Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu ministrovi financí za jeho projev.

Dříve než přerušíme schůzi České národní rady sděluji, že do rozpravy je zatím přihlášeno 10 poslanců. Po 15 minutové přestávce jako první z nich vystoupí poslanec Plíva.

Přerušuji schůzi na 15 minut.

/Schůze přerušena v 11.35 hodin a opět zahájena v 11.50 hodin. Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./ 

Místopředseda ČNR František Toman: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. V diskusi vystoupí poslanec Plíva, připraví se poslanec Šlahař.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte mi několik poznámek k problematice stavebnictví.

Před stavební výrobou a výrobou stavebních hmot, které mají mimořádný význam pro rozvoj celého národního hospodářství, se staví stále progresívnější úkoly. Je tomu tak i na rok 1975. Průmyslový výbor ČNR při projednávání návrhu rozpočtové kapitoly ministerstva stavebnictví ČSR konstatoval, že v letošním roce pokračoval dynamický rozvoj stavební výroby. Byly dokončeny některé významné stavby, zvláštní úsilí bylo vynaloženo na důležitých stavbách pro plnění programu strukturálních změn v průmyslové výrobě a zvláštní pozornost se přitom věnovala oblastem soustředěné investiční výstavby na území hlavního města Prahy a v Severočeském kraji. Globálně byly splněny rovněž úkoly ve výrobě stavebních hmot.

Na základě jednání průmyslového výboru ČNR bych chtěl však poukázat alespoň na dvě závažné otázky, které měly být plánem na rok 1975 řešeny. Týkají se hlavních disproporcí, s nimiž se stavebnictví stále potýká.

V průběhu plnění 5. pětiletky docházelo k nesouladu mezi objemem stavebních prací v investičním plánu a stavebními kapacitami jak vcelku, tak i ve struktuře stavebních prací i v oblastním průřezu. Tyto disproporce se řešily případ od případu v průběhu zajišťování úkolů investiční výstavby zásahem z vyšších míst a nepříznivě působily na organizaci práce ve stavebnictví. Ve výboru jsme proto doporučili věnovat zvláštní pozornost zajištění tohoto souladu nejen z hlediska zabezpečení řádné organizace práce na stavbách a zvýšení koncentrace stavebních prací, ale i postupného snižování rozestavěnosti staveb.

Protože jde o závažnou otázku, žádám o vysvětlení, jak byly tyto základní proporce prověřeny a zajištěny v plánu na rok 1975.  

Vážná situace ve stavebnictví je také v nedostatečném materiálově technickém zabezpečení staveb. Při projednávání plánu byla tato situace označena za kritickou a byli jsme upozorněni na to, že přes zdůrazňování tohoto požadavku se podle dosavadních výsledků dodavatelsko-odběratelských jednání očekává v příštím roce další zvýšení zásobovacích potíží a napjatost vztahů mezi potřebami a zdroji. Takový stav vede k dalším potížím na stavbách, k narušování stavařských proudů, pak ke šturmování a tím i ke zvyšování nákladů.

Ve výboru jsme proto podporovali úsilí o plánovité zajištění materiálně technického zabezpečení, které rovněž narušuje řádný průběh stavebních prací a jejich efektivnost a bylo by na místě rovněž na tuto otázku odpovědět. Nelze se spoléhat na to, že se budou potřebné materiály zajišťovat v průběhu roku. Jak takové zajišťování vypadá, o tom svědčí průběh zásobování staveb materiálem v letošním roce. To je operativní shánění materiálů se všemi negativními jevy, které se kritizují. A na co je pak plán?

Nejde však jen o nedostatečné dodávky stavebního materiálu, ale i o hospodaření s ním. V této souvislosti mám také připomínku ke spotřebě cementu, oceli a dalších stavebních materiálů. Naši projektanti by se měli zamyslet nad tím, zda je třeba stavět průmyslové stavby jako hrady bez ohledu na to, kolik materiálu bylo spotřebováno. Nestálo by za úvahu odměňovat projektanty za účelné projekty a ne za tuny a kubíky?

Jsem přesvědčen, že když se podaří vyřešit uvedené dva hlavní problémy, znamenalo by to velkou pomoc stavebnictví a tím i rozvoji našeho národního hospodářství, ve smyslu závěrů listopadového pléna ÚV KSČ. Věřím také, že stavebnictví za této pomoci zmobilizuje své síly a splní náročné úkoly, které má v příštím roce.

Předložený návrh státního rozpočtu ČSR pro rok 1975 doporučuji schválit. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Plívovi, hovořit bude poslanec Šlahař, připraví se poslanec Vašků.  

Poslanec Bohuslav Šlahař: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Dovolte, abych uvedl několik poznámek z výboru ČNR pro obchod a dopravu ke státnímu rozpočtu na rok 1975, kapitole 10 - Doprava.

Z hlediska přípravy plánu a rozpočtu na příští rok zasluhují zvláštní pozornost některé problémy příjmové i výdajové části návrhu tohoto rozpočtu. Ústřední otázku představuje problematika hospodárnosti a efektivnosti ve sféře dopravy a výrobních činností. Toto hledisko nelze však posuzovat izolovaně, bez přihlédnutí k daným podmínkám a společenským úkolům jednotlivých oborů.

Přitom rozbor rozvoje jednotlivých dopravních oborů ukázal, že využití pracovní síly mimo zákonnou pracovní dobu dosahuje v současné době maximálních hodnot. Hlavní směry zvyšování efektivnosti je proto nutno orientovat na oblast řízení přepravních procesů a technickou základnu dopravní činnosti. Inovační proces v technické základně a zejména zvýšení průměrné nosnosti jednoho vozidla zvýšením podílu těžkotonážních automobilů, tahačů návěsů a těžkotonážních nákladních přívěsů bude základním zdrojem růstu efektivnosti v dopravě. Stávající problémy v hmotném zabezpečení těchto potřeb však současný proces zefektivnění nezbytně zpomalují, což se z rozpočtového hlediska odráží jak v oblasti finančních výkonů, tak v jeho nákladové složce.

Na uvedených zdrojích růstu produktivity práce a efektivnosti bude záviset především i zajištění úkolů finančního plánu na rok 1975, jejichž napjatost výrazně podmiňují cenové i věcné vlivy.

Úprava ceny benzínu, její promítnutí do nákladů a snížení mimořádných dotací k tržbám kamionové dopravy ze státního rozpočtu samy o sobě představují zpomalení dynamiky tvorby zisku o 92 mil. Kčs proti srovnatelným ukazatelům, což je více než 10 % celkové tvorby zisku.

V souvislosti s tím nelze přehlížet stále velmi aktuální a naléhavou potřebu zabezpečení služeb jak pro obyvatelstvo, tak i pro ostatní socialistické organizace, rozšířením přepravních systémů v nákladní dopravě a také zlepšením úrovně cestování pracujících do zaměstnání a zpět, ale také v nepravidelné hromadné dopravě.  

V nákladní dopravě jde především o rozšíření a zpravidelnění přepravy kusových zásilek, zejména o přepravu mléka, nápojů a ostatních potravin, jednak ke zpracování, jednak pro zásobování maloobchodní sítě, dále o rozvíjení organizování přeprav vyhražených zdrojů substrátů, jako jsou například technické plyny apod. Tyto přepravy jsou náročné jak na spotřebu živé práce, tak i na růst materiálových nákladů, jejich organizované zabezpečení veřejnou dopravou je ze společenského hlediska efektivní proti stavu, kdy si každý z přepravců zajišťuje dopravu sám za cenu velkých prostojů vozidel a tím i jejich nízkého využití. Všeobecně však znamenají přepravy tohoto druhu, jejichž rentabilita je hluboko pod průměrem celkové podnikové rentability, další zvýšení pnutí v závazných ukazatelích v plánu, které by však mělo být v plánu vyjádřeno, aby nedocházelo k nežádoucím deformacím v zaměření přepravní činnosti veřejné dopravy.

Obdobná problematika priority a společenské potřeby před potřebnou podnikovou efektivností a jejím růstem vystupuje do popředí při výstavbě i u n. p. Silnice, na živou práci a materiálové náklady náročnějších akcí investičního charakteru a zejména rekonstrukce a výstavby mostů.

Potřeba zvyšování podílu těchto náročnějších stavebních prací je podmíněna do značné míry reprodukcí základních prostředků, jejichž obnova také výrazně zaostává, neboť podíl silničních a stavebních strojů, které překročily normu podnikové upotřebitelnosti dosáhl již 38 % z celkové hodnoty základních prostředků.

Zvláštní pozornost zasluhuje při reprodukci základních prostředků, jak v organizacích dopravy, tak i v organizacích silničního hospodářství zabezpečení hmotných limitů investic v ročních plánech. Opakují se nedostatky hmotných limitů investic na stroje a zařízení, které byly v minulých letech příčinou omezené reprodukce podnikově plánovaných strojů a dopravních prostředků, které v prvé řadě umožňují vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a snižování materiálových nákladů. Zdlouhavé a opožděné řešení nedostatků limitů, které se opakuje i v letošním roce, by se nemělo v plánu na rok 1975 již vyskytovat.

Pokud jde o výdajovou část v rozpočtu kapitoly 10 - Doprava, ukazuje se jako zvlášť naléhavé, zabezpečit hospodárné a efektivní využívání finančních prostředků, jež jsou proti letošní očekávané skutečnosti podstatně nižší, především v kategorii neinvestičních výdajů. Pozornost řídících orgánů na podnikové i nadpodnikové úrovni bude třeba soustředit na snižování rozestavěnosti staveb a zkracování lhůt výstavby u akcí investičního charakteru, tj. u akcí investiční výstavby a velkých oprav. V ostatních neinvestičních výdajích bude třeba zabezpečovat především společenské priority údržbových prací a dopravního označení na vybrané silniční síti a teprve pak na ostatních pozemních komunikacích.

Počítá se také s tím, že centrálně, z KNV i ONV bude usměrňována výše státních prostředků na údržbu a opravy místních komunikací v obcích - mimo městské - aby v prvé řadě byly zabezpečovány potřeby silniční sítě, tj. silnice I. - III. třídy. Předpokládá se také, že část údržby a oprav místních komunikací v obcích provedou národní výbory ze svých vlastních finančních prostředků.

Na úseku investic do pozemních komunikací nelze považovat neplnění výdajů investiční povahy a překročení výdajů na údržbu za ekonomicky žádoucí. Proto v 6. pětiletém plánu bude nezbytné výrazněji posílit práce investiční povahy a tuto tendenci prosazovat již v roce 1975.

Přitom bude třeba zaměstnat především specializované stavební kapacity n. p. Silnice a okresní správy silnic, které řídí národní výbory tak, aby byly plně využity jak základní prostředky, tak i pracovníci těchto organizací. Plná zaměstnanost těchto organizací je také nezbytným předpokladem pro splnění zvyšujících se úkolů v tvorbě zisku u n. p. Silnice a pro využití růstu produktivity práce v těchto organizacích a zabezpečení stanovených úkolů.

Při této příležitosti bych chtěl ještě poukázat na nutnost užší spolupráce ČSAD a ČSD, zejména z hlediska vyššího využití vlakové i automobilové dopravy osobní i nákladové, zejména tam, kde jde o vzájemné a účelné skloubení těchto přeprav, kde lze využít přednosti socialistické ekonomiky a kde by tato spolupráce přinesla řadu úspor a příznivé výsledky nejen pro ČSAD, nebo ČSD, ale pro celou naši společnost, jak na to bylo upozorněno na posledním zasedání ÚV KSČ. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Šlahařovi a prosím poslance Vašků, aby se ujal slova.  

Poslanec Oldřich Vašků: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, při jednání výboru ČNR pro zemědělství a výživu o kapitole ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR jsme především věnovali pozornost tomu, jak ministerstvo zabezpečuje rozpracování plánu na rok 1975 a na plnění úkolů 5. pětiletky, s jakými výsledky řeší snižování nákladů v lesním hospodářství a zabezpečuje využívání základních fondů. Přitom jsme vycházeli z toho, že rok 1975 je posledním rokem 5. pětiletky, a proto budou jeho výsledky rozhodující pro splnění celé pětiletky i pro nás tup do 6. pětiletky.

Výsledky letošního roku v lesním hospodářství do značné míry ovlivnila jarní kalamita, po níž po ledové námraze nebývalého rozsahu bylo nutno navíc zpracovat, navíc za obtížných podmínek, 3 miliony plnometrů dřeva. Přesto však lze předpokládat, že výkony, zalesňování a těžba dřeva budou mírně překročeny. Produktivita však vzroste méně než průměrné výdělky a také bude překročen počet pracovníků o 1,6 %. Dodávky dříví pro vnitřní trh budou splněny vyjma jehličnaté vlákniny a kulatinových výřezů, především v důsledku opožděného zahájení provozu v celulózce Štětí II. Značně bude překročen zvýšený export listnaté vlákniny do kapitalistických zemí. Přitom v zahraničí je odebírán méně hodnotný materiál, o který v tuzemsku není dostatečný zájem. Vývoz dřeva do socialistických zemí bude překročen zhruba o 150 % a do kapitalistických států o více než 200 %.

Přes mírné překračování úkolů v těžbě a poměrně vysoký vývoz se těžba pohybuje na úrovni přírůstku. Můžeme proto říci, že nejdeme na podstatu lesa, naopak nedostatečná technická a technologická vybavenost našeho dřevařského průmyslu a celulózek neumožňuje plné využívání dřevní suroviny.

Přitom můžeme kladně hodnotit to, že uvedených výsledků je dosahováno se stavem pracovníků, který je již od roku 1972 nižší než předpokládal plán práce pro rok 1975. Tyto výsledky jsou umožněny značným zvýšením mechanizace lesních prací a produktivity práce, která během pětiletky vzroste o více než 38 %.

Z těchto skutečností vychází plán pro rok 1975, který dále zpevňuje ukazatele výkonů i dodávek v lesním hospodářství. Produktivita práce se oproti roku 1970, kdy činila 42 tisíc Kčs, zvýší na 58 tisíc Kčs, přičemž její průměrný roční nárůst činí 7,6 % a úkolů 5. pětiletého plánu bude překročen o 118,8 %. Přitom průměrná mzda vzroste o 22,8 % při ročním nárůstu o 4 %. Současně se sníží podíl osobních a mzdových nákladů o 13,7 %. I když úkol v zalesňování je nižší, odpovídá skutečné potřebě a zabezpečí zalesňování potřebných ploch na lesní půdě.

Rozpočtový projekt ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR zpevňuje především tržby, tvorbu a odvod zisku a dodržuje podílové vztahy nákladů k výkonům v lesním hospodářství.

Také ve vodním hospodářství se očekává v letošním roce mírné překročení výkonů. Obdobně v investiční výstavbě budou úkoly plánu splněny. Dochází však ke zpožďování u některých staveb, zejména při jejich dokončování a uvádění kapacit do provozu. Souhrnně v tomto odvětví národního hospodářství bude překročen zisk o 20 mil. Kčs a odvody do státního rozpočtu o 15 mil. Kčs.

Příznivé je plnění úkolů 5. pětiletého plánu. Výkony budou překročeny o 9,3 %, náhrada za odběr povrchové vody o 5,9 %, objem stavebně montážních prací o 10,6 % a produktivita o 8,4 %.

Plnění plánu investiční výstavby z věcného hlediska je poznamenáno zvyšováním rozpočtových cen a napětím v oblasti investic. Z tohoto důvodu nebudou splněny konkrétní investiční záměry. I když za vyřazené akce je zabezpečení vody řešeno náhradním, příp. dočasným řešením, dochází v řadě míst k napjaté bilanci a omezování bytové výstavby. To nevytváří nejlepší předpoklady pro řešení této problematiky v šesté pětiletce.

Myslím, že bychom se měli dalším zlepšováním zásobování obyvatel, průmyslu, zemědělství a dalších spotřebitelů zaměřit především na pečlivé a soustavné sledování toho, jak se plní stanovené stavební práce a neméně důležité bude věnovat pozornost ztrátám a plýtvání pitné vody ve všech oblastech.

Návrh plánu na příští rok zajišťuje úkoly vyplývající a uložené státním plánem. Především zpevňuje výkony vlastních pracovníků, mzdové relace, tržby, tvorbu zisku a jeho odvod do státního rozpočtu.

Při projednávání vládního návrhu rozpočtu na rok 1975, kapitoly ministerstva lesního a vodního hospodářství ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu se pro další rozvoj odvětví ukázaly jako rozhodující především dva okruhy problémů.

Rozvoj moderní mechanizace a její maximální využití, z čehož vyplývá trvalý růst výkonů a rychlý růst produktivity práce. Ve vodním hospodářství zabezpečení dostatečných zdrojů investiční výstavbou a samozřejmě zamezení plýtvání vyrobenou pitnou vodou a důrazněji zabezpečovat snižování znečišťování vod.

Vytvoříme-li pro tyto dva hlavní okruhy materiální a finanční podmínky, lze říci, že jsme učinili to nejzákladnější pro splnění závěrů XIV. sjezdu KSČ v tomto odvětví i předpoklady pro další období.

Řešení těchto problémů je proto nutné dát prioritu, neboť jejich celospolečenská závažnost to vyžaduje. Naopak řešení těchto otázek by mohlo vést k omezování bytové výstavby a rozvoje zemědělské, potravinářské a průmyslové výroby.

Závěrem bych chtěl říci, že výbor ČNR pro zemědělství a výživu konstatoval, že ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR v plánu a návrhu kapitoly rozpočtu realizuje ukazatele schválené pro plán a rozpočet pro rok 1975. Doporučuji plénu České národní rady, aby předložený vládní návrh rozpočtu schválilo. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Vašků. Diskutuje poslanec Fleyberk.

Poslanec Jiří Fleyberk: Vážené soudružky a soudruzi, již počtvrté v tomto volebním období přistupujeme k jednání o návrhu rozpočtu národních výborů. Při každém rozpočtovém jednání jsme v minulých letech konstatovali, že se hospodářství národních výborů rozvíjí úspěšně a přispívá k rozvoji celého národního hospodářství, uspokojování oprávněných potřeb občanů a zlepšování jejich života.

Ze zkušeností z minulých let víme, že se příprava rozpočtového hospodaření národních výborů a státního rozpočtu neobešla ani v jednom roce bez určitých problémů. Vždycky se však podařilo tyto problémy úspěšně vyřešit a zabezpečit, aby se hospodářství národních výborů rozvíjelo v souladu s pětiletým plánem, aby národní výbory byly schopny plnit své poslání a úkoly, které pro ně vyplývají z usnesení XIV. sjezdu KSČ jako základní koncepce rozvoje socialismu u nás pro toto období. Tyto pozitivní výsledky činnosti národních výborů potvrdilo znovu mj. i jednání říjnové plenární schůze ČNR o plnění volebních programů Národní fronty.

Svědčí to o nejen uvědomělém a iniciativním přístupu velké většiny národních výborů k plnění jejich úkolů v souladu s celospolečenskými zájmy a potřebami, ale i o tom, že finanční politika vlády ČSR tím, že aktivně působí na hledání a využívání rezerv příjmové i výdajové části rozpočtů národních výborů, tím, že podporuje samostatnost a iniciativu národních výborů ve využívání místních finančních, materiálových a pracovních zdrojů a tím, že vhodně stimuluje použití účelových rezerv na financování z celostátního hlediska významných úkolů, je účinná a osvědčuje se.

Také příprava státního rozpočtu na rok 1975 a tedy i rozpočtů národních výborů nebyla bez problémů. Naopak. Problémy, které měly vliv na jeho sestavení, jsou složitější než v minulých letech. O těchto otázkách bylo podrobně hovořeno na listopadovém zasedání ÚV KSČ a v souvislosti s projednáváním rozpočtu československé federace ve Federálním shromáždění ČSSR v tomto týdnu.

Jde nyní o to, aby přijaté nutné závěry a jejich vliv na hospodaření národních výborů byly správně pochopeny a pro pozitivní vývoj postupně vytvářeny podmínky i z hlediska dlouhodobější perspektivy.

V tomto směru je také orientován můj diskusní příspěvek.

Objem rozpočtů národních výborů je v návrhu vyrovnaný a dosahuje celkové výše 57,25 mld Kčs, při zvýšení výdajů o 5,2 % proti roku 1974. Převážná část výdajů bude kryta z prostředků státního rozpočtu ve výši 37,3 mld Kčs. V těchto číslech se projevuje změna zákona o zemědělské dani pokud jde o příjem a úsporná opatření ve výdajích, jakož i skutečnost, že výdaje na velké opravy pozemních komunikací, financované dosud z úvěrů, jsou v roce 1975 součástí účelových subvencí. Vlastní příjmy národních výborů jsou navrhovány o 3,3 % vyšší. Z toho odvody hospodářských organizací řízených národními výbory o 3,8 % vyšší. Proti roku 1974 ubyl jako zdroj příjmů národních výborů výnos daně z motorových vozidel, která byla zrušena.  

Úkol zvýšení vlastní tvorby zisku hospodářských organizací řízených národními výbory a jejich úkoly ve snižování materiálových a mzdových nákladů jsou tedy velmi náročné. Bude nutné centrálně vypracovat soubor komplexních opatření k podpoře společensky efektivních směrů činnosti národních výborů, vytvářejících současně dostatečně silné zábrany proti tomu, aby nenarůstala např. mzdově a materiálově nenáročná a ziskově výhodná výroba na úkor opravárenské a jiné činnosti pro obyvatelstvo.

Mnohé celospolečenské aktuální problémy, které se promítají do plánu a rozpočtu republiky, mají svůj odraz v území, tedy v okruhu působnosti národních výborů různých stupňů. Např. přechod od preference tekutých paliv k pevným. Na tuto změnu mohly či měly být národní výbory při jejich úsilí o modernizaci bytového fondu v dostatečném předstihu orientovány. Nevčasná a nedostatečná informovanost národních výborů prohlubuje i tak již ne vždy dostatečně řešené problémy materiálně technického zásobování hospodářských organizací jimi řízených. A přitom např. podle dodavatelských smluv zajišťují stavební organizace řízené národními výbory téměř čtvrtinu z celostátních kapacit a objem stavebních prací, na opravách dokonce 70 %.

Zdrojem úspor a zisku je nesporně i snižování materiálových nákladů, a to nejen ve výrobní činnosti. Víme o energetických problémech v celém našem národním hospodářství. Domnívám se, že státní plánovací a finanční orgány by i zde účelnými stimuly mohly vytvořit předpoklady pro čerpání rezerv, které jsou v bytovém hospodářství národních výborů, např. v modernizaci kotelen, snížení ztrát v rozvodech tepla, ve využití odpadového tepla, ve zvýšení tepelně izolačních vlastností obvodových plášťů budov, a to i u stávajícího bytového fondu.

Soudružky a soudruzi, závěrem bych se chtěl dotknout ještě problematiky akce "Z" jako důležité součásti volebních programů Národní fronty. Není sporu o tom, že je nutno ocenit význam této akce. Přinesla nám tisíce míst v jeslích, mateřských školách, desítky tělocvičen, zdravotních středisek a prodejen, vodovodů a kanalizací a zařízení pro tělovýchovu a sport. V příštím roce, roce 30. výročí osvobozen Československa Sovětskou armádou, dojde jistě ke zvýšené aktivitě a iniciativě občanů. Rozpočet svou konstrukcí umožňuje, aby národní výbory mohly využívat prostředků fondu rezerv a rozvoje především k financování této akce. Přesto však je zřejmé, že na tvorbu doplňkových zdrojů u národních výborů bude působit zvýšené napětí mezi zdroji a potřebami a skutečnost, ze nelze očekávat takovou úroveň finanční pomoci centra jako v minulých letech. Bude tedy nezbytné seriozně přehodnotit plány akce "Z" a zaměřit se především na dokončení rozestavěných staveb. U nově zahajovaných pak stanovit pořadí společenské, ale i územní důležitosti: na první místo zařadit akce vodohospodářského charakteru, výstavbu jeslí a mateřských škol a přístavbu základních devítiletých škol. Bude nutné zvýšit úsilí o sdružování prostředků nejen ve vztahu k ústředně řízeným organizacím a podnikům řízeným národními výbory, ale i ve vztahu k jednotným zemědělským družstvům a zemědělským podnikům i ostatním družstvům a organizacím.

Za této situace se jeví jako naléhavé zaměřit v centru maximální pozornost na jednotné řízení akce "Z", na účelné přerozdělení prostředků na úrovni KNV a ONV, rozpracovat celostátně platná pravidla pro její provádění v těsné návaznosti na hmotnou zainteresovanost národních výborů a na dlouhodobě platná pravidla pro tvorbu a užití fondu rezerv a rozvoje a celkově zpevnit kázeň v této oblasti.

Soudružky a soudruzi, tolik snad k některým problémům rozpočtů národních výborů a k doplnění zprávy zpravodaje poslance ing. Horáka a písemných materiálů, které jsme dostali. Výbor ČNR pro národní výbory a národnosti návrh rozpočtu podrobně projednal ve své schůzi 11. prosince a usnesl se doporučit jej České národní radě ke schválení. /Potlesk./