Vládní návrh je konstruován tak, že samo uplynutí doby jednoho roku ode dne, kdy prezident přestal vykonávat svůj úřad, nemá za následek novou volbu. Stanoví pouze její možnost a vkládá rozhodnutí o tomto významném aktu do rukou nejvyššího orgánu státní moci, Federálního shromáždění ČSSR. Pro volbu prezidenta republiky, složení slibu a funkční období platí beze změny příslušná ustanovení ústavního zákona o čs. federaci.

Nový prezident Československé socialistické republiky by byl zvolen na období pěti let a výkonu úřadu by se ujal po složení ústavou předepsaného slibu. Od tohoto okamžiku přestane federální vláda vykonávat funkce prezidenta republiky.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, předložený vládní návrh, kterým se doplňuje ustanovení článku 64 ústavního zákona o čs. federaci, je výsledkem všestranných úvah. Představuje řešení, které je v souladu s celkovou koncepcí ústavy, a stane se, bude-li vámi přijato, jejím organickým a trvalým doplňkem. Umožňuje, aby v případech, kdy nastanou okolnosti, jež jsou v něm uvedeny, rozhodlo Federální shromáždění o volbě prezidenta Československé socialistické republiky a aby tento úřad, jak to vyplývá z našich ústavních tradic, byl vykonáván s plným rozsahem, pravomocí a odpovědností.

Jménem vlády Československé socialistické republiky a v souladu se stanoviskem výborů obou sněmoven Federálního shromáždění doporučuji, abyste s vládním návrhem na doplnění ústavního zákona o čs. federaci vyslovili souhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhovi Štrougalovi. Uděluji slovo zpravodaji ústavně právního výboru Sněmovny národů poslanci Maříkovi.

Zpravodaj poslanec SN JUDr. RSDr. V. Mařík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Plénu Federálního shromáždění je předkládán významný návrh ústavního zákona, kterým se doplňuje článek 64 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci.

Dovolte, abych k němu zaujal z pověření ústavně právního výboru Sněmovny národů stanovisko. Ústavně právní výbor Sněmovny národů se na společné schůzi s ústavně právním výborem Sněmovny lidu zabýval návrhem doplňku naší ústavy, předloženého vládou Československé socialistické republiky, ze všech hledisek a zvážil odpovědně veškeré důvody a navrženou koncepci. Při posuzování a projednávání osnovy vycházel z toho, že ústava socialistického státu je jeho základním zákonem a že úcta k tomuto zákonu, jeho dodržování a podporování jeho autority jsou prvořadou povinností všech orgánů socialistického státu a jednou z podmínek jeho síly a pevnosti, nezbytné pro realizaci úkolů a cílů vytyčených vedoucí silou naší země, Komunistickou stranou Československa.

Přichází-li vláda Československé socialistické republiky s návrhem na doplnění ústavního zákona o čs. federaci, činí tak podle názoru ústavně právního výboru po zralé úvaze. l když se v daném případě jedná o dílčí doplněk jen jednoho článku ústavního zákona, týká se závažného řešení, na něž dosavadní ústavní norma výslovně nepamatovala. Ústava z roku 1960, ústavní zákon o čs. federaci a článek 64 tohoto ústavního zákona však úpravu takového případu, takové možnosti a situace nevylučují a připouštějí ji. Nejsou tedy k úpravě v žádném ustanovení nějaké překážky ani bariéry. Předložený návrh ústavního zákona je motivován zájmem, jak vysvětlil a zdůvodnil předseda vlády soudruh Štrougal, zabezpečit plné uplatnění principů, na nichž spočívá vyvážená konstrukce soustavy nejvyšších orgánů federace. Poslání a funkce tří nejvyšších orgánů Československé socialistické republiky - Federálního shromáždění, prezidenta i vlády - se v průběhu rozvíjení a upevňování socialistického státu v Československé socialistické republice naplňovaly novým obsahem úměrně s tím, jak se v praxi politického a veřejného života stále plněji osvědčovalo federativní státoprávní uspořádání naší socialistické společnosti.

Uvedené orgány tvoří organicky propojenou a vzájemně se doplňující soustavu ústředního řízení a reprezentace státu, přičemž fungování celé soustavy závisí na působení každého jejího článku. To platí v rovné míře i o prezidentské funkci, která se v našem ústavním uspořádání nekonstruuje jako pouhá reprezentativní funkce bez vlastních samostatných kompetencí. Je nesporné, že instituce prezidenta republiky jako nejvyššího představitele státu ztělesňuje ideu čs. ústavnosti, federativní suverenity a že je v politickém povědomí obou našich rovnoprávných národů a národností jedním ze symbolů československé státnosti. Ústavní zákon o čs. federaci, stejně jako to učinila ústava z roku 1960, počítá s nutností řešit případy, kdy se uvolní úřad prezidenta a nový prezident nebyl ještě zvolen a nesložil slib, jakož i případy, kdy prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat. V takových mimořádných případech přísluší výkon převážné části funkcí prezidenta Československé socialistické republiky vládě Československé socialistické republiky.

Vláda může v takovém případě pověřit předsedu vlády výkonem některých pravomocí prezidenta, což se i v současné době stalo.

Uvedená ustanovení plně postačují jako opatření zabezpečující výkon funkce hlavy státu na přechodný čas. Z jejich povahy vyplývá, že se nepředpokládalo, že by mohla být všestranně vyhovujícím řešením i v těch případech, kdy by z jakýchkoliv důvodů došlo k situaci, že prezident republiky nemůže vykonávat svůj úřad po dlouhou dobu a úřad prezidenta se neuvolní. Jde mj. například i o takové okolnosti, kdy uplatnění náhradního, provizorního řešení a opatření, jakým je zastupování, se bude neúměrně prodlužovat v podmínkách, kdy je ještě daleko do konce funkčního období a kdy možnost abdikace je nerealizovatelná pro velmi vážný zdravotní stav prezidenta.

Pro porovnání lze uvést, že Ústava 9. května stanovila, že už po šesti měsících dojde za podmínky, že to navrhne vláda, k volbě náměstka prezidenta republiky, jehož úřad trvá, dokud překážka nepomine, popř. dokud se úřad prezidenta neuvolní. Funkce pouhého náměstka prezidenta republiky, byť i voleného nejvyšším zastupitelským orgánem, nemůže však sehrát plnohodnotnou úlohu. Ústava z roku 1960 instituci takového řešení nepřevzala a nezakotvila.

Předložený návrh ústavního zákona řeší uvedenou problematiku na základě zvážení všech aspektů. Především předpokládá, že doba, po kterou prezident Československé socialistické republiky nemůže vykonávat svůj úřad, trvá nejméně jeden rok. V závislosti na tom pokládá pak návrh za potřebné, aby bylo umožněno provést volbu nového prezidenta, který v plném rozsahu pravomoci a odpovědnosti nastoupí na místo prezidenta dosavadního.

Pro způsob volby, složení slibu a funkční období nové hlavy státu platí podle návrhu beze změny příslušné ústavní normy. To znamená, že volba nového prezidenta Československé socialistické republiky má probíhat podle týchž pravidel jako volba, k níž dochází proto, že se úřad prezidenta uvolnil před skončením volebního období.

Nový prezident se má volit na období pěti let a výkonu své funkce se má ujmout po složení ústavou předepsaného slibu. Od tohoto okamžiku přestane vláda vykonávat úřad prezidenta. Složení slibu nově zvoleným prezidentem Československé socialistické republiky je třeba též považovat za termín ukončení úřadu dosavadního prezidenta.

Vládní návrh je vědomě konstruován tak, že samo uplynutí doby jednoho roku ode dne, kdy vláda začala vykonávat za prezidenta, který nemohl z vážných důvodů plnit ústavní úkoly, - funkci prezidenta republiky, nemá za následek uvolnění úřadu prezidenta a novou volbu podle článku 62 ústavního zákona o čs. federaci. Předložený návrh zakotvuje pouze ústavně právní možnost nové volby, a rozhodnutí o tom, zda a kdy se k nové volbě přikročí, je svěřeno nejvyššímu zastupitelskému orgánu státu, Federálnímu shromáždění, tedy tomu orgánu, který prezidenta také volí a jemuž je on ze své funkce odpověden. To také dává záruku, že vždy budou pečlivě zváženy všechny okolnosti, důvody a souvislosti konkrétní situace. Je tedy zřejmé, že jde o řešení, v němž nejsou a nemohou být subjektivní prvky, a že sám praktický život ukázal, že takový přístup je správný nejen pro současnou dobu, ale i pro budoucnost a pro všechny eventuality, které by se mohly v budoucnu vyskytnout. Je trvale platným a využitelným řešením.

Soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní výbor Sněmovny národů konstatoval, že předložený vládní návrh ústavního zákona organicky doplňuje všechny vztahy v řídící struktuře státu, v zájmu jeho plného fungování. Má ústavně právní a tím i politicky principiální správné pojetí. Rovněž důvodová zpráva k vládnímu návrhu, která vám byla předložena, dokládá a osvětluje legislativní záměr i navrženou koncepci v duchu základních politických a právních principů naší čs. socialistické ústavnosti.

Proto se jednomyslně usnesl doporučit Federálnímu shromáždění, aby předložený vládní návrh ústavního zákona, doplňující článek 64 zákona č. 143/1968 Sb., na dnešním zasedání schválilo a aby tento ústavní zákon nabyl účinnosti datem vyhlášení.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Maříkovi. Zpravodajskou zprávu ústavně právního výboru Sněmovny lidu přednese poslankyně Pilátová.

Zpravodajka poslankyně SL F. Pilátová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jako zpravodajka ústavně právního výboru Sněmovny lidu se plně ztotožňuji s vystoupením zpravodaje, předsedy ústavně právního výboru Sněmovny národů, poslance Maříka. Mám za to, že jeho zpráva vyjádřila názor nás všech, poslanců, a není třeba, abych opakovala slova, která zde on řekl.

Proto jménem ústavně právního výboru Sněmovny lidu doporučuji Federálnímu shromáždění, aby vyslovilo s předloženým vládním návrhem ústavního zákona svůj souhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Pilátové.

Sděluji vám, že písemně svůj souhlas s předloženým návrhem oznámila také předsednictva České národní rady a Slovenské národní rady.

Písemně se do rozpravy k předloženému návrhu nikdo nepřihlásil. Žádá někdo z poslanců o slovo? (Nežádá.) Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V této chvíli jsou ve Sněmovně lidu přítomni 193 poslanci, ve Sněmovně národů 72 poslanci zvolení v České socialistické republice a 73 poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice. Sněmovny jsou tedy v souladu s článkem 40 ústavního zákona o čs. federaci schopné se usnášet.

K přijetí ústavního zákona je podle článku 41 ústavního zákona o čs. federaci potřebný souhlas třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu a stejné většiny všech poslanců Sněmovny národů jak z České socialistické republiky tak i ze Slovenské socialistické republiky.

Nejdříve prosím, aby se hlasováním k předloženému návrhu vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona, kterým se doplňuje článek 64 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny lidu vyslovili s návrhem jednomyslný souhlas.

Prosím nyní o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Všichni přítomní poslanci Sněmovny národů ze Slovenské socialistické republiky vyslovili s návrhem jednomyslný souhlas.

Nyní prosím, aby hlasovali ve Sněmovně národů poslanci zvolení v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

I poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice hlasovali pro návrh jednomyslně.

Sněmovna národů tedy přijala ústavní zákon.

Vzhledem ke shodným usnesením Sněmovny lidu a Sněmovny národů konstatuji, že Federální shromáždění schválilo ústavní zákon, kterým se doplňuje článek 64 ústavního zákona číslo 143/1968 Sb., o čs. federaci.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, sněmovny právě přijaly ústavní zákon, kterým se doplňuje článek 64 ústavního zákona o čs. federaci. Podle zprávy předsedy federální vlády je prezident naší republiky s. Ludvík Svoboda vážně nemocen a nevykonával svoji funkci po delší dobu než jeden rok.

Proto vám předkládají předsednictva sněmoven návrhy na složení volebních komisí pro volbu prezidenta republiky.

Tato volba se provádí tajným hlasováním, přičemž je stanoveno, že sčítání hlasů a zjišťování výsledků provádějí komise poslanců zvolené sněmovnami.

Pro volbu prezidenta republiky platí zákaz majorizace. Ve Sněmovně národů hlasují tedy odděleně poslanci z obou republik. Předsednictvo Sněmovny národů proto navrhuje zvolit pro sčítání hlasů poslanců zvolených v České socialistické republice komisi v tomto složení: Marie Čermáková, Karel Holub, Rudolf Chlad, Miloslav Karban, Bedřich Kačírek a JUDr. Vojtěch Erban.

0Pro sčítání hlasů poslanců ze Slovenské socialistické republiky navrhuje zvolit komisi ve složení: ing. Zoltán Černák, Zuzana Jungerová, Monika Felcmanová, doc. PhDr. Gejza Šlapka, Ferdinand Tomášik a ing. Juraj Turošík.

Má někdo z poslanců Sněmovny národů dotaz, připomínky nebo pozměňovací návrh ke složení těchto volebních komisí? (Připomínky nebyly.) Není tomu tak.

Můžeme tedy o návrhu hlasovat. Stav přítomnosti poslanců ve Sněmovně národů je stejný.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s předloženými návrhy na složení komisí pro sčítání hlasů k volbě prezidenta republiky? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů tedy schválila návrhy jednomyslně.

Předsednictvo Sněmovny lidu předkládá své sněmovně návrh na zvolení volební komise v tomto složení: Anna Blisková, Josef Černý, Josef Kryll, Augustin Kvasnica, Rudolf Rejhon a Jozef Škula.

Má někdo z poslanců Sněmovny lidu připomínky k předloženému návrhu? (Není tomu tak.) Přítomnost poslanců Sněmovny lidu se zvětšila, přítomno je 194 poslanců.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s předloženým návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Konstatuji, že obě sněmovny zvolily příslušné volební komise poslanců. Prosím, aby si komise zvolily své předsedy.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, tím jsme vyčerpali program dnešního jednání.

Prosím členy předsednictva Federálního shromáždění, aby se ihned po skončení schůze odebrali do zasedací místnosti č. 214 na schůzi předsednictva Federálního shromáždění.

Děkuji vám za účast a končím 17. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů.