Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972

II. v. o.

15

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky

k souhlasu Dohoda mezi československou socialistickou republikou

a Bulharskou lidovou republikou o změně Úmluvy mezi Československou republikou

a Bulharskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky

ze dne 25. ledna 1957, podepsaná v Sofii dne 27. března 1972

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí s Dohodou mezi Česko-
slovenskou socialistickou republikou a Bulharskou
lidovou republikou o změně Úmluvy mezi Českoslo
venskou republikou a Bulharskou lidovou republi
kou o spolupráci na poli sociální politiky ze dne
25. ledna 1957, podepsanou v Sofii dne 27. března
1972.

2

Důvodová zpráva

Mezi Československem a Bulharskem byla dne
25. ledna 1957 uzavřena Úmluva o spolupráci na
poli sociální politiky. Úmluva byla schválena Ná-
rodním shromážděním Československé republiky
dne 8. dubna 1957 a ratifikována presidentem re-
publiky dne 21. června 1957.

Tato Úmluva upravuje spolupráci příslušných
úřada a institucí v oblasti sociální politiky, jako
výměnu zkušeností a vzájemné poznávání a vztahy
v sociálním pojištění. Poskytování dávek důchodo-
vého zabezpečení spočívá podle Úmluvy na zásadě,
že občanům, kteří pracovali na území obou států,
poskytuje dávky důchodového zabezpečení orgán
toho státu, na jehož území má oprávněný trvalé
bydliště, i za doby zaměstnání získané na území
druhého státu, a to bez vyúčtování vůči orgánu
důchodového zabezpečení tohoto druhého státu.
Tato zásada teritoriality pro poskytování dávek
důchodového zabezpečení vyhovovala oběma stra-
nám, poněvadž mezi Československem a Bulhar-
skem nedocházelo v době uzavření Úmluvy k vý-
znamnější migraci pracujících. Na základě principu
teritoriality uzavřelo Československo v té době
Úmluvy i s dalšími socialistickými státy: Sovět-
ským svazem, Německou demokratickou republikou
a zčásti s Maďarskou lidovou republikou.

S cílem získat větší výpomoc bulharských pra-
covníků pro čs. hospodářství byla dne 15. května
1957 uzavřena mezi Československem a Bulhar-
skem Dohoda o najímání bulharských dělníků na
práci v Československu. Na základě této Dohody
pracovalo v Československu několik tisíc bulhar-
ských pracovníků. Platnost Dohody skončila kon-
cem roku 1970.

Vzhledem k značnému počtu bulharských děl-
níků, kteří pracovali v Československu a kterým
vznikají nároky ze sociálního pojištění, byl z bul-
harské strany vznesen požadavek, aby princip te-
ritoriality v Úmluvě o spolupráci na poli sociální
politiky byl změněn na princip proporcionality.
Podle tohoto principu se sčítají doby zaměstnání
získané na území obou států, avšak každý stát po-
skytuje oprávněnému pouze poměrný dílčí důchod
odpovídající době zaměstnání získané na jeho
území.

Požadavek na změnu Úmluvy zdůvodnila bul-
harská strana tím, že většina bulharských pracov-
níků, kteří pracovali v Československu a pomáhali
zde po řadu let vytvářet národní důchod, se vrací
do Bulharska a bulharský orgán sociálního zabez-
pečení jim má podle dosavadního principu Úmluvy
o spolupráci na poli sociální politiky ze dne
25. ledna 1957 poskytovat dávky sociálního zabez-
pečení i za dobu zaměstnání v Československu bez
nároku na vyúčtování vůči československé straně.

Princip teritoriality neodpovídá podle názoru bul-
harské strany spravedlivému uspořádání věci. Proto
v zájmu dalšího zaměstnávání bulharských pracov-
níků v Československu bylo třeba návrh bulharské
strany posoudit a řešit. Princip proporcionality je
obsažen i v úmluvách dříve uzavřených Českoslo-
venskem s některými státy, a to především v Úmlu-
vě o sociálním pojištění s Polskem z roku 1948,
s ohledem na již značný počet polských pracovníků
zaměstnaných v Československu. Na principu pro-
porcionality spočívají také Úmluvy o sociálním po-
jištění s Jugoslávií, Francií a Švýcarskem.

S ohledem na požadavek bulharské strany a na
základě souhlasu vlády ČSSR daného jejím usne-
sením ze dne 13. ledna 1972 č. 16 byla dne 27. břez-
na sjednána v Sofii Dohoda o změně Úmluvy o spo-
lupráci na poli sociální politiky ze dne 25. března
1957. Touto Dohodou se mění princíp teritoriality,
na němž spočívá dosavadní Úmluva, na princíp
proporcionality. Dohoda se bude vztahovat na dů-
chody a ostatní dávky sociálního zabezpečení, na
které vznikne oprávněným nárok po vstupu Dohody
v platnost. To znamená, že se změna Úmluvy ne-
bude dotýkat důchodů již přiznaných a vypláce-
ných podle Úmluvy z roku 1957 v dosavadním zně-
ní, takže tyto důchody budou nadále poskytovány
orgány tohoto státu, na jehož území má oprávněný
trvalé bydliště.

