Předsednictvo Federálního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:

§ 1

(1) Zřizuje se Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti.

(2) Sídlem Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti je hlavní město Československé socialistické republiky Praha.

§ 2

(1) Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti je vysokou školou universitního směru podle zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb. (dále jen "zákon").

(2) Na Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti se vztahují ustanovení zákona s výjimkou § 28a), 33, 55, 55a). Ustanovení § 5, 10, 11, 12, 18, 19, 23, 28, 29, 31, 36, 38 až 42, 44 až 53 a 62 zákona se užijí na Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti obdobně.

§ 3

(1) Řádné studium se zakončuje na všech fakultách státní závěrečnou zkouškou.

(2) Posluchač, který ukončil studium na fakultě podle odstavce 1, je absolventem vysoké školy.

§ 4

(1) Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti řídí ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(2) Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje ministr vnitra Československé socialistické republiky v dohodě s ministrem školství České socialistické republiky a s ministrem školství Slovenské socialistické republiky.

§ 5

Pokud Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti koná výuku v oborech a předmětech, které jsou obdobné oborům a předmětům na jiných vysokých školách, řídí se přiměřeně předpisy platnými pro tyto vysoké školy; v těchto předmětech a oborech se na Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti vztahuje působnost Českého výboru pro vysoké školy a Slovenského výboru pro vysoké školy; jinak tuto působnost vykonává orgán zřízený ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

§ 6

Vláda Československé socialistické republiky:

a) zřizuje, zrušuje, slučuje a dělí fakulty Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti a stanoví a mění jejich sídlo a názvy,

b) může výjimečně zkrátit nebo prodloužit délku studia na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti až o jeden rok,

c) stanoví zásady postgraduálního studia a jeho organizace na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti,

d) navrhuje presidentu Československé socialistické republiky, aby jmenoval řádné a mimořádné profesory a jmenoval a odvolal náčelníka Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

§ 7

Na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti mohou studovat příslušníci Sboru národní bezpečnosti, vojáci z povolání a příslušníci sborů nápravné výchovy.

§ 8

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. října 1973.

Důvodová zpráva

Objektivní možnosti likvidace kriminality, které poskytuje jen socialistický společenský systém, vyžadují vědecký přístup k organizaci boje se zločinností. Prostředky vědy umožňují poznávat příčiny a podmínky, které v jednotlivých etapách vývoje socialistické společnosti určují formy i rozsah tohoto negativního společenského jevu. Poznání příčin a podmínek, které vedou k narušování práva, zpětně ovlivňuje politickovýchovnou a organizátorskou činnost společenských a státních orgánů v boji proti zločinnosti.

Problémy ve struktuře, skladbě i rozložení kriminality vyvolávají i v našich podmínkách zavádění některých vědeckých postupů v boji proti zločinnosti, zejména na úseku orgánů činných v trestním řízení. Naše vlastní zkušenosti ověřené i praxí v jiných socialistických státech ukazují, že rozvíjení a zavádění vědeckých postupů do boje se zločinností vyžaduje, aby jejich aplikace byla v co nejširším měřítku prováděna pracovníky, kteří si tyto metody práce na žádoucí úrovni osvojili.

V soustavě československých orgánů speciálně povolaných k ochraně společenského státního zřízení, socialistické ekonomiky, veřejného pořádku, bezpečnosti osob a jejich majetku zaujímá významné postavení Sbor národní bezpečnosti. Při plnění těchto úkolů musí příslušníci Sboru národní bezpečnosti umět analyzovat společenské jevy a tvořit přesná a uvážená rozhodnutí opřená o znalost řady společenskovědních disciplín. Tyto vědní disciplíny však v našich podmínkách nejsou předmětem vysokoškolské přípravy, nebo představují jen dílčí předměty na různých vysokých školách.

Naléhavá potřeba specializované přípravy příslušníků Sboru národní bezpečnosti byla pociťována od přelomu padesátých let. Z těchto důvodů byl v roce 1965 zřízen při právnické fakultě University Karlovy v Praze kriminalistický směr studia. Kriminalistický směr je však jen specializací právnického studia a v důsledku toho objektivně nemůže obsahově a ani kapacitně zabezpečit potřeby Sboru národní bezpečnosti.

Vysoké požadavky na třídně politický charakter nově přijímaných mladých příslušníků Sboru národní bezpečnosti a na druhé straně náročnost na permanentní růst jejich odbornosti si vyžádaly vytvoření ucelené soustavy odborně politické přípravy příslušníků Sboru národní bezpečnosti v době trvání jejich služebního poměru. Završujícím článkem této soustavy se má stát především Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti.

Komplexní vysokoškolská příprava příslušníků Sboru národní bezpečnosti vyžaduje, aby jejich studium bylo zaměřováno na vědní disciplíny, které jsou určující pro plnění společenských funkcí bezpečnostního aparátu. Tvoří je předměty všeobecně politického charakteru, předměty pozitivního práva se zvýrazněním těch právních institutů, které představují základ práce bezpečnostního aparátu a předměty speciální, tj. formy, metody, prostředky práce bezpečnostního aparátu, kriminalistika, kriminologie, penologie, jakož i teorie řízení, velení a informací. Součástí studia je i tělesná příprava a studium cizích jazyků zaměřené na potřeby bezpečnostní praxe.

Aplikace vědeckých postupů do boje proti zločinnosti, jak to ukazují i zkušenosti z jiných socialistických zemí, vyžaduje, aby v budoucnosti 40 až 60 % příslušníků Sboru národní bezpečnosti bylo pro svoji činnost vysokoškolsky připravováno. V současné době je ve Sboru národní bezpečnosti pouze 3 % vysokoškolsky vzdělaných kádrů. Pro nejbližší období je navíc potřeba vysokoškolské přípravy násobena skutečností, že v následujících pěti až šesti letech dojde ke generační obměně na řídících a specializovaných funkcích Sboru národní bezpečnosti. Tyto skutečnosti zároveň určují dlouhodobou perspektivu existence Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Nutnost potřeby vysokoškolsky vzdělaných kádrů bude potřebné v současnosti a do jisté míry v budoucnosti zabezpečovat pro Sbor národní bezpečnosti i na jiných vysokých školách v Československé socialistické republice nebo i v jiných socialistických státech. S přihlédnutím k současným stavebně ubytovacím možnostem resortu se předpokládá celková kapacita Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti pro 800 studentů řádného studia. Po vytvoření školy a kádrovém obsazení pedagogického sboru se počítá s postupným zaváděním dálkového, případně kombinovaného studia a studia postgraduálního.

Souhrnné výdaje spojené se zahájením výuky na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti na léta 1973-1975 představují v ročním rozsahu 8 miliónů Kčs a jsou součástí ročních rozpočtů federálního ministerstva vnitra.

Vzhledem k nutnosti zabezpečit částečně výuku pedagogickými silami jiných vysokých škol a s přihlédnutím k možnosti využít studentů jako zálohy pro případ mimořádného ohrožení klidu a veřejného pořádku a v neposlední řadě s přihlédnutím i ke stávajícím ubytovacím možnostem resortu se předpokládá prozatímní umístění Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti v objektu federálního ministerstva vnitra v Hybernské ulici.

Materiální i kádrová připravenost Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti umožňuje zahájit výuku od 1. 10. 1973.

K §§ 1 a 2

Návrh zákonného opatření o Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti vychází z obecného rámce zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb. Důvodem pro právní úpravu Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti je skutečnost, že vysokou školu lze zřídit pouze zákonem. V zájmu jednoty řízení Sboru národní bezpečnosti svěřil čl. 27 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1963 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., do působnosti federace pravomoc upravovat postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů. Jedním z dalších zákonů, kterými je tato působnost konkretizována, je i zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, který v § 18 odst. 2 svěřuje federálním orgánům řízení odborné a politické přípravy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra.

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti má vychovávat pro potřeby Sboru národní bezpečnosti vysoce vzdělané a morálně politicky zdatné pracovníky. Dále se má stát základnou pro rozvíjení vědecké činnosti, výchovy vědeckých pracovníků a střediskem pro prohlubování a rozšiřování odborných znalostí těch příslušníků, kteří již získali vysokoškolské vzdělání. Tyto úkoly ji řadí do soustavy vysokých škol ve smyslu zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 163/1969 Sb. Nejen úkoly, nýbrž i pedagogická a vědecká činnost, studium a organizace Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti odpovídá zásadám úpravy těchto otázek na ostatních vysokých školách. Případné odchylky jsou vyvolány skutečností, že jde jednak o vysokoškolské zařízení pro přípravu příslušníků vojensky organizovaného sboru a jednak o vysokou školu, jejíž řízení je svěřeno federálním orgánům. Z vysokoškolského zákona se například nepřebírají ustanovení § 28a), neboť učiteli na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti budou zpravidla příslušníci Sboru národní bezpečnosti a jejich služební poměr je upravován speciálními předpisy. Nepřebírá se rovněž ustanovení § 55a), které svěřilo ministrům školství souhrn oprávnění vůči samosprávě vysokých škol, neboť tyto prvky v postavení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti prakticky neexistují.

