Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi, děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev. Do rozpravy je celkem přihlášeno 11 poslanců. Do kratší dopolední přestávky by z nich vystoupili ještě dva.

Přihlášen do diskuse je poslanec dr. Adam. Prosím, aby se ujal slova a aby se připravil poslanec J. Houska.

Posl. dr. Č. Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážení hosté, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1972 si uvědomujeme, že projednávaný zákon znamená právě tak rozhodnutí o hospodaření s penězi našeho pracujícího lidu, jako stanovení rozhodujícího směru státní hospodářské politiky.

Proto nám, poslancům výboru pro obchod a dopravu, nešlo při projednávání předběžného návrhu ministerstva obchodu a financí na rozpočet ministerstva obchodu jen o posouzení příjmů a výdajů tohoto resortu, ale především také o posouzení státní hospodářské politiky na poli vnitřního obchodu.

Vnitřní obchod v socialistickém hospodářství představuje na jedné straně vstup socialistického ekonomického systému vůči obyvatelstvu, na druhé straně však je pro tento systém místem vstupu důležitých informací o potřebách obyvatelstva, z nichž se v rozhodující míře v socialismu odvíjí celá státní hospodářská politika. Proto dobrá práce vnitřního obchodu uspokojuje náš pracující lid a působí příznivě na růst efektivnosti a plánovitosti národního hospodářství a naopak.

Není tedy úkolem vnitřního obchodu jenom uspokojování potřeb pracujících, ale také vytváření účinné motivace ke zvyšování produktivity práce a hospodárnosti.

Dnes již není nikoho, kdo by popíral význam tvůrčí a tvořivé práce vnitřního obchodu. Jde spíše o to, naplnit ji aktivní obchodní politikou, která znamená mimo jiné cílevědomé vytváření spotřeby jednotlivých druhů zboží i soustavné podněcování výroby k tvorbě nových druhů výrobků.

V předvolebních setkáních se svými voliči jsme si znovu ověřili, že naši pracující i při kritice existujících nedostatků v zásobování vysoko oceňují práci, kterou pod vedením Komunistické strany Československa vláda ČSR a zejména její ministr obchodu od konce roku 1969 pro zlepšení zásobování obyvatelstva vykonali. Výbor také ocenil vysokou úroveň produktivity práce pracovníků státního a družstevního obchodu, která je vyšší než v jakémkoli jiném průmyslově vyspělém státě socialistickém nebo kapitalistickém, a to při velmi nízké úrovni technického vybavení.

Přitom úkoly celého vnitřního obchodu jsou v páté pětiletce, a proto i v příštím roce, obrovské. Jejich náročnost vyplývá především z toho, že vnitřní obchod má našim pracujícím s jejich vysokou úrovní spotřeby a vybavenosti dále zvýšit dodávky v pětiletce o 25 %, v roce 1972 o 4,8 %, a to při nepatrném růstu počtu pracovníků, za obchodního rozpětí, které je třetinou a v nejlepším případě polovinou toho, zač pracuje obchod v jiných zemích, a s velmi nedokonalou materiálně-technickou základnou.

Přitom je zřejmé, že právě tento stav materiálně-technické základny obchodu je v mnoha případech nepřekonatelnou překážkou na cestě k lepšímu zásobování obyvatelstva.

Dalším vážným a velkým problémem je dostatečně dobře známý neantagonistický rozpor mezi výrobou a spotřebou.

Vedle těchto objektivních vlivů vnějšího prostředí má však vnitřní obchod i řadu vnitřních subjektivních nedostatků, jejichž odstranění je postupně během páté pětiletky možné.

Na prvním místě je třeba uvést nízkou politickou, morální a odbornou úroveň některých pracovníků obchodu, zejména ve větších městech a v průmyslových aglomeracích.

Druhou otázku tvoří úroveň řízení, organizace práce a informační soustavy, která neodpovídá ani velikosti našich obchodních hospodářských jednotek ani dostupným výsledkům ekonomických, přírodních a technických věd.

Třetím vážným problémem je schopnost obchodních jednotek rozpoznat správně v sortimentní, jakostní a cenové struktuře i v objemu zboží spotřebu obyvatelstva, umět ji proměnit v nároky na dodávky z výroby do velkoobchodu a z velkoobchodu do maloobchodu. Sem patří i nedostatky ve skladbě zásob, které v mnoha případech podvazují i možnosti nákupů žádaného zboží.

Čtvrtým problémem je dokonalé využívání i té nedostatečné a málo moderní materiálně-technické základny obchodu a řádné zajištění nepříliš velké investiční výstavby.

A nakonec jako svodný problém je nutno se zmínit o prognóze vývoje spotřeby obyvatelstva a technického a ekonomického vývoje obchodu v příštích patnácti až dvaceti letech, opírající se plně o využití známých i očekávaných výsledků vědeckotechnické revoluce a v potřebě pracovat na úseku investiční výstavby na základě pevné koncepce s určitým předstihem, v předprojektové přípravě, a to už nyní na šestou pětiletku.

Výbor pro obchod a dopravu zdůraznil potřebu důkladného rozpracování komplexní socialistické racionalizace ve všech podnicích a závodech, jejich uskutečnění by se mělo stát pro pracovníky operativního řízení každodenní záležitostí. Je však také třeba utužit kázeň, aby se někteří prodavači před frontou lidí za pultem neschovávali do příručních skladů nebo dokonce za staženou roletu opatřenou tabulkami: Přejímka, Z technických důvodů zavřeno apod. Současně je třeba odměňovat i vysoko vyzvednout tu ohromnou armádu poctivých pracovníků a zejména pracovnic obchodu, kteří rádi a ochotně obsluhují své spoluobčany.

Výbor pro obchod a dopravu s uspokojením konstatoval, že návrh plánu a rozpočtu ministerstva obchodu ČSR na rok 1972 vychází z usnesení XIV. sjezdu KSČ a ze zákona o pátém pětiletém plánu. Vycházeje z dosavadní úspěšné činnosti ministerstva obchodu ČSR považuje výbor za svou povinnost podpořit ministra obchodu ČSR při realizaci plánu a rozpočtu v roce 1972 a jeho členové budou pro přijetí vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1972 hlasovat. /Potlesk./

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji poslanci dr. Adamovi. Slovo má poslanec Jindřich Houska.

Posl. J. Houska: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, chci hovořit k té části návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1972, která se dotýká rozpočtového hospodaření národních výborů. V našem výboru pro národní výbory a národnosti jsme se důkladně zabývali nejen návrhem rozpočtových čísel, ministr financí ČSR soudruh ing. Lér nás také podrobně seznámil se zásadami finanční politiky vlády v oblasti národních výborů.

Považujeme rozpočty národních výborů a vůbec celkovou úpravu jejich finančního hospodaření za důležitého činitele pro plnění hospodářsko-organizátorských i kulturně výchovných úkolů národních výborů pro rozvíjení žádoucí iniciativy a samostatnosti národních výborů při zabezpečování plánovitého rozvoje jejich územních obvodů. Velký význam rozpočtů národních výborů na rok 1972 spočívá zejména v tom, že jejich sestavení, projednávání a schvalování spadá bezprostředně do období, kdy nově zvolené národní výbory zahajují svou činnost. Budou proto spolu s plánem rozvoje národního hospodářství východiskem k založení solidní koncepce rozvoje krajů, okresů, měst a obcí, k zaměření činnosti národních výborů pro celé jejich příští funkční období.

O velkém významu rozpočtů národních výborů na rok 1972 svědčí také celkový jejich objem, který činí více než 48 mld Kčs, a porovnáme-li ho k objemu státního rozpočtu celé České socialistické republiky, je to celá jedna polovina. Z rozpočtů národních výborů jsou financovány ty úseky národního hospodářství, které mají velký význam nejen pro rozvoj národního hospodářství jako celku, ale mají také rozhodující význam pro realizaci ústavních práv občanů, zejména v oblasti školství a kultury, zdravotnictví, sociálního zabezpečení a dalších.

Z rozpočtů národních výborů je financována rozhodující část nákladů na komplexní bytovou a občanskou výstavbu, na výstavbu a udržování silniční sítě, na rozvoj veřejných služeb, služeb pro obyvatelstvo a další úseky národního hospodářství. Náklady na školství, kulturu, zdravotnictví a sociální zabezpečení v rozpočtech národních výborů v letošním roce více než 17 mld Kčs a pro rok 1972 se tyto nákladové položky dále zvyšují.

Čím větší je objem prostředků, se kterými národní výbory hospodaří a čím důležitější jsou úkoly, které národní výbory financují, tím náročnější jsou požadavky, aby tyto prostředky byly účelně a hospodárně vynakládány, aby způsob zabezpečování rozpočtových i mimorozpočtových příjmů i jejich vynakládání umožňoval v nejširší míře využívat iniciativu aktivní pomoci občanů a organizací, zejména při tvorbě a zvelebování životního prostředí našich měst a obcí a při realizaci volebních programů.

Zkušenosti ukazují, že národní výbory při současné úpravě finančního hospodaření i v krizových situacích minulých let dokázaly s rozpočtovými i mimorozpočtovými prostředky dobře a účelně hospodařit při využití iniciativy a aktivní pomoci občanů a účinně napomáhat k celkové hospodářské i politické konsolidaci.

Také v letošním roce, jak jsme si ověřili, se hospodaření národních výborů vyvíjí vcelku příznivě. Úspěšně se plní rozpočtové příjmy i rozpočtové výdaje a je předpoklad, že skončí přebytkem více než dvou miliard Kčs. Národní výbory vynaložily v tomto roce na krytí rozpočtových výdajů za tři čtvrtletí 1 miliardu 750 miliónů Kčs z fondu rezerv a rozvoje. Přitom nelze přehlédnout, že zabezpečují z vlastních doplňkových zdrojů četné mimořádné úkoly, které nelze ve státním plánu a rozpočtu do všech detailů zajistit. Zkušenosti minulých let i letošního roku ukazují, že se finanční politika vlády ČSR vůči národním výborům osvědčuje a vytváří dobré předpoklady pro jejich úspěšnou činnost v novém funkčním období.

V závěru svého vystoupení bych chtěl vyslovit přesvědčení, že objem dotací a subvencí ze státního rozpočtu ČSR do rozpočtu národních výborů spolu s vlastními rozpočtovými i mimorozpočtovými příjmy národních výborů umožňuje nově zvoleným národním výborům, aby s plnou odpovědností a iniciativou přistoupily k zabezpečení úkolů plánu v příštím roce a k postupné realizaci volebních programů.

Půjde především o to, aby národní výbory soustředily své úsilí na plnění rozhodujících úkolů a na odstraňování nejzávažnějších nedostatků. Mezi ně patří zejména

- všestranné zajištění komplexní bytové výstavby a údržby bytového majetku,

- řešení případů havarijních škol, údržby a oprav ve školských, zdravotnických a dalších zařízeních,

- zabezpečování investičního plánu v hlavním městě Praze a v Severočeském kraji,

- řešení citlivé a náročné problematiky rozvoje pohraničních oblastí.

Patří sem také péče o všestranné rozšiřování stavebních kapacit, jejich důsledné využívání i vhodné využití svépomoci občanů.

Výbor s uspokojením konstatoval, že úsilí národních výborů při plnění těchto úkolů bude v průběhu roku podpořeno také tím, že kromě vlastních rozpočtových i mimorozpočtových prostředků obsahuje státní rozpočet ČSR pro tyto účely nutné rozpočtové rezervy a že v rámci toho jsou také zajištěny prostředky na podporu rozvoje iniciativy v rámci soutěže národních výborů.

Doporučuji proto České národní radě, aby zákon o státním rozpočtu ČSR na rok 1972, jehož součástí jsou i dotace a subvence do rozpočtu národních výborů, schválila. /Potlesk./

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji poslanci Houskovi za jeho projev. Přerušuji nyní naše jednání na dvacet minut. Jako první po přestávce promluví soudruh poslanec Krňávek.

Schůze přerušena na 15 minut./

Místopředseda ČNR F. Toman: Budeme pokračovat v jednání. Hovořit bude poslanec Krňávek, připraví se poslanec dr. Hlaváček.

Posl. V. Krňávek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se zpravidla každoročně soustřeďuje zájem společnosti na to, jakým způsobem jsou vytvářeny podmínky pro další rozvoj stavebnictví, jak v oblasti stavební výroby, tak i v oblasti stavebních hmot. Je to zcela přirozené, neboť stavebnictví hraje v rozvoji našeho národního hospodářství významnou úlohu. Pomáhá zcela konkrétně a viditelně zajišťovat reprodukci výrobní základny a zároveň zvyšovat životní úroveň obyvatelstva v bytové výstavbě i v ostatních formách uspokojování jeho potřeb.

Tato úloha stavebnictví ještě výrazněji stoupla po XIV. sjezdu KSČ, který vytyčil zcela jasně další perspektivy rozvoje národního hospodářství v letech pátého pětiletého plánu. Reálnost vytyčené perspektivy potvrzují dosavadní výsledky letošního roku, které ukazují na to, že většinu úkolů státního plánu se podaří zajistit. Tím se vytváří i příznivá základna pro zajišťování úkolů státního pětiletého plánu v roce 1972.

To ovšem neznamená, že plnění úkolů resortu stavebnictví ČSR v roce 1972 bude zcela bez problémů, tím spíše, že realizace plánu na rok 1972 bude probíhat ve složitějších podmínkách než tomu bylo letos. V příštím roce bude docházet v daleko větší míře než dosud k přesunu stavebních kapacit do Prahy a Severočeského kraje. Rozsah stavebně montážních prací v těchto dvou oblastech představuje v roce 1972 téměř o 1,5 mld Kčs větší hodnotu než v roce 1971, tj. o více než 20 %. Náročnost tohoto úkolu vynikne, uvážíme-li, že tak vysoké roční tempo růstu stavebních prací soustředěných na území Prahy a Severočeského kraje nemá v poválečné historii našeho stavebnictví obdoby.

Soustředění stavebních kapacit, které jsou přemisťovány i z odlehlých krajů republiky, si vyžaduje provedení řady nezbytných opatření na úseku ubytování, hmotné zainteresovanosti, MTZ a dopravy. Za tím účelem byly již s platností od 1.7.1971 upraveny mzdové preference a odlučné pro stavbaře, kteří pracují v oblastech soustředění investiční výstavby. Méně uspokojivá je dosud situace v realizaci výstavby lůžkových kapacit a v přidělování stabilizačních bytů pro stavbaře od KNV. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat zejména dalšímu zvyšování úrovně řízení a organizace práce a zároveň usilovat o další snižování ztrát pracovní doby, lepší využívání stavební techniky a zvyšování kvality stavebních prací při nižších materiálových nákladech. To ovšem platí pro stavební výrobu na celém území ČSR.

Rozhodující podíl stavebně montážních prací v Severočeském kraji a v Praze v roce 1972 je určen na investice, zabezpečující výstavbu palivo-energetické základny a dalších důležitých akcí v Severočeském kraji, výstavbu hlavního města Prahy a na komplexní bytovou výstavbu.

Celkem má hodnota stavebních prací, prováděných vlastními pracovníky v resortu ministerstva stavebnictví ČSR na území republiky dosáhnout v roce 1972 částky o více než 7 % vyšší než v roce 1971. Navržený rozvoj stavební výroby v ČSR zabezpečuje plán investiční výstavby a zároveň vytváří předpoklady i pro zvýšení oprav základních fondů. To ovšem neznamená, že stavební kapacity mohou pokrýt všechny potřeby, které jsou jednotlivými investory i třeba objektivně vyžadovány. Platí to proto pouze pro vyrovnání celkové bilance stavebních kapacit tak, aby nedocházelo ještě k většímu prohlubování rozestavěnosti, než tomu bylo dosud. Proto zůstává i nadále trvalým úkolem usilovat o zkracování lhůt výstavby a snižování rozestavěnosti. Tento úkol je aktuální nejen pro stavební organizace, ale i pro ostatní dodavatele investiční výstavby, investory a projektanty. Zkracování lhůt výstavby si vyžaduje v resortu ministerstva stavebnictví i vyšší posilování a využívání kapacit na dokončovací práce přidružené stavební výroby.

