Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Uřičářovi. Dávám slovo poslanci Bartheldymu.

Poslanec Miroslav Bartheldy: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve svém diskusním příspěvku chci hovořit o některých zkušenostech z práce poslance odboráře. Jako odborový funkcionář si v terénní práci stále ověřuji, že zastupitelské sbory všech stupňů a odbory mají mnoho společných úkolů. Společně se podílíme na rozvíjení socialistické demokracie, na socialistické výchově a na rozvoji komplexní péče o pracující.

V mém volebním obvodu v okrese Ústí nad Orlicí se v plánu aktivity Revolučního odborového hnutí od XV. sjezdu KSČ do IX. všeodborového sjezdu přihlíží nejen k úkolům ROH v závodech, ale je v nich uplatňována i úloha odborů při plnění celospolečenských úkolů. V rámci tohoto plánu odborové orgány a základní odborové organizace proto aktivně spolupracují též při vypracování volebních programů na III. volební období. Závodní výbory ROH v našem okrese jsou vedeny k tomu, aby jejich účast na programech byla zaměřena zejména k výchově k socialistickému vlastenectví, socialistickému internacionalismu a k realizaci úkolů stanovených v ekonomické a sociální oblasti. Berou plnou odpovědnost za úkoly, k jejichž uskutečnění přistupují svým specifickým způsobem. Tak například všechna kulturní zařízení průmyslových závodů budou sloužit nejen pracovníkům závodů, ale i ostatním občanům, zejména mladým, a stanou se tak středisky pro kulturně výchovnou práci ve městech. Zde sehrají významnou úlohu závodní kluby ROH se svými zájmově uměleckými kroužky, kde budeme vyvíjet úsilí na rozšiřování zájmově umělecké činnosti.

V rámci politickovýchovné práce zůstává nadále důležitým úkolem právní výchova, na níž se výrazně podílejí též odborové orgány. Podle plánu schváleného plénem ONV budou odborové orgány v závodech a odborných učilištích pořádat přednášky soudců, prokurátorů, příslušníků Veřejné bezpečnosti, zaměřené zejména k problémům kriminality mládeže, k výchově k rodičovství a k ateistické výchově, Jak ukazují zkušenosti z letošního roku, mají mladí lidé o tyto přednášky velký zájem.

Značným přínosem pro plnění volebních programů je účast závodů, které se z iniciativy a za podpory odborů aktivně podílejí na plnění celospolečenských úkolů. Vžilo se, že závody pomáhají udržovat veřejná prostranství měst a obcí a provádějí názornou agitaci, zejména k významným politickým událostem. Pozitivní je, že v přípravě volebních programů uzavírají s národními výbory smlouvy na zabezpečení těchto programů. Dochází v nich ke sdružování finančních prostředků na předškolní zařízení, jejichž výstavba bude spoluzajištěna brigádníky ze závodů a provozovatelem se stanou samy závody. Prosadit tuto myšlenku znamenalo získat pro ni průmyslové závody a jejich vedoucí pracovníky. Již v roce 1975 a 1976 se podařilo dát takto v okrese do provozu 12 mateřských škol. Do 6. pětiletky jde náš okres s novými úkoly. Počítá se s tím, že jen v první polovině roku 1977 budou dokončeny 4 mateřské školky. Všechna nová zařízení budou provozována průmyslovými závody nebo JZD. Jako velmi dobrý příklad mohu uvést národní podniky Perlu v Ústí n. Orlicí, která přestože má několik mateřských školek, převezme další dvě, dále Teslu, která provozuje celkem 4 předškolní zařízení a staví další o kapacitě pro 120 dětí, Elitex, Ústí n. Orlicí, který rovněž rozšiřuje současnou kapacitu o 120 dětí.

