Čtvrtek 19. prosince 1974

O tvorbě zdrojů v celé společnosti rozhoduje především výrobní sféra. Vždyť odvody z výrobní sféry představují dvě třetiny příjmů z celého rozpočtu. Výkony výroby v roce 1975 budou celkem vyšší v ústředně řízených organizacích o 5,8 %, materiálové a jiné náklady vzrostou o 5,1 %. Návrh rozpočtu tedy vychází ze zásady nezbytnosti přednostního růstu výkonů před růstem nákladů. I když zpevnění nákladů není tak výrazné, představuje pouze 0,8 %, jde o obtížný úkol.

Musíme si uvědomit, že jediné procento úspor materiálových nákladů představuje hodnotu téměř 2 miliard Kčs, které bychom mohli vynaložit pro jiné účely, uspokojit jimi potřeby, které nám působí v současné době starosti.

Výrobní proces má ve svých rukách široké možnosti cestou racionalizace uvolnit značné zdroje. Uvedu příklad: Plánovaná obrátkovost zásob pro rok 1975 je 122,7 dnů, v Sovětském svazu pak 92 dnů. Kdybychom dokázali zrychlit obrátkovost zásob na úroveň SSSR, uvolnili bychom pro okamžité použití 25 miliard Kčs.

Veliké možnosti nám přináší mezinárodní kooperace a dělba práce. Chceme-li však těchto možností využít, musíme daleko energičtěji přistupovat ke specializaci, k výrobě ve velkých sériích s předpoklady pro vysokou úroveň racionalizace a automatizace.

Je obecně známo, jak vysoký růst produktivity práce přináší rytmičnost ve výrobním procesu. Posuzujeme-li z tohoto hlediska organizovanost výrobního procesu za poslední léta, stále více do popředí proniká potřeba racionálního řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Není snad výrobní jednotky, která by si nestěžovala na těžkosti v této oblasti.

Ukazuje se, že dodavatelsko-odběratelské vztahy se stávají stejně úzkým místem a přinášejí stejně vysoká rizika, jako investiční výstavba. Zvláště zásobování základními materiály a surovinami přerůstá z obvyklých výrobních těžkostí do politické úrovně, vyvolává oprávněnou nespokojenost našich pracujících.

Praxe ukazuje, že naše výrobně materiální základna v podstatě potřeby výrobního procesu kryje, avšak ne v potřebném časovém sledu. V současné době se problematika kumuluje do sféry rozdělování, pohybu a přísunu materiálu a surovin.

Nesmíme si zastírat ani skutečnost, že právě v této oblasti se projevuje rostoucí rozsah úplatkářství a jiných negativních jevů, které nemají nic společného se socialistickou společností a socialistickou ekonomikou.

Potvrzují se závěry listopadového pléna ústředního výboru KSČ, že za rozvojem materiální základny nám zaostává rozvoj osobnosti socialistického člověka, že jsme se ještě nedokázali vypořádat s radou přežitků v myšlení a jednání lidí.

Výrobní proces v současné době nemá dokonalý přehled o zásobách materiálů i polotovarů, a to ani o jejich množství, o jejich místě a ani o jejich mobilnosti. A tak se nám doslova válí mnoho cenného materiálu ve skladištích a na stavbách, místo toho, aby tento materiál sloužil tam, kde je ho nejvíce třeba. Bolí nás to především proto, že za jeden rok nám růst zásob umrtvuje navíc téměř 8 miliard Kčs prostředků.

Stejná situace je i při hospodaření s dovezenými stroji, kde je možno uvést řadu příkladů, kdy nákladné a cenné stroje bud řadu let leží v bednách nebo ve skladištích, anebo jsou využívány pouze na jednu směnu.

Neméně vážnou problematikou je efektivní využívání všech výrobních prostředků. Je skutečností, že směnnost v našich průmyslových podnicích od roku 1965 neustále klesá a že dosahuje v roce 1973 pouze koeficientu 1,302.

Odečteme-li od tohoto koeficientu vliv provozů, kde vícesměnně pracují ženy, a kde plným právem bychom měli požadovat prudké snížení směnnosti, snižuje se koeficient směnnosti v provozech, kde pracují muži na 1,21.

Tento vývoj neodpovídá potřebám rozvoje socialistické společnosti a nese s sebou mnoho z názorů, které přežívají z minulosti.

Zvláštní poslání ve struktuře návrhu rozpočtu má zemědělství. Nejde jen o celkový rozsah a rozvíjející se dynamiku jeho produkce, ale především o to, že je zdrojem surovin, které bychom nebyli schopni získat v mezinárodní směně.

Politická linie rozvoje tohoto úseku je jasná. Zajistit v nejbližší době soběstačnost v produkci obilí a v produkci bílkovin pro krmný proces. Nesmíme zapomínat, že do úseku zemědělsko-potravinářského komplexu soustřeďuje státní rozpočet zhruba asi kolem 11 miliard Kčs neinvestičních dotací. Jsou to tedy veliké prostředky, které společnost do tohoto odvětví vkládá, aby udržela dynamiku jeho rozvoje a přitom nenarušila stabilitu maloobchodních cen potravinářských výrobků, které tak významným způsobem ovlivňují celou životní úroveň pracujícího lidu.

Jakými směry jít, abychom dokázali zajistit úkoly dané plánem a rozpočtem? I zde platí obecná zásada, že zefektivnění celého výrobního procesu odvisí od úspor živé a zhmotnělé práce. Současná zemědělská produkce podstatně snížila spotřebu živé lidské práce. Ušetřit dnes jednoho výkonného pracovníka v zemědělství tak jak je propočítáno, znamená vložit do zemědělství za 600 - 670 tisíc Kčs nových výrobních prostředků, a to je cena již na hranicích možné únosnosti. Široké možnosti však máme v postupné realizaci úspor zhmotnělé práce.

Jde zde o úspory v krmné technologii, kde by se měly uplatnit nejnovější vědecké poznatky, vedoucí ke snížení spotřeby jádra. Jsou reálné možnosti snížit spotřebu jádra na kilogram vyprodukovaného vepřového masa zhruba o 0,5 kg, u produkce mléka zhruba o 10 dkg na 1 litr, u produkce drůbežího masa zhruba o 1/4 kg na 1 kg vyprodukovaného masa. Úspory takto vzniklé představují asi 640 tisíc tun jádrového krmiva. Oč snáze bychom se přiblížili plnění úkolu, který byl dán na listopadovém zasedání ústředního výboru KSČ.

Stále otevřenou zůstává otázka plného využití pícninářských ploch, zvláště pak s použitím možnosti závlah.

Omezené investiční prostředky staví před nás otázku, jakými cestami hledat snížení investičních nákladů ve stavbách pro živočišnou výrobu. Vím, nebude to lehké, domnívám se však, že lze najít vhodné cesty. Je třeba však vycházet nikoliv z požadavků optimálních podmínek pro rozvoj organismu zvířete, ale hledat, jaké minimální podmínky musíme zvířeti poskytnout, aby eventuální pokles jeho užitkovosti byl ve vztahu k úsporám investičních a provozních nákladů efektivní.

Nemalým úkolem celé společnosti je přispívat k trvalému růstu reprodukční schopnosti půdy, jakožto nejcennějšího výrobního prostředku, který máme. Znamená to v mnohém přehodnotit dnešní názory. My si prostě nemůžeme dovolit, nedat do půdy všechno, co její reprodukční schopnost zvyšuje a co k dispozici pro tento účel máme.

Plnění úkolů 5. pětiletky je provázeno vysokou aktivitou pracujících. Obětavá práce našich horníků, hutníků, pracovníků průmyslu i zemědělství, pomáhá překonávat potíže, které plnění plánu každoročně provázejí.

Ovšem, vedle obětavých, uvědomělých lidí je i řada těch, kteří se, takříkajíc, vezou. Vezměme si využívání pracovní doby. Prováděná prověrka Výborem lidové kontroly na tomto úseku ukázala na řadu závažných nedostatků. Zásadně jsou prodlužovány přestávky u převážné části podniků. V řadě případů se nedodržuje nástup a odchod z práce. Benevolentně se poskytuje volno na vyřizování soukromých záležitostí, i když prodloužené úřední doby, jak národních výborů, tak i některých jiných služeb nejsou zásadně využívány. Jen v této pětiletce na tento účel bylo odčerpáno 350 milionů pracovních hodin.

Kontrola výjezdů, provedená v pátečních dopoledních hodinách, například zjistila, že jen 11 % lidí, kteří vyjeli v pracovní době, mělo dovolenou nebo doklad o služební cestě.

Bylo zjištěno přes 4000 osob v hospodách, které zde seděly déle než 1 hodinu, místo aby byly v práci. Řada poslanců uváděla příklady ze svých volebních obvodů, kde provedli v pracovní době podobné kontroly se shodnými výsledky.

To vše ukazuje na slabou činnost řídící sféry v našich výrobních jednotkách. Postihy se nevyvozují, snad z obavy, že by takovýto pracovník podal okamžitou výpověď. To však není řešení, to je jen pohyb v začarovaném kruhu.

Proces výroby v socialistické ekonomice je proces ovládaný plánem. Jistě nás všechny těší, že autorita plánu, tedy i státního rozpočtu, neustále roste. Mohli bychom o tom snést řadu dokladů. Přesto se setkáváme s tím, že disciplína dodržování plánu je v řadě případů na nízké úrovni. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že přes vládní usnesení došlo v minulém roce u 14 výrobních hospodářských jednotek ve IV. čtvrtletí k 78 změnám plánu, z toho pak v prosinci k 21 změnám, a dokonce 3 změny byly provedeny až v lednu. Bud tedy rozpis plánu do výrobních hospodářských jednotek byl prováděn nekvalitně, nebo změny jsou prováděny proto, aby se zajistilo pobírání prémií.

Dovolte mi, abych závěrem vyslovil uznání i poděkování všem, kteří se na zpracování návrhu státního rozpočtu pro rok 1975 zúčastnili.

Vytvořit soulad mezi zdroji a potřebami pro poslední rok 5. pětiletky byl jistě úkol mimořádně obtížný a časově náročný. Návrh státního rozpočtu vytváří klima s tlakem na zvýšení efektivnosti nejen výrobního procesu, ale i vysoké efektivnosti na celém úseku společenské spotřeby. Obsahuje i řadu závažných úkolů, které bez pozitivního přístupu pracujících by nebyly úspěšné. S touto iniciativou návrh státního rozpočtu počítá.

Návrh státního rozpočtu je dokladem velikých předností socialistického zřízení, je zárukou sociálních jistot našich pracujících, je zárukou společenských jistot. Růst životní úrovně je v návrhu státního rozpočtu pro příští rok plně zajištěn, jsou vytvářeny předpoklady plynulého rozvoje reprodukčního procesu.

Lavinovitý nárůst nezaměstnanosti v kapitalistických státech je v ostrém protikladu se skutečností v socialistických zemích, kde nejen že není nedostatek pracovních příležitostí a dobrých výdělků, ale kde si v současné době lámeme hlavu, jak volné pracovní síly rozdělit, aby byla uspokojována společenská potřeba co nejlépe.

Nikdo z nás nepochybuje o tom, že úkoly posledního roku 5. pětiletky budou splněny a že naše národy pod vedením Komunistické strany Československa budou úspěšně pokračovat ve výstavbě nové společnosti, společnosti socialistické, společnosti, která zajistí stále bohatší a plnější život všech pracujících.

Dovolte mi tedy, abych doporučil, soudružky a soudruzi poslanci, z pověření výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního, rozšířených o předsedy a zpravodaje ke kapitolám státního rozpočtu z ostatních výborů ČNR, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1975 ve znění předloženém vládou ČSR, tisk č. 89, jak se doporučuje ve společné zprávě výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního ze dne 12. prosince 1974 a je uvedeno v tisku č. 92. Děkuji za pozornost. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP