Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslankyni Jarmile Hlaváčkové. Nyní bude hovořit poslanec ing. Radko Barták.

Poslanec ing. Radko Barták: Váženě soudružky a soudruzi, průmyslový výbor ČNR na své 23. schůzi zhodnotil výsledky hospodaření resortu ministerstva průmyslu ČSR za rok 1973 a pověřil mě, abych na dnešní schůzi pléna ČNR podal zprávu o přijatých závěrech.

Při souhrnné analýze ekonomické situace resortu v roce 1973 byla příznivě hodnocena skutečnost, že resort dodržel žádoucí dynamiku růstu výroby a překročil státní plán o 1,4 %. Toto zvýšení výroby bylo plně kryto růstem produktivity práce. Současně bylo konstatováno, že v dynamice výroby naplňuje resort záměry pátého pětiletého plánu.

Charakteristickým znakem hospodářské činnosti resortu v roce 1973 je výrazné zrychlení dynamiky v kvalitativních ukazatelích plánu, zejména pak v oblasti nákladů na výrobu a tvorbu zisku. Proti roku 1972 se objem zisku zvýšil o 14,1 %, tj. o 1,9 miliardy Kčs a plán v roce 1973 byl tak překročen o 1,174 miliardy Kčs. Roční plán splnily všechny výrobně hospodářské jednotky. Vysoká nadplánovaná tvorba zisku svědčí o tom, že v roce 1973 byly hospodářské výsledky ovlivněny kvalitativně novými prvky, zejména efektivností v dodávkách pro vývoz, zvýšením průměrného kalkulovaného zisku v realizovaných výrobcích, zvýšením přínosu komplexní socialistické racionalizace a celkovou lepší hospodárností podloženou plněním vyhlášených socialistických závazků. V neposlední řadě pak závazků na podporu "odborářské miliardy".

V materiálových nákladech pak vykazuje resort úspory proti záměru státního plánu, což je významným pokrokem ve srovnání s předchozími lety, kdy tento ukazatel podle státního plánu plněn nebyl.

Pozitivní vývoj v kvalitativních ukazatelích plánu je provázen zlepšením efektivnosti zahraniční směny, a to jak ve vývozu, tak i dovozu. Při dodržení kvantitativních úkolů vývozu jak do oblasti ZTS, tak i do oblasti KS, došlo ke snížení nákladů na reprodukci 1 rublu i 1 dolaru. U dovozu působil negativně růst cen surovin dovážených z KS. Přesto růstem efektivnosti v dodávkách pro vývoz do KS se podařilo v resortu zcela utlumit dopad růstu cen dovážených surovin v nákladech podniků a zčásti přispět i k útlumu růstu cen v položkách ústředně řízených.

Přes dosud existující problémy ve využívání základních prostředků vyvolaných ze značné míry problematikou investiční činnosti, došlo ke zlepšení proti roku 1972 i z hlediska globální efektivnosti, vyjádřené ukazatelem rentability vložených prostředků, která je o 7,4 bodu vyšší než v roce 1972. K tomu zejména přispěla situace v hospodaření se zásobami. Koncem roku 1973 dosáhla obrátka zásob zrychlení a je o 0,5 % rychlejší, než předpokládal plán. Negativním rysem hospodaření s vloženými prostředky je skutečnost, že i v roce 1973 dochází k předstihu v růstu vybavenosti dělníků stroji a zařízeními před růstem produktivity práce.

Dalším výrazným pozitivním rysem roku 1973 v resortu je to, že přes dosud existující problémy došlo ke zlepšení souladu výrobní struktury a struktury dodávek pro vnitřní trh a tím k lepšímu uspokojování spotřebitelské poptávky. Dodávky pro vnitřní trh byly vyšší proti stanovenému rozepsanému plánu o 2,5 %. Přitom resort překročil dodávky na uzavřené roční kontrakty u většiny sledovaných nedostatkových výrobků. V roce 1973 bylo celkem sledováno 68 položek nedostatkových druhů zboží. Z tohoto počtu pouze u 8 položek nebyly splněny uzavřené kontrakty.

Resort věnuje soustavnou péči lepšímu uspokojování stále náročnějších požadavků trhu vyplývajících ze zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Dokladem toho je, že zavedl 286 nových skupin výrobků v roce 1973 na trh, což představuje obohacení trhu o zboží za 2,6 miliardy. Je to zlepšení i proti předchozímu roku 1972, kdy bylo zavedeno do trhu pouze 207 skupin inovovaných výrobků. Největší podíl na tom má oděvní průmysl, který zařadil do výroby 61 skupin inovovaných výrobků, dále Český obuvnický průmysl 28 skupin atd. Přitom je třeba zdůraznit, že resort již v roce 1973 si vytvářel předpoklady pro to, aby úspěšně mohl inovovat své výrobní programy i v letošním roce, kdy počet nových nebo podstatně změněných výrobků má dosáhnout počtu 265, což představuje hodnotu plánovaných inovací 3,5 miliardy Kčs.

Výjimečně dobrý výsledek zaznamenal resort v plnění plánu investic. Poprvé v posledních letech se podařilo v rámci resortu plán investičních prací a dodávek splnit proti plánu na 104,6 %, čímž byl roční plán překročen o 340 milionů Kčs. Tento globálně dobrý výsledek v plnění investic je ovšem poznamenán výraznými negativními rysy. Ze sedmnácti závazných staveb nebyly splněny plánované objemy prací a dodávek u šesti staveb, a u orientačních úkolů na rok 1973, kde bylo zařazeno devět akcí, které měly být uvedeny do provozu, byly splněny termíny jen u šesti staveb. Tato situace v neplnění struktury investičních záměrů má negativní dopad i v plnění rozvojových nosných programů.

Pokračující neplnění rozvojových nosných programů je nejvýraznějším negativním rysem rozvoje resortu v roce 1973. Zpožďuje se realizace některých programů, které mají přispět ke kvalitativní změně struktury výroby, snížit závislost na dovozu a zlepšit bilanci zahraničního obchodu. Resort ke konci roku provedl důkladný rozbor situace a konstatuje, že není uspokojivá. Zdá se být ohroženo plnění i těch programů, které jsou jako závazné úkoly zapsány v usnesení XIV. sjezdu KSČ. Zde máme namysli zejména rozvoj bezvřetenového předení, dále automatizaci tkalcoven vlny, výrobu obuvi z plastických hmot a výrobu velkoplošných materiálů ze dřeva.

Výbor je toho názoru, že je nutno, aby byla přijata účinná opatření, která dosavadní nepříznivý vývoj usměrní tak, aby závazná usnesení XIV. sjezdu byla v těchto odvětvích beze zbytku splněna. Je třeba vidět, že neplnění těchto rozvojových programů je z převážné míry způsobeno důvody, které leží mimo působnost resortu ministerstva průmyslu ČSR, a z toho důvodu vidíme jako nutné, aby se těmito otázkami velmi intenzívně zabývali všichni kompetentní činitelé.

Konstatovali jsme, že existuje v resortu ještě celá řada dalších problémů jak na úseku zajištění výroby surovinami zejména z dovozu z oblasti kapitalistických států, v hospodaření se základními fondy, v oblasti řízení, úrovně vnitropodnikového účetnictví a uplatňování zásad chozrasčotního hospodaření.

Přesto je třeba konstatovat, že resort dosáhl v roce 1973 významných hospodářských úspěchů a vyvinul velké úsilí k řešení slabých míst, která působí dosud negativně.

Proto průmyslový výbor kladně oceňuje úsilí vedení ministerstva průmyslu ČSR i aktivní a iniciativní práci všech pracujících resortu, se kterou přistupují k plnění úkolů pátého pětiletého plánu. Současně konstatuje, že resort ministerstva průmyslu ČSR naplnil povinnosti vůči státnímu rozpočtu ČSR dané rozpočtovým projektem.

Z toho důvodu jménem průmyslového výboru ČNR navrhuji, aby státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1973 byl podle předloženého vládního návrhu usnesení schválen. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci ing. Radko Bartákovi. Hovořit bude poslanec Václav Runge, připraví se poslanec Jaromír Plíva.

Poslanec Václav Runge: Vážené soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku se zmíním o některých specifických otázkách z oblasti obchodu souvisejících s návrhem státního závěrečného účtu ČSR za rok 1973 ve smyslu jednání našeho výboru pro obchod a dopravu.

Při bilancování loňských výsledků vnitřního obchodu je třeba v prvé řadě zhodnotit, do jaké míry se podařilo na tomto významném úseku zabezpečovat úkoly, vyplývající ze závěrů XIV. sjezdu KSČ v rozvoji životní úrovně obyvatelstva.

Vývoj osobní hmotné spotřeby byl i v roce 1973 obrazem proporcí v realizaci peněžních příjmů obyvatel, které překročily v důsledku rychlejší dynamiky rozvoje národního hospodářství i zavedením nových půjček obyvatelstvu plánovanou úroveň asi o 1,8 mil. Kčs a ve srovnání s rokem 1972 vzrostly na 10,7 mld Kčs.  

Naproti tomu celkové výdaje obyvatelstva byly o necelou miliardu pod plánovanou úrovní. Přitom příjmy rostly rychleji než výdaje, což způsobilo, že dále se zvyšující přírůstek odložené kupní síly činil v loňském roce téměř 11 miliard Kčs.

I v roce 1973 pokračoval rychlejší růst příjmů před realizovanými výdaji, stejně jako v předcházejících letech této pětiletky. V důsledku toho poklesl podíl výdajů za zboží i podíl výdajů za služby na celkových příjmech. Podle plánu měl v roce 1973 dosáhnout podíl výdajů za nákupy v maloobchodě 66,1 % celkových příjmů obyvatelstva. Ve skutečnosti však dosáhl 64,8 %.

Z tohoto srovnání vyplývá, že i přes soustředěné úsilí stále nejsou dosud vytvořeny dostatečné předpoklady pro realizaci příjmů obyvatelstva a pro plánovaný růst osobní spotřeby. Jde tu zejména o zabezpečení takové nabídky zboží a služeb obyvatelstvu, která by odpovídala jeho příjmům i poptávce na vnitřním trhu.

Celkový maloobchodní obrat, který je nejvýznamnější položkou výdajů obyvatelstva, dosáhl v roce 1973 136,2 mld Kčs, což je o 7 mld více než v předcházejícím roce. Tempo růstu obratu činilo 5,4 % a předstihlo průměrnou úroveň plánovanou v této pětiletce. Přesto však nebylo dosaženo záměru státního plánu na rok 1973, a to o 700 miliónů Kčs.

Významným faktorem stability vnitřního trhu byl zejména vývoj trhu potravinářského zboží umožněny dobrými výsledky našeho zemědělství a potravinářského průmyslu.

Ve spotřebě potravin jsme podle Směrnice XIV. sjezdu strany dosáhli dalšího strukturálního zlepšení v souladu s hledisky správné výživy obyvatelstva, zvýšily se dodávky zboží živočišného původu. Většími dovozy jižního ovoce jsme překlenuli i potíže způsobené slabou úrodou některých našich druhů ovoce.

Skutečností je, že dále pokračovala stagnace prodeje mlýnských a pekárenských výrobků. Potěšitelně se však projevila výrazná poptávka po nealkoholických nápojích při současném poklesu spotřeby piva, révových vín a alkoholických nápojů. To jsou z hlediska výživy obyvatelstva tendence, které je zapotřebí dále podporovat.  

Přes tyto pozitivní jevy však i na trhu potravin existovaly určité problémy, například v nedostatku hrachu a fazolí, jakostních druhů rýže a kompotů, způsobené nedostačujícími zdroji, nedostatkem obalů nebo kapacit.

Při zabezpečování prodeje průmyslového zboží bylo a je základním požadavkem v souladu se závěry XIV. sjezdu strany i navazujících zasedání ÚV KSČ řešení strukturální problematiky dodávek do tržních fondů. V souladu s tím byla i z iniciativy orgánů České národní rady věnována zvýšená pozornost dobré funkci dodavatelsko-odběratelských vztahů, zajišťování zvýšené výroby nedostatkových druhů zboží, zlepšování kvality průmyslového spotřebního zboží, inovaci a rozšiřování jeho sortimentu.

Při řešení těchto otázek státními orgány bylo dosaženo řady dílčích výsledků, nepodařilo se však zcela realizovat záměry obchodu v plném rozsahu. Tak například ze 162 základních nedostatkových druhů zboží se podařilo zabezpečit podle požadavků obchodu jen 102. Přitom poměrně dobrých výsledků v inovaci průmyslového zboží dosáhly podniky řízené ministerstvem průmyslu ČSR. Na druhé straně však nebyl splněn plán inovačních programů v resortu hutnictví a strojírenství. Z dohodnutého inovačního programu 60 výrobků bylo dodáno pouze 19 a u řady výrobků nebyla splněna dohodnutá množství. Například chladniček typu C-210 bylo dodáno na trh pouze 8 tisíc kusů, namísto dohodnutých 38 tisíc, mrazniček M-50 bylo dodáno tisíc kusů, místo dohodnutých deseti tisíc. Nepodařilo se také prosadit požadovanou změnu sortimentu zvýšené estetické úrovně vyráběných rozhlasových přijímačů a nebyl také uspokojen velký zájem o automatické pračky.

Jako samostatný a zvlášť důležitý problém řešení se již poměrně dlouhou dobu ukazuje potřeba zabezpečit dostatek kvalitního nábytku, jeho dynamický růst prodeje /v posledních letech stoupá asi o 7,3 % ročně/ dosáhl v roce 1973 17 % a tento vývoj pokračuje i v letošním roce. Přes soustředěné úsilí výroby i přesto, že plán nákupu v roce 1973 byl překročen o více než 300 mil. Kčs, zaostávají dodávky za poptávkou, navíc při neúnosně nízkých zásobách v obchodě, které dosahují asi jen jedné třetiny normovaných zásob.

Zvýšenou pozornost je rovněž třeba věnovat dodávkám stavebnin, zejména cementu, zdících materiálů, vápna a řeziva, kde současné dodávky do obchodní sítě jsou značně pod úrovní, kterou předpokládala pětiletka.

Zvlášť potěšitelnou skutečností je, že v uplynulém roce byl na úseku investiční výstavby organizacemi ministerstva obchodu ČSR poprvé za pátou pětiletku splněn roční plán. Za uplynulé tři roky se ve státním a družstevním obchodě zvýšila prodejní plocha téměř o 180 tisíc m² a hrubá skladovací plocha o 176 tisíc m². I zde však byla jinak příznivá situace ovlivňována opožďováním projektové a investiční přípravy, dodatečnými změnami v projektech a růstem rozpočtových nákladů.

Organizace ministerstva obchodu ČSR ocenily rozhodnutí státních orgánů, že pro sféru obchodu byl v roce 1973 počet pracovníků stanoven jen jako orientační ukazatel. Díky pochopení a kladnému přístupu národních výborů k potřebám obchodu při využití možností ve volných zdrojích pracovních sil, překročil počet pracovníků v obchodě o 1 % státní plán, to znamená asi 1 760 osob. Proti předcházejícímu roku je to zvýšení o 2,1 %. Byly tím řešeny nejnaléhavější potřeby v dalším vývoji zaměstnanosti v obchodě.

Vývoj hospodaření a dosažené finanční výsledky obchodních organizací řízených ministerstvem obchodu ČSR jsou příznivé. Splnění a překročení záměrů finančního plánu na rok 1973 také dokazuje, že byla věnována plná pozornost efektivnosti hospodaření v duchu závěrů ekonomických plén ÚV KSČ.

V důsledku překročení plánu maloobchodního obratu byly dosaženy vyšší než plánované výnosy o 1,6 %, tj. zhruba o 200 miliónů korun. Přitom plánované materiálové náklady a mzdy byly celkem překročeny při zvýšených výkonech pouze o 36 mil. Kčs. Tyto okolnosti mají hlavní podíl na tom, že plánovaný zisk byl překročen o 9,8 %, tj. téměř o 204 mil. Kčs.

V důsledku překročení plánovaného zisku byly dosaženy i vyšší odvody ze zisku do státního rozpočtu od organizací ministerstva obchodu ČSR, a to o 12,9 %, tj. o 162 mil. Kčs. Obdobně bylo zlepšeno celkové aktivní saldo k státnímu rozpočtu o 12,4 %.

Po souhrnném zhodnocení lze výsledky na úseku vnitřního obchodu označit za příznivé, protože i v této sféře se stejně jako v celém národním hospodářství projevuje výrazná převaha pozitivních jevů. Dosažené výsledky jsou v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ i se Směrnicí pro pátou pětiletku, kterou obchod v řadě směrů plní lépe než bylo stanoveno. O to více je zapotřebí věnovat pozornost některým dosud existujícím nedostatkům, protože zpomalují tempo rozvoje naší společnosti a uspokojování potřeb občanů naší země, kteří právem požadují dobrou funkci našeho obchodu zásobeného kvalitními výrobky.

Jménem výboru ČNR pro obchod a dopravu doporučuji České národní radě, aby státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 podle předloženého návrhu schválila.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Děkuji poslanci Václavu Rungemu. Hovořit bude poslanec Jaromír Plíva, připraví se poslanec Jiří Hrdlička.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte, abych v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu ČSR za rok 1973 uvedl několik poznámek k našemu stavebnictví.

Stavební výroba a s ní související průmysl stavebních hmot je důležitým článkem našeho národního hospodářství a limitujícím činitelem pro rozvoj jeho dalších odvětví. Pracovní skupina průmyslového výboru pro otázky efektivnosti ve stavebnictví se v průběhu roku 1973 seznamovala s problematikou těchto odvětví. Po podrobném ekonomickém rozboru těchto odvětví za rok 1973 jsme došli k následujícím závěrům:

Stavební organizace řízené vládou České socialistické republiky překračují celkový plánovaný objem stavebních prací. Plán roku 1973 byl splněn a o 7,6 % bylo provedeno více prací než v roce 1972. Přes tyto úspěchy trvaly i v minulém roce potíže, které je nutno odstraňovat.

Stále se nedaří snížit celkovou nákladovost proti plánu, zvýšit efektivnost a tím i zisk. Rozborem příčin, o kterých jsme často jednali, jsme zjistili, že mimo vlastní problémy resortu omezují jeho rychlejší rozvoj a efektivnost s tavebních prací především vnější vlivy, kterým by příslušné státní orgány měly věnovat patřičnou pozornost a zasadit se o jejich odstranění. Je to kupříkladu stále se zvěšující nerovnováha mezi plánovanou stavební kapacitou a neúměrnými požadavky na zahajování nových staveb, které není schopen resort zvládnout.

Nedostatky v dodavatelsko-odběratelských vztazích se projevují v tom, že stavby nejsou dostatečně zabezpečovány materiálem, což podstatně zhoršuje řízení a organizaci práce. Odtržení projekce od dodavatelských organizací vede často k znehodnocování práce projekčních organizací. Projektová dokumentace se znovu zpracovává po určení dodavatele a tak dochází jakoby k nedostatku těchto kapacit.

Velkým problémem je typizace objektů. Tento stav je nadále neudržitelný. Vyskytují se případy, že na jednotlivé školy, prodejny, nemocnice a podobné stavby jsou vypracovávány nové projekty s novou technologií, což ve svých důsledcích vede k vysoké pracnosti a tím i k vysokým nákladům.

Průběh bytové výstavby na území České socialistické republiky v roce 1973 byl vcelku příznivý. Ve všech formách výstavby bylo dokončeno 77 500 bytů, což je nejvíce v posledních deseti letech. Z toho organizace ministerstva stavebnictví ČSR odevzdaly v roce 1973 nad státní plán 1 208 bytů a o 3 180 bytů více než v roce 1972.

Zvlášť je nutné však poukázat na bytovou výstavbu a s ní související základní technickou a občanskou vybavenost na území hlavního města Prahy, Je zarážející, že tento úkol zakotvený v závěrech XIV. sjezdu KSČ je vážně ohrožen. V současné době se bytová výstavba řeší za cenu zvyšování nákladů a mimořádných opatření. Výstavba 40 000 bytů v této pětiletce je vážně ohrožena přesto, že jsme již v uplynulých dvou letech v průmyslovém výboru ČNR upozorňovali na řadu nedostatků, které v Praze jsou a přetrvávají dodnes. Myslím, že řešení výstavby bytů, které v hlavním městě Praze přerostlo v problém politický, vyžaduje od vlády ČSR rychlé a účinné opatření. Obdobná situace, pokud jde o občanskou vybavenost, je rovněž v Severočeském kraji.

Kriticky nutno také hodnotit plnění plánu investiční výstavby rozhodujících staveb materiálové základny stavebnictví. Toto neplnění mělo za následek, že nebyly čerpány investiční dotace ze státního rozpočtu ČSR v částce 269 mil. Kčs, tj. plnění na 78,5 %. Nebyly rovněž čerpány ani investiční úvěry, takže i zde je dosaženo poměrně nízkého plnění, tj. 86,5 %. Každé zpoždění ve výstavbě materiálové základny stavebnictví totiž přímo ovlivňuje rozvoj stavebních kapacit, jsou narušovány roční i dlouhodobé bilance důležitých stavebních hmot a konstrukcí, které se případně musí vyrovnávat dovozem nebo omezováním spotřeby a vzniká tak vyšší rozestavěnost. Zvláštní pozornost by měl tedy resort věnovat vlastní investiční výstavbě, přičemž předpokládáme, že nové a modernizované závody budou vybaveny zařízením se špičkovými parametry a vleklá poruchovost nebude snižovat efektivnost nové výroby. Zde musí říci rozhodné slovo dodavatelé nové technologie, aby se tak neopakovaly případy, jako například v závodě stavebních hmot v Dolních Jirčanech a jinde. Pak budou moci průmyslové organizace stavebnictví dobře zajišťovat úkoly jak pro domácí trh, tak i pro vývoz, který byl do socialistických zemí i do kapitalistických států vysoko překročen.

/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./

Přes uvedené potíže převažují v resortu ministerstva stavebnictví ČSR v roce 1973 pozitivní výsledky a vyvíjí se značné úsilí pro splnění dalších vysokých úkolů. Stavebnictví se rozvíjí rychlejším tempem než určuje pětiletý plán.

Doporučuji proto státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1973 ke schválení. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Jaromíru Plívovi. Hovořit bude poslanec Jiří Hrdlička a připraví se poslanec ing. Miroslav Mrázek.

Poslanec Jiří Hrdlička: Vážené soudružky a soudruzi, obdobně jako celé národní hospodářství zaměřila i oblast školství, kultury a sdělovacích prostředků své úsilí v roce 1973 na cílevědomou realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ a usnesení na něj navazujících, zejména k ideologickým otázkám a k aktuálním úkolům ve výchově mládeže a ve školské politice. Dosáhli jsme řady dalších radostných výsledků v rozvíjení materiálně technické základny, zejména pak v kulturní politice a v zavádění pokrokových vyučovacích metod. Zlepšoval se informační systém a zkvalitnila obsahová i reprodukční úroveň našeho tisku. Máme pochopitelně i v těchto oblastech také naléhavé problémy.  

Ve školství bylo dáno do užívání dalších 638 učeben základních devítiletých škol a 38 učeben II. cyklu. Otevřeli jsme dalších 349 tříd v mateřských školách pro více jak 11 tisíc dětí. Počet dětí stravovaných ve školních jídelnách dosáhne pravděpodobně již letos úrovně plánované pro rok 1975.

Ačkoliv jsme celkově dosáhli 61 % počtu dětí v mateřských školách, nebyl splněn předpoklad pro další téměř 2 tis. dětí. Navíc je situace podle krajů dosti nerovnoměrná. Tak ve Východočeském kraji mají v mateřských školách 56,6 % dětí příslušného věku a ve Středočeském kraji dokonce jen 51,4 %.

Na údržbu škol jsme měli dosud největší množství prostředků vůbec 941 mil. Kčs. Byly z rozpočtu ministerstva školství ČSR, z vlastních zdrojů národních výborů i z rezervy vlády ČSR. Zůstalo nevyužito přes 70 mil. Kčs. Ani prostředky na nákup učebních pomůcek se nečerpaly. Tady jsou opět značné rozdíly mezi jednotlivými národními výbory a bylo by třeba dosáhnout větší rovnoměrnosti v materiálním vybavování škol.

V oblasti kultury se dále upevnil státní vliv a přináší rovněž potěšitelné výsledky. Podařilo se obohatit repertoár divadel a zvýšit jejich návštěvnost. Více lidí chodí i do muzeí, galerií a navštěvuje historické památky. Jenom kina stále pociťují silnou konkurenci televize a zápasí o každého diváka. Za jediný rok bylo v republice otevřeno 1 800 různých kulturních a kulturně politických výstav a všechny byly početně navštíveny. Lidová umělecká tvořivost se utěšeně začala rozvíjet.

Zvýšila se výpůjčková činnost knihoven na 46 mil. svazků a vzrostl počet čtenářů o 16 %. Také se zkvalitnil a zvýšil počet vydávaných knižních titulů; bylo jich 10 590 a počet výtisků dosáhl 116 634 000. Polygrafický průmysl však nerovnoměrně plní dodávky na knižní trh, a to dělá značné potíže. Bude také třeba pamatovat včas na učně v technických profesích, potřeby divadel, televize a filmu.

Celkově je v oblasti kultury zřetelná přeorientace od výrazně komerčních hledisek. Přitom se podstatně zlepšilo plnění všech politicko-kulturních úkolů. Je zajímavé, že ani hospodářské výsledky nejsou nikterak neradostné.  

Čs. televize zlepšila skladbu svého programu a vysílala o 500 hodin více než plánovala. Druhý program rozšířila na 5 dnů v týdnu a od 9. května 1973 máme i pravidelné barevné vysílání. Z celkového počtu 4 735 vysílacích hodin běžel barevný signál 393 hodin. Počet koncesionářů televize se zvýšil o 74 tis. na 2 mil. 594 tis., takže dnes mají televizor 3 ze čtyř domácností a jeden přístroj připadá na 3,8 obyvatele.

Nelze pominout úlohu televize jako obrovského kulturního zprostředkovatele. O plnou třetinu zvýšila počet kulturních pořadů. Bylo to 224 premiér a 138 repríz původních televizních inscenací a přenosů z divadel. 300 premiér a 211 repríz hraných filmů. Divákům se tak nabízelo 17 dramatických pořadů každý týden na obou programech. Podíl slovenského vysílání v celostátním rozsahu dosáhl 17,5 %.

Velkou bolestí zůstává zatím stále výstavba televizního střediska na Kavčích horách v Praze, kde se plnil plán pouze na 77 %, ačkoliv jde o vybranou stavbu na nejvyšším stupni celospolečenského zájmu.

Čs. rozhlas zavedl nepřetržité vysílání na okruhu Hvězda, prohloubil úroveň publicistiky i propagandy. Zavedl nové úspěšné pořady, hlavně pro mládež. Stoupl také počet aktuálních her od nových autorů. Zlepšila se spolupráce s rozhlasy socialistických zemí, a to rovněž obohacuje vysílané pořady. Počet koncesionářů rozhlasu se po několika letech začíná opět zvyšovat.

Úhrnem lze říci, že školství, kultura, televize i rozhlas měly k dispozici dostatek finančních prostředků pro svou činnost. Přesvědčili jsme se, že resorty vydávaly finance uvážlivě a účelně a chtěli bychom ocenit úsilí pracovníků na těchto úsecích. Domníváme se, že na finanční prostředky by měly více navazovat i potřebné prostředky věcné, aby se lépe pokryly potřeby, zejména u klíčových úkolů a hlavních investic.

Hlediska vyšší efektivnosti by neměly pomíjet ani některé úřady, instituce a podniky i z ostatních resortů při nákupu zahraničních časopisů. Za devizy, dnes stále vzácnější, bychom měli nakupovat především časopisecké tituly odborné, aby vynaložené prostředky přinášely také praktický užitek.

Za kulturní a školský výbor ČNR doporučuji státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 schválit. Děkuji za pozornost. /Potlesk./