My odboráři dobře víme, k jakým důsledkům to vede, když v kterékoliv oblasti nejsou dodržovány platné zákony. Dokladem toho je řešení stovek stížností našich pracujících na nesprávné uplatňování zákonů, ať už to plyne z neznalosti nebo z vědomě nesprávného postupu.

Také v oblasti vynálezecké a zlepšovatelské činnosti celá řada stížností a soudních sporů jsou dokladem toho, že se již stalo zvykem, že dosud platný zákon není respektován a důsledně plněn s odůvodněním, že je zastaralý a že se připravuje nový zákon. Tento stav neprospívá, ale škodí a právě v zájmu upevnění socialistických principů ve všech oblastech činnosti naší společnosti je nanejvýš nutné uzavřít i tuto etapu anarchie v oblasti hnutí vynálezů a zlepšovacích návrhů a schválit předložený návrh.

Zákon, který je nám předložen ke schválení, vychází z perspektivních potřeb naší socialistické společnosti a požadavků socialistické integrace a unifikace. Předložený návrh sleduje zejména:

1. Vytvořit předpoklady pro masový plánovitý rozvoj tvůrčí technické iniciativy vynálezců a zlepšovatelů.

2. Řešit vztahy tvůrců nových objevů, vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů ke společnosti a státu spolu s využíváním tvůrčích řešení socialistickou společností na socialistických principech autorského osvědčení.

3. Vysoce společensky, hmotně a morálně ocenit práva tvůrců objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a vytvářet tak předpoklady pro rychlou realizaci výsledků jejich tvůrčí činnosti.

4. Zabezpečit důslednou unifikaci právní základny se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem. Tím vytvořit předpoklady pro rozvoj socialistické integrace v oblasti tvorby a využívání objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

My odboráři po zkušenostech z předchozích let vskutku vítáme skutečnost, že práce na přípravě nového zákona je v konečné fázi a že nový návrh zákona skýtá záruku dalšího rozvoje vynálezecké a zlepšovatelské činnosti. Tím uzavřeme etapu určitého přešlapování na jednom místě v této oblasti. Zákon jednoznačně určuje práva a povinnosti autorů, hospodářských orgánů i společenských organizací.

Skutečnost, že odborům se znovu potvrzuje organizátorská spoluúčast na rozvoji tohoto hnutí, funkce kontrolní i funkce řešení sporu v oblasti odměn je zárukou toho, že hlavní zásady zákona budou uplatňovány ve prospěch našeho lidu a celé socialistické společnosti.

Již dnes odborové orgány přistupují k dalším opatřením ke zlepšení celkové organizátorské práce v této oblasti. Ústřední rada odborů vydá nové zásady pro smírčí řízení. Podepsání dohody spolupráce Ústřední rady odborů a ÚR ČSVTS, zásady pro činnost komisí vynálezů a zlepšovacích návrhů, jakož i usnesení jednotlivých orgánů jsou toho dokladem.

Na postupnou aktivizaci odborů v této oblasti odpovídají samotní zlepšovatelé jednak zapojováním do různých druhů soutěží a uzavíráním konkrétních závazků. Nejlepším dokladem toho je příklad iniciativy kováků Jihomoravského kraje za uzavírání socialistických účtů vynálezců a zlepšovatelů. Jejich příkladu by měla následovat všechna další odvětví, kraje i jednotlivé orgány a konkrétními činy pomáhat rozvoji vynálezů a zlepšovacích návrhů.

My v našem odborovém svazu horníků a energetiků považujeme současný návrh zákona za správný, vynaložíme maximální úsilí na jeho správné uplatňování, protože jsme přesvědčeni, že jde o zákon socialistického charakteru, který hnutí vynálezů a zlepšovacích návrhů pomůže. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Gavendovi.

Soudružky a soudruzi, nyní uděláme 20minutovou přestávku. Přerušuji tedy jednání do 10.50 hod.

/Jednání přerušeno v 10.30 hod./

/Jednání opět zahájeno v 10.57 hod./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušené schůzi. Do rozpravy je dále přihlášen poslanec Blažej, připraví se poslanec Paruza. Dávám slovo poslanci Blažejovi.

Poslanec SN prof. ing. A. Blažej, DrSc.: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia, k prerokúvanému návrhu zákona bolo už veľa povedané. Chcel by som sa stručne vyjadriť k dvom problémom. Jednak k otázke tvorivej iniciatívy pracujúcich a k otázke ekonomického prínosu z titulu zlepšovacích návrhov a vynálezcovského hnutia.

Nový zákon má okrem iného aktivizovať tvorivú iniciatívu pracujúcich. Bez rozvoja tvorivej iniciatívy pracujúcich nebolo by možné úspešne plniť náročné úlohy našej ekonomiky. Ak chceme úspešne rozvíjať iniciatívu pracujúcich, treba vytvárať podmienky pre túto iniciatívu, sústavne ju rozvíjať, cieľavedome usmerňovať a hlavne efektívne využívať. A práve vynálezcovské a zlepšovateľské hnutie je konkrétnym a najvýraznejším prejavom iniciatívy a angažovanosti pracujúcich. Bolo konštatované, že sa v posledných rokoch znížila aktivita vynálezcov a zlepšovateľov. Rád by som to dokumentoval niektorými celoštátnymi číslami, ktoré ukazujú tento pokles.

V oblasti vynálezov za posledných 10 rokov môžeme pozorovať stagnáciu. V rokoch 1965-1971 bolo podané v Československu v priemere 8 000-9 000 prihlášok a patentov bolo udelené v priemere 3 200-3 800.

Na druhej strane v týchto rokoch bol výrazný vzostup vedeckovýskumnej základne. Budovanie vedeckovýskumnej základne sa neprejavilo aktívne v počte prihlášok, resp. udelených patentov. Ďalej nastalo podstatné zníženie podaných zlepšovacích návrhov, a to v roku 1961 bolo podaných 343 883 a v roku 1969 len 87 266 zlepšovacích návrhov. V roku 1971, ako uviedol minister Šupka, 152 000.

Analogický pokles bol i pokiaľ sa týka vypísaných tematických úloh priamo hospodárskymi organizáciami. V roku 1965 bolo vypísaných 4 000 tematických úloh, v roku 1970-2 000.

Tieto údaje sú celkom v rozpore s tendenciami vedeckotechnickej revolúcie a so zámermi technického rozvoja, keď veda a technika sa stáva hlavnou výrobnou silou.

Preto prerokúvaný návrh zákona by mal vytvoriť predpoklady pre plánovitý masový rozvoj tvorivej iniciatívy pracujúcich.

Zákon z roku 1957 nezodpovedá potrebám ekonomického rozvoja nášho štátu. Nedostatočne zabezpečuje vzťahy medzi autorom a štátom a ich hmotnú a morálnu zainteresovanosť na tvorbe a rozpracovaní vynálezu a zlepšovacieho návrhu.

Nezodpovedá ani z hľadiska hmotnej starostlivosti štátu o rozvoj a využívanie výsledkov technickej tvorivej činnosti. Je pomerne malá zainteresovanosť a angažovanosť výrobnej sféry na využívaní vynálezov a zlepšovacích návrhov.

Na druhej strane vynálezcovská a zlepšovateľská činnosť je veľmi efektívna. Keď to vyjadríme v korunách, tak prínos úspor na jednu vynaloženú korunu sa pohybuje za obdobie po roku 1970 od 13 do 24 Kčs. V priemere okolo 16 Kčs. Prínos úspor na jednu vynaloženú korunu v roku 1971 predstavuje 19,4 Kčs a je zatiaľ najvyšší.

Dosiaľ používaný ukazovateľ efektívnosti, tj. korunové vyjadrenie úspor dosiahnutých organizáciami v prvom roku využívania vynálezu alebo zlepšovacieho návrhu neposkytuje úplný obraz skutočnej spoločenskej efektívnosti vynálezcovstva a zlepšovateľstva. Tieto čísla sú veľmi zaujímavé.

Prijatie nového zákona a jeho prerokúvanie v podnikovej sfére i vedeckovýskumnej základni by malo byť impulzom na zlepšenie starostlivosti o plánovitý rozvoj vynálezcovského a zlepšovateľského hnutia a na jeho usmerňovanie na riešenie súčasných i perspektívnych problémov národného hospodárstva.

Ďalej bude treba cieľavedome a organicky včleniť výsledky tvorby vynálezcov a zlepšovateľov do sústavy podnikových plánov realizácie novej techniky.

Ďalej treba venovať pozornosť systematickému školeniu zlepšovateľov a vynálezcov a výchove patentoprávnych odborníkov, a to tak v základnom vysokoškolskom štúdiu, ako i v postgraduálnom štúdiu. Podobne treba venovať systematickú pozornosť v rámci ROH, VTS a ZSM v súvislosti s oživením klubov zlepšovateľov a vynálezcov, zakladaním nových klubov, organizovaním burzy nápadov a námetov, vypisovaním tematických úloh na konkrétne riešenie aktuálnych problémov techniky v danom priemyslovom odvetví. Na väčších závodoch vytvárať zlepšovateľské dielne, prípadne zlepšovateľské ateliéry, kde by bola umožnená odborná konzultácia, prípadne technická pomoc, prístrojová technika, pomoc pri zhotovovaní prototypov a ich overovaní.

Verím, že nový zákon bude znamenať kvalitatívne nový prístup vo využívaní technickej tvorivej činnosti našich pracujúcich. a preto odporúčam návrh zákona schváliť. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Blažejovi. Slovo má poslanec Paruza.

Poslanec SL M. Paruza: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, po více než deseti letech práce a usilovného snažení orgánů a hlavně velkého okruhu vynálezců a zlepšovatelů se dostáváme ke konečnému schvalování zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

Zákon je jedním z mnoha opatření, podporujících tvůrčí činnost pracujících a umožňujících její plánovité využívání v národním hospodářství.

Přípravě znění zákona se věnovalo hodně úsilí a s připomínkami vás seznámili společní zpravodajové. Chtěl bych proto podtrhnout pouze několik skutečností, které v minulosti bývaly příčinou častých nedorozumění.

Staré právní předpisy zaostávaly za obdobnými v ostatních zemích a přístup k vyřizování vynálezů a zlepšovacích návrhů byl hlavně ze strany vedení podniku nedostatečný. V mnoha případech rozhodovala o realizaci vynálezů a zlepšovacích návrhů pohodlnost kompetentních technických složek na závodech při zavádění zlepšovacích návrhů a vynálezů do výroby.

Širokým, a na mnohých závodech nepochopitelným pojmem, byl národohospodářský význam zlepšovacích návrhů a vynálezů, kde byl podceňován jejich společenský prospěch. Většina ekonomických rozborů v oblasti společenského prospěchu neměla úroveň a byla podbarvena závistí. Při určování odměn se neoprávněně operovalo tvrzením o nedostatku prostředků ve mzdových fondech.

Paragrafy připravovaného zákona 61. 115, 116, vysvětlují společenský prospěch. Vedle vzniku práv na odměnu jako soudně uplatnitelné pohledávky, osnova zákona výslovně stanoví, že společenský prospěch je základním ukazatelem pro výpočet výše odměny. Tím odstraňuje připravovaný zákon část potíží v dosavadní právní úpravě odměňování, které se k této otázce dosud neopíralo o normu zákonné právní síly. Výše odměny již nebude předmětem dohadování stran.

Konečně v § 130 a 133 dává zákon určitým orgánům potřebné oprávnění k opatřením sankční povahy.

Návrh nové úpravy vytváří podmínky pro zvýšení hmotné zainteresovanosti autorů, neboť jejich odměny podle dosud platného zákona ve srovnání s jejich skutečně vynaloženým úsilím a v důsledku růstu mezd v posledních letech neodpovídaly často plně principům odměny podle zásluhy. Ve srovnání s jinými socialistickými zeměmi byly sazby odměn u nás nižší. Přitom se nejedná o peníze lehkomyslně vydávané zlepšovatelům a novátorům. Celkový efekt z využití vynálezů a zlepšovacích návrhů dosahuje ročně více než 2 mld korun. Je však třeba brát v úvahu výsledky za tříleté využívání, takže skutečný efekt je nejméně trojnásobný a činí přibližně 6 mld korun ročně.

Oč nám jde v této době? Vysvětlit všem pracujícím, a to v krátkém čase, jaký je rozdíl mezi starými předpisy a novým zákonem, podpořit chuť do další novátorské práce, podpořit práci novátorských kolektivů a brigád socialistické práce jak v předvýrobních úsecích, tak v dílnách a nepřejít celou záležitost vydáním dlouho očekávaného zákona pouze konstatováním, že nový zákon konečně vyšel.

Mimo tisk a televizi by měly sehrát svou úlohu v seznamování s novým zákonem hlavně orgány ROH a ČSVTS. Zákon, jak už zde bylo řečeno, má vejít v platnost k prvnímu lednu, a to je krátká doba. Je třeba urychleně vydat jasné doplňující prováděcí předpisy, tak jak zde už bylo zmíněno, a formou školení seznámit s těmito předpisy ty pracovníky, kteří na úseku zlepšovacích návrhů a vynálezů pracují. A nejen pracovníky ze závodů. Dosud je známo, že celé řadě senátů a soudů je tato problematika, vyrůstající z výrobní atmosféry závodů a dílen, poněkud cizí, a nebylo by na škodu i zde zainteresované pracovníky informovat více než dodáním tištěného zákona.

Vyzývám proto všechny pracující, aby se s novým zákonem seznámili, aby našli v nově vydaném zákonu o vynálezech a zlepšovacích návrzích dobrého pomocníka, který podpoří jejich novátorskou činnost jak v předvýrobních úsecích výroby, tak v dílnách, aby tento dlouho očekávaný zákon byl vzpruhou v jejich další tvůrčí práci. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předsedající místopředseda FS dr. B. Kučera: Děkuji poslanci Paruzovi.

Vystoupením poslance Paruzy je také vyčerpán seznam přihlášených řečníků. Žádá ještě někdo z poslanců o slovo? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo. Prohlašuji proto rozpravu za ukončenou.

Přeje si s. ministr Šupka závěrečné slovo? /Ministr ing. Šupka: Děkuji./

Přeje si závěrečné slovo společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Mindoš? /Zpravodaj poslanec Mindoš: Děkuji./

Přeje si slovo společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Kosorín? /Zpravodaj poslanec Kosorín: Děkuji./

Přistoupíme tedy k hlasování. Podle zjištění je v zasedacím sále přítomno celkem 139 poslanců Sněmovny lidu, 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 54 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Nejdřív budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s vládním návrhem zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a kulturního Sněmovny národů a se změnami, na kterých se usnesl ústavně právní výbor na včerejší schůzi a které přednesli ústně zpravodajové, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.