Přítomno: 162 poslanců Sněmovny lidu
Omluveni poslanci:
Adamová, Axman, Belko, Biľak, Cabalková, Cyprich,
Dzúr, Exner, Fekete, Fučíková, Hejna,
Husák, Chňoupek, Jakeš, Jánská,
Kapek, Kučera J., Lichner, Löbl, Malíková,
Michalík, Moc, Musil, Neubert, Neuman, Ondřich,
Pešek, Pirč, Pirošík, Polák J.,
Seidlová, Svačina, Šimek J., Švestka,
Uher, Vojtíšková
Předseda SL V. David: Vážená
Sněmovno lidu, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, zahajuji 4. schůzi Sněmovny lidu.
Dovolte mi, abych přivítal člena předsednictva
ústředního výboru Komunistické
strany Československa a předsedu vlády Československé
socialistické republiky dr. Lubomíra Štrougala
(potlesk), předsedu Federálního shromáždění
Aloise Indru a další členy a kandidáty
předsednictva ústředního výboru
Komunistické strany Československa, členy
sekretariátu ústředního výboru
Komunistické strany Československa a členy
federální vlády (potlesk).
Vítám též předsedu Sněmovny
národů prof. dr. Dalibora Hanese (potlesk), předsedu
České národní rady Evžena Erbana
(potlesk) a další poslance Sněmovny národů,
kteří se zúčastní našeho
jednání.
Rovněž vítám naše hosty - ministra
vnitra České socialistické republiky ing.
Josefa Junga, ministra vnitra Slovenské socialistické
republiky ing. Štefana Lazara, náměstky ministra
a další pracovníky ministerstva dopravy, členy
brigád socialistické práce z úseku
dopravních organizací a ostatní hosty (potlesk).
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, podle zjištění
je v zasedací síni přítomno 154 poslanců
Sněmovny lidu, takže podle čl. 40 odst. 1 ústavního
zákona o čs. federaci je Sněmovna lidu schopna
se usnášet.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dříve
než přistoupíme k vlastnímu jednání,
dovolte mi, abych vzpomenul úmrtí dvou poslanců
Sněmovny lidu.
Dne 20. září 1974 zemřel ve věku
55 let poslanec Jozef Mihálik, přímý
účastník Slovenského národního
povstání, který pracoval jako brusič
kamene v Levicích v n. p. Slovenský průmysl
kamene. Od roku 1952 byl členem Komunistické strany
Československa a zastával různé stranické
funkce. Po dobu 17 let byl poslancem ONV a od roku 1964 do svého
úmrtí byl předsedou dopravní komise
ONV v Levicích. Za dosažené pracovní
výsledky a dlouholetou úspěšnou stranickou
a odborářskou činnost byl v roce 1967 vyznamenán
státním vyznamenáním "Za zásluhy
o výstavbu" a obdržel i další vyznamenání.
V krizových letech 1968 - 1969 stál poslanec Mihálik
pevně na pozicích marxismu-leninismu a obhajoval
leninskou linii KSČ. Úmrtím poslance Mihálika
ztrácí Komunistická strana Československa
a Federální shromáždění
věrného a poctivého člena a poslance
Federálního shromáždění.
Dne 26. září 1974 náhle zemřel
ve věku 57 let poslanec Jaromír Matušek, ministr
paliv a energetiky Československé socialistické
republiky. Soudruh Matušek pocházel z hornické
rodiny, vystudoval Vysokou školu báňskou a
celý svůj život věnoval práci
v hornictví. Od studentských let pracoval v pokrokovém
hnutí a později jako člen Komunistické
strany Československa vykonával řadu stranických
funkcí, v nichž osvědčil svoje velmi
dobré organizační schopnosti a oddanost dělnické
třídě. Ve druhém volebním období
byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění
za volební obvod Ostrava-západ. Jeho dlouholetá
pracovní činnost byla oceněna udělením
řady státních vyznamenání.
Soudruh Matušek byl nositelem "Řádu práce"
a "Řádu republiky, laureátem Státní
ceny a nositelem čestného titulu "Hrdina socialistické
práce". Odchodem soudruha Matuška ztratili jsme
předního budovatele socialistické společnosti.
Čest budiž památce soudruha Mihálika
a soudruha Matuška!
Prosím, abychom povstáním uctili památku
zemřelých poslanců.
(Poslanci povstávají a po uctění památky
opět usedají.)
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictvo
Sněmovny lidu navrhuje plenární schůzi
jako jediný bod pořadu Zprávu ministra dopravy
Československé socialistické republiky o
úrovni dopravy jako důležitého všestranného
činitele společnosti při uspokojování
potřeb národního hospodářství
a pracujících.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, navrhuje
někdo z poslanců změnu, nebo doplnění
pořadu? (Nikdo.)
Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny
lidu na pořad plenární schůze, nechť
zdvihne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji.
Návrh pořadu plenární schůze
Sněmovny lidu byl jednomyslně schválen.
Soudružky a soudruzi, problematikou dopravy se zabýváme
ve Sněmovně lidu prakticky od počátku
letošního roku. Doprava má v naší
společnosti nesporně veliký význam,
její působnost se promítá do celé
řady oblastí národního hospodářství
a života lidu. Doprava významně přispívá
k vytváření materiálních hodnot
našeho národního hospodářství,
je nezbytným činitelem pro rozvoj zahraničního
obchodu, obranu naší země a napomáhá
k neustálému zvyšování životní
úrovně lidu. Na dopravě do značné
míry závisí, jak úspěšně
plníme úkoly vyplývající ze
závěrů XIV. Sjezdu Komunistické strany
Československa a národohospodářských
plánů.
XIV. sjezd strany stanovil pro dopravu náročné
úkoly. Při dnešním našem jednání
bychom měli posoudit, jak jsou prakticky zabezpečovány
přepravní potřeby národního
hospodářství i v osobní dopravě,
jak se v oblasti dopravy využívá výsledků
vědeckotechnického rozvoje a jak se konkrétně
zabezpečují závěry květnového
pléna ÚV KSČ. Dnešní jednání
je příležitostí také k tomu,
abychom ocenili obětavost velkého kolektivu pracovníků
dopravy, jejichž zástupci se dnešního
jednání účastní, iniciativu
brigád socialistické práce, které
jsou na prvním místě v rozvoji socialistické
soutěže. Nepřetržitost provozu dopravy,
různorodost práce v náročném
prostředí a za každých klimatických
podmínek klade velké nároky na dopraváky,
kteří přitom mají zodpovědnost
za svěřené lidské životy i za
přepravované hodnoty.
V dnešní schůzi posoudíme též
úroveň výchovy dorostu v učňovských
zařízeních a dopravních školách
i jak se v nich realizují závěry červencového
pléna ÚV KSČ z loňského roku.
Pozornost budeme věnovat jistě i problémům
kultury cestování v jednotlivých odvětvích
dopravy a vlivu dopravy na vytváření životního
prostředí.
Výbory i poslanci sněmovny přistupovali k
projednávání otázek dopravy velmi
zodpovědně. Dlouhodobá a cílevědomá
práce našich výborů a také organizátorská
činnost předsednictva sněmovny vyústí
v dnešní plenární schůzi.
Soudružky a soudruzi, úvodní výklad
k předložené písemné zprávě
přednese ministr dopravy ČSSR dr. ing. Štefan
Šutka. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr dopravy ČSSR dr. ing. Š. Šutka:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci!
Zaradenie správy o úrovni dopravy na program plenárneho
zasadania Snemovne ľudu považujeme nielen za veľkú
česť pre všetkých dopravárov, ale
súčasne tu ide o zvýraznenie významu
dopravy pre rozvoj nášho štátu i celej
našej socialistickej spoločnosti. Vidíme v
tom aj potvrdenie rozsiahlej funkcie dopravy, ktorá úzko
súvisí a prelína sa s celým naším
hospodárskym životom, je integrujúcim činiteľom
medzi ťažbou, výrobou a spotrebou a priamo sa
podieľa na uspokojovaní potrieb pracujúcich.
Celý povojnový vývoj našej socialistickej
dopravy musel nevyhnutne vychádzať z celospoločenských
požiadaviek a najmä z neustále rastúcich
prepravných nárokov národného hospodárstva
i nášho obyvateľstva. To kládlo vysoké
nároky na všetkých pracujúcich v doprave
a predovšetkým na samotný rozvoj technickej
základne dopravy.
Veľké štrukturálne zmeny, ktoré
za toto obdobie prebehli, boli sprevádzané i zodpovedajúcimi
organizačnými opatreniami. Došlo k vytvoreniu
samostatného odvetvia verejnej cestnej dopravy, v železničnej
doprave boli zriadené podniky Elektrizácia železníc,
opravárenstvo, vznikli dve riaditeľstvá diaľnic,
podnik pre kontejnerový dopravný systém a
podobne.
Od roku 1948 vzrástol celkový objem nákladnej
dopravy v súčte za všetky druhy dopráv
viac ako päťnásobne, preprava osôb verejnou
hromadnou dopravou vzrástla o viac ako dvojnásobok.
Významné zmeny nastali i v deľbe prepravnej
práce. V nákladnej doprave vzrástol objem
cestnej dopravy v prepravených tonách takmer desaťkrát,
avšak v prepravných výkonoch zostáva
železničná doprava aj naďalej základným
druhom dopravy so 73 % všetkých prepravných
výkonov.
V osobnej doprave došlo k vyše štvornásobnému
vzrastu verejnej cestnej dopravy a v posledných rokoch
zaznamenal podstatný rozvoj aj individuálny motorizmus.
Vzhľadom na význam i postavenie v našom dopravnom
systéme bola hlavná pozornosť v rozvoji dopravy
venovaná železničnej doprave. Povojnová
železničná sieť nevyhovovala z hľadiska
národohospodárskych potrieb, ani zo strategického
hľadiska, zodpovedajúceho zvlášť
v ČSR preprave sever - juh. V SSR prakticky iba tri trate
dočasne vyhovovali potrebám, a to trať Žilina
- Košice, Břeclav - Štúrovo a Bratislava
- Žilina.
Vznik nových závodov, prevratný rozmach celého
priemyslu i mohutný rozvoj zahraničného obchodu,
najmä so Sovietskym zväzom, si vynútili urýchlené
zvýšenie technickej úrovne železnice.
Najväčšia pozornosť bola preto venovaná
rozvoju traťových kapacít v smere východ
- západ. V tomto období bola tiež úplne
zdvojkoľajnená trať Čierna n. T. - Bohumín,
ktorá dostala názov "Trať družby",
budovali sa trate Turňa nad Bodvou - Rožňava
a Brno - Havlíčkův Brod.
Dnes máme až na úsek Cheb-Plzeň úplne
zdvojkoľajnené dva hlavné železničné
ťahy z Mostu do Čiernej nad Tisou a z Chebu do Štúrova.
Pritom treba zdôrazniť, že sa na nich uskutočňujú
viac ako dve tretiny všetkých výkonov železničnej
siete, čo vyvolalo rozsiahlu výstavbu a rekonštrukciu
rozhodujúcich zoraďovacích staníc, ako
napr. v Prahe, Českej Třebovej, Brne, Bratislave,
Košiciach, Čiernej nad Tisou a v ďalších
uzloch, napr. na Ostravsku, v Nymburku, Ústí n.
L. a pod.
Samostatnú kapitolu v tomto rozvoji tvorí výstavba
nášho najväčšieho suchozemského
prístavu Čierna nad Tisou, kde po oslobodení
boli iba dve koľaje s malou budovou a dnes tu vyrástlo
moderné veľkokapacitné prekladisko.
Rekordným tempom sme postavili širokorozchodnú
trať, čo spolu s výstavbou východoslovenských
prekladísk vytvorilo predpoklady pre rozšírenie
hospodárskych stykov so Sovietskym zväzom. Zatiaľ
čo dovoz v roku 1951 bol 1,9 mil. ton, v roku 1961 dosiahol
už 11,2 mil. ton a v súčasnosti tu prekladáme
140 druhov tovarov v celkovej výške zhruba 20 mil.
ton.
Na porovnanie mohutného rastu vo všetkých odvetviach
železničnej dopravy si dovolím uviesť
niekoľko najvýraznejších faktov:
- tak napríklad v roku 1954 premávali iba parné
rušne - dnes robia 94 % všetkých výkonov
elektrické a motorové lokomotívy. Jedna elektrická
lokomotíva nahradzuje dve parné;
- v roku 1954 bol celkový objem prepravy 128 mil. ton -
dnes je to 260. Nakládka predstavovala asi 114 mil. ton,
dnes je to dvojnásobok;
- vtedy sme mali väčšinu dvojosových vozňov
- dnes tvoria viac ako dve tretiny parku štvorosové
vozne s valčekovými ložiskami a s celým
radom technických, konštrukčných zlepšení.
Vyše 40 % vozňového parku sú veľkopriestorové
vozne;
- významnými zmenami prešlo najmä traťové
hospodárstvo, kde ručnú prácu, ktorá
pred 20 rokmi prevládala, dnes už nahrádzajú
výkonné mechanizmy, automatické podbíjačky,
čističky i ťažké mechanizmy;
- vo všetkých odvetviach železnice prichádza
k slovu elektronika, bezkontaktové prvky, pribúdajú
rádiospojivá, reléovka, a pod.
K modernizácii zabezpečovacích zariadení
pristúpili ČSD po roku 1950 za pomoci Sovietskeho
zväzu a do konca roku 1973 bolo reléovým zabezpečovacím
zariadením vybavených 141 staníc so 4530
výhybkovými jednotkami. Automatický blok
sme v rovnakom období vybudovali na viac ako na tisícke
km tratí, najmä na hlavných ťahoch.
Významnou prevádzkovou investíciou bola elektrizácia
železničných tratí - z toho 817 km striedavým
prúdom.
Koncom štvrtej a v priebehu piatej päťročnice
sme prikročili aj k radikálnej prestavbe opravárenskej
základne. V nadväznosti na budované dielne
v Plzni, Nymburku, Trnave a vo Zvolene pripravujeme stavbu dielní
Vrútky, Louny a rad ďalších.
Treba povedať, že rozsah našej spolupráce,
najmä so Sovietskym zväzom, neustále rastie.
Predpokladáme, že do roku 1980 dosiahne dovoz asi
33 mil. ton a už dnes musíme preň vybavovať
naše dopravné kapacity.
Začali sme preto elektrizovať širokorozchodnú
trať a v spolupráci s ostatnými rezortmi modernizujeme
a súčasne budujeme nové prekládkové
kapacity, nadväzné železničné trate
i zoraďovacie stanice.
V oblasti SSR považujeme za rozhodujúce investičné
akcie, ako je výstavba južnej odklonovej trate a uzlov
Košice, Žilina a Bratislava, čím chceme
riešiť nielen súčasné problémy,
ale vytvoriť základ pre zvládnutie mohutného
rastu prepravných potrieb.
V ČSR bola a stále ešte je venovaná
pozornosť vyššej priepustnosti rozhodujúcich
železničných uzlov, napr. Ústí
nad Labem, Ostrava, Brno a Praha, ako aj modernizácii a
rozširovaniu veľkých zoraďovacích
kapacít. Osobitná pozornosť patrí tiež
doriešeniu problému Kralúp nad Vltavou.
Vysoké nápory na prepravu palív nás
nútia využívať všetky druhy dopravy.
Za zvlášť významnú považujeme
spoluprácu železničnej a vodnej dopravy pri
preprave energetického uhlia pre elektráreň
Chvaletice.
Nemalé úlohy vyplývajú pre železnicu
i z prestavby dopravného systému v hlavnom meste
našej socialistickej republiky - v Prahe. Výstavba
holešovickej preložky umožní okrem iného
využiť výhodnú ľavobrežnú
trať do Ústí nad Labem, ale aj odviesť
nákladnú dopravu mimo centra Prahy a uvoľniť
niektoré plochy pre potreby mesta. Nová ústredná
osobná stanica, ktorej výstavba sa už začala
a jej prvá časť sa dokončí roku
1977, vytvorí so svojimi odstavnými stanicami lepšie
predpoklady pre kultúru cestovania.
Rozvoj všetkých druhov dopravy dosiahol najvýraznejšie
úspechy najmä v priebehu piatej päťročnice,
v ktorej doprava ako celok plní predovšetkým
hlavné úlohy určené XIV. zjazdom KSČ
i nadväzujúcimi plenárnymi zasadnutiami.
Plnenie rozhodujúcich úloh v železničnej
doprave na jednej strane a rozvoj materiálno-technickej
základne na strane druhej je spojené s mnohomiliardovými
nákladmi. Dosiahli sme tým podstatné zvýšenie
výkonnosti tratí a staníc, zvýšila
sa úroveň cestovania i rýchlosť prepravy
nákladov a osôb, zlepšili sme starostlivosť
o pracujúcich a skvalitnili údržbu našich
zariadení.