky a pokynů předsedy banky.
§ 11
Za banku podepisují společně předseda banky
a místopředseda banky nebo jeden z nich a gene-
rální ředitel. Rozsah oprávnění dalších pracovníků
podepisovat za banku stanoví organizační předpisy
banky.
Hospodaření banky
§ 12
Banka má statutární fond, všeobecný rezervní
fond, popřípadě další fondy stanovené vládou Čes-
koslovenské socialistické republiky.
§ 13
Statutární fond činí pět miliard Kčs a slouží
k zabezpečení závazků banky. Vláda Českosloven-
ské socialistické republiky může podle potřeby sta-
tutární fond zvýšit a určit, z jakých prostředků se
zvýšená část statutárního fondu doplní.
§ 14
Do všeobecného rezervního fondu plynou pří-
děly ze zisku tak dlouho, až dosáhne výše statu-
tárního fondu.
6
§ 15
Banka hospodaří podle zásad stanovených vlá-
dou československé socialistické republiky. Banka
je povinna odvádět do státního rozpočtu federace
část zisku podle zásad, schválených vládou česko-
slovenské socialistické republiky. Roční účetní zá-
věrku společně s výroční zprávou schvaluje vláda
Československé socialistické republiky.
§ 16
Ztráta banky se hradí ze všeobecného rezerv-
ního fondu; pokud tento fond k úhradě ztráty ne-
stačí, hradí ji Československá socialistická repub-
lika.
Všeobecná ustanovení
§ 17
Banka neručí za závazky Československé socia-
listické republiky ani České socialistické republiky
ani Slovenské socialistické republiky, pokud vý-
slovně takovou záruku nepřevezme. Československá
socialistická republika, Česká socialistická repub-
lika a Slovenská socialistická republika ručí za
závazky banky, jen je-li tak výslovně stanoveno.
§ 18
Pro výpočet úroků z částek skládaných nebo
docházejících ve prospěch účtů organizací a ze zů-
statků na těchto účtech, jakož i z poskytnutých
úvěrů, je rozhodné zúčtování příslušné částky
v bance.
§ 19
Na pracovníky banky se nevztahují ustanovení
§ 23 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví.
§ 20
Činnost, organizaci a hospodaření banky upra-
vuje podrobněji statut, který schvaluje vláda Čes-
koslovenské socialistické republiky.
Závěrečná ustanovení
§ 21
Práva a závazky ústavů, uvedených v § 2 zá-
kona č. 31/1950 Sb., které nebyly podle vyhlášky
ministerstva financí č. 383/1950 Ú.
l. I (č. 380/1950
Ú. v. I] na banku do účinnosti zákona č. 117/1965
Sb. převedeny, nebudou na ni převáděny. Právní
poměry ústavů, uvedených v § 2 zákona č. 31/1950
Sb., upraví federální ministerstvo financí.
7
§ 22
Zrušuje se
a) zákon č. 117/1965 Sb., o Státní bance česko-
slovenské,
b) § 363 až 365 hospodářského zákoníku č. 109/
1964 Sb.,
c) § 7 zákona č. 170/1968 Sb., o některých opa-
třeních souvisejících s federativním uspořádá-
ním státu.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1971.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Státní banka československá (dále jen "ban-
ka") plní v národním hospodářství úkoly ústřední
emisní banky, provozní a investiční banky, jakož
i specializovaných bank (pro průmysl, zeměděl-
ství, obchod, dopravu a místní hospodářství).
Úlohy banky, její organizace a právní posta-
vení jsou upraveny v souladu s usnesením ÚV
KSČ z ledna 1970, které stanovilo, že banka má
být uspořádána jako jednotná emisní, úvěrová a
zúčtovací organizace v zájmu jednotné českoslo-
venské ekonomiky. To vyžaduje uspořádat banku
jako jednotně řízenou federální instituci.
Přitom však je zároveň třeba, aby se při re-
spektování jednoty banky promítly do jejího vnitř-
ního organizačního uspořádání i federativní prin-
cipy. Návrh proto vychází z federativního uspořá-
dání státu a ze zhodnocení dosavadních zkušeností
z tohoto uspořádání, které vyústí v připravovanou
novelizaci ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs.
federaci, zejména též čl. 14 tohoto zákona. Návrh
proto upravuje vnitřní organizaci banky tak, aby
odpovídala symetrickému uspořádání řízení a sprá-
vy státu a aby banka mohla zajišťovat své činnosti
a vztahy jak k orgánům federace, tak k orgánům
republik.
V návaznosti na federativní uspořádání státu
se zajišťuje podíl zástupců ČSR a SSR na dvou klí-
čových vedoucích funkcích v bance tím, že funkce
předsedy banky a místopředsedy banky budou ob-
sazovány paritně; analogicky bude postupováno
při jmenování generálních ředitelů, pověřených
předsedou banky jeho zastupováním na jednotli-
vých úsecích činnosti banky. Vedle ústředí banky
bude zřízen hlavní ústav pro území České socialis-
tické republiky a hlavní ústav pro území Sloven-
ské socialistické republiky. V zákoně se rámcově
stanoví úloha a postavení ústředí banky a jejích
dvou hlavních ústavů s tím, že podrobněji bude
jejich činnost vymezena ve statutu banky.
Základní úkoly a činnosti banky zůstávají
v podstatě stejné, jak byly stanoveny zákonem
č. 117/1965 Sb., o Státní bance československé.
Dochází jen k dílčímu upřesnění ve výčtu čin-
ností banky v souladu s dnešní náplní její činnosti
(např. na úseku regulace mezd a devizového hos-
podářství).
V návaznosti na upevňování centrálního ří-
zení státu a posilování úlohy a autority státních
plánů rozvoje národního hospodářství se v zákoně
upřesňují úlohy banky v plánovitém řízení národ-
ního hospodářství, zejména na úseku zajišťování
a realizace měnové politiky, a to v souladu s úko-
ly a cíli státních plánů rozvoje národního hospo-
dářství. Do zákona se nové zakotvila povinnost
banky sestavovat měnový (úvěrový, pokladní a
devizový) plán.
Zvláštní část
K § l
Aby byly odstraněny jakékoliv pochybnosti
o skutečnosti, že nejde o zřízení nové banky, uvá-
dí se v zákoně pod čarou, že byla zřízena záko-
nem č. 31/1950 Sb.
K § 3
V tomto ustanovení jsou uvedeny všechny
druhy hlavních činností, jejichž výkon přísluší
bance jako ústřední bance Československé so-
cialistické republiky.
8
V ustanovení pod písm. a) se přesněji než
v dosavadním zákoně stanoví oprávnění a úkoly
banky při emisi peněz, řízení peněžního oběhu
a při ochraně měny. Toto ustanovení je v souladu
s odpovídajícím oprávněním federálního minister-
stva financí, obsaženým v návrhu zákona o pů-
sobnosti federálních ústředních orgánů.
Oprava textu ustanovení pod písm. b) oproti
znění obdobného ustanovení v dosavadním zákoně
je jen zpřesněním, aby text návrhu zákona plně
odpovídal zákonu č. 41/1953 Sb., o peněžní refor-
mě, ve znění zák. opatření č. 25/1961 Sb.
Oprávnění banky přijímat vklady na účty, jež
banka vykonává již od svého vzniku, nebylo v do-
savadním zákoně výslovně uváděno. Do návrhu se
tato činnost zařazuje v zájmu zpřesnění, a to tím
spíše, že jde o jeden ze základních úkolů banky
[písm. c)]. Právo banky přijímat vklady na účty
se stanoví obecně. V praxi se zaměřuje banka
především na přijímání vkladů na účty od socialis-
tických organizací a nepředpokládá se změna
okruhu této její činnosti. Přesto však není možno
vyloučit výjimečné případy, ve kterých by banka
přijímala vklady ať již korunové nebo devizové od
specifického okruhu jiné klientely.