Některá ustanovení vysokoškolského zákona bude možno užít jen přiměřeně, jak je tomu například v § 5, neboť Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti není samostatnou rozpočtovou organizací, u § 10, neboť studentům Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, jako příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, lze ukládat některé povinnosti navíc a na druhé straně jejich oprávnění při řízení školy je modifikováno zásadami pro práci stranických a společenských organizací v ozbrojených sborech. Obdobu užití vyžaduje dále i § 11, neboť kárná opatření vůči studentům - příslušníkům Sboru národní bezpečnosti budou používána v rozsahu zákona č. 100/1970 Sb. Obdoba užití zmocnění daných ministru vnitra Československé socialistické republiky v §§ 19 a 31 bude vyjádřena v jeho prováděcích předpisech vydaných v dohodě s ministry školství o přijímání, průběhu studia a jeho ukončování, rigorózním, habilitačním a jmenovacím řízením.

U §§ 38 až 42, 44 až 53 obdoba jejich užití vyžaduje skutečnost, že funkcím rektora a prorektora (včetně kvestora) odpovídají funkce náčelníka školy a jeho zástupců. Tito funkcionáři nejsou vybíráni volbou vědecké rady. Jmenování těchto funkcionářů se provádí způsobem a orgány uvedenými v § 39 s tím, že oprávnění ministra školství vykonává ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Povinnosti náčelníka školy jsou obdobné úkolům stanoveným v § 38 s tím, že se uskutečňují v podmínkách vojensky organizovaného útvaru. Poradním orgánem náčelníka školy pro všechny zásadní otázky rozvoje a činnosti školy je vědecká rada. Vědecká rada je však v postavení poradního orgánu velitele vojenského útvaru.

Návrh zákonného opatření o Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti ve svém celku je po legislativně technické stránce analogií § 55 zákona č. 19/1966 Sb. Od tohoto ustanovení se však odlišuje především tím, že přihlíží ke změnám, které již přinesl právní vývoj.

Na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti by působili učitelé ve funkci řádných a mimořádných profesorů, docentů, starších učitelů, učitelů a odborných instruktorů. Vědecko-pedagogický charakter by mělo 174 pracovníků, kteří by působili na 20 katedrách a vědeckém pracovišti. Členové učitelského sboru by byli ve služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Pedagogický sbor bude vytvořen především z kádrových zdrojů Sboru národní bezpečnosti. V nejbližším období bude možno zajistit z jedné pětiny obsazení učitelského sboru kandidáty s první vědeckou hodností z řad příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Předpokládá se, že tento počet bude dále rozšířen z kádrových zdrojů Československé lidové armády a v několika případech i z kádrových zdrojů jiných vysokých škol. Zbývající počet vědecko-pedagogických sil potřebných pro Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti bude řešen mimořádnými opatřeními, spočívajícími ve vyslání většího počtu příslušníků Sboru národní bezpečnosti do vědecké přípravy na tuzemské či zahraniční školící pracoviště. V počátečním období bude tedy nutno pedagogický proces zajistit i za pomoci externích vědecko-pedagogických pracovníků z tuzemských i zahraničních vysokých škol a vědeckých pracovišť.

Organizační strukturu Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti tvoří:

- vedení;

- fakulty;

- vědecká pracoviště;

- pomocné útvary.

V čele Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti je náčelník jmenovaný presidentem republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky, který je podřízen ministru vnitra Československé socialistické republiky. Zástupci náčelníka odpovídají za vědeckovýzkumnou činnost, pedagogickou práci a materiálně technické zabezpečení. Poradním orgánem náčelníka je vědecko-pedagogická rada. Pro potřeby bezpečnostního aparátu se v rámci Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti předpokládá vytvoření fakulty státobezpečnostní a fakulty veřejnobezpečnostní. V těchto fakultách se uskutečňuje studijní příprava. V rámci fakult by byla prováděna i studijní specializace podle jednotlivých druhů služeb příslušné oborové složky Sboru národní bezpečnosti. Katedry představují základní celoškolské pedagogické a vědecké pracoviště. Činnost kateder bude organizována na základě učebních plánů, učebních programů a plánů vědeckovýzkumné práce. V čele kateder jsou náčelníci, kteří jsou podřízeni náčelníku Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Vědecké pracoviště by mělo v oboru vnitřního pořádku a bezpečnosti státu resortní charakter pro oblast:

- forem a metod práce Sboru národní bezpečnosti;

- organizace a řízení bezpečnostního aparátu;

- bezpečnostního práva.

Pro potřeby zajištění chodu Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti by u jejího vedení byla vytvořena soustava pomocných útvarů organizačně technického, materiálně finančního a zdravotně sociálního charakteru. V těchto pomocných útvarech by bylo zařazeno 189 pracovníků, z nichž jen část by byla ve služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

K § 3

Studium bude čtyřleté a bude rozloženo do osmi semestrů. Výuka se bude zajišťovat přednáškami, semináři, cvičeními, konzultacemi, odbornou praxí a bude probíhat po třídách o 30 studentech. Na rozdíl od jiných vysokých škol se předpokládá povinná účast na těchto formách studia. Učební plán počítá asi s 5700 hodinami výuky. Předpokládá se pouze jeden měsíc prázdnin. Součástí učebního plánu je každoročně jeden měsíc praxe na vybraných výkonných a funkčních útvarech Sboru národní bezpečnosti.

Výuka marxismu-leninismu je rozložena do sedmi semestrů a představuje 20 % výuky. V prvním a druhém semestru se zabezpečuje výuka několika předmětů všeobecného charakteru. V dalších semestrech probíhá výuka předmětů pozitivního práva a předmětů specializovaného charakteru, a to tak, že výuka na sebe navazuje a její ukončení se uzavírá příslušnými druhy zkoušek. Studium ruského a jednoho neslovanského jazyka je rozloženo do prvních čtyř semestrů. Během studia se studenti podrobí 35 zkouškám.

Studium na fakultách Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti se zakončuje diplomovou prací a vykonáním státní závěrečné zkoušky. Z praktických důvodů zejména proto, aby nedošlo k pochybnostem, osnova zákonného opatření výslovně konstatuje, že posluchači, kteří řádně ukončili studium Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, jsou absolventy vysoké školy.

K §§ 4, 5 a 6

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti je vysokoškolským zařízením jen pro příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů, a proto se na ni nevztahuje ustanovení čl. 37 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., které jinak výkon vysokoškolského zákona svěřilo orgánům republik.

Začlenění Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti do působnosti federace tedy vyžaduje vymezit pravomoce jednotlivých federálních orgánů při jejím řízení a zároveň upravit i vztahy k orgánům vysokoškolské správy v České socialistické republice a Slovenské socialistické republice.

V ustanoveních §§ 4 a 5 se respektuje skutečnost, že Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti je nedílným článkem soustavy vysokých škol. Vzhledem k tomu, že jde o vysokou školu ozbrojeného sboru, který však není součástí ozbrojených sil, je nutno upravit v § 6 i pravomoce vlády Československé socialistické republiky při řízení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

K § 7

Vedle maturity a složení přijímacích zkoušek bude vyžadováno u uchazečů o studium z řad příslušníků Sboru národní bezpečnosti, vojáků a příslušníků sborů nápravné výchovy i potřebná praxe. V důsledku tohoto požadavku většina studentů bude zpravidla ve věku 23 do 35 let.

Během studia studenti zůstávají ve služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Po dobu studia budou internátně ubytováni a jejich režim dne bude stanoven podle zásad pro hromadně ubytované příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Během studia budou dostávat jednotný funkční plat odstupňovaný podle ročníků.

Kádrovou a kázeňskou pravomoc nad studenty budou mít funkcionáři Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Předpokládá se, že vedle kázeňských opatření může být student za závažný případ narušení studijní kázně vedením školy vyloučen ze studia. Během studia bude možno opakovat pouze dva různé ročníky. Ze závažných důvodů může být studium až na dva roky přerušeno.