Čtvrtek 17. dubna 1975

 

/Začátek schůze v 10.01 hodin./

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban, místopředsedové ČNR Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

175 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 15. schůzi České národní rady.

V naší schůzi co nejsrdečněji vítám člena předsednictva ústředního výboru KSČ a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. /Potlesk./

Co nejsrdečněji vítám v našem středu hosta, soudruha Antonína Kapka, člena předsednictva ústředního výboru KSČ a vedoucího tajemníka městského výboru KSČ v Praze. /Potlesk./

Srdečně vítám i naše další hosty, primátora hlavního města Prahy soudruha Zdeňka Zusku a vedoucí funkcionáře pražských národních výborů, kteří byli pozváni k našemu jednání o zprávě vlády České socialistické republiky o postupu rozvoje hlavního města Prahy. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo České národní rady navrhuje tento pořad dnešní schůze, který je též uveden na rozeslané pozvánce:

I. Kontrolní zpráva vlády České socialistické republiky o postupu rozvoje hlavního města Prahy.

II. Společná zpráva zdravotního a sociálního výboru, ústavně právního výboru, výboru pro národní výbory a národnosti a výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona České národní rady o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

III. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 20. prosince 1974 do 17. dubna 1975.

Slyšeli jste návrh denního pořadu 15. schůze České národní rady.

Jsou nějaké námitky k navrženému pořadu? /Nebyly./

Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 166 poslanců České národní rady. Česká národní rada je tedy schopná se usnášet.

Můžeme přistoupit k hlasování o pořadu schůze. Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila pořad dnešní schůze.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Kontrolní zpráva vlády České socialistické republiky o postupu rozvoje hlavního města Prahy

Vážené soudružky a soudruzi, Česká národní rada přistupuje dnes již podruhé v tomto volebním období k projednávání tak závažné otázky, jakou je rozvoj města Prahy, metropole České a Československé socialistické republiky.

Význam našeho dnešního jednání je podtržen i účastí člena předsednictva ústředního výboru strany a vedoucího tajemníka městského výboru KSČ soudruha doc. ing. Antonína Kapka. Jeho přítomnost je výrazem toho, že Komunistická strana Československa projevuje o řešení problémů našeho hlavního města mimořádný zájem. Je to zájem zcela zasloužený a pochopitelný, neboť Praha jako politické, kulturní a hospodářské centrum státu je v našich očích i v očích celého světa výrazem vyspělosti celé země i našeho pokrokového společenského řádu. Její tisíciletá historie jí vtiskla ráz evropské metropole, proslulé boha tým kulturním životem a četnými architektonickými památkami. Můžeme být hrdi na to, že právě naše socialistická společnost dokazuje svou péčí, že si umí svého kulturního bohatství vážit a umí je i rozvíjet.

Pro naše hlavní město je charakteristické i to, že se v něm jako v centru politického a státního zřízení vždy odehrávaly významné politické události, které měly svůj vliv na život v celé naší společnosti. Historie Prahy je tak úzce spjata s životem našeho národa, jeho kulturní vyspělostí i revolučními tradicemi.

Vzhledem k blížícímu se 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, můžeme dnes v České národní radě vzpomenout současně i slavných májových dnů, kdy Pražané se zbraní v ruce dovršili Květnové povstání českého lidu proti fašistickým okupantům, které splynulo se závěrečnými údery hrdinné Sovětské armády, jejichž cílem bylo osvobození Prahy a skončení vítězného zápasu s fašismem v Evropě.

Skutečnost, že to byla právě Sovětská armáda, která přinesla svobodu našemu lidu, měla svůj klíčový význam i pro další politický vývoj nejen v Praze, ale v celé naší zemi. V únoru 1948 se stala Praha svědkem další historické události - vítězství pracujícího lidu v jeho boji za nastolení spravedlivého společenského řádu, na němž se významně podíleli dělníci z pražských továren.

Vítězstvím národně demokratické a potom i socialistické revoluce, se otevřela pro naši zemi nová éra společenského i hospodářského vývoje. Přes bouřlivý hospodářský rozvoj v celé naší republice si Praha zachovala postavení největšího ekonomického centra ve státě.

Česká národní rada se dalším rozvojem hlavního města Prahy již několikrát zabývala.

Společné úsilí politických, státních a hospodářských orgánů, přináší již své první významné výsledky. Dokladem toho je nejen metro, nuselský most, přívod pitné vody ze Želivky, obchodní domy a řada dalších dokončených i rozestavěných staveb, ale i zintenzívnění prací na komplexní koncepci dlouhodobého rozvoje Prahy a plánu na léta 1976 - 1980. Toho všeho mohlo být docíleno díky tomu, že naše společnost poskytla v průběhu 5. pětiletky na zabezpečení rozvoje Prahy dvojnásobný rozsah investičních prostředků proti předcházející pětiletce.

Tyto prostředky umožní vytváření podmínek dalšího společenského i hospodářského rozvoje města. Přitom musíme mít na zřeteli, že v Praze je nutno vytvořit podmínky pro podstatné zlepšení věkové struktury obyvatelstva a příznivý populační vývoj. Další zlepšení péče o děti a mladou generaci patří proto mezi přední úkoly v našem hlavním městě.

Neméně významným faktorem dalšího rozvoje města je i jeho životní prostředí. Chtěli bychom, aby zlepšování životního prostředí, hygieny v našem hlavním městě bylo uskutečňováno energicky a důsledně, a to zejména v těch případech, kdy nedostatky mohou být odstraněny prostým zlepšením organizace řízení a vyšší odpovědností. Tímto přístupem a zkvalitněním informovanosti Pražanů o záměrech v rozvoji Prahy a v jejich realizaci můžeme docílit větší podporu a porozumění obyvatel Prahy při překonávání přechodných obtíží, které s sebou rozsáhlá přestavba a výstavba Prahy nutně přináší.

Zmínil jsem se již o tom, že v Praze, jako v hlavním městě, se koncentrují a zrcadlí výsledky našeho společenského, politického a kulturního života. Měli bychom proto všichni bez rozdílu napomáhat k jejímu dalšímu rozkvětu. A nezapomínejme přitom, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, že problémy, kterými se tu budeme dnes zabývat, patří k největším a nejsložitějším úkolům rozvoje naší socialistické země.

Prosím nyní soudruha místopředsedu vlády ČSR a předsedu České plánovací komise soudruha ing. Stanislava Rázla, aby z pověření vlády České socialistické republiky přednesl zprávu.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážená Česká národní rado, z pověření vlády ČSR, předstupuji před vás, abych podal zprávu o výstavbě hlavního města Prahy a o připravovaných návrzích k dalšímu jejímu rozvoji.

V souladu s usnesením XIV. sjezdu strany i s rozhodnutím předsednictva ústředního výboru naší strany z prosince roku 1972, zaměřila vláda ČSR svou rozhodovací i řídící činnost jednak na splnění úkolů do roku 1975, jednak na přípravu dlouhodobé koncepce výstavby a přestavby hlavního města Prahy s podrobným rozpracováním programu do roku 1980.

Pátá pětiletka soustředila úsilí i pozornost na splnění těchto cílů:

1. Výstavbou 40 tisíc bytů vytvořit předpoklad pro zahájení postupné stabilizace kmenového stavu obyvatelstva, a pro obnovu a zvýšení migrace obyvatelstva.

2. Zlepšením bytových podmínek, zejména pro mladá manželství navodit potřebnou a nezbytnou změnu věkové skladby obyvatelstva.

3. Zahájením výstavby nejdůležitějších staveb technické vybavenosti zkvalitnit základní provozní funkce města a rozšířenou výstavbou objektů občanské vybavenosti dosáhnout zlepšení životních podmínek.

4. Důsledně prováděnou regulací vývoje zaměstnanosti ustálit stavy pracovníků v jednotlivých odvětvích, podřídit je reálným zdrojům pracovních sil a uvést do souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje jednotlivých národohospodářských sfér a odvětví na území města.  

Před odpovědí na otázku, jak se daří tyto cíle plnit, je nutné zdůraznit, že zajištění stanoveného programu vyžaduje vytvořit podmínky, za kterých probíhají změny v materiální základně a které mění materiální podmínky života lidí i sám způsob a úroveň života. Proto jsme se především zaměřili na rozvoj stavebních kapacit do Prahy, neboť právě to jsou rozhodující podmínky pro dosažení vytčených cílů ve výstavbě i ve zlepšení provozu hlavního města.

Podle známých faktů za léta 1971 až 1974 i plnění plánu letošního roku lze předpokládat, že bude dosaženo stanoveného úkolu v růstu celkového objemu stavebních prací, které mají proti 4. pětiletce vzrůst z 22 na 41 mld Kčs. Této příznivé tendence bude dosaženo především růstem kapacit pražských stavebních organizací a uskutečněnými přesuny ve výši asi 8 mld Kčs.

Výraznou měrou se ve stavebnictví podařilo zvýšit příchody pracovníků do Prahy proto, že jsou postupně k dispozici stabilizační byty i 20 000 lůžek v dobře vybavených střediscích.

Potřebný obrat nastal i ve výstavbě materiálně technické základny stavebnictví. V průběhu 5. pětiletky se realizovalo za více než 2 miliardy 100 miliónů Kčs stavebních prací - jde o stavební dvory a provozní objekty, o panelárny, ubytovny, učňovské závody, administrativní budovy apod. Dochází k potřebnému soustředění pomocných výrob do provozních a skladových areálů - zejména v Měcholupech, Uhříněvsi, Stodůlkách a Běchovicích. Náklady na vybavení stavebnictví stroji přesahují v 5. pětiletce částku 1 mld Kčs.

Souběžně s tvorbou základny pro stavění se propracovala i první opatření ke zvládnutí přípravy i vlastního procesu realizace investiční výstavby na území Prahy. Šlo především o regulování záměrů jednotlivých investorů na těch stavbách, které nemusí být bud vůbec realizovány na území města, nebo mohou být odsunuty na pozdější období. Tato opatření směřovala k vytvoření prostoru pro zahájení náročných, ale pro život města důležitých staveb, zejména v kompetenci Národního výboru hl. města Prahy, jejichž výstavba v předcházejících obdobích zaostala.

Přes složitost řešení a často i protichůdných zájmech investorů na území města se podařilo pro hospodářství Národního výboru hl. m. Prahy udržet objem stavebních prací na úrovni 20 mld Kčs, včetně bytové výstavby, umožňující v účelové výstavbě realizovat takovou koncentraci městotvorných investic, která neměla dosud v historii obdoby. Tento důsledný postoj k potřebám města se prokázal jako zcela správný. I když nemohl vyřešit všechny současné problémy, vytvořil odrazový můstek ke stupňovanému programu 6. pětiletky.

Vláda, vědoma si mnohých nedostatků a potíží, hodnotí dosavadní výsledky ve výstavbě a přestavbě hlavního města kladně, zejména proto, že šlo o frontální nástup tak říkajíc za pochodu, bez důkladné přípravy i dostatečných zkušeností s řízením tak velkého investičního komplexu, jako je výstavba v hlavním městě.

Pro dokreslení rozsahu uvádím, že k poslednímu dni loňského roku bylo na území Prahy jen v hospodářství Národního výboru hl. m. Prahy rozestavěno za 33 mld Kčs akcí, z toho za 30 mld Kčs stavebních prací. Územní průřez v Praze představuje více než 600 větších staveb a rozestavěnost představuje celkem více než 51 mld Kčs, z toho asi 44 mld Kčs stavebních.