Dohoda upravuje také poskytování přídavků
na děti a výchovného k důchodům, a to podle zá-
sady, že dávky poskytuje příslušný orgán smluvní
strany, na jejímž území oprávněný nebo důchodce
pracuje, kterážto zásada platí i v jiných úmluvách
uzavřených Československem v této oblasti.

Pro poskytování léčebně preventivní péče a
věcných dávek nemocenského pojištění pracovní-
kům (důchodcům) platí i nadále zásada, že tuto
péči a dávky poskytuje podle právních předpisů
pro něj platných a na svůj účet orgán smluvní
strany, na jejímž území se oprávněný zdržuje.

Změna princípu teritoriality na princip propor-
cionality v Úmluvě z roku 1957 bude znamenat
určité zvýšení finančních nákladů na výplatu dů-
chodů do Bulharska, které nelze přesně vyčíslit.
Podle odhadu, při němž se vychází z počtu asi
7 tisíc pracovníků, kteří pracovali v ČSSR v letech
1950-1969 a jejichž důchodové nároky budou po-
stupem doby dozrávat, by náklad na výplatu dů-
chodů do Bulharska v prvém roce platnosti Dohody
činil asi 190 tisíc Kčs a o stejnou částku by se zvy-
šoval i v dalších letech, takže v roce 1985 by činil
asi 3 milióny Kčs. Tato částka však nebude mít pod-
statný vliv na platební bilanci vůči Bulharsku.

Nepatrný finanční dosah bude mít Dohoda, po-
kud jde o peněžité dávky v nemoci a mateřství,

3

poněvadž tyto dávky jsou i doposud poskytovány
orgánem smluvní strany, na jejímž území zaměst-
nanec pracuje. Změna dosavadního stavu spočívá
totiž jen v tom, že orgán smluvní strany, který
přiznal peněžitou dávku nemocenského pojištění,
ji poskytuje i když se oprávněný zdržuje na území
druhé smluvní strany.

Při podpisu Dohody strany ujednaly, že k pro-
vádění Dohody vydají administrativní předpisy, kte-
ré upraví též způsob výplaty dávek. Poněvadž při
principu proporcionality dochází k platbám na
území druhé smluvní strany, bude v zájmu urych-
lení a zjednodušení vyplácet peněžité dávky orgán
důchodového zabezpečení smluvní strany, na jejímž
území bydlí oprávněný, na vrub a podle příkazu
orgánu důchodového zabezpečení smluvní strany,
která je k dávce povinná. Platby se budou prová-
dět v souladu s ustanoveními o neobchodních pla-
tech, která budou v platnosti mezi oběma smluv-

ními stranami v době poukazu peněz. Sjednání Do-
hody i její obsah jsou v souladu s platným česko-
slovenským právním řádem a její provádění bude
odpovídat vnitrostátním právním předpisům.

Dohodu budou v součinnosti s federálním mi-
nisterstvem práce a sociálních věcí provádět mi-
nisterstva práce a sociálních věcí ČSR a SSR, česká
a Slovenská správa nemocenského pojištění a mi-
nisterstva zdravotnictví ČSR a SSR.

Poněvadž Dohodou se mění právotvorná Omlu-
va, která při svém sjednání byla schválena Národ-
ním shromážděním československé republiky, pod-
léhá také Dohoda v souladu s článkem 36 odst. 3
zákona č. 143/1968 Sb. schválení Federálním shro-
mážděním.

Po vyslovení souhlasu Federálním shromáždě-
ním bude Dohoda předložena presidentu republiky
k ratifikaci. Dohoda vstoupí v platnost dnem vý-
měny ratifikačních listin.

V Praze dne 23. října 1972

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

4

Dohoda

mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou

o změně Úmluvy mezi československou republikou a Bulharskou lidovou republikou

o spolupráci na poli sociální politiky ze dne 25. ledna 1957

Československá socialistická republika a Bul-
harská lidová republika, berouce v úvahu kladně
výsledky z prohlubování a rozšiřování vzájemných
vztahů a spolupráce v oblasti sociální politiky, do-
sažených na základě Úmluvy o spolupráci na poli
sociální politiky ze dne 25. ledna 1957 (dále jen
"Úmluva"), a vedeny přáním zlepšit spolupráci
v duchu přátelství mezi oběma státy, dohodly se
změnit některá její ustanovení takto:

Článek I

Článek 4 Úmluvy se mění takto:
Poskytování dávek důchodového zabezpečení

(1) Orgány důchodového zabezpečení obovi
smluvních stran poskytují dávky důchodového za-
bezpečení podle právních předpisů pro ně platných
s přihlédnutím k dobám zaměstnání a dobám jim
na roven postaveným, získaným na území obou
smluvních stran. Příslušný orgán každé z obou
smluvních stran poskytuje oprávněnému poměrnou
část dávky připadající na dobu zaměstnání i dobu
jí na roven postavenou získanou na jejím území.
Kryje-li se doba zaměstnání s jinou započitatelnou
dobou, přihlíží se pouze k době zaměstnání.

