Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Axman, Cabalková, Fail, Horáček, Horčičková, Hruškovič, Hůla V., Kalkus, Kapek, Konečník, Kovářová, Králová, Leflerová, Mészárošová B., Ondřich, Pirč, Pilátová, Pirošík, Rohlíček, Svačina, Šimek J., Švestka, Tesař, Tomašková, Vávrová, Večeřa, Zupka, Zuska

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Fojtík, Hájek, Himl, Kocinová, Kvasnicová, Mušal, Přibyl, Reis, Šimon

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Babilonská, Bagoňa, Buňa, Colotka, Janík, Klokoč, Lapárová, Lefflerová, Lúčan, Matyášová, Pándyová, Šlapka, Válek, Zozuľák

Předseda FS A. Indra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 13. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé, socialistické republiky druhého volebního období.

Dovolte mi, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, abych vaším jménem přivítal soudruhy z předsednictva ÚV KSČ a jeho sekretariátu, vedené generálním tajemníkem ústředního výboru KSČ s. Husákem. (Potlesk.)

Vítám členy federální vlády v čele s jejím předsedou s. Štrougalem (potlesk), představitele společenských organizací, politických stran a orgánů Národní fronty i všechny ostatní hosty, kteří se zúčastňují našeho zasedání.

Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla konat společnou schůzi obou sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách. Má někdo z poslanců doplňující návrh nebo připomínku k návrhu předsednictva své sněmovny? (Návrhy nebyly). Není tomu tak.

Zjišťuji, že účast poslanců v obou sněmovnách je dostatečná. Obě sněmovny jsou v souladu s článkem 40 odst. 1 a 2 ústavního zákona o čs. federaci schopny se usnášet.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na konání společné schůze s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem na konání společné schůze? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů, stejně jako Sněmovna lidu, schválila návrh jednomyslně.

Obě sněmovny v souladu s článkem 34 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci se usnesly na konání společné schůze a schválily její pořad.

Chci vám, soudružky a soudruzi, oznámit, že dopisem ze dne 10. července 1974 zaslal předseda federální vlády osnovu zákona o zemědělské dani k dalšímu ústavnímu projednání ve Federálním shromáždění.

V souladu s ustanovením zákona o jednacím řádu FS vyslechněte, prosím, informaci o činnosti orgánů Federálního shromáždění za dobu od poslední, červnové schůze sněmoven.

Předsednictvo Federálního shromáždění dne 26. června t. r. vyhlásilo ústavní zákon o změnách státních hranic s Rakouskou republikou, schválený sněmovnami. Dále vzalo na vědomí informace předsedů sněmoven o stavu příprav samostatných schůzí sněmoven v říjnu t. r. V rámci soustavné pozornosti, kterou orgány FS věnují problematice bezpečnosti a spolupráce v Evropě, projednalo dále předsednictvo FS Deklaraci Mezinárodního výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci. Vyslovili jsme ve svém stanovisku bezvýhradnou podporu Mezinárodnímu výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci a jeho Deklaraci ze 7. dubna 1974, podpořili jsme požadavek vyvinout úsilí k urychlenému dokončení druhé fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě i požadavek, aby se konečná fáze konference konala na nejvyšší úrovni. Předsednictvo FS příznivě zhodnotilo skutečnost, že se na práci tohoto Mezinárodního výboru aktivně podílí šestnáct poslanců Federálního shromáždění.

Projednali jsme rovněž materiály o zahraničních stycích: zprávy o návštěvě naší parlamentní delegace v Indii a o pobytu delegace Vietnamského Národního shromáždění a norské parlamentní delegace v ČSSR. Předsednictvo vzalo na vědomí, že naše delegace byla v Indii přijímána velmi přátelsky, a že mimořádně příznivé ovzduší pro její pobyt, a pro pozornost, kterou indičtí představitelé našim poslancům věnovali, vytvořila návštěva generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedy ústředního výboru Národní fronty s. Husáka v Indii v prosinci minulého roku.

Předsednictvo FS se ztotožnilo s pozitivním hodnocením pobytu oficiální delegace norského parlamentu v ČSSR. Vyslání delegace vedené předsedou norského parlamentu potvrdilo ochotu norské strany k rozvíjení další spolupráce.

Při projednávání zprávy o pobytu delegace Národního shromáždění Vietnamské demokratické republiky předsednictvo ocenilo zejména úspěšné zajištění pobytu delegace ve Východoslovenském kraji, kde bylo značnému počtu pracujících a příslušníků Československé lidové armády umožněno vyjádřit sympatie představitelům Vietnamské demokratické republiky.

S činností Meziparlamentní unie bylo předsednictvo seznámeno ve zprávě o výsledcích jarního zasedání Meziparlamentní unie v Bukurešti a ve zprávě o návštěvě generálního tajemníka Meziparlamentní unie v Československu.

Předsednictvo také schválilo návrh na vyslání delegace Federálního shromáždění k návštěvě Holandska.

Předsednictva sněmoven na svých schůzích projednala politickoorganizační zabezpečení dnešní naší společné schůze.

Z výborů sněmoven zasedaly jen výbory pro sociální politiku. Projednaly sociální aspekty výchovy v dětských domovech a na základě provedených průzkumů a dosud získaných zkušeností s výchovou dětí v dětských domovech přijaly řadu doporučení adresovaných příslušným ministerstvům a Ústřední radě odborů.

Výbory vzaly současně na vědomí zhodnocení účinnosti zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění o poskytování půjček se státním příspěvkem mladým manželům. Současně kladně ocenily úsilí pracovníků Státních spořitelen, kteří zabezpečili hladký průběh dosavadní realizace tohoto zákonného opatření.

Při projednávání zprávy o vývoji pracovní neschopnosti za minulý rok výbory kladně hodnotily příznivé výsledky, kterých bylo dosaženo za aktivního přispění funkcionářů odborových i družstevních orgánů a organizací, zdravotních pracovníků i zvýšenou péčí řídících hospodářských pracovníků i pracovníků dalších společenských orgánů a organizací.

Má někdo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, dotaz nebo připomínky k předneseným informacím? (Nikdo.) Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k projednání prvého bodu schváleného pořadu. Je jím

Návrh jménem vlády ČSSR odůvodní ministr zahraničních věcí s. Chňoupek, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážený súdruh predseda vlády Československej socialistickej republiky, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Zmluva o vzájomných vzťahoch medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou spolkovou republikou, o ktorej dnes náš najvyšší zastupiteľský zákonodarný orgán rokuje, je dokumentom príznačným pre súčasný stav medzinárodných vzťahov, keď vo svete dochádza k radu závažných zahraničnopolitických krokov a udalostí, ktoré vo svojom súhrne vytvorili podmienky pre historický obrat od "studenej vojny" k znižovaniu napätia vo svete, predovšetkým v Európe; keď sme svedkami konštruktívneho posudzovania problémov za rokovacími stolmi a rozvíjajúcej sa plodnej spolupráce pri rozhodovaní o mnohých praktických otázkach medzinárodných vzťahov; keď sa v praxi aplikujú zásady leninskej politiky mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením, usilujúce sa o vytvorenie sveta mieru a sveta pokroku.

Táto priaznivá situácia je výsledkom mnohoročnej namáhavej práce, rozvážnosti, prezieravosti, trpezlivosti a húževnatosti, keď bolo treba vytvoriť atmosféru dôvery, atmosféru dialógu a vzájomného porozumenia, keď bolo treba presvedčiť mnohých o užitočnosti a výhodnosti znižovania napätia a rozvíjania spolupráce na zásadách mierového spolunažívania a keď bolo treba izolovať tie nepriateľské a agresívne sily vo svete, ktoré vo svojej triednej nenávisti proti všetkému pokrokovému jednostaj vystupovali a vystupujú proti zmierňovaniu napätia a snažili sa presadzovať návrat k politike "studenej vojny". Navzdory odporu týchto síl sa podarilo docieliť pozitívne výsledky pri rozhodovaní o mnohých sporných otázkach, podarilo sa likvidovať niektoré konfliktné situácie vo svete a prikročiť k medzinárodným rokovaniam slúžiacim medzinárodnému uvoľneniu.

Zvlášť pozitívnou skutočnosťou je zvolanie konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe, ktorej výsledky môžu na dlhé roky zabezpečiť perspektívu mierového života európskych národov.

Tento pozitívny vývoj sa dosiahol vďaka koordinovanej a zásadovej politike krajín socialistického spoločenstva, predovšetkým vďaka dôslednej politike Sovietskeho zväzu, onej mierovej ofenzíve vyhlásenej na XXIV. zjazde KSSZ. Významný podiel na tomto vývoji majú aj zmluvy, ktoré podpísal Sovietsky sväz a niektoré socialistické štáty s Nemeckou spolkovou republikou. Do komplexu týchto zmlúv patrí i Zmluva o vzájomných vzťahoch medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou spolkovou republikou, ktorú koncom minulého roku prišli do Prahy podpísať vtedajší kancelár NSR Willy Brandt a vtedajší minister zahraničných vecí Walter Scheel. V tomto zmysle je predložená Zmluva jedným z bezprostredných výsledkov základných cieľov našej zahraničnej politiky, ako ich určil XIV. zjazd našej Komunistickej strany Československa, ku ktorým patrí predovšetkým úsilie o zabezpečenie pokojného života našich občanov a pokojnej výstavby socializmu v našej vlasti.

Československo počas celej svojej samostatnej štátnej existencie a predovšetkým po druhej svetovej vojne malo vždy záujem na dobrých vzťahov so všetkými svojimi susedmi. Viedli nás k tomu nielen naše historické skúsenosti a naša zemepisná poloha, ale aj širšie záujmy mieru a bezpečnosti na európskom kontinente, lebo počas povojnových rokov sme vybudovali predovšetkým veľmi úzke a bratské vzťahy s Poľskou ľudovou republikou, Maďarskou ľudovou republikou a aj s Nemeckou demokratickou republikou, ktorá sa od svojho vzniku doslovne usilovala o likvidáciu všetkého, čo v minulosti viedlo k nenávisti voči susedným národom.

Československá vláda sa vždy riadila touto politikou a usilovala sa udržiavať dobré styky i s našimi západnými a južnými susedmi, s Nemeckou spolkovou republikou a Rakúskom. Preto neraz navrhovala Nemeckej spolkovej republike normalizovať vzájomné vzťahy a vytvoriť tak podmienky pre dobré spolunažívanie obidvoch štátov. Avšak všetky predchádzajúce západonemecké vlády tieto návrhy odmietli. A nie je preto našou vinou, že k podpisu Zmluvy o vzájomných vzťahoch medzi ČSSR a NSR dochádza až 25 rokov po vzniku Nemeckej spolkovej republiky.

Až súčasní predstavitelia Nemeckej spolkovej republiky, vychádzajúci z politického realizmu, z vecného hodnotenia medzinárodnej situácie a z pomeru síl vo svete presadili vo svojej krajine politiku rokovaní o normalizácii vzťahov so socialistickými štátmi. Až títo predstavitelia na čele s bývalým spolkovým kancelárom a dnešným predsedom SDP Willy Brandtom, súčasným spolkovým kancelárom Helmuthom Schmidtom, terajším prezidentom Walterom Scheelom a ďalšími zohľadnili skutočnosť, že "studená" vojna odporovala záujmom ich krajiny a že naopak úsilie o normalizáciu stykov NSR so socialistickými krajinami je vzájomne prospešné a slúži veci mieru a bezpečnosti v Európe a vo svete. Privítali sme preto, že aj terajšia vláda spolkového kancelára Helmutha Schmidta hodlá pokračovať v politike normalizácie vzťahov k socialistickým krajinám. Realizácia tejto politiky vytvára a bude vytvárať predpoklady pre to, aby sa aj medzi našou republikou a Nemeckou spolkovou republikou rozvíjali vzťahy vzájomne výhodnej mierovej spolupráce.

Súdružky a súdruhovia poslanci, základným cieľom Zmluvy medzi ČSSR a NSR je skoncovať raz navždy s neblahou minulosťou a vytvoriť predpoklady pre rozvoj dobrých susedských vzťahov a vzájomne prospešnej spolupráce.

V tejto súvislosti mi dovoľte upozorniť na niektoré ustanovenia resp. súvislosti Zmluvy, ktorú vám vláda predkladá na prerokovanie.

Zmluvné strany v Zmluve potvrdzujú, že sa budú riadiť cieľmi a zásadami Charty Organizácie Spojených národov, zaväzujú sa vystríhať sa hrozby silou alebo použitia sily vo vzájomných vzťahoch v otázkach týkajúcich sa európskej a svetovej bezpečnosti a riešiť všetky svoje spory výlučne mierovými prostriedkami. Tieto záväzky vyplývajú pre obidve strany už z Charty OSN a ďalších dokumentov medzinárodného práva. Predsa však ich nové potvrdenie zvyšuje autoritu a rešpekt k základným princípom medzinárodného práva v medzinárodných vzťahoch.

Nepochybne zásadný význam má ustanovenie Zmluvy, ktoré potvrdzuje neporušiteľnosť spoločných hraníc zmluvných strán a neobmedzené rešpektovanie ich územnej celistvosti. Obidve strany vyhlasujú, že nemajú voči sebe žiadne územné nároky a nebudú také nároky uplatňovať ani v budúcnosti. Potvrdenie zásady neporušiteľnosti hraníc má spolu so zákazom použitia sily alebo jej hrozby rovnako zásadný význam nielen z hľadiska dvojstranného, ale je i v širšom záujme pre zaistenie mieru a bezpečnosti v Európe. Preto aj tieto zásady majú tvoriť hlavné prvky systému európskej bezpečnosti a spolupráce. Veď práve ich hrubé porušenie viedlo k mníchovskej tragédii a k rozpútaniu druhej svetovej vojny.