Úterý 19. prosince 1972

 

19. 12. 1972

/Začátek 6. schůze České národní rady v 9.00 hodin/

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilián Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr zdravotnictví doc. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda.

185 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře České národní rady JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji 6. schůzi České národní rady. Vítám mezi námi co nejsrdečněji členy vlády České socialistické republiky v čele s jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./ Dále vítám srdečně člena předsednictva a tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky soudruha Josefa Kempného. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady navrhuje tento pořad dnešní schůze, který je též uveden na rozeslané pozvánce.

I. Prohlášení vlády České socialistické republiky o plnění programu vlády schváleného Českou národní radou v prosinci 1971 - prohlášení vlády přednese předseda vlády ČSR Josef Korčák.

II. Společná zpráva výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního, rozšířených o předsedy a zpravodaje ostatních výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1973 - společný zpravodaj posl. ing. Jaromír Horák.

III. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj posl. plk. ing. Jaroslav Peksa.

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu člena a předsedy Nejvyššího soudu ČSR - návrh odůvodní místopředseda ÚV NF ČSR Miloslav Vacík.

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu některých soudců z povolání krajského soudu v Plzni, obvodního soudu v Praze 1 a některých okresních soudů v ČSR - návrh odůvodní místopředseda ÚV NF ČSR Miloslav Vacík.

VI. Zpráva předsedy České národní rady podle § 60 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 3. listopadu 1972 do 19. prosince 1972.

Soudružky a soudruzi, slyšeli jste návrh denního pořadu 6. schůze České národní rady. Má někdo k přednesenému návrhu pořadu nějaké námitky nebo připomínky? /Nemá. /

Zjišťuji, že v této chvíli je přítomno 163 poslanců. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu pořadu: Kdo souhlasí s předneseným návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednání 1. bodu právě schváleného pořadu, kterým je

I

Prohlášení vlády České socialistické republiky o plnění programu vlády schváleného Českou národní radou v prosinci 1971

Prosím předsedu vlády soudruha Josefa Korčáka, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, je tomu právě rok, co jste nám jako vládě Národní fronty projevili důvěru na základě programového prohlášení, které se tak stalo základní závaznou směrnicí pro činnost vlády ČSR.

Rok je jistě příliš krátká doba k tomu, aby bylo možno dělat konečné závěry k plnění programu, jehož charakter je dlouhodobý, protože postihuje období až do konce páté pětiletky. Nicméně i za rok je možno posoudit, zda činnost vlády je orientována správným směrem a zda jsou vytvořeny potřebné podmínky ke splnění úkolů v celém rozsahu.

Ve svém programovém prohlášení se vláda ČSR jednoznačně přihlásila k plnění úkolů vytyčených XIV. sjezdem KSČ, jež se staly ve volbách do zastupitelských orgánů programem celé Národní fronty. Proto jsme také vždy chápali a budeme i nadále přijímat závěry ÚV KSČ, zaměřené na rozpracování a realizaci usnesení XIV. sjezdu KSČ jako závazné pro vlastní činnost a jako výraznou pomoc, kterou poskytuje KSČ, její orgány a organizace rozvoji národního hospodářství a socialistické společnosti.

Únorové zasedání ÚV KSČ orientovalo naši ekonomiku, zejména vedoucí hospodářské pracovníky, na problémy efektivnosti reprodukčního procesu. ÚV KSČ jednal o těchto otázkách v období, kdy v přípravě plánu na rok 1972 vznikaly určité problémy z hlediska vyššího využití zdrojů a sil, které jsou v národním hospodářství k dispozici pro splnění úkolů plánu. Jednotný postup stranických a státních orgánů v duchu závěru únorového zasedání ÚV KSČ významně přispěl k zvýšení kvality prováděcích plánů na tento rok, k jejich úspěšné realizaci i ke zvýšení úrovně prací na přípravě prováděcích plánu na rok 1973.

Stejně významně přispělo dubnové zasedání ÚV KSČ k urychlení procesu specializace a kooperace a k celkovému zlepšení výsledků zemědělské výroby.

Mimořádnou pozornost věnovala vláda ČSR také výsledkům říjnového zasedání ÚV KSČ o ideologické práci strany, a to nejen v oblasti školství a kultury. Výchovu lidí v uvědomělé budovatele socialistické společnosti je nutno spojovat s praktickou činností stranických a státních orgánů ve všech oblastech života společnosti, tedy i v národním hospodářství a na všech stupních řízení. Náročné úkoly, které vyplývají z růstu hmotných, sociálních i kulturních potřeb společnosti, je možno plnit jen za předpokladu, že k tomu budou lidé nejen odborně, ale také politicky a ideově připraveni.

Jsme si však vědomi, že závěry ÚV KSČ ve všech uvedených směrech mají dlouhodobou platnost a že jsme k jejich realizaci udělali teprve první kroky.

V tomto smyslu bude mít pro práci vlády ČSR v oblasti národního hospodářství a pro splnění prováděcího plánu na rok 1973 mimořádný význam i prosincové zasedání ÚV KSČ, které se opět zabývalo ekonomickými problémy.

Obdobně využívala vláda ČSR i podnětů a výsledků, které přinášely další významné politické události, jako byl VIII. sjezd JZD, VIII. všeodborový sjezd nebo I. sjezd SSM.

Za velmi významnou pomoc pokládáme také podněty, které v různých formách přicházely ze zasedání České národní rady a z jednání výborů tohoto nejvyššího zastupitelského orgánu ČSR.

Dnes bychom chtěli na zasedání tohoto orgánu dát stručnou odpověď na otázku, co už bylo pro plnění vládního programu vykonáno, co považujeme za úspěch, ale také kde vidíme slabiny nebo kde jsou nedořešené problémy.

Činnost vlády nejvýrazněji charakterizují výsledky, jichž bylo dosaženo v rozvoji národního hospodářství a které vytvářejí materiální podmínky pro uspokojování potřeb obyvatelstva i pro všestranný rozvoj života socialistické společnosti.

Jak tedy posuzujeme vývoj hospodářství, které vláda ČSR přímo řídí?

V době, kdy vláda předstupovala před Českou národní radu se svým programovým prohlášením, blížil se k závěru první rok páté pětiletky. Po komplexním rozboru výsledků, jichž bylo v roce 1971 dosaženo, můžeme bez nadsázky říci, že to byl úspěšný rok, který vytvořil příznivé podmínky pro další dynamický vývoj národního hospodářství.

Tento předpoklad se v roce 1972 také splnil.

Státní prováděcí plán na rok 1972 bude ve všech rozhodujících ukazatelích překročen a ve srovnání s rokem 1971 dosáhneme: vyšší výroby zboží v průmyslu o 7,6 miliard Kčs, vyššího objemu stavebních prací o 2,6 miliardy Kčs a vyšší hrubé zemědělské produkce o 2,2 miliardy Kčs.

Realizace závěrů únorového zasedání ÚV KSČ se projevila v tom, že jsme mohli zaznamenat i určité pozitivní výsledky ve zvýšení efektivnosti ekonomického vývoje. To však je nutno pokládat jen za začátek úsilí, které v budoucnu musí být trvalou součástí veškeré řídící činnosti.

V programovém prohlášení byl zdůrazněn význam chemizace národního hospodářství, realizace rozvojových programů a modernizace výrobní základny v průmyslu.

Vcelku uspokojivě jsou plněny rozvojové programy v chemickém průmyslu, např. výroba syntetických vláken, titanové běloby, vícesložkových hnojiv. Ke zpoždění došlo v uzavírání kontraktů na dodávky zahraniční technologie pro výstavbu petrochemického kombinátu.

Ve spotřebním průmyslu pokračuje postupná modernizace základních fondů a jsou rovněž zajišťovány rozvojové programy, např. výroba koberců, nábytkových látek a velkoplošných materiálů. Tempo uskutečňování obou záměrů je však do značné míry závislé na kapacitních možnostech strojírenství a stavebnictví, ale též na vyjasnění výrobní technologie.

Rovněž základní úkoly dopravy a silničního provozu budou splněny a někde překročeny.

V zemědělství se daří plnit jeden z hlavních úkolů stanovených XIV. sjezdem KSČ, zabezpečovat přírůstek spotřeby základních potravin vlastní zemědělskou výrobou.

Již letos dosáhly výnosy některých plodin, např. obilí, úrovně uvažované pro rok 1975, přičemž množství použitých průmyslových hnojiv zůstalo na úrovni plánované pro rok 1972. Pozitivně lze hodnotit i výsledky živočišné výroby. I při nedostatku některých krmiv v prvním pololetí se zvýšila užitkovost hospodářských zvířat. To vytváří předpoklady pro rychlejší řešení některých dlouhodobých kvalitativních problémů, jako je např. zlepšení zásobování libovým masem.

V důsledku dobrých výsledků bylo možno překročit v roce 1972 stanovený státní plán nákupu obilí o více než 130 000 tun a nákupu jatečných zvířat o 29 000 tun.