Zahájila se, a proti předcházejícím obdobím výrazně posílila výstavba všech dopravních systémů, včetně metra. Objem dopravních investic odhadujeme souhrnnou částkou 7,5 mld Kčs. Na základě velkorysého projektu kategorizace a rozdělení městské komunikační sítě se přikročilo k výstavbě základního dopravního systému, budoucího nositele rozhodujícího podílu přepravy. V generální přestavbě je celý historicky vzniklý pražský železniční uzel.

Praha má od roku 1972 zabezpečenu vodu ze Želivky a zahájilo se přebudování kapacitního a bezpečného vodovodního systému vně i uvnitř města. Započala rovněž přestavba a podstatné rozšiřování kanalizačního systému, jen v této pětiletce o investičních nákladech l,2 mld Kčs. Výstavba těchto vysoce nákladných a stavebně náročných inženýrských sítí je přitom dílem hlubokého koncepčního významu, které vedle řešení okamžitých problémů zakládá dlouhodobou perspektivu naplnění potřeb města a v řadě případů představuje i konečné řešení, časově neomezené.

Z dalších větších objektů občanské vybavenosti byla dána do provozu první část motolské fakultní nemocnice, bude téměř dokončena její druhá část /o rozpočtových nákladech celkem 1350 mil. Kčs/. Na Karlově je ve výstavbě urologická klinika za 167 mil. Kčs, byla zahájena výstavba polikliniky v Praze 4 za 164 mil. Kčs, polikliniky v Praze-Malešicích za 69 mil. Kčs. Do provozu byl dán obchodní dům Kotva na náměstí Republiky za 571 mil., připravuje se otevření dalšího obchodního domu Máj na Národní třídě za 344 mil. Kčs, byl dokončen hotel Intercontinental za 333 mil. Kčs apod.

Ku prospěchu hlavního města se zakládá i vzestupný vývoj stavebních kapacit v organizacích, které se zabývají opravami a údržbou. To prospívá nejen vzhledu města, ale prodlužuje se tak i životnost základních fondů. Nemůžeme však být stále ještě spokojeni s technologií, a tím ani s kvalitou údržby, ani s náklady ve srovnání s konečným výsledkem.

Pokroku bylo také dosaženo při postupném zvyšování podílu ušlechtilých paliv, které jsou hlavním faktorem zlepšování čistoty ovzduší. Z 23% podílu v roce 1970 bude koncem letošního roku dosaženo přibližně 32 %.

Jsou předpoklady, že přes řadu potíží se podaří postavit 40 000 bytů. Realizace však probíhá velmi nerovnoměrně. Většina bytů se dokončuje v posledních dvou měsících roku, kdy nelze hovořit o ekonomii a efektivnosti výstavby, ani o zárukách kvalitního provedení prací. Otevřeně říkáme, že jsou nedostatky v předvýrobních etapách i ve vlastní realizaci. Přesto se daří zvyšovat každým rokem počet odevzdaných bytů a letos očekáváme ukončení více než 10 000 bytů. Škoda, že neplnění svépomocné družstevní výstavby i výstavby rodinných domků bylo nutné nahradit překročením úkolu pětiletky centrálně řízeným stavebnictvím.

Souhrnně progresívní vývoj v růstu investiční výstavby a její zajišťování má však stále řadu nedostatků, které se místy citelně dotýkají nejen ekonomických výsledků rozvoje národního hospodářství, ale i života obyvatel města. V 5. pětiletce tak nebude splněn program komplexnosti bytové výstavby v občanské a technické vybavenosti. Dluh, se kterým přejdeme do 6. pětiletky, odhadujeme na 650 mil. Kčs. Nelze zakrývat, že nesplnění úkolu komplexnosti bytové výstavby na tomto úseku přinese disproporce ve vybavenosti budovaných sídlišť Severního města a Lhotky - Libuše. Hlavní příčina neplnění řady úkolů v investiční výstavbě je v tom, že se nepodařilo spolu s růstem kapacit na území města dosáhnout i plánované a potřebné změny v jejich struktuře. Příčina je také v tom, že stavby jsou rozdílně náročné na technologii, a zejména vyžadují vysokou pracnost, vysokou spotřebu živé práce. Nedosáhlo se typizace v projektech ani ve výrobě dílů. Zde je také jeden z důvodů, proč dojde na úseku účelové výstavby jen v hospodářství Národního výboru hl. města Prahy k propadu stavebních prací asi za dvě a čtvrt miliardy Kčs proti předpokladu 5. pětiletky.

V souvislostech se snahou o prudký růst objemu stavebních prací a tím i investiční výstavby nelze zapomínat, že úspěšnost plnění úkolů musíme posuzovat podle toho, kolik se za vložené prostředky realizuje užitých hodnot a co se tedy opravdu postaví. Sledujeme-li vývoj z tohoto pohledu, pak naše uspokojení není veliké. Náklady na realizaci objektů na území Prahy neúměrně vzrůstají, neboť se projektují vysoce náročná řešení, a to i při určité nákladové preferenci Prahy, která je nezbytná, neboť v Praze nelze stavět stejně jako v kterémkoliv jiném venkovském nebo krajském městě, v porovnání s jinými oblastmi státu. Navíc dochází ke zdražení z různých důvodů při vlastní realizaci, mimo jiné i v důsledku nepřipravenosti. Nelze proto nadále počítat s výjimkami v projektové nepřipravenosti, ale naopak přípravou s dostatečným časovým předstihem je nutno vytvářet podmínky pro zpracování studií a alternativ řešení, pro rozvážné posouzení projektů a uplatnění ekonomizace řešení jako základního předpokladu plnění investičního programu i pro jeho případné věcné rozšíření.

Rozsah přestavby Prahy prováděný za provozu města, při vysoké koncentraci obyvatel nese s sebou řadu negativních stránek, které nepříznivě dopadají na životní prostředí. Cestou ke zlepšení situace je uspořádání postupu výstavby tak, aby došlo k vysoké intenzitě stavění jednotlivých souborů, aby byl zkrácen čas výstavby a tím nepříznivé vlivy potlačeny na nejnižší míru.

Soudružky a soudruzi, mimořádnou pozornost věnuje vláda zlepšení situace v pracovních silách. Pro Prahu, která je již několik pětiletek poznamenána degresívním vývojem obyvatelstva, bude velkým přínosem nynější výrazné zvýšení natality. Hlavním cílem regulačních opatření, přijatých vládou pro hlavní město, bylo udržet počet pracovníků na dosavadní úrovni, a to především za pomoci ostatních krajů, tedy obnovení celostátní migrace do Prahy. I když se nepodaří splnit záměr 5. pětiletky v migraci 28 500 pracovníků, především pro nižší příchody pracovníků ze Slovenska a ze Severomoravského kraje, lze potvrdit, že každý rok této pětiletky byl v saldu migrace aktivní, s celkovým efektem 16 000 osob.

Ani to však nestačí nahradit úbytek obyvatelstva, a tak udržení zaměstnanosti bylo možné jedině díky zintenzívnění zaměstnanosti žen a občanů poproduktivního věku, jejichž počet se zvýší o 5400 a dosáhne 70 500 osob, to znamená více než 11 % z celkového počtu zaměstnaných v Praze.

Porovnání vývoje zaměstnanosti u jednotlivých resortů v letech 1971 - 1974 přitom ukazuje, že se postupně naplňují koncepce zvýšení zaměstnanosti v odvětvích terciárního sektoru, tj. v obchodě, ve zdravotnictví, v městské dopravě apod.

Vláda ve své rozhodovací a řídící práci bude vystupovat proti snahám vytvářet v Praze nejrůznější administrativní pracoviště, zvláště v těch odvětvích, kde při celkovém snížení zaměstnanosti výrazněji klesá počet dělníků při stagnaci nebo i nárůstu administrativně správních pracovníků.

Jaká je tedy ve světle všech těchto poznatků celková charakteristika dosažených výsledků v 5. pětiletce?

Na základě faktů a toho, co každý občan může v Praze vidět, lze říci, že se podařilo zajistit rozvoj hlavního města ve smyslu přijaté koncepce pro 5. pětiletku a v rámci prostředků, které byly vyčleněny.

Mezi hlavní úspěchy dosavadního vývoje počítáme:

1. Výrazný nástup k plnění úkolů na úseku investiční výstavby a rozšiřování kapacit stavebnictví.

2. Zahájení rozhodujících staveb, naplňujících dlouhodobé koncepce rozvoje jednotlivých odvětví provozu a života města.

3. To, že se Praha skutečně stala celostátní prioritou a zvýšila se úloha centrálního plánu i řízení při soustřeďování sil a prostředků celého státu.

4. Podařilo se oživit migraci do hlavního města, zastavit očekávaný, hluboký pokles zaměstnanosti a dosti pevně stabilizovat zaměstnanost v řadě oborů i odvětví, a to při výrazném posílení terciárního sektoru.  

Na druhé straně je však vláda nespokojena s hrubými závadami v investorské a projekční přípravě staveb i se živelností v jejich realizaci. Proto vláda soustředí svou pozornost k tomu, aby byl odstraněn dosud nepropracovaný a nedokončený systém uceleného řízení výstavby na území města, nejednotnost řízení veškeré stavební činnosti i nízká ekonomická úroveň projektů.

Vláda bude rovněž vystupovat proti tendencím zvyšovat počty organizací a výrob v Praze a naopak bude podporovat vymisťování těch činností, pro něž budou podmínky jinde. Energicky budeme potlačovat snahy resortů a podniků spíše obcházet regulaci zaměstnanosti, než se soustředit na modernizaci výroby, na snižování pracnosti a vytváření předpokladů pro úsporu pracovních sil.

Vláda si uvědomuje, že nejsou překonány hlavní nedostatky, které ztěžují život v Praze, ať se to týká dopravy, zdravotnictví, obchodu apod. Není ani zajištěna plně modernizace a přestavba výrobně technické základny stavebnictví. S cílem řešit operativně i koncepčně otázky související s výstavbou a životem Prahy projednala vláda v minulých dvou letech řadu dílčích materiálů, které postihovaly situaci v zaostávání územní a projektové přípravy, v koordinaci využití projektových kapacit a v řízení stavebnictví a koordinaci stavební činnosti. Dále pak vláda projednala materiály o postupu a zabezpečení komplexní bytové výstavby, o jejím finančním zvýhodňování, o zajištění výstavby komunikačního systému, metra, pražského železničního uzlu apod. Všechna přijímaná rozhodnutí k těmto dokumentům sledovala odstranění nedostatků a jejich vymýcení pro další léta.

Soudružky a soudruzi, usnesení předsednictva ÚV KSČ z 15. prosince 1972 položilo mimořádný důraz na zpracování koncepčních materiálů o rozvoji hlavního města, které založí perspektivu do roku 1990. Plnění tohoto úkolu vyžadovalo připravit materiály zaměřené jednak na otázky řešitelné v kratších lhůtách, jednak dlouhodobějšího charakteru. Rozhodujícímu dokumenty v této souvislosti jsou urbanistická koncepce výstavby a přestavby hlavního města, za druhé soubor opatření k formování ekonomické struktury a za třetí komplexní generální plán rozvoje Prahy do roku 1990. Všechny tyto dokumenty jsou vypracovány a projednány. Dovolte, abych vás seznámil s jejich obsahovým zaměřením.  


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP