Místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Děkuji soudruhu ministru ing. Jungovi za jeho projev.

Přistoupíme k rozpravě. Do rozpravy se přihlásili soudruzi poslanci v tomto pořadí: poslanec Adolf Starý, poslanec František Holub a poslanec Bohumil Sluka. Dávám slovo poslanci Adolfu Starému.

Posl. A. Starý: Soudružky a soudruzi, vážení poslanci! Splnění úkolů XIV. sjezdu KSČ vyžaduje ve všech směrech rozvinout takové formy práce, které budou dávat záruku, že získáme maximum lidí pro naše záměry, přesvědčíme je o správnosti těchto cílů a dokážeme je vést k jejich naplnění.

Jedním z nejdůležitějších článků naší společnosti jsou národní výbory, které od samého svého vzniku si získaly důvěru našich lidí. A nezklamaly ji ani v pohnutých letech 1968/1969, jak už zde bylo řečeno. Naopak, všichni poctiví lidé se z práce národních výborů v uplynulých letech přesvědčili, že národní výbory jsou orgány pracujícího lidu, obrovské většiny národa, které nikdy nezklamou a nezpronevěří se idejím a cílům marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu, že nikdy neustoupí od věrného spojenectví se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického tábora.

Problémy, které národní výbory řeší a za které jsou odpovědny, jsou velmi široké a obsáhlé. Některé důležité zde uvedl předseda vlády soudruh Korčák ve vládním prohlášení.

Proto každá právní úprava o postavení a činnosti národních výborů je důležitá a zasluhuje pozornosti, neboť se dotýká nejširšího okruhu občanů v našem státě.

Vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, uvádí v život jeden ze závěrů a úkolů XIV. sjezdu. Posiluje postavení národních výborů jako místních orgánů státní moci a správy v otázkách ekonomiky, masově-politické činnosti i v otázkách prohlubování socialistické demokracie. Ve větší míře než dosud se budou národní výbory podílet na řešení celospolečenských úkolů i na uspokojování místních potřeb občanů.

Zákon č. 69 z roku 1967 se ve své podstatě osvědčil. Jeho několikaletá platnost potvrdila i jeho oprávněnost a potřebnost, avšak uplynutím let, změnami ve společnosti i s ohledem na federaci je nutné provést některé jeho změny a doplnění, které odpovídají současným potřebám v duchu zmíněných závěrů XIV. sjezdu. Některá dílčí opatření byla již provedena, jak o tom hovořil předseda vlády soudruh Korčák.

Je samozřejmé, že i nadále, v souladu s potřebami společnosti, bude docházet k úpravám a doplňkům, bude zdokonalována organizace řízení a činnost národních výborů.

V nyní navrhovaných úpravách jde zejména o přenesení některých správních činností z KNV na NV nižších stupňů. V působnosti KNV zůstávají v podstatě jen problémy širšího významu, které přesahují místní působnosti nižších národních výborů. Na ONV se přesunují např. některé otázky územního plánování, stavebního řádu, služeb apod. Tím budou národní výbory řešit problémy, ke kterým mají bezprostřední vztah a nejlépe je znají. U KNV pak vystoupí do popředí působnost zaměřená k rozvoji kraje.

Vzhledem k úpravě postavení národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně se budou všechny KNV zaměřovat na řešení otázek koncepčního charakteru, na zabezpečení oblastní problematiky celého kraje. Bude posílen i dohled nad řádným výkonem působnosti národních výborů nižších stupňů.

S přesunem správní působnosti z krajských národních výborů na ONV se mění i působnost KNV jako odvolacích orgánů ve správním rozhodování. Dochází též k přiměřené úpravě těchto vztahů při přesunu pravomoci z ONV na městské a místní národní výbory jako orgány I. stupně. V tomto směru dochází k podstatné změně v postavení KNV proti rozhodnutím národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně, neboť se stávají odvolacími orgány.

V novele se zdůrazňuje úloha komisí národních výborů a výslovně se stanoví, že komise sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti NV uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se zabezpečují usnesení NV či jeho rady. Zdůrazňuje se jejich iniciativní a zejména kontrolní funkce jako objektivních orgánů. Činnost těchto komisí, práce jejich členů i celého širokého aktivu občanů, který se na činnost komisí napojuje, výrazně přispívá k prohlubování socialistické demokracie.

Jednou z dalších významných úprav je posílení a prohloubení pravomoci NV na úseku veřejného pořádku. Národní výbory získávají pravomoci zřizovat inspekce ochrany veřejného pořádku se širokou působností dohledu nad dodržováním předpisů na ochranu veřejného pořádku.