/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./

Myslím si - a ukazují to i uvedené příklady - že spolupráce odborových orgánů s národními výbory, vzájemné pochopení jejich úkolů a vzájemná pomoc při řešení účinně napomáhají ke splnění stanovených cílů. Bylo by ovšem třeba tuto spolupráci prohlubovat. Nám v okrese Ústí n. Orlicí se tato práce daří a přináší pozitivní výsledky. Také poslanci národních výborů i České národní rady by měli s Revolučním odborovým hnutím soustavněji spolupracovat. V kolektivech pracujících si poslanci mohou ověřovat problémy projednávané v národních výborech i v České národní radě, mohou získávat poznatky pro svou práci v zastupitelském sboru a naopak pracující v závodech seznamovat s úkoly a činností zastupitelských sborů a získávat je pro jejich realizaci. Zde máme ještě značné rezervy, jejichž využití by přispělo ke zvýšení úrovně práce nejen zastupitelských sborů, ale i Revolučního odborového hnutí. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Bartheldymu. Pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo o slovo? O slovo se nikdo nehlásí, rozprava je tedy skončena.

Návrhová komise nám dala k dispozici text zamýšleného usnesení. Prosím předsedu komise místopředsedu České národní rady Oldřicha Voleníka, aby text návrhu blíže odůvodnil.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, návrhová komise vám doporučuje provést některé drobné úpravy v textu.

V části "ukládá 1. předsednictvu České národní rady" v odstavci a/, ve třetí řádce se škrtají slova "vycházející z linie a programu KSČ...". V další řádce se škrtá slovo "poznávací" a v následující řádce ".... působnosti na příští období České národní rady a shrnující osvědčené zkušenosti..... " nahrazujeme slovo "shrnující" slovem "zobecňující".

Na straně 3 místo "... politicky a aktivně působit... " nahradit "... politicky napomáhat k plnění současných... ".

Návrhová komise doporučuje přijmout návrh usnesení tak, jak byl předložen, s uvedenými drobnými úpravami.  

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi České národní rady Voleníkovi za odůvodnění návrhu. Jsou k návrhu usnesení nějaké připomínky nebo otázky? Nejsou. Můžeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení k úkolům České národní rady po XV. sjezdu Komunistické strany Československa, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím Česká národní rada přijala jednomyslně usnesení ke svým úkolům po XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Přerušuji nyní schůzi k polední přestávce. V jednání budeme pokračovat ve 13.30 hod.

/Schůze přerušena ve 12.25 hodin a znovu zahájena ve 13.35 hodin./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v jednání přerušené schůze České národní rady. Druhým bodem našeho jednání je

II

Společným zpravodajem je poslanec ing. Jaromír Horák. Dávám mu slovo.

Společný zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Projednání a schválení střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství je jedním z nejvýznamnějších úkolů České národní rady, který jí přísluší podle ústavního zákona o čs. federaci. Tak je tomu i u vládního návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 -1980, jehož projednání je zařazeno na pořad dnešní schůze České národní rady.

Našemu dnešnímu jednání předcházela jednání všech výborů České národní rady o návrzích rozvoje ministerstev a ústředních úřadů v působnosti vlády České socialistické republiky na období let 1976 -1980. Výbory při svých jednáních zkoumaly zejména, jak jsou v resortních návrzích 6. pětiletky zabezpečeny úkoly vyplývající ze Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj Československé socialistické republiky, schválené XV. sjezdem KSČ. Z jejich závěrů vyplývá, že návrhy rozvoje resortů v 6. pětiletce jsou v souladu s tímto významným dokumentem XV. sjezdu, stejně jako je tomu také u vládního návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 -1980.

Vládní osnova zákona má některé zvláštnosti. Stanoví především základní cíl 6. pětiletého plánu a hlavní úkoly k jeho dosažení a k posílení socialistického státu, jakož i cesty a předpoklady splnění úkolů. Hlavní úkoly jsou určeny pro všechna rozhodující odvětví národního hospodářství a v návaznosti na ně také pro životní úroveň.

Ze Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR na léta 1976 -1980 jsou do návrhu zákona České národní rady převzaty některé direktivy v odpovídajícím rozsahu. V zájmu komplexnosti byly do něho zapracovány také některé ukazatele z návrhu 6. pětiletého plánu.

Z jednotlivých ustanovení návrhu zákona považuji za zvlášť důležité ustanovení § 8, písm. b/ o intenzívnějším zapojování československé ekonomiky do mezinárodní socialistické ekonomické integrace a o rozvíjení všestranné hospodářské a vědeckotechnické spolupráce se socialistickými zeměmi, především pak se Sovětským svazem, neboť jde o základní pilíř dalšího trvalého rozvoje našeho národního hospodářství.