(2 )Jestliže doba zaměstnání, získaná podle
právních předpisů jedné smluvní strany, je kratší
než šest měsíců, není nároku na dávky vůči orgánu
důchodového zabezpečení této smluvní strany. Pří-
slušný orgán druhé smluvní strany z tohoto důvodu
nekrátí dávku jím poskytovanou.

(3) Splňuje-li oprávněný s přihlédnutím k do-
bám zaměstnání získaným na území obou smluv-
ních stran podmínky nároku pouze podle právních
předpisů jedné smluvní strany, poskytuje příslušný
orgán této smluvní strany oprávněnému dílčí dáv-
ku na něj připadající podle odstavce 1. Splní-li
žadatel dodatečně též podmínky nároku podle
právních předpisů druhé smluvní strany, rozhod-
nou orgány důchodového zabezpečení obou smluv-
ních stran o dávce znovu podle ustanovení odstav-
ce 1.

(4) Je-li úhrn dílčích dávek, které náležejí
podle odstavce 1, nižší než částka, která by nále-
žela oprávněnému podle právních předpisů smluvní
strany, na jejímž území má trvalé bydliště, posky-

tuje příslušný orgán této smluvní strany k dávce
jím vyplácené doplněk ve výši rozdílu mezi uve-
denou částkou a úhrnem dílčích dávek. Je-li úhrn
dílčích dávek, které náležejí podle odstavce 1, nebo
důchod podle odstavce 3, nižší než minimální dáv-
ka důchodového zabezpečení stanovená právními
předpisy smluvní strany, na jejímž území má
oprávněný trvalé bydliště, poskytuje orgán této
smluvní strany k dávce jím vyplácené do-
plněk ve výši rozdílu mezi uvedenou minimální
dávkou a úhrnem dílčích dávek nebo důchodem
podle odstavce 3.

(5) Je-li doba strávená v zaměstnání škodli-
vém zdraví nebo v zaměstnání vykonávaném za
zvlášť obtížných pracovních podmínek spojena
s výhodami pro oprávněného podle právních před-
pisů jedné smluvní strany, příslušný orgán, který
sčítá doby podle odstavce 1, započítává ji jako
dobu stejně zvýhodněnou (v téže pracovní kate-
gorii).

(6) Získal-li důchodce další prací nárok na
zvýšení důchodu podle právních předpisů smluvní
strany, na jejímž území pracoval, upraví každá
smluvní strana důchod podle svých předpisů.

(7) Utrpěl-li pracovník, který byl zaměstnán
na území obou smluvních stran, pracovní úraz nebo
onemocněl nemoci z povolání v důsledku zaměst-
nání jen na území jedné smluvní strany, poskytuje
dávku důchodového zabezpečení z titulu pracovního
úrazu nebo nemoci z povolání příslušný orgán této
smluvní strany s přihlédnutím k dobám zaměst-
nání získaným na území obou smluvních stran.
Jestliže oprávněný onemocněl nemocí z povolání
v důsledku zaměstnání na území obou smluvních
stran, poskytuje dávku z titulu nemoci z povolání
příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území
oprávněný pracoval naposledy v zaměstnáni škod-
livém zdraví.

(8) O Invaliditě (částečné Invaliditě) rozhodu-
je příslušný orgán smluvní strany, která přiznává
a poskytuje dávku podmíněnou invaliditou (částeč-
nou invaliditou).

(9) Jestliže se dávky důchodového zabezpeče-
ní vyměřuji podle právních předpisů některé ze
smluvních stran z průměrného výdělku dosaženého
v určité době zaměstnáni, vypočítá se průměrný

5

výdělek podle právních předpisů smluvní strany,
které dávku přiznává, z výdělků dosažených v uve-
dené době na území obou smluvních stran, pokud
právní předpisy některé smluvní strany nestanoví
jiný postup.

(10) Přesídlí-li poživatel dávky z území jedné
smluvní strany na území druhé smluvní strany, or-
gán důchodového zabezpečení smluvní strany, na
jejíž území přesídlil, pokračuje ve výplatě dávky
na příkaz a účet smluvní strany, z jejíhož území
poživatel dávky přesídlil, a to počínaje prvním
dnem měsíce následujícího po přesídlení. Vrátí-li
se poživatel dávky na území prvé smluvní strany,
obnoví orgán důchodového zabezpečení této smluv-
ní strany výplatu dávky od prvého dne měsíce ná-
sledujícího po návratu poživatele dávky na její
území.

(11) Dávky důchodového zabezpečení jedné
smluvní strany se poskytují občanům druhé smluv-
ní strany, kteří se zdržují na území třetího státu,
za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jako
vlastním občanům, zdržujícím se v tomto třetím
státě.

(12) výchovné k důchodům poskytuje orgán
důchodového zabezpečení smluvní strany, na jejímž
území dítě bydlí.

Článek II

Článek 5 Úmluvy se mění takto:
Poskytování dávek nemocenského pojištění

(1) Léčebně preventivní péči (věcné dávky ne-
mocenského pojištění) poskytuje na základě Omlu-
vy mezi smluvními stranami o spolupráci v oblasti
zdravotnictví podle právních předpisů pro něj plat-
ných a na svůj účet příslušný orgán smluvní stra-
ny, na jejímž území se zdržuje oprávněná osoba
nebo oprávněný člen její rodiny.

(2) Peněžité dávky nemocenského pojištění
poskytuje podle právních předpisů pro něj plat-
ných a na svůj účet orgán, který prováděl nemo-
censké pojištění oprávněného v době vzniku nároku
na tyto dávky, popřípadě který je prováděl napo-
sled. Přitom přihlédne i k době nemocenského po-
jištění na území druhé smluvní strany.

(3) Zdržuje-li se oprávněný v době, kdy má
nárok na dávky podle odstavce 2, na území druhé
smluvní strany, může orgán nemocenského pojiště-
ní, který je povinen poskytovat dávku, pověřit vý-
platou dávky orgán nemocenského pojištění této
druhé smluvní strany. Takto provedené výplaty dá-
vek nahradí orgán, který je povinen je poskytovat,
orgánu, který výplaty provedl.

(4) Při úrazu, k němuž došlo při cestě z území
jedné smluvní strany za účelem nastoupení zaměst-
nání na území druhé smluvní strany na základě
pracovní smlouvy, poskytne dávku příslušný or-
gán nemocenského pojištění smluvní strany, na je-
jíž území oprávněný cestuje, za podmínky, že ces-
tuje za objektivních podmínek bez zbytečných pře-
rušení a nejkratší cestou; obdobně se postupuje
při úrazu utrpěném při cestě z pracoviště do místa
trvalého bydliště, konané bezprostředně po skon-
čení pracovního poměru.

(5 )Přídavky na děti poskytuje podle právních
předpisů pro něj platných a na svůj účet příslušný
orgán smluvní strany, na jejímž území oprávněný
pracuje, bez ohledu na místo pobytu dětí za před-
pokladu, že druhý manžel nepobírá přídavky na
děti nebo výchovné k důchodu od smluvní strany,
na jejímž území bydlí.

(6) Důchodci, kterému náleží výchovné od Jed-
né smluvní strany a který pracuje na území druhé
smluvní strany, poskytuje přídavky na děti podle
předchozího odstavce jen příslušný orgán smluvní
strany, na jejímž území důchodce pracuje.

Článek III

V článku 6 odstavec 2 Úmluvy se na konci to-
hoto odstavce označení ,,článku 5 odstavec 3" na-
hrazuje označením ,,článku 5 odstavec 1".

Článek IV

Článek 7 Úmluvy se mění takto:
Provádění vzájemných plateb

Vzájemné platby a poukazy podle této Dohody
se provádějí v souladu s ustanoveními o neobchod-
ních platech, která budou v platnosti mezi oběma
smluvními stranami v době poukazu peněz.

Článek V

Dávky důchodového zabezpečení, pro něž byly
splněny všechny podmínky návrhu přede dnem, kdy
tato Dohoda vstoupí v platnost, budou nadále posky-
továny v souladu s dosud platným zněním článků 4
a 7 Úmluvy.

Článek VI

(1) Tato Dohoda podléhá schválení podle ústav-
ních předpisů každé ze smluvních stran a vstoupí
v platnost od prvního dne měsíce následujícího po
výměně ratifikačních listin.

6

(2) Ode dne, kdy tato Dohoda vstoupí v plat-
nost, přestanou platit ustanovení článku 16 odstav-
ce 2 Úmluvy a část III Závěrečného protokolu
k této Úmluvě. Ostatní články Úmluvy, pokud se
touto Dohodou nemění, zůstávají v platnosti.

Tato Dohoda byla sepsána v Sofii dne 27. břez-
na 1972 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce čes-
kém a bulharském, přičemž obě znění mají stejnou
platnost.

Za Československou
socialistickou republiku

M. Stanceľ

Za Bulharskou
lidovou republiku

M. M i še v

StT l -