Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972
II. v. o.
11
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1972
o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1) Hospodářská kooperace se zahraničím se
může uskutečnit jen na základě smlouvy upravu-
jící hospodářskou kooperaci (dále jen "smlouva
o hospodářské kooperaci"). Tuto smlouvu mohou
uzavřít československé organizace jen po udělení
povolení podle § 2 tohoto zákona nebo s podmín-
kou, že smlouva nabude platnosti teprve po udě
lení tohoto povoleni.
(2) Smlouva o hospodářské kooperaci je bez
povolení podle § 2 tohoto zákona neplatná.
(3) Hospodářskou kooperací pro účely tohoto
zákona se rozumí spolupráce se zahraničními práv-
nickými a fyzickými osobami při výrobě, včetně
vědeckotechnické spolupráce s ní související a
včetně specializace výrobních programů.
§ 2
(1) Povolení k uzavření smlouvy o hospodář-
ské kooperaci uděluje federální ústřední orgán
státní správy nebo ústřední orgán státní správy re-
publiky, který řídí československou organizaci, jež
má smlouvu uzavřít.
(2) U družstevních organizací udělují povolení
národní svazy družstev nebo Ústřední rada druž-
stev, řídící organizaci, jež má smlouvu uzavřít.
(3)Vlády republiky stanoví nařízením, které
ústřední orgány státní správy republiky jsou pří-
slušné udělovat povolení k uzavření smlouvy o hos-
podářské kooperaci jednotným zemědělským druž-
stvům a organizacím řízeným národními výbory.
(4) Povolení k uzavření smlouvy o hospodářské
kooperaci mohou vydat orgány k tomu příslušné
2
podle odstavce 1 až 3 pouze po předchozím sou-
hlasu federálního ministerstva zahraničního obcho-
du, federálního ministerstva financi, Státní banky
československé a federálního ministerstva pro
technický a investiční rozvoj.
(5) Pří rozhodování o povolení přihlédne pří-
slušný orgán k účelnosti navrhované hospodářské
kooperace z hlediska jednotné státní hospodářské
politiky. V rámci své působnosti bude především
přihlížet ke koncepci rozvoje výrobního odvětví
nebo oboru, k zamýšleným hospodářským nebo
technickým výsledkům, jakož i k důsledkům navr-
hované kooperace v oblasti zahraničně obchodní
a finanční a k mezinárodním závazkům, kterými je
Československá socialistická republika vázána.
§ 3
Pro řízení o udělení povolení podle § 2 neplatí
ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád); orgán příslušný pro vydání povo-
lení podle § 2 stanoví v dohodě s federálním mi-
nisterstvem zahraničního obchodu, federálním
ministerstvem financí a federálním ministerstvem
pro technický a investiční rozvoj způsob, kterým
se podává žádost o povolení.
§ 4
Povolení udělené podle § 2 neopravňuje čes-
koslovenské organizace k zahraniční obchodní čin-
nosti a nenahrazuje povolení potřebné podle zá-
kona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
§ 5
Vláda Československé socialistické republiky
může stanovit, v kterých jednotlivých případech
není zapotřebí k uzavření smlouvy o hospodářské
kooperaci udělení povolení podle § 2.
§ 6
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října
1972.
Důvodová zpráva
Ekonomický vývoj společnosti staví čím dále
tím více do popředí význam hospodářské koope-
race v mezinárodních hospodářských stycích. Kva-
litativně nový rys projevuje se u těchto vztahů
v tom, že s mezinárodní hospodářskou kooperací
nejsou spojeny jen důležité důsledky zahraničně
obchodní a devizové, nýbrž že tato forma ekono-
mických styků ovlivňuje i strukturální rozvoj čs.
hospodářství, zejména v oblasti rozvoje jednotli-
vých výrobních odvětví. Z tohoto důvodu je zapo
trebí řídit rozvoj hospodářské kooperace se zahra-
ničím v souladu s plánem rozvoje čs. národního
hospodářství a je účelné zavést regulaci smluv
o hospodářské kooperaci podle navrhované úpravy
tak, aby se zabránilo uzavírání kooperačních smluv,
jež by mohly nepříznivě ovlivnit plánovaný rozvoj
jednotlivých výrobních odvětví. Navrhovaná úprava
je účelná s přihlédnutím ke komplexnímu programu
socialistické ekonomické integrace, neboť na jedné
straně v souladu s doporučením orgánů RVHP
umožňuje, aby smlouvu o hospodářské kooperaci
uzavíraly přímo výrobní organizace, na druhé
3
straně navrhovaná regulace umožní, aby se roz-
víjela hospodářská kooperace v souladu se zá-
měry, které vyplynou z koordinace národohospo-
dářských plánů členských zemí RVHP a z jejich
součinnosti v jednotlivých oblastech hospodářské
integrace.
Zákonodárnou působnost v tomto směru má
Federální shromáždění. Z ústavně právního hle-
diska je zdůvodněna ustanovením článku 37
odst. 1 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci. Z ustanovení článku 16
písm. b) a c) a článku 17 písm. b) vyplývá, že jde
o právní úpravu, která patří do působnosti Česko-
slovenské socialistické republiky.
K § 1: Vzhledem k sledovanému účelu navrho-
vané úpravy, tj. k zavedení plánovitého řízení hos-
podářské kooperace se zahraničím, je stanoven
pojem hospodářské kooperace dostatečně široce.
Předmětem úpravy je pouze spolupráce při výrobě
a vědeckotechnická spolupráce s ní bezprostředně
související. Předmět úpravy tedy nezahrnuje samo-
statně prováděnou vědeckotechnickou spolupráci.
Účelem definice není stanovit právní pojem hos-
podářské kooperace obecně, nýbrž pouze vymezit,
co podléhá regulaci. Navrhovaná definice nevy-
počítává jednotlivé formy hospodářské kooperace,
neboť se stále vyvíjejí. Oprava se bude vztahovat
především na průmyslovou kooperaci, ale může
zahrnout i regulaci výrobní kooperace v jiných
hospodářských oblastech materiální výroby (např.
v zemědělství). Do předmětu úpravy však nespadá
kooperace v oblasti obchodní, jež uskutečňují orga-
nizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti.
Pod pojem hospodářské kooperace se podle
osnovy zákona zahrnuje i tzv. specializace, jež
spočívá v rozdělení výrobních programů. Toto ši-
roké vymezení pojmu hospodářské kooperace od-
povídá nejen okruhu vztahů, které je třeba řídit,
nýbrž i mezinárodním úpravám, jež ČSSR uzavřela
se socialistickými a nesocialistickými státy. Navr-
hovaná definice nepřijala některé znaky koopera-
ce, které se v praxi i teorii uvádějí (např. dlouho-
dobost nebo efektivnost), poněvadž použití těchto
pojmových znaků by umožnilo regulaci obcházet
a její předmět by se příliš zúžil.
Podle osnovy zákona může čs. kooperující
organizace v zásadě uzavřít smlouvu o hospodář-
ské kooperaci, jen když jí bylo uděleno povolení
podle navrhované úpravy, nebo sice ještě před
udělením povolení, avšak za podmínky, že ve
smlouvě je sjednána odkládací podmínka vážící
platnost smlouvy na udělení předepsaného povo-
lení. V rámci čs. právního řádu se v tomto směru
uplatní ustanovení § 44 zákoníku mezinárodního
obchodu č. 101/1963 Sb., kterým se řídí smlouvy
o hospodářské spolupráci mezi fis. organizacemi
a zahraničními subjekty, pokud se na tyto smlouvy
vztahuje podle příslušných kolizních norem čs.
právní řád. Jestliže by čs. organizace uzavřely
smlouvu o hospodářské kooperaci po nabytí plat-
nosti navrhované úpravy bez vyžadovaného povo-
lení, byla by smlouva v tomto rámci neplatná již
podle § 28 zákoníku mezinárodního obchodu.
V osnově zákona se však v § 1 odst. 2 stanoví ne-
závisle na tomto ustanovení zákoníka mezinárod-
ního obchodu sankce neplatnosti v případě, že by
byla uzavřena čs. organizací smlouva o hospodář-
ské kooperaci bez potřebného povolení, popřípadě
bez odkládací podmínky, že toto povolení bude
uděleno. Tato úprava bude mít význam v přípa-
dech, kdy smlouva o hospodářské kooperaci se ne-
bude řídit čs. zákoníkem mezinárodního obchodu,
poněvadž jako důsledek jednání s partnerem z ne-
socialistického státu došlo k volbě jiného právního
řádu než československého pro stanovení vzájem-
ných práv a povinností, nebo právo jiného státu je
použitelné pro majetkoprávní úpravu na základě
příslušných kolizních norem.
Osnova zákona nezahrnuje vlastní právní
úpravu smluv o hospodářské kooperaci. Taková
úprava by nebyla vhodná, poněvadž k tomuto
účelu může být bez obtíží použit v rámci česko-
slovenského práva zákoník mezinárodního obcho-
du. Vzhledem k různorodé povaze a nevyhraněné
formě hospodářské kooperace bylo by neúčelné
se pokoušet o legislativní úpravu smluv o hospo-
dářské kooperaci jako určitého smluvního typu.
Vzhledem k podrobné úpravě obecných ustanovení
o smlouvách v zákoníku mezinárodního obchodu,
lze jeho ustanovení použít i k řešení některých
speciálních právních problémů hospodářské ko-
operace. Tak např. pro úpravu odběrově povinnosti
lze použít velmi podrobné ustanovení zákoníku
o kupní smlouvě nebo jeho ustanovení o smlouvě
týkající se uzavření budoucí smlouvy (§ 119 a
násl. ). Řešení speciální právní problematiky hos-
podářské kooperace přímo ve smlouvách umož-
ňuje široké uplatnění zásady dispozitivnosti, na
němž spočívá úprava zákoníku mezinárodního
obchodu. Z jeho § 108 vyplývá možnost uzavírat
i tzv. nepojmenované kontrakty, tj. i jiné smlouvy,
než které jsou v něm upraveny jako určitý typ,
takže kooperující organizace mají širokou smluvní
volnost k řešení speciálních problémů různých fo-
rem hospodářské kooperace. Navrhovaná úprava
má zabezpečit, aby při využívání těchto možností
byly respektovány i celospolečenské zájmy.
K § 2: Navrhovaná úprava vychází z principu,
že příslušný pro udělení povolení je orgán, který
řídí čs. organizaci, jež má smlouvu uzavřít, resp.
která uzavřela smlouvu s podmínkou uvedenou
v § 1 odst. 1. Tímto orgánem může být buď ústřední
orgán státní správy federace (v těch odvětvích,
kde podniky řídí federální ministerstvo, jako např.
v hutnictví a strojírenství) nebo ústřední orgán
4
státní správy republiky, jestliže podniky jsou pod-
řízeny tomuto orgánu. Navrhovaná úprava rovněž
umožňuje, aby povolení k uzavření smlouvy o ko-
operaci mohlo být uděleno i čs. organizacím, které
nejsou řízeny ústředními orgány státní správy.
U družstevních organizací povolení má udě-
lovat národní svaz družstev nebo Ústřední rada
družstev; příslušný je orgán, který řídí družstvo,
jež má uzavřít smlouvu o hospodářské kooperaci.
U jednotných zemědělských družstev a organizací
řízených národními výbory se zmocňují v zájmu
účelnosti vlády republik stanovit orgán, který bude
udělovat povolení.
Úkolem rozhodujícího orgánu bude posuzovat
navrhovanou hospodářskou kooperaci zejména
z hlediska výrobně ekonomického a technického
a přihlížet přitom k cílům státní hospodářské
politiky ČSSR. K zajištění komplexního hodnocení
hospodářské kooperace se vyžaduje rovněž její po-
suzování z hlediska zahraničního obchodu, tech-
nického rozvoje a finančně devizových vztahů.
Proto osnova zákona podmiňuje možnost vydání
povolení souhlasem federálního ministerstva za-
hraničního obchodu, ministerstva pro technický
a investiční rozvoj, federálního ministerstva fi-
nancí a Státní banky československé. V případě,
že by zúčastněné orgány nedospěly při posuzování
účelnosti navrhované hospodářské kooperace k té-
muž stanovisku, mohl by příslušný orgán předložit
v závažných případech rozpor vládě ČSSR k roz-
hodnutí.
K § 3: Rozhodování o povolení je formou řízení
hospodářské činnosti československých organizací
nadřízenými orgány. Proto se na řízení při roz-
hodování o udělení povolení nevztahuje zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Osnova zákona tento princip, který vyplývá již
z § 2 správního řádu, opakuje v zájmu usnadnění
interpretace navrhované úpravy. Organizace žáda-
jící o povolení proto nemůže použít opravných
prostředků proti rozhodnutí o zamítnutí povolení
k uzavření smlouvy o hospodářské kooperaci.
Právní úprava je obdobná jako v platném zákoně
č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
Vzhledem k různorodým organizačním formám
uplatňovaným v jednotlivých hospodářských od
větvích nestanoví zákon přímo způsob, kterým se
má žádost předkládat, nýbrž ponechává řešení této
otázky jednotlivým orgánům, které jsou příslušné
pro udělení povolení. Z povahy věci vyplývá, že
čs. organizace žádající o povolení musí při pro-
jednávání otázek hospodářské kooperace se zahra-
ničím postupovat v úzké spolupráci s příslušnou
organizací oprávněnou k zahraničně obchodní čin-
nosti.
K § 4: Navrhovaná úprava se omezuje na re-
gulaci hospodářské kooperace a nedotýká se před-
pisů, které upravují udělování oprávnění k zahra-
ničně obchodní činnosti, pro které je oprávněno
ministerstvo zahraničního obchodu, a devizové re-
gulace, ve které vykonává působnost Státní banka
československá. Pokud z navrhované smlouvy
vzniknou devizové závazky, bude k jejímu uzavření
zapotřebí i souhlas této banky podle předpisů zá-
kona o devizovém hospodářství.
K § 5: V zájmu pružnosti postupu při rozvoji
hospodářské kooperace vůči zahraničí, zejména
ve vztahu k socialistickým zemím při provádění
mezinárodní úpravy hospodářské kooperace, může
vláda v jednotlivých případech stanovit výjimku
ze zásady § 1. Tak tomu bude v případech, kdy
v mezinárodní smlouvě bude přímo uvedena určitá
organizace, která má uskutečňovat konkrétní hos-
podářskou kooperaci a kdy by povolovací řízení
podle navrhované úpravy bylo již nadbytečné a ne-
plnilo svou funkci.
K § 6: Účinnost se doporučuje k 1. říjnu 1972
tak, aby urychleně bylo možno zákon uvést v život
s ohledem na úkoly vyplývající v této oblasti
z Komplexního programu dalšího prohlubování a
zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické
ekonomické integrace členských států RVHP pro
smluvní vztahy mezi organizacemi členských států
RVHP.
S přijetím zákona nebudou spojeny žádné vý-
daje ze státního rozpočtu.
V Praze dne 8. června 1972
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrongal v. r.
Ministr zahraničního obchodu:
ing. Barčák v. r.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972
II. v. a
K tisku 11
Úplné znění návrhu zákona
o postupu při uzavírání smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím, jak vyplývá ze
společných zpráv výborů ústavně právních, zahraničních, pro plán a rozpočet a pro
průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 6/SL, 6/SN)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1) Hospodářská kooperace se zahraničím se
může uskutečnit jen na základě smlouvy upravu-
jící hospodářskou kooperaci (dále jen "smlouva
o hospodářské kooperaci"). Tuto smlouvu mohou
uzavřít československé organizace jen po udělení
povolení podle § 2 tohoto zákona nebo s podmín-
kou, že smlouva nabude platnosti teprve po udě-
lení tohoto povolení.
(2) Smlouva o hospodářské kooperaci je bez
povolení podle § 2 tohoto zákona neplatná.
(3) Hospodářskou kooperací pro účely tohoto
zákona se rozumí spolupráce se zahraničními práv-
nickými a fyzickými osobami při výrobě, včetně
vědeckotechnické spolupráce s ní související a
včetně specializace výrobních programů.
§ 2
(1) Povolení k uzavření smlouvy o hospodář-
ské kooperaci uděluje federální ústřední orgán
státní správy nebo ústřední orgán státní správy re-
publiky, který řídí československou organizaci, jež
má smlouvu uzavřít.
(2) U družstevních organizaci uděluji povolení
národní svazy družstev nebo Ústřední rada druž-
stev, řídící organizaci, jež má smlouvu uzavřít.
(3) Vlády republik stanoví nařízením, které
ústřední orgány státní správy republiky jsou pří-
slušné udělovat povolení k uzavření smlouvy o hos-
podářské kooperaci jednotným zemědělským druž-
stvům a organizacím řízeným národními výbory.
(4) Povolení k uzavření smlouvy o hospodářské
kooperaci mohou vydat orgány k tomu příslušné
podle odstavce 1 až 3 pouze po předchozím sou-
hlasu federálního ministerstva zahraničního obcho-
du, federálního ministerstva pro technický a inves-
tiční rozvoj, federálního ministerstva financí a
Státní banky československé.
(5) Při rozhodování o povolení přihlédne pří-
slušný orgán k účelností navrhované hospodářské
kooperace z hlediska jednotné státní hospodářské
politiky. V rámci své působnosti bude především
přihlížet ke koncepci rozvoje výrobního odvětvi
nebo oboru, k zamýšleným hospodářským nebo
technickým výsledkům, jakož i k důsledkům navr-
hované kooperace v oblasti hospodářských styků
se zahraničím a v oblasti finanční i k mezinárod-
ním závazkům, kterými je Československá socia-
listická republika vázána.
§ 3
Pro řízení o udělení povolení podle § 2 neplatí
ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád); orgán příslušný pro vydání povo-
lení podle § 2 stanoví v dohodě s federálním mi-
nisterstvem zahraničního obchodu, federálním mi-
2
nisterstvem pro technický a investiční rozvoj, fe-
derálním ministerstvem financí a Státní bankou
československou způsob, kterým se podává žádost
o povolení.
§ 4
Povolení udělené podle § 2 neopravňuje čes-
koslovenské organizace k zahraniční obchodní čin-
nosti a nenahrazuje povolení potřebné podle zá-
kona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.
§ 5
Vláda Československé socialistické republiky
může stanovit, v kterých jednotlivých případech
není zapotřebí k uzavření smlouvy o hospodářské
kooperaci udělení povolení podle § 2.
§ 6
Ustanovení tohoto zákona platí i pro dohody,
kterými se ruší smlouvy o hospodářské kooperaci
se zahraničím.
§ 7
Zrušuje se výnos ministra zahraničního obcho-
du ze dne 14. srpna 1968, o provádění průmyslové
kooperace se zahraničními firmami, jehož vydání
bylo oznámeno v částce 34/1968 Sb.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1973.