Místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Děkuji poslanci Krajhanzlovi. Jeho vystoupením bylo vyčerpáno pořadí přihlášených řečníků. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo./

Žádám tedy předsedu návrhové komise, místopředsedu ČNR soudruha Voleníka, aby přednesl zprávu komise ke konečnému textu návrhu usnesení.

Místopředseda ČNR O. Voleník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi několik poznámek k průběhu jednání za návrhovou komisi.

Bylo již vzpomenuto, že problémy Prahy se zabývaly orgány ČNR v I. volebním období. V dubnu 1971 přijalo předsednictvo ČNR usnesení k rozvoji Prahy a k pražské průmyslové aglomeraci. Vedla k tomu skutečnost, že vývoj Prahy jako hlavního města vstoupil do situace, ve které bylo třeba věnovat dalšímu rozvoji pozornost a podporu úměrnou politickým a hospodářským potřebám města.

Dnes po jeden a půl roce je rozvoj hlavního města předmětem jednání pléna ČNR. Plenárnímu jednání předcházela jednání ve výborech a ve stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky mládeže. Jednotlivé výbory za účasti zástupců NVP a zástupců ústředních státních orgánů projednaly otázky rozvoje Prahy na podkladě zprávy NVP a dalších podkladů a zejména též vlastních průzkumů a poznatků samotných poslanců. Vyslechli jsme výklad primátora hl. m. Prahy soudruha Zusky a místopředsedy vlády ČSR a předsedy České plánovací komise ing. Rázla k současným problémům a k dalšímu rozvoji hl. m. Prahy. V rozpravě hovořilo 14 poslanců o svých poznatcích, závěrech a doporučeních a o výsledcích jednání jednotlivých výborů a ve stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky mládeže. Průběh jednání výborů i samotný průběh dnešního pléna vyzněl v plnou podporu úsilí KSČ o důrazné řešení problémů hl. m. Prahy a v souladu s usnesením XIV. sjezdu i v podporu opatření vlády ČSR i vlády ČSSR v tomto směru.

Můžeme konstatovat, že jsme v současné době již aktivními účastníky úsilí o zásadní obrat v rozvoji hl. m. Prahy a že jsou dosahovány první dobré výsledky. Uvedu jen některé.

Budoucnost nepochybně ocení budování metra, které vytváří jeden ze základních předpokladů pro řešení městské hromadné dopravy a odstranění svízelné dopravní situace v Praze. Dochází k němu po desetiletích váhání a nerozhodnosti teprve za socialistického zřízení. A připomínám, že i zde, jako v mnoha jiných případech, se účinně projevila pomoc Sovětského svazu.

Zásobování Prahy životní potřebou - pitnou vodou - je v podstatě vyřešeno na dlouhou dobu.

Ke kladným výsledkům patří také zlepšování plnění investiční výstavby, což je pro rozvoj Prahy mimořádně důležité.

Vedle toho se rozvíjí např. i péče o kulturní památky, podávající svědectví o práci minulých generací a o slavné historii města. Kladně oceňujeme citlivý přístup k jejich uchování a obnově, aby sloužily i budoucím generacím.

Zvláště je třeba vyzvednout angažovanost občanů Prahy, rozvoj jejich pracovní iniciativy a aktivity, který je dobrým příslibem do budoucna. Významným nástrojem rozvoje této aktivity se staly volební programy Národní fronty, v nichž jsou obsaženy hlavní úkoly rozvoje hl. m. Prahy do roku 1975.

Jednání také potvrdilo, že přes pozitivní výsledky je nemálo problémů a také úkolů, které mají zajistit žádoucí harmonický rozvoj hlavního města republiky. A to od vytvoření základních předpokladů, jako je jasný perspektivní výhled rozvoje města i celé pražské aglomerace, až po každodenní péči o zlepšování podmínek života obyvatel i návštěvníků Prahy a o dobrou funkci provozu města.

Zásadní roli tu hrají především otázky bydlení, dopravy a technické a občanské vybavenosti města.