Dalším významným úkolem, na kterém se resort stavebnictví ČSR v roce 1972 podílí, je zabezpečování komplexní bytové výstavby, v jejímž rámci se má dokončit téměř 40 000 bytů z celkového počtu 68,3 tisíce bytů dokončovaných v příštím roce na území ČSR. Zabezpečování komplexní bytové výstavby si vyžaduje vytvářet předpoklady, aby lidé měli nejen kde spát, ale aby mohli i dobře bydlet, nakupovat, uspokojovat své životní potřeby, vychovávat své děti, zkrátka socialisticky žít.

Platí to v roce 1972 zejména pro Prahu a Severočeský kraj, kde, jak jsem se již zmínil, se soustřeďuje investiční výstavba a kde se dosud vyskytují potíže s územní a projektovou připraveností. Snaha po zajištění vyšší komplexnosti bytové výstavby se v příštím roce promítá i do plánu NV, které chtějí zabezpečovat vyšší technickou a občanskou vybavenost i za cenu snížení počtu dokončovaných bytů. Problematika komplexní bytové výstavby zůstává proto i nadále aktuální a její řešení je závislé nejen na stavebních organizacích, ale i na ostatních organizacích, zajišťujících komplexní bytovou výstavbu a výstavbu staveb ji podmiňujících a na národních výborech. S problematikou bytové výstavby souvisí i kvalita odevzdávaných staveb a bytů, rozvoj družstevní bytové výstavby, bytová výstavba na vesnici a další otázky, které jsou předmětem zájmu naší společnosti.

Chtěl bych při této příležitosti upozornit na to, že členové bytových družstev nejsou spokojeni s dlouhou čekací dobou na získání družstevního bytu a kritizují i stoupající náklady na výstavbu a údržbu bytového fondu, které se promítají do jejich nájemného. Rovněž bytová výstavba na vesnici ženoucí se mnohdy do stále větších výšek, neodpovídá vždy zájmům zemědělců a je často necitlivá k okolním přírodním a historickým krásám. Stížnosti jsou i na závady v panelové výstavbě a na jejich zdlouhavé odstraňování.

Průmyslový výbor ČNR se proto právem již několikrát ve své minulosti zabýval problematikou bytové výstavby v České socialistické republice a bude i nadále pozorně sledovat, jak jsou v této oblasti plněny direktivy vyplývající ze závěrů XIV. sjezdu KSČ.

Poslední úkol resortu stavebnictví v roce 1972, na který bych chtěl upozornit, je další rozvoj jeho materiálně-technické základny. Rovněž tímto úkolem se průmyslový výbor České národní rady již nejednou zabýval, neboť výroba stavebních hmot je jedním z limitujících činitelů rozvoje celé stavební výroby. Na dostatku stavebních hmot a materiálů je závislý i další rozvoj individuální bytové výstavby a ostatní výstavby prováděné svépomocí včetně akcí Z.

Proto je třeba se zvýšenou pozorností zabezpečovat v průmyslu stavebních hmot realizaci nové investiční výstavby, zvyšovat využívání stávajících výrobních kapacit a důsledně uplatňovat provádění komplexní socialistické racionalizace ve všech jeho závodech a provozech. Zároveň s tím je ale nutno provádět i taková opatření na stavbách, aby bylo zajišťováno snižování materiálové spotřeby a zabráněno plýtvání materiálem. K snižování materiálové spotřeby by měli být vedeni i naši projektanti, pracovníci vědeckovýzkumné základny a měly by být hledány cesty k většímu používání lehkých stavebních konstrukcí, než tomu je dosud.

