Poslanec JUDr. RSDr. V. Mařík: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
předložená zpráva Státní
plánovací komise je reálným obrazem
toho, jak se daří naplánovat tak složitá
a náročná ekonomicko-sociální
oblast životní úrovně, jakou je bytová
výstavba. Svědčí o nezměnitelné
linii strany ve zlepšování materiálních
podmínek života dělnické třídy,
družstevního rolnictva a inteligence. Tím spíše
můžeme s uspokojením vzít na vědomí
zprávu s. ministra Bahyla, že přes mnohé
nedostatky jsou reálné vyhlídky na splnění,
ba překročení pětiletého plánu
výstavby bytů. Víme však, že mnozí
věcní kritikové, pochybovači a jednotlivci,
kteří se vzhlížejí ve výkladních
skříních západu, hledají, kam
zamířit osten jedovaté kritiky. Mají
to rok od roku, měsíc od měsíce obtížnější,
protože v naší zemi rostou reálné
příjmy, zlepšují se poměry rodin
s dětmi, zlepšují se všechny stránky
životní úrovně a sociální
jistoty. Nemusíme se bát ani srovnání
s vyspělými kapitalistickými zeměmi,
protože naše současné úspěchy
v bytové výstavbě vyrážejí
našim protivníkům jejich falešné
trumfy z ruky. Nestačí totiž vidět absolutní
čísla, ale podívejme se na relativní
údaje, na počet nových bytů v porovnání
v počtu obyvatel. Jestliže bylo např. v roce
1972 nově postaveno v přepočtu na tisíc
obyvatel v Belgii 5 bytů, ve Spojeném království
Velké Británie 6,1 bytů, v Itálii
a Rakousku 6,7 bytů a USA 8,3 bytů, pak v Československu
to bylo 8,7 bytů. Přitom i rozsah vybavení
bytů u nás, ať jde o vodovody, koupelny, ústřední
topení a jiné zařízení, je
na přední světové úrovni.
Také v kvantitativním rozvoji panelové výstavby
se naše stavebnictví dostalo na světovou špičku,
což nám nesmí bránit vidět a
čelit nedostatkům v kvalitě staveb a dlouhých
lhůtách výstavby.
Tím spíše musíme oceňovat úsilí
našich stavebních organizací a rozšiřovat
pokrokové metody brigád socialistické práce
ve stavebnictví. Tak např. desetičlenný
kolektiv s. Josefa Hampla z Montovaných staveb Praha, který
staví v Ďáblicích a na Proseku, vykazuje
mimořádné výsledky v proudové
výstavbě při montáži panelů.
Jeho výkon představuje roční průměr
výstavby 700 bytových jednotek.
Obdobných výsledků při dobré
kvalitě a úspoře živé práce
i při snižování pracovní úrazovosti
dosahují stavební kolektivy Pozemních staveb
Bratislava, Liberec, Plzeň a Košice. Jestliže
ministerstva, hospodářští pracovníci
a odborové orgány budou schopni ještě
lépe zobecňovat, stimulovat a podporovat pokrokové
formy pracovních metod nejlepších kolektivů
ve stavebnictví, pak se to může a musí
projevit v dalším zvyšování výroby
bytů v žádaném sortimentu a kvalitě,
v kratších lhůtách výstavby,
v nižší rozestavěnosti, v menší
pracnosti a za lepších pracovních podmínek
dělníků.
V tom bude jedna z cest k dosažení úkolů
bytové politiky. Musíme se též na příslušných
ústředních orgánech, včetně
odborových, zamyslet, jak socialistické soutěžení
vnést i mezi kolektivy výzkumných a projektových
ústavů a konstrukčních kanceláří
tam, kde se formují síly vědeckotechnického
pokroku ve stavebnictví. Ukazuje se jako správné
uplatňovat všechny formy bytové výstavby
a jejich proporce pak podle vývoje a potřeb upravovat.
Chtěl bych se proto zastavit u té pasáže
projevu s. ministra Bahyla, kde zdůrazňuje záměr
výrazněji posilnit podnikovou bytovou výstavbu
v následující pětiletce, a to v zájmu
souladu rozvoje výrobních sil s bytovou výstavbou.
Také Revoluční odborové hnutí
považuje v podnikové výstavbě tento
záměr za správný, a navíc v
ní spatřuje určité další
rezervy.
Za období od ledna do září 1973 bylo
postaveno 15 100 podnikových bytů. Musíme
si položit otázku, zda-li dosavadní předpoklady
podnikové výstavby jsou uspokojivé.
Tato forma, financovaná převážně
z podnikových zdrojů, by se rozvíjela rychleji,
kdyby byly pro ni vytvářeny ještě lepší
podmínky.
To bezprostředně souvisí i s rozvíjením
celostátní sociální politiky, která
si vyžaduje, aby byla doplňována a prohlubována
ve sféře sociální politiky podnikové.
VI. plenární schůze Ústřední
rady odborů, která se konala tento měsíc,
vytyčila pro odborové organizace úkoly a
směry podnikové péče o pracující,
včetně péče o bydlení a ubytování
pracujících, jak byly pro podniky stanoveny společným
usnesením vlády ČSSR a ÚRO z března
letošního roku, Velkou vymožeností pro
naše pracující je i široká podpora
jejich svépomocné podnikové družstevní
výstavby i individuální výstavby,
k níž se například poskytují
v součinnosti s odborovými organizacemi z fondu
kulturních a sociálních potřeb bezúročné
návratné i nenávratné půjčky.
Kromě toho k tomu přistupuje i jiná forma
výpomoci ze strany podniků. Jen za poslední
dva roky 1971 - 1972 bylo na bytové účely
z těchto zdrojů poskytnuto našim pracujícím
téměř 2 miliardy korun /1 960 000 000/.
Podniková sociální politika nemůže
být pochopitelně ani chápána z pozic
podbízivé demagogie či jako ochranářská
skupinová záležitost, nemá-li vést
k sesuvu principů socialistické ekonomiky podniku.
Správně rozvíjená péče
podniku o pracující neplní ovšem jen
sociální funkci, ale i ekonomickou, protože
má přispívat ke stabilizaci kádrů
a ke zvyšování pruduktivity práce podniků.
Nicméně zkušenosti s podnikovým bytovým
fondem odhalují mnohé záležitosti i
protichůdnosti v dosavadních předpisech,
které na jedné straně oslabují zájem
podniků, na druhé straně se na nich přiživují
zejména lidé, kteří se zaměstnávají
hlavně starostí, jak být co nejméně
zaměstnáni, a putují od jednoho závodu
ke druhému.
Stejně tak je tomu u lidí, kteří se
snaží získat spekulativně podnikový
byt, aby si pak byt za krátkou dobu po svévolném
odchodu z podniku nadále ponechali.
Stabilizační prvek podnikových bytů
je stírán tím, že v případech,
kdy pracovník obývající podnikový
byt ukončí v podniku pracovní poměr,
nelze pracovníka zpravidla žádným způsobem
přimět, aby se snažil řešit si
svou bytovou situaci jinak a podnikový byt uvolnil. Naopak,
nízké nájemné, které platí,
a vědomí, že nemůže být
vystěhován, aniž by mu byl nabídnut
náhradní komunální nebo podnikový
byt, vede k tomu, že nevyvíjí k získání
bytu žádnou iniciativu, a že odmítá
přijímat i od národního výboru
náhradní byt jiný.
Soudní výkon rozhodnutí, že pracovník
je povinen podnikový byt vyklidit, je však podle §
340 obč. soudního řádu možný
teprve tehdy, až bude vykonavatelným rozhodnutím
MNV potvrzeno, že je pro něj zajištěn
náhradní byt. Přitom se ale nebere zřetel,
že nemusí tady jít o obdobný byt, ale
o byt o menší výměre podlahové
plochy, popř. i méně vybavený.