Rovněž stavebnictví dosáhlo celkově dobrých výsledků. Zlepšilo se plnění plánu na některých rozhodujících stavbách, lépe se plní úkoly v bytové výstavbě a v oblastech soustředěné výstavby. Musíme však odstranit rozpor mezi strukturou a rozmístěním stavebních kapacit a objektivní potřebou efektivního investování na území ČSR.

Situace v investiční výstavbě je stále vážná, i když v této oblasti existují výrazně pozitivní rysy.

Za první klad lze označit vývoj drobných modernizačních a racionalizačních investic. V této kategorii staveb bylo realizováno v hospodářství řízeném vládou ČSR celkem 15,4 miliardy Kčs, tj. o 10 % více než pro rok 1972 předpokládal pětiletý plán. To pomohlo urychlit proces modernizace a racionalizace výroby.

Druhým kladným rysem je vývoj ve výstavbě bytů. Tento úkol se vcelku plní a překračuje, zejména dík progresívním metodám bytové výstavby. Přijali jsme opatření, aby se zlepšila i kvalita předávaných bytů. Nepřehlížíme vážnou situaci, která je v tomto směru v Praze, jsou však náznaky, že i v tomto směru se situace postupně zlepší.

Největší starosti v dosavadním vývoji investiční výstavby nám dělá vysoká rozestavěnost, jejíž hlavní příčinou je zvyšování rozpočtových nákladů a s tím související pomalé dokončování staveb a jejich předávání do užívání.

Nedaří se soustřeďovat v potřebné míře kapacity dodavatelů strojů a stavebních a montážních prací na urychlení větších staveb. Zpoždění prací a dodávek na stavbách nad 1,5 miliónu Kčs dosáhne za léta 1971 a 1972 proti pětiletému plánu téměř 6 miliard Kčs, z toho 1,7 miliardy Kčs stavebních prací a 4,3 miliardy Kčs dodávek strojů a montážních prací. Příčina je jednak v pomalém přizpůsobování dodavatelů plánované struktuře investic, konkurence vývozních úkolů strojírenství, jimž se dává přednost, avšak také opožďování přípravy staveb u investorů.

Proto nejsou zatím dodržovány záměry pětiletého plánu ve snižování rozestavěnosti a ve zkracování doby výstavby. Zůstatky rozpočtových nákladů budou ke konci roku 1972 překročeny na území ČSR o více než 7 miliard Kčs, z toho u organizací řízených vládou ČSR o 5,8 miliard Kčs.

Národní hospodářství ČSR se v roce 1972 významně podílelo na příznivém vývoji vnějších ekonomických vztahů. Přispělo k plnění a překračování vývozních úkolů a k vytvoření aktivního přebytku ve vztahu ke socialistickým zemím a ke snížení krátkodobé zadluženosti u zemí kapitalistických.

Významně se orgány a organizace, řízené vládou ČSR, uplatňují při uskutečňování programu socialistické ekonomické integrace. Jsou nositeli řady konkrétních úkolů, k jejichž plnění vytvářejí věcné, organizační i kádrové předpoklady. Jejich přínos ke zdokonalování forem a metod vzájemné součinnosti s ekonomikami ostatních socialistických zemí, zejména s ekonomikou Sovětského svazu, odpovídá vyspělosti našeho národního hospodářství i vědeckovýzkumné a vývojové základny.

Důležitou podmínkou plnění náročných hospodářských úkolů je hospodaření s pracovními silami. Trvalou metodou zvyšování efektivnosti práce je racionalizace, zaměřená na úsporu pracovního času, na odstraňování časových ztrát, upevňování pracovní kázně a zvyšování produktivity práce.

Systém regulace zaměstnanosti a rozmisťování pracovních sil je orientován na posílení vlivu ústředních orgánů a úlohy plánu z hlediska odvětvového a územního řešení zaměstnanosti a postupné sladění potřeb a zdrojů pracovních sil v základních strukturálních průřezech. Můžeme říci, že se v téže oblasti obnovuje pořádek a že je pozitivně ovlivňován vývoj zaměstnanosti v souladu s potřebami společnosti.

V oblasti mzdové politiky se vláda soustředila na proporcionální vývoj mezd, výkonů a produktivity práce. Systém regulace mezd se osvědčil a počítá se s jeho zdokonalováním.

Vcelku příznivé jsou dosavadní výsledky ověřování zásad racionalizace práce a zdokonalení soustav odměňování. V roce 1973 budou tyto výsledky zhodnoceny a bude rozhodnuto o dalším postupu v tomto směru.

V souvislosti s požadavkem racionálního využití pracovních sil zvýší vláda tlak na likvidaci neefektivních provozů a uvolňování pracovníků pro perspektivní výroby, opravárenství a služby pro obyvatelstvo. V tomto směru bylo zatím dosaženo jen dílčích výsledků.

Významným činitelem rozvoje národního hospodářství je věda a technika. Pozornost vlády směřovala k uplatnění dokončených výzkumných a vývojových úkolů ve výrobě a prohloubení oponentního řízení nejen při zařazování nových úkolů do státního plánu, ale též při jejich změnách a konečném hodnocení. Podstatně mají k využití výsledků vědeckotechnického rozvoje přispět připravované změny v organizačním uspořádání výzkumné a vývojové základny a posílení finanční účasti podniků na zajišťování jejich potřeb.

Přes řadu dobrých výsledků je doba, která uplyne od vyřešení úkolu po jeho realizaci, stále ještě značně dlouhá. Budeme proto požadovat, aby ústřední orgány byly náročnější při sledování řešení výzkumných úkolů i při vytváření podmínek pro jejich včasné využití v praxi.

Letos se obnovila pravidelná a náročná kontrola plnění plánu a zvýšila se úroveň rozborové práce s větším využíváním statistických údajů.

Rozvíjela a prohlubovala se i kontrolní činnost v orgánech lidové kontroly, jejichž pozornost byla soustředěna na plnění kvalitativních ukazatelů plánu a na lepší využívání zdrojů. Kontrolní činnost významně přispěla k úspěšnému vývoji národního hospodářství.

Usnesení XIV. sjezdu KSČ ukládá státním orgánům řešit některé vybrané oblastní problémy na území ČSR, rozvoj hlavního města Prahy, Severočeského kraje a pohraničí.

Co bylo v tomto směru vykonáno?

Nejsložitější situace je zatím v hlavním městě, jehož problematika byla také předmětem jednání České národní rady. Za nejvýznamnější pokládáme v Praze uskutečnění racionálního programu investování a optimální využití omezených zdrojů pracovních sil. Růst stavebních kapacit, určených pro výstavbu Prahy, dostává žádoucí tempo, avšak plnění plánu bytové výstavby je zatím nejhorší ze všech oblastí ČSR. Vinu na tom má též zpoždění v územní a projektové přípravě. Ve větším rozsahu začaly v Praze pracovat i stavební organizace ze Slovenské socialistické republiky, avšak vinou českých orgánů jich nebylo možno zatím využít tak, jak se předpokládalo.

V Severočeském kraji se plán investiční výstavby plní poměrně dobře, také dík tomu, že se daří uskutečňovat schválenou koncepci rozvoje a že ve všech odvětvích národního hospodářství byla investiční politika účelně usměrněna.

V roce 1972 pokračoval program rozvoje pohraničí. K těmto účelům bylo věnováno více prostředků, které však nebyly vždy plně využity. Do budoucna už nebude možné se spokojovat s plošným řešením, ale musíme určit některé specifické oblasti a cílevědomě řešit jejich problémy, jak jsme k tomu přikročili v přípravě oblasti Krkonoš.

Soudružky a soudruzi, v souladu s výsledky rozvoje ekonomiky v prvých dvou letech pětiletky byla stanovena i koncepce státního prováděcího plánu na rok 1973, který vláda ČSR schválila 22. listopadu t. r.

Přípravě plánu na rok 1973 věnovala vláda mimořádnou pozornost. Především jsme dosáhli, že směrnice pro vypracování prováděcího plánu byla schválena zhruba o měsíc dříve než v minulých letech; tak byl vytvořen větší časový prostor pro jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Rozhodující problémy vývoje ekonomiky byly v prvé polovině roku několikrát posuzovány a stanoveny směry pro jejich řešení. V polovině června se konala porada vlády s generálními řediteli a s předsedy krajských národních výborů, na niž byla vysvětlena hospodářská politika vlády, která byla směrnicemi vyjádřena.

Tento postup přispěl k tomu, že práce na plánu roku 1973 bylo možno dříve skončit a také státní prováděcí plán dříve schválit.

Jaké jsou tedy hlavní rysy plánu na rok 1973?

Návrh počítá i nadále s rychlým, avšak proti prvým dvěma létům páté pětiletky přece jen mírnějším tempem růstu hmotné výroby. Tím se vytvářejí podmínky pro zdokonalování struktury, zvyšování kvality a technické úrovně výroby.

O dynamice výroby bude ve stále větší míře rozhodovat její schopnost přizpůsobit se náročnějším požadavkům vnitřního i zahraničního trhu. Relativně mírnější tempo má také přispět k uvolnění napětí v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Objem prací a dodávek pro investiční výstavbu se soustřeďuje ve větší míře než dosud na rozestavěné stavby. Plán omezuje rozsah zahajování staveb, snižuje počet souběžně prováděných staveb a vytváří tak příznivější podmínky pro intenzívnější využívání stavebních kapacit a pro vnitřní strukturální přeměny ve stavebnictví. Bylo odsunuto zahajování nepřipravených staveb a staveb s nízkým objemem prací v roce zahájení. Bude preferována aktivní složka základních fondů zrychlením tempa investování do strojů a zařízení pro podporu modernizace a urychlení obnovy základních prostředků.

V hlavním městě Praze vytváří plán podmínky pro zrychlení tempa investování ve prospěch řešení dopravního problému a bydlení, pro udržení dosavadní úrovně zaměstnanosti při přísné regulaci pracovních sil, pro zajištění oblastních přesunů stavebních kapacit na výpomoc Praze. V Severočeském kraji zabezpečuje plán postupné řešení úkolů obsažených v dokumentu o rozvoji kraje. Pamatuje se na intenzívní pokračování rekonstrukce a výstavby pohraničí a vydělují se nejnutnější prostředky pro výstavbu oblasti Krkonoš.

Pro usměrnění vývozu a dovozu využívá plán příznivých výsledků vývoje vnějších ekonomických vztahů, rozšiřuje výměnu zboží se socialistickými zeměmi, především se Sovětským svazem a předpokládá předstih dovozu před vývozem. Orientuje zvýšený dovoz na urychlení modernizace a lepší zabezpečení racionalizačních programů. Ve vztahu ke kapitalistickým státům zabezpečuje nezbytné potřeby i při nepříznivém vývoji podmínek odbytu a vysokém růstu dovozních cen.

V plánu práce a mezd se počítá s pokračováním důsledné regulace pohybu pracovních sil i v oblastním průřezu. Ke krytí přírůstku výroby a výkonů přírůstkem produktivity práce předpokládá soustřeďování prostředků na technický rozvoj a investice a jejich promyšlené využití pro relativní uvolňování pracovní síly. Počítá se s intenzívnějším vyřazováním zastaralých základních prostředků s omezováním neperspektivních výrob. Mzdová politika má zajistit proporcionální vztah objemu mzdových prostředků k vytvářeným zdrojům.

Jsou vytvářeny podmínky pro další růst životní úrovně při vyváženém rozvoji jejích jednotlivých složek a posilování sociálních jistot obyvatelstva.

Na státní plán rozvoje národního hospodářství navazuje státní rozpočet ČSR, který byl rovněž schválen 22. listopadu t. r. a bude v České národní radě projednán. Rozpočet se opírá o příznivé výsledky hospodaření v roce 1972, avšak prosazuje maximální efektivnost a hospodárnost na všech stupních řízení.

Vlastní příjmy státního rozpočtu na rok 1973 se v porovnání s očekávaným výsledkem roku 1972 zvyšují o 4,3 miliardy Kčs, tj. o 7,7 %, výdaje se zvyšují o 6,2 miliardy Kčs, tj. o 6,6 %. Přebytek, který vytváří rozpočtová soustava celé ČSSR, má stejně jako v minulých letech působit jako protiinflační činitel.

V rezervách rozpočtu je zabezpečeno uskutečnění nových sociálních opatření, orientovaných na podporu rodin s dětmi.

Soudružky a soudruzi poslanci, rozvoj národního hospodářství a jeho pozitivní výsledky vytvořily základnu pro zvyšování životní úrovně a uspokojování sociálních, kulturních a ostatních potřeb obyvatelstva a pro všestranný rozvoj podmínek života celé společnosti.

Výroba a obchod celkem se zdarem řešily vyváženost růstu příjmů obyvatelstva a výroby a nabídky zboží určeného k osobní spotřebě. Zásobování potravinami a průmyslovým zbožím je celkem plynulé a poptávka je v podstatě uspokojena. Zvýšení osobní spotřeby, jak to ukazuje dosavadní vývoj nákupů v obchodech, bude výraznější než jsme předpokládali.

Obdobně jako loni jsme soustředili pozornost vlády i výroby a obchodu na nedostatkové zboží, jehož rozsah se snižuje.

Proti plánovaným záměrům nebyl zcela dodržen podíl prodeje potravin a průmyslového zboží. Očekáváme, že při důslednější realizaci inovačních programů ve všech průmyslových odvětvích, zvláště ve strojírenství, se podíl prodeje průmyslového zboží zvýší na žádoucí úroveň.

V souladu se schválenou koncepcí se rozvíjel cestovní ruch, zejména se socialistickými zeměmi. Vzrostl i rozsah domácího cestovního ruchu. Při cestování do západních států byla uplatněna regulační opatření, vyplývající z našich zahraničně politických vztahů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP