Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Antonínu Kapkovi. Slovo má poslanec Jaromír Plíva, připraví se poslanec Jiří Cibelius.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Současně s přednesenou zprávou o postupu rozvoje hlavního města Prahy jsme rovněž ve výboru konstatovali, že se úkoly pětiletého plánu v rozvoji města plnily v celku příznivě a vytvářely se rovněž podmínky pro jeho další dynamický rozvoj.

Vysoké plánované tempo výstavby města klade však náročné požadavky na úroveň práce všech složek zúčastněných na této výstavbě, jak z hlediska projektové připravenosti, vlastní stavební výroby a jejího materiálně technického zabezpečení, tak hlavně na řízení celého investičního procesu.

Při dosažení významných pozitivních výsledků trvá řada problémů, s nimiž se průmyslový výbor ČNR zabýval při minulém jednání a další vznikají s narůstajícími úkoly.

Jsme si vědomi toho, že rozvoj Prahy je dlouhodobým procesem. Je však nezbytné včas provádět a zajišťovat přípravy, aby úkoly mohly být plánovitě realizovány a dané prostředky a pracovní síly plně využívány.

Dovolte, abych se zmínil o výsledcích jednání průmyslového výboru ČNR.

Především jsme se zabývali výsledky stavební výroby. Nebudu opakovat co je uvedeno ve zprávě. V celku nutno na jedné straně konstatovat, že v Praze dochází z roku na rok k vysokému tempu růstu stavebních prací, na který nebyla Praha připravena. Na druhé straně se ukazuje, že do sféry investora, projektanta i stavební výroby se plně nedaří vnést větší míru náročnosti a politického přístupu k rychlejšímu řešení problémů. Trvá dlouho než se vyřeší často jednoduchý problém.

Pro znázornění toho, za jakých podmínek se uskutečňuje proces výstavby uvedu několik poznatků.

Předně je nutno poukázat na nedostatečnou stabilitu investičního programu Národního výboru hl. m. Prahy. Projevuje se jednak tím, že dochází k vypouštění staveb z investičního programu a k jejich nahrazování stavbami jinými, jednak k postupnému rozšiřování investičního programu o další stavby nad investiční limity, bez zřetele na vývoj rozestavěnosti.

V rámci investičního programu dochází dále k četným časovým přesunům v zahajování staveb. Tyto změny jsou vyvolávány nedořešením územní problematiky, nejasnostmi a změnami v koncepci výstavby jednotlivých staveb, zejména inženýrského charakteru, zpožděnou projektovou přípravou i opožděným určováním dodavatelů stavebních prací, případně odmítáním převzetí staveb k zahájení v požadovaných termínech. Změny v investičním programu tak nepříznivě ovlivňují průběh předprojektové přípravy staveb.

Jednou z příčin zpožďování projektové přípravy investiční výstavby zajišťované Národním výborem hl. m. Prahy v 5. pětiletce je též nedostatečná kapacita jeho projektových ústavů. K řešení tohoto nedostatku formou krajských a resortních výpomocí přikročil Národní výbor hl. m. Prahy spolu s ministerstvem výstavby a techniky ČSR s opožděním, takže projektové výpomoci pro přípravu investiční výstavby byly zabezpečeny až na rok 1974.

Předávání projektové dokumentace za tohoto stavu je často neúplné a opožděné. Podle přehledu, který nám byl sdělen, nebyly k 25. březnu 1975 předány pro zabezpečení komplexní bytové výstavby v Praze v roce 1975 prováděcí projekty pro výstavbu 11 bytových objektů, tj. asi 1800 bytů, pro 12 objektů občanské vybavenosti a pro 30 objektů technické vybavenosti. Když už hovoříme o projektové činnosti, nutno také poukázat na přístup některých projektantů k vypracování projektů. Jako nepěkný příklad možno uvést stavbu střediska obchodu a služeb na sídlišti v Bohnicích, která se nemůže dokončit, protože není materiál s kterým se uvažovalo v projektu. Nyní se situace řeší dřevěnými provizorii.