Právo banky poskytovat úvěry, uvedené pod
písm. d), se neformuluje jako výlučné oprávnění
a vychází se ze současného stavu, kdy také jiné
peněžní ústavy (např. Československá obchodní
banka, státní spořitelny) mohou poskytovat úvěry
a kdy financování investiční výstavby družstev se
provádí také z prostředků družstevních svazů (ze
zvláštních fondů). Na druhé straně se blíže ne-
specifikuje okruh klientely banky. Vychází se
přitom z předpokladu, že banka bude poskytovat
úvěry převážně socialistickým organizacím. For-
mulace zákona však připouští, aby předseda banky
rozhodl i o poskytování úvěru jiným organizacím
a orgánům. Uvedená formulace připouští i možnost
poskytnutí úvěru státním rozpočtům. Předpokládá
se, že úvěry budou moci být poskytnuty jen v rám-
ci zmocnění, daného ministru financí v rozpočto-
vém zákoně.
Jelikož organizaci platebního styku banka pro-
vádí již po léta jako jeden ze základních úkolů,
byl výčet činností v ustanovení pod písm. e)
v tomto směru doplněn. Tímto ustanovením je
kryta i účast banky na organizování a provádění
pokladních operací v hospodářství.
Od vydání zákona č. 117/1965 Sb. došlo k vý-
značným změnám na úseku kontroly mzdového
vývoje. Protože se banka v současné době podílí
na kontrole mezd jen v návaznosti na plnění svých
ostatních ekonomických funkcí a zejména v sou-
vislosti s poskytováním úvěrů, vymezují se pod
písm. f) úkoly banky na tomto úseku nově v sou-
ladu se současnou praxí a příslušnými právními
předpisy (vyhl. č. 174/1969 Sb.).
Úprava ustanovení pod písm. ch) oproti textu
obdobného ustanovení dosavadního zákona vychá-
zí důsledně z existence státního devizového mono-
polu zabezpečovaného bankou i na úseku správy
devizově měnových rezerv ČSSR ve zlatě a v ostat-
ních devizových prostředcích; banka je povinna
jako orgán státního devizového monopolu uvedené
rezervy spravovat.
Pozměněné ustanovení dosavadního zákona
o oprávnění banky k nákupu, směně a prodeji
drahých kovů a cizozemských platebních prostřed-
ků výslovně hovoří pouze o zlatu, resp. ostatních
devizových prostředcích v souladu s návrhem no-
vého zákona o devizovém hospodářství [písm. i)].
Ve srovnání s obdobnými ustanoveními dosa-
vadního zákona se upouští od toho, aby návrh
nového zákona výslovně uváděl, že banka "stanoví
zásady pro uzavírání bankovně - finančních dohod
s devizovými cizozemci", neboť toto ustanovení
výlučně devizové povahy není třeba v zákoně
o Státní bance československé výslovně upravo-
vat [písm. m)].
Dosavadní ustanovení o provádění platebního
styku se zahraničím se doplňuje o oprávnění ban-
ky i k jeho organizaci z téhož důvodu jako usta-
novení pod písm. e) ohledně platebního styku
v tuzemsku [písm. n)]; pod písm. n) uvedená pů-
sobnost banky neznamená změnu postupu při me-
zistátních jednáních o úpravě platebního styku;
tento postup je upraven usnesením vlády ČSSR
o sjednávání mezinárodních smluv.
K § 4
V souladu s upevňováním plánovitého řízení
národního hospodářství se nově upravují povin-
nosti banky na úseku plánovitého řízení měny,
uskutečňování měnové politiky a plánovité reali-
zace bankovních funkcí.
Banka přešla od sestavování úvěrového a po-
kladního plánu k vypracovávání komplexního měno-
vého plánu zahrnujícího úvěrový, pokladní a de-
vizový plán a k vypracovávání zásad jak vnitřní, tak
zahraniční bankovní měnové politiky. Toto zdoko-
nalení plánovacího procesu v bance a upevnění
plánovitého řízení činnosti banky se zakotvuje
nově i do zákona o Státní bance československé.
V souladu s upevňováním centrálního řízení
národního hospodářství a s úkolem zajistit jednot-
nou bankovní měnovou politiku v celé úvěrové
soustavě se v zákoně výslovně stanoví, že zásady
vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky,
schválené vládou ČSSR, jsou závazné pro (všechny
peněžní ústavy a ostatní organizace. Závaznost
měnového plánu je u nich určena rozpisem mě-
nového plánu a mírou závaznosti provedeného
9
rozpisu. Tím bude zajištěna jednota postupu všech
typů peněžních ústavů vůči organizacím a jednot-
ný postup úvěrové soustavy v obou republikách.
K § 5
Dlouholeté zkušenosti banky ukazují, že si
hospodářský život a uplatňování hledisek maxi-
mální hospodárnosti v bankovnictví vynucuje
nutnost pověřit jiné peněžní ústavy nebo jiné or-
ganizace nebo orgány (např. orgány spojů) plně-
ním některých úkolů vyhrazených bance. Tak byla
např. Československá obchodní banka pověřena
prováděním platebního styku se zahraničím v r.
1965, došlo k zapojení i jiných peněžních ústavů
a nepeněžních organizací do směnárenské činnosti
(např. Československé obchodní banky, Živnosten-
ské banky, státních spořitelen a Interhotelů). Ban-
ka přenáší na jiné organizace provádění bankov-
ně-technických operací, pokud je mohou provádět
hospodárněji a racionálněji. Protože jde o rozho-
dování o bankovně-technických operacích, nebylo
by vhodné, aby uvedené pověřovací oprávnění
příslušelo jinému orgánu.
Protože se uvedený postup v praxi osvědčil,
navrhuje se, aby oprávnění banky k takovému po-
věřování bylo převzato z dosavadní úpravy do
nového zákona v podstatě beze změny. Toto své
pověřovací oprávnění bude banka vykonávat po
předchozí dohodě s pověřenou organizací nebo
orgánem. Při pověření závažnějšího významu, ze-
jména když jsou spojena se zvýšením počtu pra-
covníků u organizace nebo orgánu, přejímajícího
agendu, bude banka postupovat v dohodě s jejich
nadřízeným orgánem.
K § 6
Banka při plnění svých úkolů prosazuje celo-
společenské zájmy na zvyšování hospodárnosti
v organizacích a jejich nadřízených orgánech. Aby
tuto úlohu mohla banka řádně plnit, je třeba, aby
k tomu měla potřebná oprávnění. Proto se do no-
vého zákona přejímají všechna oprávnění, která
banka k tomuto účelu měla v dosavadním zákoně,
a to jen s tím zpřesněním, že se oprávnění banky
uvedené v odst. 1 označuje v zájmu zvýraznění
společenské úlohy banky výslovně jako kontrola.
Toto zpřesnění odpovídá v podstatě dosavadní
úpravě obdobných práv banky podle příslušných
úvodních ustanovení části XI. hospodářského zá-
koníku (zejména § 363), jež se současně zrušují
za účelem odstranění duplicity. Bance se dává
právo, a to zejména při účasti na plánovacích pra-
cích a při poskytování úvěrových a devizových
prostředků, kontrolovat, jak socialistické organi-
zace používají celospolečenských prostředků. Jde
o dikci převzatou z dosavadního zákona, která se
osvědčila. V tomto pojetí se kontrola banky ne-
omezuje jen na efektivnost využití úvěru a devizo-
vých prostředků, ale rozšiřuje se i na kontrolu
efektivnosti využití prostředků vložených společ-
ností do organizací jinými formami, např. ve
formě tzv. "vlastních" prostředků organizací, do-
tací ze státních rozpočtů apod.
Rozsah oprávnění banky se omezuje vůči druž-
stevním a společenským organizacím jen na blíže
v návrhu uvedené druhy případů se zřetelem na
odlišný charakter jejich vlastnictví (skupinové
vlastnictví).
K § 7-11
Znění zákona vychází z usnesení ÚV KSČ
z 31. ledna 1970 o tom, že banka má být uspořá-
dána jako jednotná organizace v zájmu jednotně
československé ekonomiky. Řízení banky je proto
založeno na principu jediného odpovědného ve-
doucího, předsedy banky.
Zákon vychází z nutnosti úzké koordinace fi-
nanční a bankovní měnové politiky federace. Pro-
to bude předseda banky v zásadních finančních a
měnových opatřeních postupovat v dohodě s mi-
nistrem financí Československé socialistické re-
publiky. Tato zásada se přejímá z dosavadního
zákona o Státní bance československé. Nově se do
zákona pojímá zásada, že v otázkách majících do-
pad na státní rozpočty republik bude předseda
banky postupovat v dohodě s ministry financí re-
publik. Půjde zejména o koordinaci státních roz-
počtů, úvěrových a pokladních plánů a projednání
návrhu zásad úvěrově politiky. Předpokládá se, že
tato koordinace bude zajišťována prostřednictvím
Finanční rady, jejímiž členy jsou všichni ministři
financí i předseda banky.
Předsedovi banky jsou odpovědni za výkon své
funkce všichni další v zákoně vyjmenovaní ve-
doucí pracovníci banky bez ohledu na to, který
orgán je do funkcí jmenoval. Obdobně se upraví
odpovědnost na dalších stupních řízení.
Vztah mezi generálními řediteli banky, pově-
řenými předsedou banky jeho zastupováním na
jednotlivých úsecích činnosti banky, a generálními
řediteli hlavních ústavů je dán tím, že
- generální ředitelé, pověření předsedou banky
jeho zastupováním na jednotlivých úsecích
činnosti banky, odpovídají předsedovi banky
za zpracování koncepce jednotlivých činností
banky a vypracování zásadních pokynů pro
všechny organizační jednotky banky; odpoví-
dají za činnost banky vůči organizacím, říze-
ným orgány federace; postup banky vůči
těmto organizacím zajišťují zpravidla prostřed-
nictvím hlavních ústavů v zájmu jejich infor-
movanosti a umožnění hodnocení činnosti po-
boček; avšak zabezpečování úkolů banky vůči
organizacím, řízeným orgány federace, bude
odpovídat cestám plánů; z odpovědností ge-
10
nerálních ředitelů v ústředí za činnost banky
vůči organizacím, řízeným orgány federace,
vyplývá nutnost i přímého styku ústředí s po-
bočkami z operativních důvodů v souladu
s principy racionálního řízení; rozsah pravo-
moci generálních ředitelů hlavních ústavů
v oblasti hospodářství, řízeného orgány repub-
lik, zůstává tím však nedotčen;
- generální ředitelé hlavních ústavů pro ČSR
a SSR odpovídají předsedovi banky za plnění
stanovených bankovních úloh, pokynů, pravi-
del a kontingentů a za řízení a činnost hlav-
ních ústavů a poboček na území příslušně
republiky; při disponování prostředky a zdroji,
určenými rozpisem měnového plánu na repub-
liky pro organizace, řízené orgány republik,
jsou vázáni celostátními, pro všechny organi-
zační jednotky banky závaznými vnitřními
předpisy předsedy banky.
Vztahy mezi generálními řediteli, pověřenými
předsedou banky jeho zastupováním na jednotli-
vých úsecích činnosti banky, a generálními ředi-
teli hlavních ústavů budou podrobněji upraveny
ve statutu banky.
Pokud jde o změnu v postavení a označení
jednotlivých funkcionářů banky proti zákonu
č. 117/1965 Sb., vychází se z poslání banky v ná-
rodním hospodářství a z jejího postavení v mezi-
národních bankovních vztazích jako ústřední ban-
ky ČSSR. Z těchto hledisek nevyhovuje dosavadní
označení. vedoucího představitele "generální ředi-
tel". Navrhuje se proto pro vedoucí představitele
banky označení "předseda banky" a "místopřed-
seda banky", jako je tomu téměř ve všech socia-
listických státech. Právo jmenovat předsedu ban-
ky se přenáší na presidenta ČSSR, přičemž vládě
ČSSR přísluší právo jmenovat a odvolávat ostatní
vedoucí funkcionáře banky.
Zákon uvádí funkce jednotlivých organizač-
ních jednotek banky. Ústředí vykonává činnosti,
které metodicky upravují a sjednocují výkon funk-
cí banky jako celku, a činnosti, které souvisejí se
vztahy k organizacím, řízeným orgány federace,
a k zahraničí. Hlavní ústavy zajišťují vztahy
k orgánům republik, přičemž zejména koordinují
s nimi postup v období přípravy státních plánů
rozvoje národního hospodářství, státních rozpočtů,
úvěrového a pokladního plánu a zásad úvěrové
politiky; řídí výkon funkcí banky na území pří-
slušné republiky. Zákon dále předpokládá pobočky
jako organizační jednotky banky pro, zajišťování
jejích funkcí vůči organizacím. Výčet činností
organizačních jednotek banky není taxativní. Ří-
zení organizačních jednotek je svěřeno funkcioná-
řům, kteří svou řídící činnost vykonávají v rámci
pravomoci delegované od předsedy banky.
Ustanovení o postavení předsedy banky v § 7
odst. 3 má především plně zajistit předpoklady
k tomu, aby oprávnění předsedy banky vydávat
obecně závazné právní předpisy (§ 7 odst. 5) bylo
v souladu s Čl. 80 ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o čs. federaci, jenž omezuje toto oprávnění jen
na federální ústřední orgány, zmocněné zákonem
k takovému vydávání.
K § 12-16
V ustanoveních o hospodaření banky se upra-
vují pouze dva nejdůležitější fondy
(statutární a
všeobecný rezervní fond). Oprava ostatních fondů
se ponechává jako dosud vládě, a to vládě ČSSR
(§ 12).
Oproti dosavadnímu zákonu jsou provedeny
kromě zpřesnění vyplývajících z federativního
uspořádání státu (§ 13, 15 a 16) jen změny ve výši
statutárního fondu a v úpravě hospodaření, ze-
jména nakládání se ziskem banky.
Statutární fond byl totiž v mezidobí vládním
usnesením č. 115 ze 17. 4. 1967 zvýšen z 1 miliardy
Kčs na 5 miliard Kčs, takže jde jen o uvedení
stavu právního v soulad se stavem skutečným
(§ 13).
Zásady uspořádání odvodů banky do státního
rozpočtu a principy jejího hospodaření s prostřed-
ky jí ponechanými ze zisku byly pro rok 1970
schváleny usnesením vlády ČSSR č. 120 z 4. 6.
1970 na podkladě zhodnocení aplikace zásad ex-
perimentálně ověřovaných v letech 1967-1969,
které se osvědčily. Je proto účelné v těchto věcech
i nadále používat formy zásad, které by stanovila
vláda ČSSR. Proto se zákonná úprava přizpůsobuje
této formě, přičemž se však přímo zákonem sta-
noví, že příslušná část zisku banky se odvádí do
státního rozpočtu federace (§ 15).
Roční účetní závěrku spolu s výroční zprávou
bude banka předkládat ke schválení vládě ČSSR;
počítá se s tím, že je bude zasílat také předsed-
nictvům vlád ČSR a SSR k informaci.
Ve všeobecných ustanoveních je kromě zpřes-
nění souvisejících s federativním uspořádáním stá-
tu (§ 17 a 20) zachován beze změny dosavadní
stav.
Ustanovení § 18 recipuje beze změny dosa-
vadní zákonnou úpravu, jež rámcově převzala
obecně užívaný způsob počítání úroků, jaký byl
a je jedině možný za daného stavu účtovací těch
niky. Tento způsob vychází ze stavu zůstatků na
úctě a jeho změn, takže pro úročení je rozhodné
zúčtování příslušné částky na účtě u banky. Počá-
teční a konečný den pro úrokování je zpravidla
den zúčtování nebo den předcházející. Tyto dny,
11
jakož i lhůty, ve kterých banka nebo jiný peněžní
ústav provádí zúčtování, stanoví předpisy o pla-
tebním styku a zúčtování s organizacemi (t č. vy
hláška generálního ředitele Státní banky česko
slovenské č. 85/1966 Sb.).
K § 22
V derogační doložce je třeba zrušit kromě do-
savadního zákona č. 117/1965 Sb, o Státní bance
československé, jednak ta ustanovení hospodář-
ského zákoníku, která jsou v podstatě věrně shodná
s obdobnými ustanoveními v § 6 návrhu zákona,
jednak ustanovení § 7 zákona č. 170 1968 Sb,
o některých opatřeních souvisejících s federativ-
ním uspořádáním státu, které po přechodnou dobu
upravuje další činnost banky.
Provedení tohoto zákona neovlivní předepsaný
odvod ze zisku banky do státního rozpočtu fede-
race.
V Praze dne 14. listopadu 1970
Předseda vlády ČSSR
dr. Štrougal v r.
Generální ředitel SBČS
ing Potáč v. r
StT ú - 35903-70