K 1. 4. 1973 bylo zavedeno další významné propopulační opatření, půjčky se státním příspěvkem pro mladá manželství. O příznivém ohlasu těchto půjček svědčí to, že do konce května poskytla Česká státní spořitelna již 35 384 těchto půjček ve výši 750 miliónů Kčs.

V zahraničním obchodě pokračoval rychlý růst obratu se socialistickými zeměmi; orgány řízené vládou České socialistické republiky přispěly k vytvoření vysokého aktiva obchodní bilance i ke zlepšení vztahů ke kapitalistickým státům.

Příznivé výsledky plnění plánovaných úkolů se projevily v tom, že společenský produkt vzrostl v běžných cenách o 5,2 %. Národní důchod přitom vzrostl o 5,6 % a výrobní spotřeba jen o 4,9 %, což ukazuje na tendence postupného zlepšování efektivnosti v roce 1972.

V hospodaření podle státního rozpočtu ČSR na rok 1972 se vcelku příznivé tendence ve vývoji naší ekonomiky projevily rovnováhou mezi rozpočtovými příjmy a výdaji; celkové příjmy státního rozpočtu činily 95 200 miliónů Kčs, celkové výdaje 95 144 miliónů Kčs, takže rozpočtové hospodaření skončilo v roce 1972 přebytkem 56 miliónů Kčs. Přebytek navrhujeme převést do státních finančních rezerv.

Protože máte, soudružky a soudruzi, k dispozici písemný materiál o státním závěrečném účtu za rok 1972 s dostatečným množstvím číselných údajů, dovolte mi, abych se ve svém výkladu zabýval především kvalitativní stránkou realizace státního rozpočtu, zejména z hlediska efektivnosti tvorby i užití finančních zdrojů.

XIV. sjezd a navazující pléna ÚV KSČ postavily otázku efektivnosti rozvoje národního hospodářství do popředí pozornosti všech stranických i vládních orgánů, všech podniků i všech pracujících. Netajili jsme se s tím, a ve výkladu k rozpočtu na rok 1972 jsem to uvedl, že do rozpočtu 1972 byly zapracovány vysoce náročné úkoly. Spoléhali jsme na to, že řadu otázek bude možno řešit v průběhu plnění rozpočtu. Mohu říci, že v tomto svém očekávání jsme se nezklamali a že vývoj hospodaření v roce 1972 potvrdil naše předpoklady. Vývoj hospodářství v roce 1972 se dostal do nové etapy, charakterizované určitým obratem ve vývoji efektivnosti. Je nesporné, že tento obrat není ještě zcela dokončen. Stejně nesporně však fakta dokazují i to, že tato cesta již byla v roce 1972 úspěšně nastoupena a v dosavadním průběhu hospodaření v roce 1973 se v ní dále pokračuje.

To přesvědčivě dokazují výsledky podnikové sféry, které jsou základním pramenem příjmů státního rozpočtu i základním kamenem celého finančního hospodaření.

Státní rozpočet ČSR na rok 1972 orientoval podniky na systematické využívání rezerv, zejména ve spotřebě materiálů surovin a energie, ve využívání nadměrných zásob a ve snižování rozestavěnosti investic.

Rozpočtovaná tvorba zisku byla v roce 1972 překročena o 670 miliónů Kčs a proti roku 1971 se zvýšila o 3,6 miliardy Kčs. Co je však zvláště potěšitelné, je kvalitativní stránka dosaženého zisku. Zatímco v roce 1971 prakticky celý přírůstek zisku vyplynul z růstu výkonů, neboť relativní snížení mzdových nákladů bylo zcela pohlceno relativním překročením materiálových aj. věcných nákladů, v roce 1972 se růst výkonů na přírůstku zisku podílel jen 43 % a relativní pokles celkových nákladů zabezpečoval přírůstek zisku z 57 %. V 1. čtvrtletí letošního roku tyto příznivé tendence ještě zesílily a podíl úspor nákladů na přírůstku zisku stoupl na 64 %.

K významné kvalitativní změně došlo v roce 1972 i v samotné struktuře nákladů. Zatímco v roce 1971 nepříznivý vývoj materiálových a jiných věcných nákladů úroveň zisku snížil, v roce 1972 se relativní snížení materiálových nákladů podílelo na přírůstku zisku z 28 %, relativní snížení mzdových nákladů z 18 %. Přes tento výrazný obrat ve vývoji materiálových nákladů nutno přiznat, že záměrů plánu na tomto úseku ještě zdaleka dosaženo nebylo.

Zabezpečování závěrů XIV. sjezdu KSČ ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství, věnovala vláda ČSR velkou pozornost. Přijala usnesení k provedení širokého rozboru vývoje materiálových i celkových nákladů za rok 1971 a 1972 v podnicích, odvětvích i na úrovni celého národního hospodářství. Z rozborů se podařilo získat širší informace o příčinách dobrých i špatných výsledků a tím i možnosti důslednějšího ovlivňování vývoje nákladů. Na všech stupních řízení byla provedena řada opatření. Hlavní pozornost se soustředila na zvýšení úrovně vnitropodnikového řízení, které má na efektivnost bezprostřední vliv, a na zintenzivnění vlivu komplexní socialistické racionalizace na spotřebu surovin, materiálu a energie. Ve většině podniků tato opatření vedla ke zlepšení na úseku materiálových nákladů, i když konkrétní reakce VHJ a podniků na opatření centra nebyla vždy stejně aktivní. Ukázaly to prověrky plnění usnesení vlády, které provedly krajské finanční správy v 19 podnicích řízených orgánů v působnosti vlády ČSR. Některé hospodářské organizace se stále ještě problémem vývoje materiálových nákladů zabývají nedostatečně a neprovádějí opatření ke zlepšení situace. Výsledky prověrek byly s revidovanými podniky projednány a byla přijata opatření k nápravě.

Chtěl bych zdůraznit, že zvyšování efektivnosti není nějaká jednorázová akce, nýbrž jeden ze základních předpokladů pro úspěšný rozvoj ekonomiky a pro využití přednosti socialistického hospodářství. Proto úsilí o vyšší efektivnost v ekonomice musí být náplní každodenní práce řídících pracovníků na všech stupních řízení. Otázkám efektivnosti a konkrétně využívání materiálních hodnot je nutno věnovat zvýšenou pozornost na každém podniku, v každé dílně, na každém pracovišti. Každý kvantitativní výsledek v hospodářské činnosti musí být posuzován ve srovnání s předpokládaným záměrem, spolehlivým propočtem kladů, ale i z hlediska investiční náročnosti, efektivnosti v zahraniční směně apod. Lepší využití materiálních hodnot musí se projevovat již v konstrukčních a projekčních řešeních, v uskutečňování strukturálních změn, v integračních opatřeních. Musí se opírat o takové kontrolní nástroje, jako jsou spotřební normy, kalkulace, vstupní a výstupní kontrola a o zvýšenou úroveň skladového hospodářství. Lepší předpoklady pro takové metody práce je nutno vytvářet i v oblasti účetní evidence a ve statistice.

Vedle vývoje materiálových nákladů je nutno věnovat soustavnou pozornost i vývoji ostatních faktorů růstu efektivnosti, jako je lepší využívání základních fondů, zastavení poklesu směnnosti, zlepšení na úseku zásob, soulad mezi strukturou výroby a spotřeby.

Vláda ČSR považuje v souladu s usnesením XIV. sjezdu KSČ zvyšování efektivnosti za směr hlavního strategického úderu a je proto rozhodnuta tyto zásady hospodářské politiky důsledně uplatňovat a vyžadovat.

V této své snaze určitě najde podporu i u všech poslanců České národní rady, jak o tom svědčila podnětná i plodná diskuse při projednávání závěrečného účtu za rok 1972 ve výborech ČNR před několika dny.

Velkou pomoc pro toto úsilí vlády představuje i cílevědomá činnost našich odborových orgánů, zejména hnutí za úsporu odborářské miliardy, která výrazně orientuje socialistickou soutěž a iniciativu pracujících právě na rozhodující místo našeho dalšího hospodářského vývoje.

Důležitým předpokladem růstu efektivnosti národního hospodářství je zlepšení na úseku investiční výstavby, kde se nám zatím nepodařilo dosáhnout výraznějších kvalitativních úspěchů. Přitom právě v této oblasti vynakládáme obrovské společenské zdroje, které by co nejdříve měly přinést užitek, přispět k rozmnožení našeho bohatství a zabezpečit efektivní rozvoj do budoucna.

Na financování investiční výstavby organizací řízených vládou ČSR bylo v roce 1972 vynaloženo celkem téměř 36 miliard Kčs. Z nich byla pokryta polovina z prostředků státního rozpočtu, 40 % z vlastních zdrojů organizací a 10 % z investičních úvěrů Státní banky. Ve srovnání s úvahou státního rozpočtu byly použité vlastní zdroje vyšší o 9 %, naproti tomu z prostředků státního rozpočtu zůstalo nevyužito téměř 10 %, z investičních úvěrů 25,9 %. Nízké využití rozpočtových prostředků je ovlivněno zejména neplněním plánu investiční výstavby v rozpočtových a příspěvkových organizacích.

V oblasti řízené vládou ČSR byl u státních socialistických organizací - včetně bytové výstavby zajišťované národními výbory - plánovaný objem investičních dodávek a prací splněn v roce 1972 jen na 96,7 %, přičemž ve srovnání s rokem 1971 vzrostl o 2,6 %.

Opožďování investičních dodávek a prací nezůstalo bez vlivu na přírůstek nových základních fondů. Pátý pětiletý plán stanovil pro rok 1972 úkol získat investiční výstavbou za 58 miliard Kčs nových základních prostředků. Tento úkol se však splnit nepodařilo. Místo plánovaného dokončování dlouho rozestavěných staveb se rozestavěnost dále zvyšuje.

Také růst rozpočtových nákladů rozestavěných staveb na území ČSR se nepodařilo zastavit. Na růstu rozpočtových nákladů rozestavěných staveb se více než polovinou podílejí vlivy, které ekonomický efekt staveb nezlepšují. Bohužel stále trvá dlouhá doba výstavby a zde vytyčené cíle zatím neplníme.

Nejde však jen o kvantum základních prostředků. Zatímco objem výrobních základních prostředků na území České socialistické republiky se podle předběžných údajů zvýšil v roce 1972 proti roku 1970 o 9,6 %, účinnost základních prostředků, tj. vytvořený národní důchod na jednotku výrobních základních prostředků, v prvních dvou letech pětiletky se však nezvýšila. Příčinou stagnace účinnosti základních prostředků je jednak trvalé zvyšování vybavenosti dělníků technicky dokonalejšími, avšak dražšími základními prostředky, jednak nízký objem likvidace zastaralých základních prostředků s nízkou výrobní účinností. V řadě případů se dále pracuje na zastaralých málo výkonných strojích, zatímco řada vysoce produktivních mechanismů je využita jen na 1 směnu nebo i méně. I v této otázce budeme muset v plánu na příští rok přijmout některá rozhodnější opatření.

K odstraňování tohoto nepříznivého stavu musí resorty volit důslednější a odpovědnější přístup v prosazování toho, aby současně s modernizací strojů a zařízení a zavádění nové techniky byly likvidovány zastaralé a neefektivní základní prostředky.

Ve vývoji zásob nebylo zatím dosaženo plánovaného zlepšení, i když určité zlepšení tady je. Podíl přírůstku zásob na užitém národním důchodu se v prvních dvou letech pětiletky proti vysoké úrovni roku 1970 snížil, dosažené výsledky v hlavních resortech však zatím nezabezpečují splnění úvah pětiletky. V lepším hospodaření se zásobami máme tedy stále velké rezervy, jejichž mobilizace by uvolnila značné prostředky.

Souběžně s růstem objemu hmotných zdrojů postupovalo v letech 1971 i 1972 zvyšování celkové životní úrovně obyvatelstva.

V souladu s plánovaným rozvojem životní úrovně obyvatelstva jsme vydali v roce 1972 na potřeby hlavních odvětví nevýrobní sféry, tj. na školství, kulturu, zdravotnictví, nemocenské pojištění a sociální zabezpečení ze státního rozpočtu a z rozpočtů národních výborů celkem téměř 57 miliard Kčs, tj. o 7,6 % více než v roce 1971.

Ve výdajích na školství se projevují i takové skutečnosti, že více jak 1 milión našich dětí se stravuje ve školních jídelnách, že téměř 60 % dětí předškolního věku navštěvuje mateřské školy, že neinvestiční výdaje na 1 studenta vysokých škol činily v roce 1972 více jak 14 500 Kčs a těch studentů jsme měli přes 70 000! Provedená platová úprava ve školství se týkala 130 000 učitelů a 32 000 provozních zaměstnanců.

Ve zdravotnictví dosáhly v roce 1972 neinvestiční výdaje v průměru na 1 obyvatele výše 867 Kčs, což je o 72 Kčs na 1 obyvatele více než v roce 1971. Přes příznivý vývoj absence pro nemoc a úraz, která dosáhla nejnižší úrovně v celém poválečném období, vzrostla spotřeba léků o 8,6 %. To ukazuje, že péče o zdraví pracujících se neustále prohlubuje, používají se stále nákladnější léky, na druhé straně však tento vzestup signalizuje i to, že s léky by se mělo daleko hospodárněji zacházet a neplýtvat s nimi.

Na výdajích na nemocenské pojištění bylo v důsledku příznivého vývoje nemocnosti uspořeno v roce 1972 proti rozpočtu téměř 250 miliónů Kčs.

Výdaje státního rozpočtu na sociální zabezpečení vzrostly v roce 1972 proti roku 1971 o 7 %. V růstu těchto výdajů se projevil jednak celoroční dopad opatření provedených ve 4. čtvrtletí loňského roku na úseku zvýšené péče o rodinu a ke zvýšení nízkých důchodů, jednak vzestup počtu důchodů o 18 500 a růst jejich průměrné výše.

Peněžní příjmy obyvatelstva se v ČSR v roce 1972 zvýšily proti roku 1971 o 5,5 %, výdaje o 5,2 %. Plán maloobchodního obratu za rok 1972 zůstal mírně nesplněn, za předpoklady plánu zůstal v roce 1972 jak růst objemu placených služeb, tak i prodeje průmyslového zboží, zejména zboží dlouhodobé spotřeby, jež má být podle pětiletky hlavním nositelem dynamiky prodeje. Plánovaný prodej potravin byl překročen. Není tak zatím plněn dlouhodobý záměr přesunu poptávky do oblasti průmyslového zboží a služeb a snížení tlaku na trh potravin v té míře, jak jsme si naplánovali.

Rovněž v roce 1972 zůstala hladina životních nákladů stabilizována, přičemž maloobchodní ceny se snížily o 0,4 %. Vývoj kupní síly naší koruny tak ostře kontrastuje s inflačním vývojem většiny kapitalistických měn.

Přírůstek úsporných vkladů obyvatelstva na vkladní knížky u České státní spořitelny dosáhl v roce 1972 výše 8107 miliónů Kčs, stav vkladů činil k 31. prosinci 1972 62,2 miliardy Kčs. Na 1 obyvatele ČSR z toho připadlo ke konci roku 1972 zhruba 6 300 Kčs, na 1 domácnost zhruba 18 200 Kčs. Rychlý růst úsporných vkladů obyvatelstva pokračuje i v letošním roce, od počátku roku do konce května vzrostly vklady na vkladní knížky u České státní spořitelny o 5 122 miliónů Kčs, což je o 763 milionů Kčs více než činil přírůstek ve stejném období minulého roku.

Na celkových úsporách v posledních letech stále vzrůstá podíl dlouhodobých vkladů, který koncem roku 1972 činil již téměř 30 % všech vkladů. Růst úspor na jedné straně je příznačný pro vzestup životní úrovně, současně však je i výzvou pro výrobu i obchod k lepšímu uspokojování stále rostoucích a stále náročnějších potřeb našich pracujících. Současně se ukazuje, že vztahu růstu vkladů, mezd, příjmů a uspokojování potřeb občanů bude nutno do budoucna věnovat stále větší pozornost.

Myslím ostatně, že rysy šetrnosti a úspornosti, které jsou příznačné pro mentalitu našich lidí, bychom měli cílevědomě přenášet do praxe i při hospodaření se společenskými prostředky. Čím dříve a dokonaleji dokážeme zásadu hospodárnosti realizovat, nejen doma, ale i ve výrobě, a v celé společenské praxi, tím rychleji půjdeme v rozvoji kupředu.

Významnou úlohu v životě naší společnosti mají národní výbory. Svědčí o tom i fakt, že národní výbory jako orgány naší socialistické demokracie disponovaly ve svých rozpočtech téměř 55 miliardami Kčs. Jejich rozpočtové hospodaření skončilo přebytkem ve výši 2,3 miliardy Kčs. Státní rozpočet poskytl v roce 1972 na krytí jejich rozpočtových výdajů celkem 31,4 miliardy Kčs. K financování použily národní výbory i svých doplňkových zdrojů, hlavně fondu rezerv a rozvoje ve výši 3 635 miliónů Kčs. Loni se sdružovalo lépe než v minulosti a výše sdružených prostředků značně stoupla. Zvýšení péče národních výborů o vlastní příjmy se projevilo překročením jejich rozpočtů téměř o 6 %. Úspěšně se věnují národní výbory i akci "Z", jejímž prostřednictvím realizují značnou část svých volebních programů. Národní výbory vynaložily vloni na akci "Z" 1,8 mld Kčs, tj. o 700 miliónů Kčs více, než v roce 1971, Letos tato iniciativa dále sílí a pokračuje.

Soudružky a soudruzi, naše úspěchy dosažené v ekonomice v loňském roce nejsou náhodné. Je to výsledek cílevědomé práce strany a vlády, centrálních řídících orgánů a národních výborů a všech našich pracujících na realizaci usnesení XIV. sjezdu KSČ a 5. pětiletky.

Také v letošním roce pokračuje a sílí pozitivní tendence rozvoje našeho národního hospodářství. Dynamika tvorby hmotných zdrojů je i letos rychlejší než předpokládá pětiletý plán. S tímto konstatováním se však nespokojujeme. Rychlý růst produkce je zabezpečován převážně růstem objemu základních prostředků při jejich nízkém využití, při stále vysoké materiálové náročnosti výroby, v nedostatcích v materiálně technickém zásobování a napětí v oblasti pracovních sil.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za prvních pět měsíců přechodně pokladním přebytkem ve výši 1 mld 300 mil. Kčs a v hospodaření národních výborů za 5 měsíců dosahuje přebytek 1 mld 839 mil. Kčs.

Rovněž finanční hospodaření státních hospodářských organizací se vyvíjí kladně. V 1. čtvrtletí t. r. došlo ke zvýšení objemu zisku o 15 %, přestože tempo výkonů bylo letos pomalejší. Jak jsem uvedl, pozitivním rysem je také zvýšený podíl snižování nákladů na přírůstku zisku. Např. podíl snižování materiálových i jiných věcných nákladů na přírůstku zisku činil letos v 1. čtvrtletí 26 %. Loni za 1. čtvrtletí to bylo 5 %. Je to zlepšení. Dosavadní tempo růstu zisku je větší než předpokládal roční plán. Pokračování tohoto vývoje by znamenalo překročení plánovaného zisku i odvodů do státního rozpočtu. V řadě podniků a VHJ je úroveň materiálových a jiných nákladů dosud ještě vyšší než v 1. čtvrtletí loňského roku. Proto si nemyslím, že splnění úkolů letošního roku bude snadné. Naopak bude ještě náročnější a vyžádá si soustředěného úsilí řídících orgánů všech stupňů řízení. Ukazuje na to i ten fakt, že plnění plánu neprobíhá na všech stupních a ve všech podnicích stejně dobře. V 1. čtvrtletí nesplnilo plán výroby 49 průmyslových podniků řízených českou vládou. Nerovnoměrnosti přenášejí těžkosti i na dobře pracující podniky a snižují celkovou efektivnost hospodaření.

Po letech různých výkyvů rozvoje národního hospodářství jsme v 5. pětiletce založili jeho vzestupnou linii, kterou se nám daří realizovat. Na tyto dosavadní výsledky navazují směrnice plánu a rozpočtový projekt na rok 1974, které vláda schválila. Obsahují ještě náročnější, ale reálné a splnitelné úkoly. Byly již zahájeny práce na 6. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství, který má zabezpečit další dynamický vývoj hospodářství a na jeho základě další vzestup životní úrovně.

Dva roky od doby konání XIV. sjezdu KSČ naplněné prací na realizaci jeho závěrů potvrdily, že cíle náročného hospodářského plánu mohou být dosaženy.

Soudružky a soudruzi, děkuji vám jménem vlády za vaši spolupráci při realizaci závěrů finanční politiky vlády.

Jejím jménem také navrhuji, aby ČNR schválila předložený návrh státního závěrečného účtu ČSR za rok 1972. Děkuji. /Potlesk./