V plánu na rok 1972 se předpokládá zvýšení produkce stavebnin tak, aby zdroje dodávek zabezpečovaly především materiálovou spotřebu stavební výroby. Současně s tím vytváří plán podmínky k tomu, aby se zvyšovaly dodávky stavebnin i pro vnitřní trh.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, průmyslový výbor ČNR při projednávání návrhu rozpočtu kapitoly ministerstva stavebnictví ČSR došel k závěru, že návrh státního rozpočtu na rok 1972 vytváří podmínky pro plnění úkolů ministerstva stavebnictví ČSR vyplývajících z návrhu prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1972 a zajišťuje i vyšší finanční prostředky na vlastní investice ve formě přímých dotací a dalších forem účasti státu. Dovolte mi proto, abych z těchto hledisek doporučil, aby návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1972 byl Českou národní radou přijat v předloženém znění.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Fr. Toman: Děkuji soudruhu Krňávkovi, slovo má dále poslanec dr. Hlaváček.

Posl. dr. M. Hlaváček: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych vás seznámil s průběhem a s projednáváním výsledků projednávání návrhu rozpočtu ČSR na rok 1972 v těch kapitolách, které spadají do působnosti kulturního a školského výboru. Je to rozpočet školství, kultury, Českého úřadu pro tisk a informace, rozhlasu a televize.

V oblasti školství kulturní a školský výbor ČNR ocenil výsledky dosavadní práce resortního ministerstva dosažené v úsilí o konsolidaci a posílení socialistického charakteru našeho školství, a konstatoval, že dosažené výsledky překonávají v ČSR předtím vyslovené úvahy o plnění výkonů ve školství v 5. pětiletce. Např. počet dětí stravovaných ve škole a organizovaných v družinách dosáhl už dnes počtu uvažovaného na pátou pětiletku.

Na druhé straně návrh rozpočtu plně nepokrývá některé nové úkoly, které mají být v roce 1972 realizovány. Při projednávání návrhu rozpočtu se ukázalo, že je ohroženo tempo odstraňování havarijního stavu školních objektů, na něž vláda vynaložila značné prostředky a uvolnila ve spolupráci s národními výbory potřebné kapacity. Rovněž výstavba nových škol, zařazená do 5. pětiletého plánu, je pro nedostatek kapacit ohrožena. Není také dořešen způsob zajištění úkolu uloženého XIV. sjezdem, aby v roce 1975 navštěvovalo mateřské školy přes 65 % dětí předškolního věku. Proto bylo doporučeno ministerstvu školství ČSR ve spolupráci s Českou plánovací komisí a národními výbory tuto důležitou otázku řešit a zabezpečovat s mimořádnou pozorností. Dále výbor doporučil vypracovat dlouhodobou koncepci rozmisťování patnáctiletého dorostu v návaznosti na celkový rozvoj národního hospodářství a s ohledem na demokratický vývoj ČSR.

Při projednávání rozpočtu pro účely kultury výbor konstatoval, že se v uplynulém období díky činnosti ministerstva kultury ČSR upevnila řídící funkce státu v oblasti kultury. Návrh rozpočtu této kapitoly respektuje úkoly, které pro kulturu vytyčil XIV. sjezd KSČ. Výbor vyslovil souhlas s navrhovaným snížením ekonomických výkonů některých centrálně řízených rozpočtových organizací, např. nakladatelství v působnosti ministerstva kultury ČSR, které směřují k vytvoření podmínek pro splnění jejich výchovných úkolů a ke zmenšení komercionalizačních tlaků. Výbor zjistil, že i nadále trvají nedostatky v ochraně a zabezpečení kulturních památek, i když národní výbory na památkovou péči vynakládají stále více prostředků a také ústřední rozpočet posiluje rozpočet národních výborů účelovým doplňkovým zdrojem určeným na obnovu a údržbu památkových objektů ve výši 85 miliónů Kčs.

Kulturní a školský výbor vzal také s uspokojením na vědomí, že ministerstvo financí ČSR přidělilo ministerstvu kultury ČSR účelové prostředky ve výší téměř 50 miliónů Kčs pro ústředně řízené rozpočtové organizace k posílení údržby jejich zařízení. Jedná se např. o budovu Národního divadla, Národní galerii, Národní muzeum, Klementinum apod. Prostředků bude použito i k doplnění exponátů a modernizaci i pro zkvalitnění kulturních styků se zahraničím.

Pokud jde o rozpočet Českého úřadu pro tisk a informace, kulturní a školský výbor vzal s uspokojením na vědomí, že ministerstvo financí ČSR plně pokryje výdaje na mzdové prostředky Českého úřadu pro tisk a informace až do výše schválené systematizace.

Dále se kulturní a školský výbor zabýval rozpočtem rozhlasu a jeho činností. Přes vysokou politickou angažovanost a zvyšující se uměleckou úroveň programu Čs. rozhlasu a zahraničního vysílání Čs. rozhlasu ubývá i nadále rozhlasových koncesí a snižuje se odvod z provozu Čs. rozhlasu do státního rozpočtu. Výbor se obsáhle zabýval situací a vysílacími podmínkami, které rozhlas ke své činnosti má a plně podporuje úsilí Čs. rozhlasu, aby vláda posoudila možnost zesílení výkonu stávajících vysílačů a uvážila možnost dodatečného zařazení výstavby objektů Čs. rozhlasu na Kavčích horách do plánu, aby tak rozhlas mohl přispívat k ideologické výchově našich občanů v duchu marxismu-leninismu a rozvoji socialistické společnosti a čelit ideologické diverzi, jejíž hlavní platformou se dnes stávají štvavé zahraniční vysílačky, se značným výkonem budované v blízkosti hranic socialistických států a placené z prostředků imperialistických špionážních center.

Pokud jde o Československou televizi, kulturní a školský výbor konstatoval její plnou angažovanost, která rovněž přispěla ke konsolidaci v našem státě a dosáhla veřejného ocenění řady svých pořadů nejenom v oblasti zpravodajství a publicistiky, ale i uměleckého programu, ačkoliv i nadále pracuje ve zcela nevyhovujících podmínkách. Výbor se seznámil s obtížemi při výstavbě televizního střediska na Kavčích horách a s důvody, které vedou ke zpožďování při plnění plánu výstavby. V této souvislosti byl výbor informován o tom, že investiční výstavba nového televizního střediska byla zařazena mezi závazné úkoly vlády ČSR a jeho výstavba je všestranně podporována. Kulturní a školský výbor vzal také na vědomí informaci o tom, že se podařilo zajistit dostatečnou výrobu televizorů na dobré technické úrovni, což vytváří podmínky pro další přírůstek koncesionářů. Výbor velmi ocenil přínos rozhlasu a televize v procesu konsolidace naší společnosti, zejména v období předvolební kampaně.

Včera jsme měli v prohlášení vlády možnost seznámit se s tím, že vláda hodlá věnovat pozornost i podporu rozvoji tělesné výchovy. Protože zatím není dořešen problém formy státní péče, nemá tato ve státním rozpočtu samostatnou rozpočtovou kapitolu. Vláda poskytuje, jak víme, značné prostředky na výstavbu tělovýchovných zařízení. Ty jsou začleněny v rozpočtech řady resortů a společenských organizací. Při předpokládaném vzniku příslušné státní instituce je pamatováno na zabezpečení nezbytných výdajů v roce 1972 v rozpočtu Úřadu vlády ČSR.

Současně bych chtěl plénum ČNR seznámit i s tím, že kulturní a školský výbor v souvislosti s projednáváním rozpočtu přijal řadu vnitřních opatření, která předpokládají, že v průběhu tohoto roku se k řadě otázek ve svém pracovním plánu výbor vrátí a bude se jimi hlouběji zabývat.

Soudružky a soudruzi, závěrem bych chtěl konstatovat, že kulturní a školský výbor vyslovil souhlas s návrhem rozpočtu na rok 1972, který tvoří částkou 14,5 miliard Kčs 15,5 % rozpočtu vlády ČSR věnovaných na školství, kulturu apod. Myslím, že je to dostatečně přesvědčivý důkaz o tom, že naše vláda plně chápe a podporuje rozvoj ideologické a kulturní výchovy našich občanů, jak to také odpovídá linii, stanovené XIV. sjezdem KSČ. Proto budou poslanci kulturního a školského výboru hlasovat pro přijetí návrhu rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 a doporučují, aby byl přijat. /Potlesk./

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Věroslav Jedlička./

Místopředseda ČNR V. Jedlička: Děkuji dr. Hlaváčkovi, slovo má poslanec ing. Horák.