Velmi významné je rovněž zákonem potvrzené zvýšení reálných příjmů obyvatelstva v České socialistické republice do roku 1980, a to zhruba o 24 %, jak je stanoví § 3, písm. b/ návrhu zákona, stejně tak jako zabezpečení dalšího rozvoje životní úrovně ve všech jejích rozhodujících oblastech, obsažené v § 9. Zde bych chtěl zdůraznit, že vedle všestranného rozvíjení hmotné spotřeby obyvatelstva, zlepšování její skladby a zvyšování pohotovosti a kvality služeb se klade důraz také na soustavné zlepšování životního a pracovního prostředí a pracovních podmínek, zabezpečení soustavného růstu kulturní úrovně pracujících a zvýšení úlohy kultury a umění při uspokojování duchovních potřeb obyvatelstva.

K § 10, odst. 1 upozorňuji na jmenovité uvedení oblastních plánů, jejichž význam v zájmu zabezpečení proporcionality rozvoje jednotlivých oblastí v rámci republiky neustále roste, a na ustanovení odst. 5 o důslednějším uplatňování kontroly plnění plánu na všech stupních řízení.

V § 13 pamatuje návrh i na potřeby dalšího zdokonalování plánovitého řízení. Pokládáme toto zmocnění, kterého se dostává vládě ČSR, za velmi významné a účelné.

Hlavní podmínku úspěšné realizace 6. pětiletky, to je rozvoj tvořivých schopností lidí, jejich angažovanosti, aktivity, iniciativy a odpovědnosti a prohloubení účasti pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění národohospodářských plánů a na řídící a kontrolní činnosti vůbec, obsahuje § 12 návrhu zákona.

Návrh zákona spolu s návrhy federálního zákona a zákona Slovenské národní rady se stane významným nástrojem makroekonomické kontroly plnění plánu a realizace Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR pro 6. pětiletku.

Podrobné projednání návrhů 6. pětiletého plánu resortů v jednotlivých výborech České národní rady mně umožňuje, abych se ve své zprávě zaměřil jen na některé zvlášť důležité úkoly a ty části 6. pětiletky, jejichž zabezpečení bude vyžadovat soustavnou pozornost nejen v centru, ale na všech stupních řízení.

Jak bylo zdůrazněno ve zprávě o činnosti a vývoji společnosti od XIV. sjezdu komunistické strany a dalších úkolech strany, přednesené na XV. sjezdu strany generálním tajemníkem ÚV KSČ soudruhem Gustávem Husákem, vstupujeme šestou pětiletkou do nové etapy, v níž se bude naše ekonomika vyvíjet za náročnějších vnitřních i vnějších hospodářských podmínek a v níž si dlouhodobá strategická linie XIV. sjezdu KSČ na zvyšování efektivnosti a využívání intenzívních faktorů růstu plně zachovává svou platnost.

Vnitřní náročnost vyplývá především z toho, že extenzívní zdroje růstu jsme prakticky vyčerpali. Proto je jedním z hlavních úkolů pokrytí přírůstku národního důchodu v České socialistické republice z více než 98 % růstem společenské produktivity práce.

Úspěšné zabezpečení tohoto náročného úkolu vyžaduje zvládnout přerozdělení pracovních sil mezi odvětvími, mezi rozvojovými a méně efektivními obory, podniky a závody a v souladu s tím také plánovité rozmístění patnáctiletého dorostu.

Stejně důležité je i správné rozmístění a efektivní využití pracovníků v rámci podniků. Tak např. při prověrce velkého strojírenského podniku s celkovým počtem zaměstnanců 5400 lidí se zjistilo, že jen 1800 lidí pracuje přímo ve výrobním procesu. Srovnání obou těchto čísel ukazuje, že při dnešním poměrně nízkém stupni automatizace jsou nadměrně vybavovány obslužné provozy jako opravárenské dílny, vnitrozávodová doprava apod., stejně jako neúměrně narůstá administrativa. Tento nesoulad má prakticky objektivní platnost a ukazuje na velké rezervy, které máme ve správném dimenzování obslužných sfér.

Spolu s tím je třeba podstatně využívat existující vyrobnětechnickou základnu. Stěží lze však hovořit o intenzívním využívání výrobně technické základny při směnnosti 1,16 nebo i menší v nejednom strojírenském podniku, jak jsme se měli možnost přesvědčit při nedávném poslaneckém průzkumu, zejména ve srovnání s převážnou většinou oborů spotřebního průmyslu, kde se směnnost pohybuje v průměru kolem 1,6, a to nejsou výjimkou města, kde se dosahuje směnnost 2,0. Při tak nízké směnnosti, jakou vykazují některé strojírenské podniky, má své plné opodstatnění požadavek Směrnice, aby se nové výrobní akce zahajovaly jen v případech, kde přírůstky výroby nelze zajistit lepším využitím dosavadních kapacit nebo jejich rekonstrukcí a modernizací. Nyní jde o to, aby tento jednoznačný postulát byl také důsledně v praxi uplatňován a z jeho nedodržení byly vyvozovány odpovídající důsledky.

V souvislosti s omezenými zdroji pracovních sil je třeba zásadně řešit takové případy, kdy doslova plýtváme pracovními silami a společenskou produktivitou práce. Mám na mysli konkrétní příklady, kdy výrobci strojů a zařízení odmítají dodávky náhradních dílů anebo je sice slibují, ale v příliš dlouhých termínech, takže podniky jsou nuceny vyrábět si náhradní díly doslova "na koleně", velmi neefektivně, s nízkou produktivitou práce a s vysokými výrobními náklady. Proto je třeba uvítat opatření federální vlády z letošního roku, které řeší hmotnou zainteresovanost výrobců zařízení na výrobě náhradních dílů. Lze očekávat, že realizace tohoto opatření pomůže řešit nejen ožehavý problém náhradních dílů, ale zčásti také pracovních sil.

Vlastní neefektivní výroba náhradních dílů není však jediným případem plýtvání pracovními silami. V rozporu s celosvětovou tendencí specializace a zvyšování sériovosti výroby jsou podniky nuceny vyrábět si často, jak jsme měli rovněž možnost se přesvědčit, např. drobné pryžové výrobky a těsnění, spojovací materiál, ale také elektromotory a další součásti a výrobky samy, aby vůbec mohly kompletovat a finalizovat své výrobky. Myslím, že není třeba prokazovat, jaké rezervy živé práce v této oblasti máme.

Požadavek Směrnice pozvednout efektivnost ekonomiky na vysokou úroveň znamená mezi jiným také účinněji hospodařit a zhodnocovat všechny druhy paliv a energie, materiálů a surovin. Sem patří rovněž zužitkování různých tzv. odpadů, resp. správněji druhotných surovin. I zde máme nemalé rezervy v celém národním hospodářství. Např. ve vlnařském průmyslu je již využití tzv. odpadů při zpracování vlny samozřejmostí. Odpad z výroby česaných přízí se zpracovává na mykané příze, na zpracování dalších druhotných surovin se specializuje národní podnik Retex. Přesto však se ještě určitý objem odpadů pálí, poněvadž nejsou zařízení na jejich zpracování. Podobných případů je celá řada. Nestálo by v této souvislosti za námahu hledat v rámci daných investičních limitů a zdrojů možnosti, jak lepším využitím existující výrobně technické základny uvolnit prostředky právě na využití těchto druhotných surovin, které nám dnes v nejednom případě znečišťují vodní toky nebo ovzduší, či zamořují přírodní prostředí v širokém okolí?

Orientace na zvyšování efektivnosti, využívání intenzívních faktorů růstu, na vysokou kvalitu a technickou úroveň vyžaduje zejména podstatně urychlit vědeckotechnický pokrok a zvýšit jeho vývoj v hospodářském i společenském životě. Jde přitom o plánovité propojení a zvládnutí celého cyklu výzkum - vývoj - výroba - užití, jak se uvádí ve Směrnici, a odstranění bariér stojících v cestě rychlému zavádění vědy a techniky do výroby.

Dovolte mi v této souvislosti několik poznámek. Odpovědnost za realizaci vyřešeného úkolu technického rozvoje má dnes jen řešitel, který si sám musí hledat realizátora. A to není vždy snadné, neboť realizace každé nové myšlenky je spojena s různými problémy a obtížemi, k jejichž překonání není vždy ochota, zejména v případech, kdy lze - třeba dočasně - plnit výrobní úkoly dosavadním způsobem snadněji. Věci by pomohlo, kdyby výroba měla povinnost vyřešené úkoly technického rozvoje realizovat. Nedořešena je také zainteresovanost pracovišť vědeckovýzkumné základny na ekonomickém přínosu realizace vyřešených úkolů. Největší problémy vznikají v případech, kdy realizace vědeckotechnického rozvoje vyžaduje investici. Naráží se na nedostatek investičního limitu, prostředků a v neposlední řadě, když jsou limit i prostředky k dispozici, na nedostatek kapacit, jimiž se má investice realizovat. Je třeba hledat cesty, jak i tento problém řešit, např. vázáním účelových rezerv v investičních limitech, v limitech devizových a také v kapacitách. Současně je třeba využít i kladných zkušeností, jako např. Výzkumného ústavu organických syntéz, jehož realizované výstupy za posledních 5 let zvýšily ve výrobě produktivitu práce 4,7krát.

Klíčový význam z hlediska vytváření podmínek pro efektivnější rozvoj výrobních sil a pro zvyšování životní úrovně i zlepšování životního prostředí má investiční výstavba. V 6. pětiletce se uskuteční náročný investiční program, který je o třetinu větší než v 5. pětiletce. Ani při tak velkém objemu investic nebude možno uspokojit všechny požadavky a často i oprávněné potřeby. Tím více proto vystupuje do popředí požadavek důsledně řešit dosavadní nedostatky v investiční výstavbě, které snižují její efektivnost a mají nepříznivý dopad na celé národní hospodářství. Jedním z problémů investiční výstavby je velká rozestavěnost a dlouhé lhůty výstavby. Směrnice proto ukládá snížit rozestavěnost a úměrné lhůty výstavby koncem 6. pětiletky o 15 až 18 %. O tom, jak náročný je to úkol, svědčí výsledky minulého roku. V roce 1975 bylo na území ČSR zahájeno celkem 19 973 staveb s úhrnem rozpočtových nákladů 62,4 miliard Kčs a dokončeno 24 470 staveb s úhrnem rozpočtových nákladů 55,7 miliard Kčs, takže se rozestavěnost zvýšila. Koncem roku bylo na území ČSR rozestavěno celkem 18 722 staveb s úhrnem rozpočtových nákladů 264,7 miliard Kčs, což je o 7,7 miliard Kčs více než v roce 1974.  

Naproti tomu vývoj v bytové výstavbě, kde Směrnice ukládá postavit v ČSR 413 tisíc bytů proti 406 Tisícům bytů v 5. pětiletce, je opačný. V loňském roce bylo dokončeno 95 758 bytů, nejvíce za celou 5. pětiletku, při současném poklesu rozestavěnosti o 10 064 bytů. Letos tento vývoj pokračuje. Pokud je pokles rozestavěnosti výsledkem zkracování průměrné doby výstavby bytů, je to vývoj nesporně příznivý.

Vážným problémem v komplexní bytové výstavbě je pokračující zaostávání výstavby komplexnosti. Jen za loňský rok to představuje u technické vybavenosti výpadek 490 mil. Kčs rozpočtových nákladů a u občanské vybavenosti 236 mil. Kčs. Nelze nevidět, že toto zaostávání má kritickou odezvu a nepříznivý politický dopad mezi občany a nutně snižuje mimořádně příznivé výsledky dosažené ve výstavbě bytů. Podle mého názoru přestane být tento dlouholetý problém problémem tehdy, jestliže se stane výstavba objektů technické a občanské vybavenosti pro stavbaře stejně zajímavá, jako je výstavba bytů. Jde především o problémy typizace, standardizace a zprůmyslnění této výstavby v zájmu co největšího snížení pracnosti.

Jednou z cest zvyšování efektivnosti investiční výstavby je snižování podílu stavebních prací a zvyšování podílu strojů a zařízení na celkovém objemu prací a dodávek pro investiční výstavbu. V 6. pětiletce sice podíl strojů a zařízení roste ze 42,8 na 43,2 %, avšak podle mého názoru stále ještě dostatečně nevyužíváme rezervy dalšího zvyšování tohoto podílu, které jsou v rekonstrukcích a modernizacích existujících základních fondů, vyžadujících obvykle jen menší podíl stavebních prací, a zvyšujících podíl produktivní složky základních fondů.

Trvalým a pokračujícím problémem investiční výstavby je zvyšování rozpočtových nákladů staveb. Jen za loňský rok došlo u 304 staveb nad 1,5 mil. Kčs rozpočtových nákladů ke zvýšení rozpočtových nákladů o 3,7 mld Kčs, tj. o 20,3 %, které jistě nebudou přínosem pro zlepšení technickoekonomických parametrů staveb. Zajímavé na tom v porovnání s minulými lety je, že roste podíl podhodnocených nákladů, tedy fiktivního nadlepšení technickoekonomických parametrů v projektech, zřejmě s cílem, aby investice obstála v tvrdé konkurenci výběrového řízení.

Za jednu z hlavních cest řešení tohoto pokračujícího problému považuji uplatnění souhrnných cen staveb. Je třeba rozšířit dobré zkušenosti, které jsou s použitím souhrnných cen v bytové výstavbě, i na její komplexnost, tedy technickou a občanskou vybavenost a postupně i na průmyslovou výstavbu, ovšem tak, aby souhrnná cena nezavazovala jen finálního dodavatele, ale také všechny subdodavatele. Velký význam má rovněž zapojení cenových orgánů do schvalovacího řízení nových staveb, zejména pokud jde o dodržení cenového limitu budoucí výroby tak, aby klesaly náklady na jednotlivý výrobek.

Poslední poznámka k investiční výstavbě se týká výstavby dálnice a pražského metra. Motoristy jistě potěší, že se podstatně zrychlí výstavba dálnice, na kterou bude v 6. pětiletce vynaloženo o 85 % prostředků více než v 5. pětiletce. Zrychluje se také výstavba metra, kde index vynakládaných prostředků proti 5. pětiletce činí 166,2 %.

K dalším úkolům a problémům jen několik poznámek. Prohlubování specializace a koncentrace zemědělské výroby, uplatnění progresívních forem kooperace mezi zemědělskými podniky i vyšší formy dělby práce s podniky potravinářského a ostatního zpracovatelského průmyslu je nesporně hlavní cestou zabezpečování dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu a jejich hlavního úkolu postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvyšovat celkovou soběstačnost ve výrobě potravin. Nelze však nevidět, že tato cesta je spojena také s problémy, které je třeba překonávat. Chci upozornit na jeden z nich, který zřejmě přestane být problémem po dovršení specializace a koncentrace zemědělské výroby, avšak v průběhu celého procesu se projevuje. Jde o to, že společné zemědělské podniky se orientují na efektivní obory zemědělské výroby, jako je vepřové maso, vejce, drůbež apod., zatímco méně efektivní a tedy méně rentabilní výroba ostatní zůstává na dosavadních zemědělských podnicích. Ty nyní, po soustředění rentabilní výroby do společného podniku ztrácejí alespoň dočasně zdroj, z něhož dosud vyrovnávaly nižší rentabilitu ostatních výrob a vykazují horší hospodářské výsledky, které podíl na hospodářských výsledcích společného podniku zcela nevyrovnává.

Mezi základní úkoly rozvoje národního hospodářství patří trvalé zvyšování úrodnosti půdy. Jde o úkol dlouhodobý, který je závislý na řadě opatření. Výzkumné ústavy upozorňují, že v současné době odebíráme z půdy více než jí dodáváme. To znamená, že reprodukční schopnost tohoto nenahraditelného základního výrobního prostředku snižujeme. Současně také výsledky geologických průzkumů ukazují, že se nám stále v širším měřítku propadá umělé hnojivo z kořenové zóny až do hladiny spodních vod. Je tedy nezbytné všemi dostupnými prostředky zvyšovat reprodukční schopnost půdy i její schopnost absorbovat umělá hnojiva a podržet je v úrovních potřebných pro výživu rostlin.

K náročným úkolům zahraničního obchodu doporučuji dořešit otázku hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti za ceny dosahované na zahraničních trzích, aby odpovědnost nesvaloval zahraniční obchod na výrobu a výroba zase na zahraniční obchod.

Jak jsem již uvedl, zvýší se v 6. pětiletce reálné příjmy obyvatelstva zhruba o 24 %. V osobní spotřebě to znamená proti průměrnému ročnímu tempu 4,6 % v 5. pětiletce určité zpomalení na 4,1 %. V absolutních přírůstcích se však toto zpomalení tempa jeví jinak vzhledem k vyššímu základu, z něhož se vychází. Zatímco přírůstek osobní spotřeby na 1 obyvatele činil za 5. pětiletku 2656 Kčs, zvyšuje se tento přírůstek do roku 1980 na 2904 korun.

Hmotné zabezpečení tohoto růstu osobní spotřeby bude klást zvýšené nároky na výrobu i obchod. Zvýší se dále podíl průmyslového zboží na maloobchodním obratu zhruba z 52,6 % na 54,7 % v roce 1980. Přitom hlavním úkolem výroby i obchodu bude, aby nabízely spotřebitelům žádané výrobky, aby se vyrábělo skutečně to, o co má spotřebitel zájem, a ne výrobky, které zůstávají na skladě do doby, dokud se je nepodaří v různých doprodejových akcích prodat, samozřejmě se značnou slevou. Jak si např. vysvětlit současnou situaci v nábytku, kdy na jedné straně obchod nábytkem hledá prostory pro uskladnění některých druhů nábytku, o který není zájem a současně mnoho zákazníků odchází z nábytkářských prodejen neuspokojeno. Nelze také do nekonečna jen konstatovat, že např. Tesla neplní inovační program rádiových přijímačů.

Důležitým úkolem také je, aby spolu s módními a luxusními výrobky a vysoce kvalitním zbožím ve vyšších cenových polohách byly na trhu též výrobky standardní a v nižších cenových polohách. Proto je žádoucí, aby v obchodech bylo určité sortimentní minimum výrobků také z hlediska cenového vějíře, aby obchod mohl uspokojit zvlášť náročného i méně náročného zákazníka. Jsem si ovšem vědom složitosti celého problému i z hlediska zájmů výroby, které se snadněji plní ukazatel výroby ve vyšších než v nižších cenových polohách.  

Plnou podporu zasluhuje uplatnění tzv. parametrické metody cenové tvorby, která čelí skrytému nárůstu cen při různých také "inovacích", neboť porovnává nikoli výrobní náklady, ale užitnou hodnotu srovnatelných výrobků.

Různých problémů, s nimiž bude třeba se v průběhu plnění 6. pětiletého plánu vypořádat, je pochopitelně nesrovnatelně více než je možno obsáhnout v sebepodrobnější zprávě. Na mnohé z nich jistě ještě upozorníte v rozpravě.

Proto mi dovolte, abych svou zprávu uzavřel tím, že neroste jen náročnost a složitost úkolů 6. pětiletky, ale že rostou i naše síly a zdroje potřebné k jejich zvládnutí. Máme všechny potřebné předpoklady pro další dynamický vývoj národního hospodářství a pro udržení a zvyšování životní úrovně našeho lidu. To vše nás naplňuje nejen radostí z již dosažených úspěchů, ale také plně opravňuje k důvěře a optimistickému pohledu do budoucna.

Na závěr doporučuji z pověření výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního, rozšířených o delegace z ostatních výborů České národní rady, aby Česká národní rada v souladu s čl. 107 ústavního zákona o československé federaci a § 10 zákona České národní rady o jednacím řádu České národní rady schválila vládní návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 - 1980 tak, jak je uvedeno v tisku č. 137 ve znění předloženém vládou České socialistické republiky, jak je doporučeno ve společné zprávě výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního ze dne 17. června 1976, tisk 142. /Potlesk./