Funkcionáři a pracovníci národních výborů vítají navrhované směrnice, neboť mají jediný cíl - zabezpečení, že novelizovaný zákon o NV v souladu se současnými zájmy naší společnosti jim usnadní práci a pomůže jim při plnění úkolů, které připadají národním výborům.

Doporučuji z pověření ústavně právního výboru ČNR vládní návrh zákona schválit.

Místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Děkuji soudruhu poslanci Starému, hovořit bude poslanec Holub.

Posl. F. Holub: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Součástí předvolebních příprav a realizace závěrů XIV. sjezdu KSČ bylo vypracování některých úprav v působnosti národních výborů. Podnět k nim dalo předsednictvo ÚV KSČ.

Z těchto opatření vyplynuly úkoly, týkající se úprav ve výstavbě, struktuře a působnosti národních výborů, obsažené v novelizaci zákona o národních výborech a v příslušných vládních usneseních.

Řešení těchto změn si vyžádalo některé právní úpravy, ať již v otázce oblastního plánování a přesunu správních agend, které jsou přiloženy k vládnímu návrhu novelizace zákona o národních výborech, a další.

V souboru těchto opatření byl dále schválen návrh na jednotnou strukturu odborů. Struktura odborů se do určité míry zjednodušuje, přičemž se taxativně uvádí, které odbory mohou NV rozloučit. Slučování odborů se nepřipouští.

Nezbytnou podmínkou pro rozloučení odborů je třeba předchozí souhlas vyššího stupně řízení a u KNV souhlas vlády.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych se vyjádřil nejdříve k této otázce.

Na XIV. sjezdu strany bylo diskutováno v souvislosti s nezbytností likvidace pozůstatků minulých krizových let o odstranění všeho, co vede k živelnosti a důsledně nastolit systém plánovitého, proporcionálního a cílevědomého řízení socialistické společnosti.

V podmínkách činnosti národních výborů - to znamená - a mám na mysli především národní výbory ve městech od 40 do 100 tisíc obyvatel, dát plné podmínky tvořivé a permanentní práci na úseku územního plánování, které jako jeden z typických projevů a metod práce socialistického orgánu vytváří nástroje pro cílevědomé řízení rozvoje měst.

Je správné, že vládním usnesením jsou orgány územního plánování a stavebního řádu dávány do polohy odborů NV. Je ale nezbytné, aby jednotlivá ministerstva - mám na mysli zejména ministerstvo vnitra ČSR a ministerstvo výstavby a techniky ČSR - se dohodla na jednotné, celostátně platné koncepci a struktuře těchto odborů a zejména, aby tato nová koncepce dala předpoklady pro práci permanentního územního plánování, tj. činnost integrovaného komplexního orgánu, v němž územní plánování je chápáno v nejprogresívnějším slova smyslu jako nedělitelná souhra a výsledek dvou dialekticky spojených činností - územního řízení a územního projektování.

Jen takto chápaný orgán může být mozkem a zdrojem informací pro cílevědomou práci národních výborů v oblasti řízení rozvoje životního prostředí měst a obcí.

Tyto otázky v podstatě dořešeny nejsou. Do druhé skupiny těchto opatření patří posléze i uspořádání jednotné struktury komisí. Na rozdíl od jednotné struktury odborů, nejde při tomto řešení o právní návaznost, ale o doporučení vlády, aby se komise zřizovaly zpravidla pro určité úseky odvětví. Tento princip je rovněž zakotven v zákoně o národních výborech.

V zájmu dalšího zefektivnění činnosti se na NV jednotlivých stupňů zajišťuje jednotná struktura komisí. Tato zásada se týká zřizování komisí podle § 53 zákona o NV, neřeší se tedy zřizování správních komisí, jež upravují zvláštní předpisy.

Tato úprava sleduje uplatnění účelnější dělby práce mezi orgány národních výborů s cílem prohloubit kontrolní a iniciativní funkci národních výborů.

Jde v podstatě o dvě otázky tak, jak jsme za tu krátkou dobu po ustavujících zasedáních o této problematice diskutovali a ujasňovali si názory na příští práci národních výborů.

Za prvé jde o stanovení správné dělby práce mezi uvolněnými funkcionáři NV. Přijatá opatření jistě mají na mysli především organizátorskou a koordinační stránku věci.

Uvolněné funkcionáře rada pověří dohledem nad jednotlivými odbory a útvary. Nebudou v nich sami rozhodovat, nebudou je osobně řídit, ale sledovat a kontrolovat, jak se plní usnesení orgánů NV a vyšších stupňů řízení, upozorňovat radu na případné nedostatky, koordinovat činnost komisí a informovat předsedy jednotlivých komisí o řešení problematiky příslušných odvětví.

Jde tedy o funkci nikoliv výkonnou, ale organizátorskou, koordinační.

Je samozřejmé, že tu jde o nové pojetí práce uvolněných funkcionářů, které musíme v praxi dotvářet, získávat zkušenosti a podle nich naši práci neustále zlepšovat.

Za druhé si vyměňujeme názory, pokud jde o nové pojetí komisí, z hlediska jejich kontrolní a iniciativní funkce.

Předsedové komisí nejsou členy rady a vedoucí odborů nejsou tajemníky komisí. To je skutečností. Ke správnému pochopení vládou přijatých zásad je třeba posuzovat jejich celkový dosah.

Znamená to, oprostit komise, kde jsou zřízeny odbory, od výkonných funkcí, vytvořit z komisí skutečně kontrolní a iniciativní orgány pléna a vidět v nich skutečně zastupitelské orgány.

Komise by měly především kontrolovat plnění usnesení pléna a sledovat v činnosti NV uplatňování celospolečenských zájmů nad zájmy resortními a úzce odvětvovými.

Opatření vlády má tedy na mysli oprostit komise od dosavadní závislosti na odborech a radě, jež byla v minulosti vyjádřena funkčním začleněním předsedů komisí v radě a okolností, že vedoucí odborů byli tajemníky komisí.

Jsme toho názoru, že jde o celý proces v novém chápání funkcí komisí, který musíme trpělivě prosazovat do praxe, neboť má kvalitativně nové prvky, prvky obtížnější, vyžadující více úsilí i přemýšlení, než jak je přinášela dosavadní praxe komisí.

Předpokladem bude hledat a uplatňovat nové formy práce.

Jsme toho názoru, že práce komisí nemá spočívat ve schůzování a projednávání materiálů, vypracovaných odbory, ale v tvůrčí práci mezi lidmi, v organizacích a zařízeních NV, v ověřování si realizace usnesení pléna a rady členy komisí tak, aby jednotlivé otázky projednávali se znalostí věci a ne na základě jednostranné informace, kterou jim dosud předkládali vedoucí odborů, a mohli být jimi ovlivňováni.

Při řešení této problematiky je důležité, aby pro komise, pro ucelené úseky činnosti byla stanovena náplň jejich práce podle navržených zásad, aby byly dobře zabezpečeny i potřebné administrativní práce, otázky informovanosti komisí o práci rady, odborů i občanských výborů.

Poslední otázkou, kterou se chci zabývat, je přesun výkonu některých správních agend z národních výborů vyšších stupňů na nižší.

Vyslovuji přesvědčení, že v současné době bylo možno navrhnout z důvodů politických, ekonomických a organizačních pouze převod takových agend, pro jejichž výkon jsou na místních a městských národních výborech vytvořeny podmínky.

Jsme přesvědčeni, že tento proces zdaleka nekončí a jistě vládní orgány perspektivně počítají s jeho pokračováním.

Pokládáme za důležité, aby NV měly k plnění svých náročných úkolů, jak je zdůraznil XIV. sjezd KSČ, vytvořeny potřebné předpoklady.

Není jistě třeba zdůrazňovat, že v mnoha směrech záleží na národních výborech samých, na angažovanosti a práci jejich funkcionářů, poslanců a pracovníků, jaká je kvalita práce NV, jak jsou občané o této práci informováni a jak jsou s ní spokojeni.

Na druhé straně záleží i na tom, jak jsou vyřešeny základní otázky pravomoci, působnosti i organizace NV a další předpoklady k tomu, aby národní výbory mohly vytyčené úkoly plnit co nejlépe.

K těmto otázkám bych chtěl zdůraznit, že ústavní úprava postavení národních výborů v naší společnosti i rozsah jejich působnosti, jak ji založil zákon o národních výborech včetně vládního návrhu ke změnám a doplňkům, je naprosto vyhovující a doporučuji doplňky a změny České národní radě ke schválení.

Tato úprava dává předpoklady k tomu, aby národní výbory mohly plnit svou funkci základního článku naší zastupitelské soustavy i zajišťovat potřebný výkon správy v příslušných územních obvodech.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Děkuji poslanci Holubovi, slovo má poslanec Bohumil Sluka.

Posl. B. Sluka: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů, projednal také Klub poslanců ČNR - členu Čs. strany lidové, kteří se sešli, aby odpovědně posoudili všechny navrhované změny, doplňky a úpravy. Poslanci považují tento návrh za další významný krok k dovršení konsolidace v naší socialistické společnosti a k vytvoření příznivých předpokladů pro práci nově zvolených orgánů národních výborů.

Vládní návrh zákona je v souladu s rezolucí XIV. sjezdu KSČ, která nejen potvrdila správnost a opodstatněnost posílení úlohy, pravomoci a odpovědnosti národních výborů, ale poukázala i na nezbytnost postupného posilování pravomoci a odpovědnosti NV nižších stupňů. Výsledky, kterých národní výbory v uplynulém období dosáhly při dalším rozvíjení socialistické demokracie a při zabezpečování celospolečenských potřeb, zejména v procesu konsolidace politického, hospodářského a kulturního života ČSSR, daly pádnou odpověď všem těm, kteří chtěli rozleptat její stávající situaci a postupně omezovat působnost, pravomoc i odpovědnost národních výborů. Často docházelo k různým protichůdným roztříštěným zájmům a názorům, jak u funkcionářů národních výborů, tak i u pracovníků aparátu NV. Přijetí vládního návrhu zákona dělá za tímto obdobím tečku a upravuje působnost národních výborů tak, aby odpovídala současným úkolům a potřebám naší společnosti a spolu s dalšími usneseními vlády přispěla k rozvíjení samostatné a iniciativní práce národních výborů všech stupňů.

Jsme přesvědčeni, že je možno navrhovat a realizovat pouze takové úpravy a přesuny působnosti, pro jejichž výkon máme předpoklady, které si nevyžádají zvýšeného počtu pracovníků ani dalších výdajů ze státního rozpočtu. Kladně hodnotíme i diferencovaný přístup k převádění jednotlivých agend na nižší národní výbory. Tím přibližujeme výkon státní správy těm útvarům, které ji mohou nejlépe uvádět v život.

Souhlasíme s navrhovanou úpravou, s postavením, organizací a působností NV měst Ostravy, Brna a Plzně, neboť dosavadní stav vyvolává značné potíže a problémy při uplatňování principů oblastního plánování a řady dalších. Rozvoj velkých měst nelze řešit odděleně, nýbrž komplexně s rozvojem krajských národních výborů, které nesou plnou odpovědnost za všestranou výstavbu těchto významných center.

Na závěr bych chtěl jménem poslanců ČSL prohlásit, že pro vládní návrh zákona budeme všichni hlasovat a doporučuji jeho schválení.

Místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Tím je vyčerpán program rozpravy. Hlásí se ještě někdo? /Nikdo./ Dávám slovo zpravodaji soudruhu Hofmanovi.

Zpravodaj posl. Vl. Hofman: Soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že soudruh ministr Jung i soudruzi Starý, Holub a Sluka dále rozvedli význam a smysl nově navrhovaného zákona a vyjádřili s ním plný souhlas, a vzhledem k tomu, že uvedený návrh vládního zákona byl projednán s krajskými národními výbory a městskými národními výbory Brna, Ostravy a Plzně, jsou splněny všechny podmínky pro to, abychom o vládním návrhu mohli hlasovat.

Místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Přistoupíme k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona najednou, a to ve znění předložené písemné zprávy obou výborů.

Jsou nějaké námitky nebo připomínky k navrženému způsobu hlasování? /Námitky nebyly./ Nejsou. Kdo souhlasí s celým vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy a to ve znění předložené společné zprávy výboru pro národní výbory a národnosti a ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím je projednán tento bod pořadu.

Dovolte mi nyní před večerním přerušením schůze jedno sdělení. Jak jste byli již písemně informováni, bude zítra po skončení schůze České národní rady uspořádána oficiální návštěva poslanců České národní rady na Sovětské výstavě "Kosmos míru - věda lidstvu" v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Prohlídka výstavy bude doprovázena odborným výkladem.

Doporučuji vám, abyste se prohlídky této nesmírně zajímavé výstavy zúčastnili.

Pro poslance budou ve 14.00 hodin připraveny před budovou ČNR autobusy. Je zde připomínka z předsednictva, že pokud skončí zasedání pléna České národní rady dříve, odjede se od budovy České národní rady dříve, ihned po skončení pléna ČNR.

Nyní přerušuji schůzi. V jednání budeme pokračovat v 9.00 hodin ráno.

/Schůze přerušena v 17.35 hodin./