Kromě materiálních podmínek je závažné i vytvoření právních předpokladů pro to, aby Národní výbor hl. m. Prahy měl odpovídající kompetenci k řešení velmi náročných a stále narůstajících problémů souvisejících s rozvojem hl. m. Prahy.

Velká úloha připadá mladé generaci, která se hlásí o svůj budovatelský podíl. Pro její život a co nejširší uplatnění v hlavním městě musíme postavit dost bytů a vytvářet podmínky pro rozvoj kultury, tělesné výchovy a zájmové činnosti. Tím budeme zároveň vytvářet předpoklady pro žádoucí omlazení Prahy a pro nezbytný obrat v dosavadním nepříznivém demografickém vývoji.

Nejde však jen o mládež, ale o komplexní péči v zabezpečení potřeb všech obyvatel a o podmínky pro socialistický způsob života v hlavním městě.

Plnění úkolů rozvoje hlavního města, zejména s ním spojená stavební činnost, musí i navenek ukazovat, že jde o velkorysý, cílevědomý a soustavný rozvoj, a nikoli o málo ohleduplné narušování života města, pořádku a hygieny. Úsilí o dobré a zdravé životní prostředí, které je jedním ze základních cílových požadavků socialistické společnosti, nesmíme pustit ze zřetele ani v průběhu výstavby v Praze.

Řešení závažných problémů spojených s rozvojem průmyslu, zlepšováním dopravy, obchodu a služeb v hlavním městě, prohlubování zdravotní a sociální péče i starostlivosti o kulturu a školství vyžaduje, jak ukázalo naše jednání, soustředěný a koordinovaný zájem a úsilí všech resortů, orgánů a hospodářských organizací v úzké součinnosti s Národním výborem hl. m. Prahy.

Vyžaduje to nejen mít s rozvahou sestavený dlouhodobý i prováděcí plán, ale důsledně jej také realizovat.

Sledovat, jak se dále realizuje rozvoj hlavního města Prahy, bude i nadále úkolem všech orgánů České národní rady a zejména jednotlivých výborů, jak jsme o tom zde hovořili.

O významu rozvoje Prahy jako hlavního města státu, které je centrem politického, ekonomického, kulturního a společenského života ČSR i celé federace, sídlem politického a správního vedení, v němž jsou soustředěny další řídící články, vědeckovýzkumná základna, zahraniční styky atd., které má revoluční tradici, jejímž nositelem je především pražská dělnická třída, nemusíme snad na tomto místě dlouho mluvit.

K Praze má vřelý vztah všechen náš lid.

Důležitost dalšího žádoucího rozvoje Prahy je nám všem jasná. XIV. sjezd KSČ ji výslovně zdůraznil.

Z mnoha míst bylo opakovaně zdůrazněno, že rozvoj Prahy je věcí všeho lidu a celého státu. Proto Česká národní rada považuje za správné obrátit se na všechny orgány a instituce i občany s výzvou, aby podle svých možností přispívali k žádoucímu rozvoji svého hlavního města a s výzvou k těm, kteří mají vůči tomuto hlavnímu městu povinnosti, aby je důsledně a beze zbytku splnili.

Výrazně tu mohou napomoci pracovníci tisku, rozhlasu a televize a samozřejmě i my, poslanci, při své práci s občany. Vzpomeňme v této souvislosti, jak si v minulém století náš lid vybudoval důstojný kulturní stánek - své Národní divadlo. Vysoké uvědomění a obětavost našich předchůdců měla by být i naší generaci příkladem. Projevme i tím své socialistické vlastenectví.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vystoupení primátora hlavního města Prahy soudruha Zusky, místopředsedy vlády ČSR a předsedy České plánovací komise soudruha ing. Rázla a vystoupení poslanců ČNR jsou v souladu s předloženým návrhem usnesení. Přesto vám však návrhová komise doporučuje provést některé malé úpravy předloženého návrhu usneseni.

Na str. 4 doporučujeme, aby byl za odstavec, který zní "Komplexní dobudování materiálně technické základny stavební výroby..." a končí slovy "... rozhodující stavební akce" zařazen odstavec 2 z 5. strany, který zní "Vytvoření předpokladů pro rozvoj..." a nyní doporučujeme doplnit slovem "specializovaných" stavebních kapacit zajišťující v předstihu výstavbu, údržbu a obnovu inženýrských sítí.

Dále na str. 4 doplňujeme poslední odstavec v tomto znění: "Soustavné řešení dopravního problému včetně urychlení výstavby příjezdových, průjezdových a okruhových tahů..." Dále se pokračuje v původním znění.

Dostali jsme ještě některé připomínky, které však komise nedoporučuje zařadit s ohledem na to, že by to znamenalo jít do určitých detailů a tomu se chceme vyhnout. S těmito změnami doporučuje komise plénu České národní rady, aby návrh usnesení byl takto schválen. /Potlesk./

/Řízení schůze převzal předseda ČNR E. Erban./

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu Voleníkovi jako předsedovi návrhové komise. Slyšeli jste zprávu návrhové komise k textu usnesení České národní rady, který vám byl rozdán. Jsou nějaké připomínky k navrženému textu usnesení? /Nikdo se nehlásil./ Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby Česká národní rada schválila návrh usnesení ke zprávě o realizaci opatření k rozvoji hl. m. Prahy ve znění předloženém návrhovou komisí, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Je někdo proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Tím Česká národní rada projednala zprávu o rozvoji hlavního města Prahy.

Končí tím závažná etapa naší společné práce směřující k rozvoji našeho hlavního města, nekončí tím však naše pozornost k jeho nynějším, ale ani k jeho budoucím problémům. Česká národní rada bude i v budoucnu sledovat výstavbu hlavního města, vývoj životního prostředí jeho obyvatel, a bude se snažit o to, aby realizace velkých rozvojových úkolů v Praze, která se má změnit v moderní socialistické hlavní město, neznamenala současně neúnosné zkomplikování životních podmínek obyvatel. Naše trvalá pozornost k pražské problematice bude zaměřena nejen k tomu, jaké jsou úkoly pražské výstavby, ale i jakým způsobem, jak pohotově a důsledně ve vzájemných návaznostech se plní. V tom vidím - a vyjadřuje to i naše usnesení - podíl České národní rady a její podporu úsilí vlády České socialistické republiky a Národního výboru hlavního města Prahy.

Byl jsem pověřen soudruhy poslanci, soudruhem místopředsedou vlády ing. Rázlem a soudruhem primátorem dr. Zuskou, abych vám poděkoval za práci, kterou jste vykonali k přípravě tohoto plenárního zasedání ve výborech ve spolupráci s vládními orgány a s Národním výborem hlavního města Prahy, stejně tak za podnětnou diskusi při dnešním plenárním zasedání. Oba orgány nás chtějí ujistit, že všechny náměty, které byly předneseny jak při jednání ve výborech, tak v plénu, budou předmětem pečlivé pozornosti jak vlády, tak NVP a budou plně využity.

Dovolte, abych závěrem poděkoval soudruhu primátorovi dr. Zuskovi, jeho spolupracovníkům i funkcionářům z pražských obvodů za jejich úsilí přispět k úspěchu tohoto jednání, a abych vyslovil naše očekávání, že tato plodná spolupráce bude v zájmu rozvíjení funkcí i krás našeho hlavního města pokračovat i v budoucnu.

Druhým bodem pořadu dnešní schůze je

II.

Společným zpravodajem je poslanec Alois Tomeček, kterému dávám slovo.

Posl. A. Tomeček: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi! Zákon o plemenitbě hospodářských zvířat, k jehož projednání dnes přistupujeme, má pro chovatelskou, plemenářskou a celou zemědělskou veřejnost značnou důležitost. Po jedenácti letech určitého právního vakua na tomto úseku dochází tak k nové právní úpravě stěžejních zásad zvelebování a zušlechťování chovů hospodářských zvířat jako jednoho ze základních opatření pro další rozvíjení intenzity živočišné výroby, a to dnes již v nových podmínkách, podmínkách vysoké koncetrace a specializace, které sebou přináší v současné době uskutečňovaná přestavba našeho socialistického zemědělství.

Dnes projednávaný zákon o plemenitbě hospodářských zvířat sleduje kromě jiného především ten cíl, aby socialistický stát měl dostatečný vliv na koordinovaný postup v plemenitbě, aby ve zvelebovacích procesech byly soustavně uplatňovány moderní vědecké poznatky z oblasti populační genetiky, a to na základě dlouhodobého komplexního programu zušlechťování chovů hospodářských zvířat, při němž bude možno plně využívat nejnovější výpočetní techniky, moderních technologií v technickém osemeňování zvířat, kontroly užitkovosti apod.

Druhým základním cílem, který zákon sleduje, je současné zabezpečení dostatečné spoluúčasti a spoluzainteresovanosti jednotlivých chovatelů na zvelebovacích procesech, na zvyšování geneticko-produkčních vlastností hospodářských zvířat i na soustavném růstu úrovně živočišné výroby.

Vycházeje z těchto zásad zákon upravuje zejména metody plemenitby, otázky selekce na základě kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti, opatřování plemeníků a všechny ostatní otázky včetně sankcí za jeho nedodržování.

vážené soudružky a vážení soudruzi, než přistoupím ke zdůvodnění úprav a změn, které vzešly z jednání výboru ČNR pro zemědělství a výživu a ústavně právního výboru ČNR, dovolte mi, abych konstatoval, že do vládního návrhu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat byly plně zapracovány připomínky výboru ČNR pro zemědělství a výživu, obsažené v jeho usnesení z 20. října 1970, kdy byl tímto výborem projednán návrh zásad uvedeného zákona, a které byly také projednány předsednictvem ČNR na jeho schůzi dne 19. listopadu 1970.

A nyní stručně k úpravám a změnám, které uvedené výbory po podrobném a velmi pečlivém projednání navrhují a které vám byly rozdány písemně jako tisk číslo 27. Jde o změny terminologické a formulační, jakož i některé změny věcného charakteru.

Především je třeba na všech místech vládního návrhu zákona nahradit dosavadní termín "orgány řízení zemědělství" za termín "zemědělská správa". Návrh zákona o plemenitbě hospodářských zvířat byl totiž projednáván ve vládě ČSR v době před vydáním zákona č. 37/72 Sb. o okresních a krajských zemědělských správách. Tím se dostane navrhovaný zákon do naprostého souladu se současným institucionálním uspořádáním řízení zemědělství tak, jak je citovaný zákon 37/72 Sb. zakotvil. Tato úprava se týká §§ 4, 23 a 24.

V souladu s běžně používanou a vžitou plemenářskou a chovatelskou terminologií se navrhuje nahradit v § 3, písmeno D a dále v § 10 v nadpise a v odstavci 1/ termín "druhy plemenitby" za správnější "metody plemenitby". Je to v souladu i s expertním vyjádřením názvoslovné komise České akademie zemědělské.

Navrhovaná úprava v § 3, písmeno c/ má zvýraznit, že nejde jenom o pouhý proces prosté reprodukce genetických vlastností jednotlivých plemen, ale o proces možno říci rozšířené reprodukce jejich geneticko-produkčních vlastností.

V § 4 v odstavci 3/ a v druhé větě odstavce 4/ se navrhuje nahradit slova "okresními orgány řízené zemědělství" slovy "příslušnými krajskými a okresními zemědělskými správami". To je v plném souladu s novým uspořádáním řízení zemědělství tak, jak je obsaženo v zákoně 37/72 Sb. a na jeho základě vydaných statutů krajských a okresních zemědělských správ, obsahujících pravomoc, odpovědnost a úkoly těchto orgánů řízení zemědělství. Rovněž to odpovídá i organizaci plemenářské služby.

V § 6 odstavci 1/ navrhované vypuštění slov "u drůbeže jen" znamená věcnou změnu tohoto ustanovení. Užitkové typy, které bude možno chovat na území ČSR, nejsou totiž jen a výhradně věcí chovu drůbeže, jak to z navrhovaného zákona vyplývalo, ale záležitostí i dalších chovů, např. chovu prasat. Proto nové znění po uvedené úpravě daleko přesněji vystihuje věcné potřeby chovatelské a zvelebovací práce.

V § 10. odstavci 1/ kromě již uvedené terminologické změny se navrhuje plně vypustit slova "při zdokonalování užitkových vlastností". Jde vcelku o nadbytečnou formulaci, jelikož cílem plemenitby a tudíž celého zákona je zdokonalování užitkových vlastností hospodářských zvířat, což je dostatečně vyjádřeno již v úvodním ustanovení, tj. v § 1.

V návaznosti na navrhované úpravy znění § § 3 a 10 je nutno upravit i znění § 11 odstavce 2/. Zde ve třetí větě, tj. za středníkem, se navrhuje změnit znění takto: "posuzuje při něm stupeň hodnoty plemeníků, vhodnost jejich použití pro inseminaci nebo přirozenou plemenitbu a zdravotní způsobilost".

Formulace dosud v tomto bodě uváděná nebyla zcela výstižná.

V § 12 navržená úprava navazuje na to, že nejenom výhledově, ale již dnes v běžné chovatelské praxi se uplatňuje u drůbeže inseminace, například u chovu krůt, což je nutné ve znění zákona plně respektovat a vyjádřit.

V § 15 odstavce 1/ by bylo naprosto správné doplnit, že plemenářské organizace určují rozsah kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností v zemědělských podnicích po projednání s okresními zemědělskými správami. Proto se navrhuje vložit za slovo "určují" ještě "po projednání s okresními zemědělskými správami". Odpovídá to opět pravomoci, úkolům a odpovědnosti těchto základních článků řízení zemědělství, jak jsou vyjádřeny v nedávno vydaných normách, i potřebám usměrňovat počet chovů zapojených do kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat v souladu s prostředky, které jsou pro tyto účely vyčleněny.

Navrhovaná úprava formulace § 15 písm. c/ je ryze stylizačního charakteru a má pouze zvýšit srozumitelnost tohoto ustanovení.

V § 21 se doporučuje vypustit poznámku pod čarou k odstavci 3/, obsahující výčet platných čs. technických norem. Mám zato, že to do zákona nepatří a že je třeba toto přesunout, pokud je to nutné, do prováděcí vyhlášky ministerstva zemědělství a výživy ČSR. Paragraf 27, obsahující zmocnění ministerstva zemědělství a výživy ČSR vydat v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány prováděcí předpisy k některým ustanovením, to plně umožňuje.

Trochu složitější otázkou je úprava v § 23, odst. 1/. Uvedený přestupkový zákon č. 60/1961 Sb. obsahuje dosud možnost ukládání pokut za přestupky jen do výše 500 Kčs. V návrhu zákona se však navrhuje možnost uložení pokuty občanům za přestupek až do výše 5000 Kčs. V souladu s projednáním ve výboru jsem toho názoru, že výše 5000 Kčs by měla být ponechána. V tom případě však plně neodpovídá odvolání na uvedený zákon č. 60/1961 Sb. Proto se doporučuje opakovat v poznámce pod čarou k odst. 1/ slova "přestupek podle... atd.", což by zdůraznilo, že odvolání na citovaný zákon č. 60/61 Sb. se dotýká jen skutkové podstaty, a tudíž i správního řízení, nikoliv však výše ukládané pokuty. Vzhledem k tomu, že v praxi půjde spíše o sporadický případ, mám zato, že navrhované řešení by mohlo být vyhovující.

Úprava se navrhuje také v § 27, kde výraz "může vydat" je třeba nahradit slovem "vydá". Jestliže např. v odst. 4/§ 20 je uvedeno, že ministerstvo zemědělství a výživy ČSR stanoví podmínky pro uznávání nebo zrušování šlechtitelských a rozmnožovacích chovů atd., pak to nutně také znamená, že ministerstvo zemědělství a výživy ČSR tyto prováděcí předpisy vydat musí a nikoliv může. Obdobně musí prováděcí předpisy obsahovat podmínky pro prodej a nákup plemenných zvířat /§ 21/, tj. tzv. tržní řád apod.

Poslední úprava se dotýká závěrečného § 29, kde se navrhuje nabytí účinnosti zákona dnem 1. ledna 1973. Je to termín vyhovující jak pro publikační lhůty, tak i pro vydání prováděcích předpisů. Tolik k navrhovaným změnám a úpravám.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, závěrem mi dovolte, abych doporučil jménem obou výborů ČNR, tj. pro zemědělství a výživu a ústavně právního, zákon o plemenitbě hospodářských zvířat schválit s uvedenými úpravami a doplňky.

Chtěl bych znovu zdůraznit, že na schválení dnes projednávaného zákona naše socialistické zemědělství již velmi dlouho čeká; jím se položí základy v této oblasti pro další zvelebování chovů a soustavné zvyšování intenzity živočišné výroby v zájmu všeho našeho pracujícího lidu, v souladu s cíli, na něž položil důraz XIV. sjezd KSČ. /Potlesk./

/Řízení schůze se ujal místopředseda ČNR F. Toman./

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji zpravodaji poslanci Tomečkovi. O slovo se přihlásil ministr zemědělství a výživy ČSR ing. J. Nágr. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. J. Nágr: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Předložený vládní návrh zákona, který je dnes projednáván, si klade za cíl vytvořit potřebný právní základ pro perspektivní rozvoj zvelebovacích činností v chovech hospodářských zvířat. Vychází z dosaženého stupně rozvoje socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství a má se stát účinným nástrojem zabezpečení dalšího vzestupu živočišné produkce v probíhajícím procesu koncentrace a specializace zemědělské výroby.

Náročné úkoly vytyčené XIV. sjezdem KSČ může naše socialistické zemědělství zabezpečit jedině trvalým a efektivním růstem intenzity jak rostlinné, tak živočišné produkce celého reprodukčního procesu.

K rozhodujícím intenzifikačním faktorům vzestupu živočišné výroby patří především úspěšný rozvoj našeho plemenářství, které v rámci zvelebovacího procesu chovu hospodářských zvířat zaujímá jedno z klíčových postavení.

K účinným prostředkům, které napomáhají vytvářet optimální podmínky pro další intenzifikaci výroby a cílevědomé řízení rozvoje živočišné výroby, je nesporně také vyhovující právní úprava.

Problematika plemenitby hospodářských zvířat není v současné době zcela dostatečná, tzn. způsobem jejímu významu a potřebám odpovídajícím, právně upravena. Tato důležitá oblast našeho zemědělství je již delší dobu bez zákonné právní úpravy. Oblast plemenitby hospodářských zvířat je sice upravena řadou předpisů, převážně však nižšího stupně. Tyto předpisy jsou vývojem namnoze překonány a navíc neřeší uvedenou problematiku komplexně. Z hlediska současných i perspektivních potřeb nutno konstatovat, že již nevyhovují.

Z tohoto nežádoucího stavu vyplývají některé vážné problémy, které vyžadují neodkladné řešení. Proto také vláda ČSR předkládá ČNR k projednání a schválení návrh nové zákonné úpravy plemenitby hospodářských zvířat. Posláním předloženého zákona, kromě důvodů, o nichž jsem se již zmínil, je především komplexně upravit problematiku plemenitby ekonomicky nejvýznamnějších druhů hospodářských zvířat, a to skotu, prasat, koní, ovcí, koz a drůbeže. Dále si klade za cíl vytvořit podmínky potřebné k zabezpečení účinného vlivu státu na cílevědomé řízení zvelebovacího procesu v chovech hospodářských zvířat. Ústředním orgánem nově zaváděného institutu péče státu o rozvoj plemenářství, se má stát na území České socialistické republiky ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, které při jejím řízení bude vycházet z dlouhodobých programů zušlechťování hospodářských zvířat, schvalovaných vládou republiky. Tento program zušlechťování hospodářských zvířat bude v návaznosti na společenský zájem progresívního rozvoje živočišné výroby plněním stěžejního dokumentu.

Významné poslání při plnění úkolu státní péče o rozvoj plemenářství, která je v navrženém zákoně přesně definována, bude příslušet plemenářským organizacím. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR jako ústřední orgán státní péče o rozvoj plemenářství jim bude nejen za tím účelem udělovat příslušná oprávnění, ale bude také důsledně kontrolovat, zda a jak plemenářské organizace svěřené úkoly plní. Podle vládního návrhu zákona bude jednou z předních povinností plemenářských organizací úzce spolupracovat s příslušnými orgány státních plemenářských zřízení v okresech a krajích, jimiž jsou nově zřízené okresní a krajské zemědělské správy.

Navržený zákon vytváří také optimální prostor pro aktivní účast chovatelů hospodářských zvířat na řízení plemenářské práce. Mám na mysli především výběrové a uznávací komise, které budou zřizovány při ministerstvu zemědělství a výživy ČSR a v nichž chovatelé budou tvořit nejméně polovinu jejich členů, a dále chovatelské rady, zřizované při plemenářských organizacích.

Z dalších rozhodujících otázek na úseku plemenitby hospodářských zvířat, které upravuje navrhovaný zákon, bych chtěl jen stručně upozornit zejména na způsoby, zabezpečení a metody plemenitby, na regulaci chovu plemen a užitkových typů hospodářských zvířat, na plemenářská opatření, z nichž se jako základní zdůrazňují kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat, popř. podniková kontrola užitkových vlastností a konečně na uplatňování moderních progresívních forem zušlechťování chovů, a to pro všechny druhy hospodářských zvířat jednotně a nově jednak ve šlechtitelských a jednak v rozmnožovacích chovech.

V předloženém vládním návrhu zákona se zdůrazňují všechny nezbytné povinnosti jak plemenářských organizací, tak i chovatelů hospodářských zvířat. Za porušení zákonných ustanovení jim bude možno ukládat jednak pokuty a jednak provádět zvláštní opatření.

Předložený vládní návrh zákona byl řádně projednán ve všech orgánech a příslušných výborech ČNR.

Dovolte mi proto, abych se vyjádřil k navrhovaným úpravám a změnám, které v úvodním projevu uvedl zpravodaj poslanec soudruh Tomeček.

Především bych chtěl uvést, že všechny navrhované úpravy povedou ke zpřesnění předloženého vládního návrhu zákona, ať již z hlediska formulačního, terminologického, nebo i věcného, a proto je pokládám za správné. Především se to týká připomínky, aby místo termínu "orgány řízení zemědělství", který je rámcový a nebyl by v souladu s federálním zákonem č. 37/1972 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. září 1972, byl použit nový přesný název "okresní a krajské zemědělské správy". Dojde tím jen k zvýraznění autority těchto nových orgánů státního hospodářského řízení zemědělství v okresech a krajích.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych na závěr vyslovil přesvědčení, že předložený vládní návrh zákona o plemenitbě hospodářských zvířat představuje významné legislativní opatření, které bude jedním z důležitých prostředků zabezpečujících další rozvoj živočišné výroby a který významným způsobem přispěje ke splnění závěrů přijatých XIV. sjezdem KSČ.

Proto vás také, vážené soudružky a soudruzi poslanci, žádám, abyste s předloženým vládním návrhem zákona vyslovili souhlas. /Potlesk./