Dovolte, abych uvedl stav v některých podnicích,
ve kterých si Ústřední rada odborů
nyní ověřovala, kolik podnikových
bytů fakticky odpadlo z podnikového fondu, protože
v něm již dnes bydlí lidé, kteří
z podniku bez vážného důvodu odešli.
Chemické závody Čs.-sovětského
přátelství v Záluží tak
ztratily celou pětinu bytů z 1050, Spolek pro chemickou
a hutní výrobu v Ústí nad Labem 500
bytů, důl Rudý říjen Ostrava
950 bytů, VSŽ Košice 422, VŽKG 565, Cementárny
a vápenky generální ředitelství
Praha 168.
Je samozřejmé, že to - kromě jiných
obtíží - podemílá stabilizační
postavení podnikové výstavby. A tak podniku
zůstanou mnohdy v ruce jen nezaplacené dluhopisy
vůči bance jako jediná vzpomínka na
ztracený byt.
Zdají se být správnými názory
řady poslanců, aby byly zavedeny účinné
ekonomické páky na podporu stabilizační
funkce podnikových bytů, zavedeny určité
podmínky při hospodaření s nimi a
aby se velkým podnikům v zájmu údržby
bytového fondu přenechala možnost jeho správy.
Jsme si též vědomi toho, že rozměry,
pojetí a uplatnění jednotlivých forem
bytové výstavby včetně jejich financování
bude třeba z hlediska sociálního a stabilizačního
stále hodnotit a posuzovat.
Pokud jde o realizační právní stránku
řešení problému, je třeba říci,
že při žádoucím ekonomickém
a právním stimulování podniků
musí dostat větší průchod ochrana
společnosti a podnikových kolektivů vůči
těm, kteří zneužívají
vymožeností socialistického zřízení,
bez vážných důvodů soustavně
mění pracovní poměr a spekulativně
nakládají s materiálními výhodami
poskytovanými podnikem jako je podnikový byt.
Musíme více podepřít úkoly
získávání a stabilizace kádrů
v podnicích a oblastech, které jsou stanoveny jako
přednostní při výstavbě rozhodujících
průmyslových základen a jiných výstavbových
úkolů, jako je Severočeský kraj, Praha,
Bratislava a jiné určené aglomerace.
Pro 6. pětiletku bude též třeba zabývat
se právní úpravou, případně
novelizací vztahů resortů, národních
výborů a investorů v oblasti plánování
a zajišťování podmiňujících
investic bytové výstavby a bytového hospodářství,
protože metodicko-právní a plánovací
úprava vyvolává mnohdy složité
problémy mezi jmenovanými orgány. Ztotožňuji
se se závěry výboru SN pro sociální
politiku, který doporučuje mimo jiné kladně
ocenit dosažené výsledky, ale též
zhodnotit, zda všechny dosavadní formy bytové
výstavby splňují sledované cíle,
a to i z hlediska stabilizace pracovních sil a péče
o ně, protože tento činitel je jedním
z předpokladů plánovitého rozvoje
socialistické společnosti. /Potlesk./
Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi
Maříkovi. Prosím, aby sa ujal slova poslanec
Leopold Kovalčík, pripraví sa poslanec Nikman.
Poslanec SN ing. RSDr. L. Kovalčík: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, považuji za významný už
samotný fakt, že se plénum naší
Sněmovny národů jako samostatným bodem
programu zabývá problematikou bytové výstavby.
Vybaveni seriozními podkladovými materiály
posuzujeme jeden ze základních směrů
zvyšování životní úrovně
občanů a zároveň podmínku dalšího
pozitivního rozvoje socialistické společnosti.
V bytové výstavbě vykazujeme v posledních
letech - zhruba od nástupu nového vedení
strany - výrazné úspěchy. Plán
bytové výstavby se každoročně
překračuje o několik tisíc bytů.
I v tomto roce tomu tak bude. Zvlášť cenný
je však výhled, který již dnes ukazuje,
že jsou všechny předpoklady splnit a překročit
pětiletku v této oblasti. Důležitá
je, jak na to nedávno upozornil s. Biľak, i politická
stránka tohoto faktu. Tou je přínos pro lidi.
Každé procento plnění plánu znamená
dnes tisíc rodin, kterým se dostalo základních
materiálních podmínek pro rodinnou pohodu,
klid po práci, základnu pro šťastný
denní život a výchovu nové generace.
Takové výsledky dokládají reálnost
plánu, rozvoj pracovní iniciativy a růst
kvality řídící práce.
Jestliže máme úspěchy, je nejvhodnější
čas zamyslet se nad problémy a nedostatky, které
zatím ještě oslabují naše úspěchy.
Pravdou je, že postavíme více bytů než
požaduje směrnice XIV. sjezdu naší strany,
více než bylo zapsáno v pětiletce, ale
také, že stavíme nekomplexně a dráže
než se při koncipování pětiletky
počítalo. Vzrostly náklady na byt ve srovnatelných
cenách od roku 1965 do roku 1972 více jak o 60 %
a stejně i náklady na jeden metr plošný.
Tato fakta je třeba kriticky posuzovat a zkoumat. Přitom
existují mimořádně velké a
ztěží odůvodnitelné rozdíly
v produktivitě práce, a to od 400 hodin do 1200
hodin na jeden byt.
Přitom máme např. iniciativu plzeňských
stavbařů, kteří rozvinuli akci "500
hodin na jeden byt" a podle toho, co jsem slyšel v rozhlasové
relaci, soudruhům v Plzni se daří tyto záměry
realizovat.
Je třeba provést důkladný rozbor rozdílů
a připravit soubor opatření v organizaci
a technickém rozvoji, aby skončilo plýtvání
časem a prací a aby se produktivita zvýšila
především tam, kde musíme přednostně
řešit bytovou otázku, tj. v oblasti soustředěné
bytové výstavby.
Zarážející je také skutečnost
- zpráva SPK to konstatuje na str. 18 - že snížení
průměrných nákladů na jeden
byt je dosud možné docilovat pouze za cenu snížení
bytového standardu. Položme si současně
otázku, jak je možné, že při velkých
investicích do stavební výroby a při
jejím dnešním vybavení mechanismy, z
části i dováženými, při
stálém přírůstku nových,
moderních stavebních prvků, neustále
rostou náklady? Kde jsou příčiny -
v projekci, ve využívání techniky, v
hospodárnosti s materiálem, v pracovních
silách, ve mzdách? Tyto problémy je třeba
energicky řešit.
Ještě jeden příklad z poslední
doby. Týká se nové konstrukční
soustavy. V současné době řešíme
uvnitř družstevnictví, jak krýt zvýšené
náklady vyvolané touto soustavou. Ve státní
výstavbě tyto vyšší náklady
automaticky hradí státní rozpočet.
V družstevní výstavbě se to dotkne každého
družstevníka jako vždy, nevzniknou-li vyšší
náklady z jeho vlastních nároků. Zdá
se, že při tak závažné akci, jako
je nová konstrukční soustava, nebyl prosazen
požadavek snížit za pomoci nové techniky
náklady. Předseda vlády s. Štrougal
velmi ostře o těchto otázkách hovořil
na zasedání vlády. Zastavit růst nákladů
bytové výstavby a současně zlepšovat
její kvalitu a komplexnost - to je po dosažení
vysokého objemu výstavby - základní
potřeba národního hospodářství.
Jsem toho názoru, že každé technické
a organizační opatření ve stavebnictví
je nutné posuzovat z hlediska snížení
nákladů. Jde o to, aby nám další
vývoj pomáhal řešit problémy,
ne aby nám je komplikoval.
Shodně se zprávou Státní plánovací
komise můžeme konstatovat, že tempo řešení
bytového problému je uspokojivé, že
roste vybavenost i rozsah prostředků, které
stát poskytuje. Svědčí to o tom, že
jedině socialistická společnost je schopna
úspěšně vyřešit bytový
problém.
Ukazuje se však, že největší problémy
se stále soustřeďují do oblasti koncentrované
bytové výstavby, zejména do hlavního
města Prahy, do hlavního města Slovenska
Bratislavy - a to bych chtěl také podtrhnout, protože
je to i ve směrnicích XIV. sjezdu KSČ - do
Severočeského kraje. Svědčí
o tom i výhled plnění pětiletky v
těchto oblastech. Výhled předpokládá,
že v Praze a v Bratislavě se plán asi mírně
nesplní; je to tak nepatrné, že předpokládám,
že se i překročí. V Severočeském
kraji se sice díky svépomocným formám
výstavby plán poněkud překročí,
ale značně méně, než v jiných
krajích. Přitom ještě jsou vážné
problémy v občanské vybavenosti. Soudruzi
dosud zápasí také s problémy v dodavatelské
výstavbě. Na rok 1974 dosud dodavatelé nepřevzali
v kraji 250 bytů a za 256 mil. Kčs objemu prací
a prorok 1975 nepřevzali 1200 bytů. Z hlediska občanské
vybavenosti bytové výstavby jsou to čísla
poměrně dost vysoká.
Soudruh náměstek Ujházy při rozpravě
ve výboru pro plán a rozpočet sice správně
uvedl, že předpokládané výsledky
bytové výstavby v Severočeském kraji
znamenají proti minulosti značný vzestup
- asi 50 %. Tento vzestup je však nezbytný, mají-li
se rozvíjet z hlediska celospolečenských
potřeb výrobní síly v kraji plánovaným
tempem, a to především v oblasti palivo-energetické,
a mají-li lidé pracovat a žít odpovídajícím
způsobem.
Soudružky a soudruzi poslanci, chci nyní podat stručný
přehled o přínosu bytového družstevnictví
k řešení bytového problému v
ČSSR a o problémech, jimiž se zabýváme.
Formou bytové družstevní výstavby naše
společnost přímo organizuje pomoc a spoluúčast
občanů při realizaci bytové politiky,
rozšiřuje zdroje státu pro řešení
bytového problému a uskutečňuje správu
a údržbu bytového majetku bezprostředními
uživateli bytů. V tomto smyslu bytová družstva
plní důležitou funkci zcela v souladu s úkolem,
který formuloval XIV. sjezd Komunistické strany
Československa pro společenské organizace:
spojovat zájmy členů se zájmy celé
společnosti. Stojí proto i za úvahu, zda
při současné kupní síle by
nebylo možné uvažovat o rozšíření
této formy výstavby.
Přitom je třeba vidět i zásadní
změny v zaměření družstevní
bytové výstavby. Původním záměrem
bylo využít kupní síly vyšších
příjmových skupin obyvatelstva jako finančního
příspěvku k řešení bytového
problému. Nyní však je vstup do družstva
usnadněn státní půjčkou, případně
stabilizačním příspěvkem podniku.
Tím značně vzrostl počet členů,
což svědčí o tom, že se rozšířily
finanční prostředky k řešení
bytové výstavby.
Přínos bytových družstev je však
nejenom v tom, že se družstevníci finančně
podílejí na bytové výstavbě,
ale také v oblasti politicko-výchovné a společenské.
Družstevníci si sami řeší správu
bytového fondu. Na tento účel nedostávají
státní dotace nebo příspěvky.
Jejich hospodaření musí být vyrovnané,
a to má pozitivní vliv na vztah ke společnému
majetku. Přitom byty nejsou majetkem jednotlivých
družstevníků, ale družstev, to znamená,
že mají charakter socialistického vlastnictví.
Naše družstva řeší nejen technické
a ekonomické otázky, ale také otázky
politicko-výchovné, především
v návaznosti na usnesení ÚV KSČ k
ideologickým otázkám. Řeší
vztahy mezi lidmi, získávají je pro společnou
práci, prohlubují v nich vztah ke společnému
majetku a k životnímu prostředí. Usilují,
aby se lidé neuzavírali do svých bytů
bez zájmu o dění v domě, v ulici,
na sídlišti a ve městě a působí
na své členy, aby se konkrétně angažovali
za splnění závěrů XIV. sjezdu
KSČ, za realizaci politiky strany.