Neméně závažné jsou problémy dodavatelsko-odběratelských vztahů se stavebními organizacemi. Stavební podniky odmítají v četných případech převzít stavby, i když nebyl naplněn jejich plán v dodavatelských stavebních pracích pro komplexní bytovou výstavbu Národního výboru hl. m. Prahy podle státního plánu, nebo když převzetí a zajištění staveb před tím samy odsouhlasily a potvrdily, nebo jim to bylo uloženo nadřízeným orgánem. Zejména odmítají převzetí staveb občanské a technické vybavenosti a staveb s větším rozsahem inženýrských sítí.

Dochází tak i ke změnám dodavatelů stavebních prací, což mimo jiné vzhledem k různorodosti konstrukčních systémů a jejich změnám v průběhu výstavby bývá často spojeno i s přepracováním projektové dokumentace.

Při odhlasování a potvrzování převzetí nově zahajovaných staveb se projevují mimo jiné i vlivy větší či menší výhodnosti jednotlivých staveb z hlediska plnění ukazatelů plánu, případně snadnějšího zabezpečení z hlediska struktury výrobních kapacit. Kapacity stavebních podniků nejsou vždy orientovány na společensky nejvýznamnější akce a existuje únik kapacit na nepreferované stavby.

Tento stav je příčinou stálých rozporů mezi investorskými organizacemi Národního výboru hl. m. Prahy a stavebními podniky.

Náš výbor poukazoval také několikrát na nerovnoměrnost dokončování bytů u nás. Usnesením vlády č. 122 z roku 1972 bylo uloženo zajistit komplexní a plynulé dokončování bytů v průběhu plánovacího období. Na území hlavního města Prahy se situace v předávání a přejímání dokončených bytů nezměnila, naopak došlo spíše ke zhoršení. Negativním jevem je vysoká koncentrace dokončovaných bytů do posledních měsíců roku.

Ve snaze vykázat splnění plánu dokončených bytů se porušují opakovaně dodavateli i investorem právní předpisy, úkoly stanovené vládou i směrnice vydané jednotlivými zúčastněnými orgány a organizacemi. Nedostatek disciplíny a odpovědnosti projevili v prvé řadě vedoucí pracovníci dodavatelských a investorských organizací.

Tímto nesprávným postupem jsou zastírány a nejsou potom důsledně řešeny ty nedostatky, které k plynulosti bytové výstavby v Praze vedou a které jsou po řadu let neustále reprodukovány. Dalším problémem je vázání kapacit v prvních měsících roku na odstranění vad a nedodělků v souvislosti s vysokou koncentrací dokončování bytů v posledním měsíci roku předcházejícího.  

Stále vážným problémem zůstává materiálně technické zásobování staveb. Nebudu tady vyjmenovávat celou řadu nedostatkového materiálu a potřeb zejména ze strojních resortů.

Chtěl bych jenom připomenout, že na můj dotaz v této věci při projednávání návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1975 mi písemně sdělil místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise soudruh ing. Rázl, že byla pro rok 1975 přijata účinná opatření.

Ze stavebnictví se nám však signalizuje, že nejsou v žádoucí míře vytvořeny předpoklady pro dostatečné zásobování staveb. Byli bychom proto rádi, kdyby signalizované nedostatky byly se vší důsledností včas odstraňovány.

Kromě uvedeného plnění úkolů investiční výstavby nutno konstatovat, že se nerealizují opatření k likvidaci či vymístění některých výrobních činností, jejichž existence v Praze není nezbytná, nebo jejichž vymístění by přispělo k efektivnosti celého národního hospodářství a řídící činnosti. Nedostatečně probíhá rovněž řešení problematiky koncentrace výrobních programů, které by tomu napomáhalo. Nepříznivá situace ve stavu pracovních sil ve výrobních odvětvích vyžaduje přednostně a důsledněji modernizovat výrobu v pražských provozech s cílem dosáhnout úspory pracovních sil pro společensky účelnější práci.

Při plném ocenění úsilí o rozvoj našeho hlavního města, považoval jsem za povinnost poukázat při této příležitosti také na některé nedostatky.

Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že tyto nedostatky budou podrobeny důkladnému rozboru a v duchu závěrů listopadového zasedání ÚV KSČ s větším politickým přístupem než dosud překonávány. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Plívovi. Slovo má poslanec Jiří Cibelius.

Poslanec Jiří Cibelius: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Při projednávání otázek pražské aglomerace jsme ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu vycházeli z toho, že Praha je průmyslové, kulturní a politické centrum naší země. Jako hlavní město je také její vizitkou. Proto je správně, že věnujeme otázkám jejího rozvoje značnou pozornost.

Pražskou aglomeraci můžeme charakterizovat jako největší soustředění obyvatel v naší republice. To klade zvláštní nároky na zásobování obyvatel potravinami. Při zkoumání této problematiky jsme zjistili, že spotřeba masa a masných výrobků, mléka, másla, cukru a brambor je nižší než celostátní průměr. Přitom však - jak to ukazuje výběrové šetření domácností - určitou část spotřebují pracující dojíždějící do Prahy nebo její návštěvníci. To se projevuje především v sortimentu potravinářského zboží v obchodech a v nedostatečné nabídce některých druhů jako je maso, ovoce a zelenina atd. Myslím, že by bylo vhodné na tento problém se zevrubněji podívat.

V mnoha případech ovlivňuje zásobování Prahy potravinami i rozmístění kapacit potravinářského průmyslu v samotném městě a jeho nejbližším okolí.

Jistě lze souhlasit se záměrem, aby v dalším rozvoji Prahy byly překonány důsledky dosavadního živelného vývoje. Značná část provozů potravinářského průmyslu byla v Praze budována v období buržoazní republiky, bez ohledu na dopady na životní prostředí města. Proto je nutné, aby negativní dopady byly odstraněny a vytvořen prostor pro celkovou přestavbu hlavního města. Současně však bude nutno zvážit, zda navrhované rozmísťování potravinářských provozů mimo území hlavního města nebude znamenat zhoršení zásobování jeho obyvatel, především čerstvými potravinami.

Tyto otázky bychom neměli podceňovat. Jejich vážnost a důležitost se ukazuje zejména tehdy, když nastane v zásobování některou ze základních potravin nějaká porucha. Známe to, jak to vypadá, když nastane například porucha v zásobování chlebem.

Úvahy o rozmístění vycházejí z usnesení vlády č. 259 z roku 1963, tedy z období, kdy se neuvažovalo o rozšiřování Prahy. Jak ukazují zkušenosti v naší napjaté investiční oblasti, rozmísťování zvyšuje tlak na investiční prostředky. Vznikají dopravní a v některých případech i řídící problémy. Poněvadž podstatná část pracovníků nepřechází s rozmístěním závodem, je narušováno zabezpečování náhradní výroby, a tam, kde jde o specializované řídící útvary, výzkumné ústavy atd., je ztráta kapacit několikaletá. Myslím, že z těchto hledisek by se některé úvahy o přemísťování a rozmísťování měly ještě zvážit.

V jednání výboru ČNR pro zemědělství a výživu jsme se zabývali také otázkami čistoty ovzduší. Její řešení je postaveno na zavádění ušlechtilých paliv, především topných olejů a koksu. Zavádění topných olejů bylo výhodné před několika lety - v době, než došlo k zvýšení cen ropy. Proto bude dnes nutné zvažovat i jiná řešení, například koncentraci tepelných zařízení, s možností lépe využívat paliv, ale také z hlediska možnosti instalace čistících zařízení. To však mimo jiné vyžaduje zabezpečovat výrobu čisticích zařízení a vytvořit kádrové předpoklady v samotných pražských orgánech. Je to o to důležitější, že řešení těchto otázek v Praze nepostupuje dostatečným tempem ve s rovnání s jinými průmyslovými oblastmi.

V obsahu kysličníku siřičitého je Praha na úrovni nejsilněji znečištěných oblastí v Podkrušnohoří a přes dosažené úspěchy ve snížení prašnosti je odpovídající zdravotnická norma překračována v průměru na dvojnásobek a v průmyslových čtvrtích až na čtyřnásobek.

Na závěr mého vystoupení mi dovolte, abych stručně uvedl výsledky obvodu Prahy 7 v plnění volebního programu Národní fronty, neboť se často setkávám s názory, aby sami Pražané také přiložili ruku k dílu a aby nechtěli vše vybudovat od těch ostatních.

Myslím, že ve sdělovacích prostředcích je popularizována výstavba metra, komplexní bytová výstavba, řešení dopravy apod. Jsou to sice stěžejní úkoly volebních programů Národní fronty, velmi důležité pro správnou funkci našeho hlavního města, ale nepodávají obraz výsledků práce občanů Prahy v akci "Z", která je především srovnávána s ostatními kraji a městy.

A v tomto smyslu myslím, že nám sdělovací prostředky prokazují, aniž si to plně uvědomují, tzv. "medvědí službu".

Kupříkladu v roce 1974 bylo jenom v Praze 7 odpracováno na údržbě, úpravách veřejných prostranství a jiných zařízení 1 264 763 hodin v hodnotě díla 15 810 500 Kčs. Na údržbě veřejné zeleně a údržbě bytového fondu svépomocí 1 764 000 hodin v hodnotě díla 27 867 300 Kčs.  

V akci "Z" byly veřejnosti odevzdány dvě důležité stavby: mládežnická vodácká základna v Troji, jako první z příštích rekreačních zařízení v Trojské kotlivě a obchodní pavilón, který vyřešil tísnivou situaci v zásobování trojského obyvatelstva. Dále bylo do provozu dáno zařízení na letním cvičišti T. J. Slavoj. K rozpracovaným akcím patří: koupaliště na Štvanici, náročná rekonstrukce a výstavba areálu dětských zařízení v Korunovační ulici, úprava tenisových dvorců na Štvanici, veřejné hřiště u Pergamentky, hřiště pro mateřskou školu v Rajské ulici, přístavba areálu stadiónu K. Aksamita pro T. J. Lokomotiva Praha a další úpravy a oplocení v Povltavské ulici apod.

Na počest 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou se občané Prahy 7 zavázali odpracovat v roce 1975 v akci "Za Prahu krásnější" 2 300 000 brigádnických hodin, což na úseku zlepšení životního prostředí, bydlení, kulturního a sportovního života na obvodě představuje hodnotu díla přes 30 000 000 Kčs.

Jako každý rok, tak i letos byl vypracován dokument "Základní úkoly volebního programu Národní fronty v Praze 7 na rok 1975", který je tradičně dobrým podnětem pro další rozvoj občanské a pracovní iniciativy k postupnému plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ v letošním jubilejním roce tak, jak to umožňují podmínky obvodu. Myslím, že obdobnou zprávu by bylo možno podat z kteréhokoliv jiného pražského obvodu.

Nakonec bych chtěl požádat všechny přítomné poslance, aby tyto skutečnosti uplatnili, setkají-li se někdy s podobnými názory na plnění volebních programů Národní fronty v našem hlavním městě. Myslím, že i sdělovací prostředky by měly věnovat více pozornosti popularizaci iniciativy pražských občanů. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Cibeliusovi. Soudružky a soudruzi, pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozprava je skončena.

Prosím poslance Macháčka, předsedu návrhové komise, aby odůvodnil návrh na usnesení k tomuto bodu pořadu schůze České národní rady. Písemný text návrhu vám byl rozdán po přestávce.

Poslanec Jan Macháček: Soudružky a soudruzi poslanci, návrhová komise projednala a zvážila připomínky jednotlivých poslanců i podněty přednesené v rozpravě a doporučuje konečné znění usnesení s některými formulačními úpravami a dvěma doplňky. Na str. 4 rozdělit druhý odstavec shora takto: "výstavbou jeslí, mateřských škol a školních učeben s cílem překonat současný nedostatek míst v těchto zařízeních vyvolaný příznivým populačním vývojem" a dále "výstavbou rekreačních a tělovýchovných zařízení k podpoře tělovýchovy obyvatelstva, zejména mladé generace"; na str. 5 jde o formulační úpravu, a to v posledním odstavci, v poslední větě "v souvislosti s tím dbát na zmírňování nežádoucího zhoršování životního prostředí" upravit "v souvislosti s tím zabraňovat nežádoucímu zhoršování životního prostředí..."; na str. 6 za 1. odstavec nahoře doplnit tuto pasáž: "Řešení nepříznivého stavu pražské skladové sítě a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány na postupné vymísťování skladů z území vnitřního dopravního okruhu a přitom zavádět v těchto zařízeních progresívní skladovou mechanizaci a uskutečnit výstavbu městských veřejných skladů". Na téže straně ve 3. odstavci upravit poslední tři slova: místo "tělovýchovné a rekreační péče pro obyvatele Prahy" uvést "tělovýchovné a rekreační péče poskytované obyvatelům Prahy".

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Macháčkovi. Jsou k návrhu usnesení se změnami, které uvedl, nějaké další připomínky a návrhy? Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení ke zprávě vlády České socialistické republiky o postupu rozvoje hlavního města Prahy ve znění, jak bylo nyní doplněno návrhovou komisí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím Česká národní rada projednala první bod svého pořadu.

Druhým bodem dnešního jednání je  

II

Společným zpravodajem je poslanec Štěpán Rudyj.

Nežli se ujme slova, dovolte, abych poděkoval za účast členu předsednictva ústředního výboru naší strany a vedoucímu tajemníku městského výboru KSČ soudruhu Kapkovi a primátorovi hlavního města Prahy soudruhu Zuskovi. Děkujeme za vaši účast. /Potlesk./

Prosím, aby se poslanec Štěpán Rudyj ujal slova.

Poslanec ČNR Štěpán Rudyj: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte, abych jako společný zpravodaj výboru ČNR vyjádřil uspokojení nad tím, že projednáváním předloženého vládního návrhu zákona České národní rady o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se dovršuje úsilí mnoha orgánů, mezi nimi i zdravotního a sociálního výboru ČNR a vyplňuje se mezera v našem sankčním zákonodárství, která se datuje od roku 1966. Zákon č. 20, o péči o zdraví lidu, přijatý v roce 1966 tehdejším Národním shromážděním, formuloval požadavek péče o vytváření a ochranu zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce jako povinnost všech orgánů, hospodářských organizací, družstev, společenských organizací i občanů.

Při projednávání zákona o péči o zdraví lidu v roce 1966 byl vysloven názor, aby již v tomto zákoně bylo oprávnění pro národní výbory, popř. zmocnění ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího předpisu o pokutách. Tomuto návrhu nebylo vyhověno s odůvodněním, že otázka sankcí bude řešena zákonem o národních výborech, který se tehdy připravoval. Avšak zákon č. 69 z roku 1967 o národních výborech, ani předpisy v souvislosti s tím vydané, tyto otázky neřeší.

V druhé polovině šedesátých a počátkem sedmdesátých let, kdy se stále více jevila nutnost chránit životní a pracovní podmínky lidí v důsledku rozvoje a koncentrace průmyslu, bylo přijato několik zákonných norem z oblasti životního prostředí, které již umožňují uplatňovat sankce za porušování těchto předpisů tak, jak to předpokládá ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 20 z roku 1966, o péči o zdraví lidu. Je to zákon z roku 1967, o opatřeních proti znečišťování ovzduší, zákon z roku 1968, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, zákon ČNR z roku 1972, o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy a vládní vyhláška z roku 1966, o ochraně vod před znečištěním.

I po přijetí vyjmenovaných norem zůstala stranou velká sféra životního prostředí, kde nebylo možno organizace postihovat za porušování předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. Např. v porušování povinností v otázkách pracovního prostředí a ostatních pracovních podmínek, v otázkách výživy obyvatelstva, v ochraně před ionizujícím zářením, před hlukem, v zacházení s jedy, omamnými a jinými látkami škodlivými zdraví, v péči o hygienu dětí a dorostu atd., atd. Vycházejíc z usnesení XIV. sjezdu KSČ, vláda ČSR uložila v roce 1972 ministerstvu zdravotnictví ČSR připravit návrh právní úpravy, podle níž by mohl být vykonán účinnější postih za porušování předpisů, upravujících hygienickou ochranu životního a pracovního prostředí. Poslanci zdravotního a sociálního výboru ČNR u příležitosti kontroly působení některých ustanovení zákona o péči o zdraví lidu několikrát upozorňovali v minulých letech na potřebu vydat samostatný zákon o ukládání pokut k doplnění dosavadních dílčích právních úprav. Poslanci při všech jednáních zdůrazňovali, že pokuty podle nového předpisu by měly být ukládány nejen organizacím, ale i pracovníkům organizací, kteří zavinili porušení předpisů vydaných k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

Věřím, že po projednání schválíme předložený návrh zákona, který vyplňuje mezeru v našem právním řádu při porušování předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a ukládá pokuty obligatorně jak organizacím, tak i pracovníkům organizací, kteří zaviní nesplnění podmínek nebo neprovedení opatření, které jim ukládají předpisy, vydané k provedení zákona o péči o zdraví lidu v oblasti péče o zdravé životní podmínky.

Jsem přesvědčen o tom, že přijetím tohoto zákona České národní rady budou vytvořeny všechny potřebné podmínky pro důslednější ochranu zdravých podmínek života a práce v České socialistické republice.

Jako společný zpravodaj výborů ČNR zdravotního a sociálního, ústavně právního, pro národní výbory a národnosti a výboru pro plán a rozpočet doporučuji České národní radě vládní návrh zákona České národní rady o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek ke schválení ve znění předložené společné zprávy.

Dále doporučuji, aby i v § 8 byla v poznámce stejně jako v § 2 a se stejným odůvodněním vypuštěna slova "/úplné znění č. 42/1970 Sb./". Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu poslanci Rudyjovi za zprávu. O slovo se přihlásil ministr zdravotnictví ČSR prof. dr. Jaroslav Prokopec. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zdravotnictví ČSR prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc.: Váženy soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Vláda ČSR vám předkládá návrh zákona České národní rady o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. Dovolte mi, abych z jejího pověření řekl několik slov k odůvodnění předloženého návrhu.

Význam péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek v období nástupu vědeckotechnické revoluce pro zdraví lidu je všeobecně uznávaným, a povinnosti vyplývající z této péče pro orgány i organizace jsou zakotveny v Ústavě ČSSR i v zákonech a dalších platných předpisech. Domnívám se proto, že nebude třeba znovu tento význam připomínat. Zkušenosti získané při provádění těchto předpisů ukazují, že národní výbory, které mají ve svých obvodech organizovat plánovaný rozvoj hospodářské, kulturní a sociální výstavby a odpovídají za vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, nemají dostatečný nástroj k tomu, aby mohly ve všech případech činit potřebná opatření. Předkládaný vládní návrh zákona o pokutách proto doplňuje v této oblasti pravomoc národních výborů, vyjádřenou jak v zákoně o péči o zdraví lidu a v zákoně o národních výborech, tak i v dalších předpisech. Národní výbory budou v péči o zdravé životní podmínky postupovat nadále podle systému předpisů a zejména dbát o to, aby organizace vypracovávaly plány ozdravných opatření, projednávaly tyto plány ve spolupráci se zúčastněnými organizacemi, popř. ukládaly organizacím opatření k nápravě. V rámci této své působnosti musí citlivě a objektivně hodnotit ekonomické zájmy hospodářských organizací a celospolečenské zájmy péče o zdravé životní podmínky. Stejně citlivého objektivního přístupu vyžaduje i uplatňování předkládaného návrhu, jehož hlavním cílem je vést organizace k důslednějšímu odstraňování nedostatků v péči o zdravé životní podmínky.

Navrženým zákonem zůstává nedotčena působnost orgánů hygienické služby a dalších, které vyplývají ze zákona péče o zdraví lidu, popř. z ustanovení prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Podle předkládaného návrhu budou tyto orgány podávat podnět k uložení pokuty po úvaze, zda skutečně organizaci nepřiměje k odstranění nedostatků jiné opatření, než uložení pokuty. Budou přihlížet zároveň k tomu, jakou organizace vyvíjejí snahu k řešení problémů v otázkách vytváření a ochrany zdravých životních podmínek. Předpoklad pro uložení pokuty organizaci je dán objektivní skutečností, že organizace neplnila povinnost stanovenou právním předpisem nebo neprovedla opatření uložená podle tohoto právního předpisu.

V návaznosti na uložení pokuty organizaci předpokládá návrh zákona i uložení pokuty pracovníkovi, který zavinil, že nebyla provedena opatření k ochraně zdravých životních podmínek. Na rozdíl od organizace, jejíž odpovědnost je objektivní, je předpokladem pro uložení pokuty pracovníkovi zjištění, že zavinil, že organizace nesplnila stanovenou povinnost nebo nápravu uložených opatření.

Při stanovení výše pokuty vychází předpokládaný návrh z potřeb právní úpravy a stanoví, že organizaci je možné uložit pokutu až do částky 100 000 Kčs, další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty původní, což má přispět k dosažení skutečné nápravy v tom případě, kdy první pokuta nevedla k odstranění nedostatků.

Pokud jde o pracovníky organizace předpokládá návrh zákona možnost uložení pokuty až do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Přitom předpokládá, že horní hranice pokuty by v praxi měla být výjimečná, neboť se bude přihlížet k tomu, že zaplacením pokuty se pracovník nezbavuje povinnosti k náhradě škody, která mu vyplývá z jiných předpisů, zejména ze zákoníku práce. Vedoucí pracovník bude postižen i tím, že mu podle míry zavinění budou kráceny, popřípadě vůbec nebudou přiznány na odpovídající dobu prémie nebo odměny, popř. ani podíly na hospodářských výsledcích.

Pokuty budou ukládat odbory sociálních věcí ONV z podnětu orgánů hygienické služby, které jsou určeny k odbornému usměrňování péče o ochranu zdravých životních podmínek.

Pokud jde o ochranu přírodních léčebných lázní a zřídel, podává podnět Český inspektorát lázní a zřídel. Návrh zákona tím zajišťuje, aby při podávání podnětů byl již přesně zjištěn skutečný stav věci, provedeno šetření nutné k posouzení věci a aby skutková zavinění byla pokud možno již přesná. To mohou provést pouze odborné orgány.

Zajišťuje se tím i to, aby k ukládání pokut docházelo jen v případech, kdy jiná opatření nebyla dosti účinná, jakož i to, aby průběh jednání o uložení pokuty se neprotahoval. Tento postup zajistí, aby v případě zjištění porušení povinnosti nebo neplnění opatření k ochraně zdravých životních podmínek bylo učiněno oznámení orgánům hygienické služby, popř. Českému inspektorátu lázní a zřídel. Organizace budou platit pokuty z provozních prostředků a účtovat je na vrub účtu pokut a penále. Tento postup účtování zabezpečuje, že pokuty nebudou zahrnovány ani do předběžných ani do výsledných kalkulací.

Předpokládaný návrh zákona pamatuje též na možnost, že by při rozhodnutí o uložení pokuty mohlo dojít k eventuálním tvrdostem, a proto upravuje i otázky odkladu placení, popř. i prominutí pokuty.

Výnosů z pokut použijí ONV na financování akcí, kterými národní výbory budou odstraňovat nedostatky v životním prostředí, ke zvelebování, zvláště k akcím, určeným ve volebních programech.

Schválením tohoto zákona se odstraní dosavadní mezera v našem právním řádu a národní výbory získají věcný nástroj k tomu, aby mohly působit na orgány k důslednému plnění jejich povinností.

Shoda právní úpravy v obou republikách se zabezpečuje shodným zákonem též ve Slovenské socialistické republice.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji vám z uvedených důvodů předložený návrh zákona ke schválení. /Potlesk./