Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973

II. v. o.

31

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1973,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 59/1965 Sb.,
o výkonu trestu odnětí svobody

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl.

Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., se mění
a doplňuje takto:

1. § 3 odst. 1 zní:

"(1) Trest se vykonává v nápravně výchovných
ústavech, jež zřizuje a zrušuje ministr spravedl-
nosti. "

2. V § 20

v odstavci 2 písm. f) a g) se slova "až do 20
dnů" nahrazují slovy "až do 30 dnů",

odstavec 3 zní:

"(3) Při umístění do samovazby odsouzený ne-
pracuje, je omezen v účasti na zájmově činnosti
a není mu dovoleno číst denní tisk, knihy nebo jiné
publikace a nakupovat věci osobní potřeby (§ 14).
Stejně se postupuje i při celodenním umístění do
uzavřeného oddělení s tím rozdílem, že odsouzený
je povinen konat práce uvedené v § 27 odst. 2.

2

S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu ce-
lodenního umístění do uzavřeného oddělení nebo
umístění do samovazby nelze započít dříve než po
uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého
z těchto kázeňských trestů; byl-li však kázeňský
trest celodenního umístění do uzavřeného oddělení
nebo umístění do samovazby znovu uložen ještě bě-
hem výkonu některého z těchto kázeňských trestů,
lze vykonat dva takové kázeňské tresty bezpro-
středně za sebou. "

3. V § 24
odstavec 1 zní:

"(1) Uložením kázeňských trestů se vyřizují
též přestupky. ",

v odstavci 2 se připojují na konci slova "nebo
přečinem. "

4. V § 27 odst. 1 se připojuje na konci tato
věta: "Jsou-li však pro to naléhavé důvody, může
náčelník nápravně výchovného ústavu nařídit od-
souzeným práci přesčas, a to v rozsahu až do 150
hodin v kalendářním roce a se souhlasem ministra
spravedlnosti až do 280 hodin v kalendářním roce;
nad tuto hranici může povolit práci přesčas na
návrh ministra spravedlnosti vláda republiky. "

5. V § 32 se slova "částku 100 Kčs" nahrazují
slovy "částku 500 Kčs".

6. V § 36 odst. 2 se připojuje na konci tato
věta: "Nastala-li však nutnost naznačená ve větě
první v důsledku toho, že si odsouzený způsobil
újmu na zdraví úmyslně, může soud na návrh pro-
kurátora rozhodnout, že se doba přerušení do vý-
konu trestu nepočítá. "

7. V § 39 ve větě první se slovo "Soud" nahra-
zuje slovy "Ministr spravedlnosti".

8. V § 47
odstavec 1 zní:

"(1) Občanskou kontrolu nad výkonem trestu
provádějí orgány České národní rady a Slovenské
národní rady. ",

v odstavci 2 se slovo "komisí" nahrazuje slo-
vem "orgánů".

9. Za nadpis oddílu 11 se vkládá § 48a, který
včetně nadpisu zní:

"§ 48a

Úkoly nápravně výchovných ústavů

Nápravně výchovné ústavy vytvářejí po dobu
výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod
osob propouštěných z výkonu trestu do občanského
života; přitom úzce spolupracují s národními vý-

3

bory a s hospodářskými organizacemi, popřípadě
i s jinými orgány, a zejména jim poskytují včas
potřebné informace. "

10. V § 56 odst. 1

za ustanovení písm. b) se vkládá nové usta-
novení písm. c), které zní:,, c) snížení kapesného
až do 2 měsíců, ",

za ustanovení písm. d) se vkládá nové usta-
novení písm. f), které zní:,, f) umístění do samo-
vazby až do 10 dnů, ",

dosavadní ustanovení písm. c) a d) se ozna-
čují jako ustanovení písm. d) a e) a dosavadní
ustanovení písm. e) se označuje jako ustanovení
písm. g).

11. V § 72 se připojuje na konci tato věta.
"Ministr spravedlnosti se zmocňuje dávat souhlas
k ověřování nových, od tohoto zákona odchylných
metod nápravně výchovné činnosti, a to pokud
uplatnění takových metod znamená pro odsouzené
zmírnění omezení jejich občanských práv. "

12. Za § 72 se vkládá § 72a, který zní:

"§ 72a

Během výkonu trestu lze též vykonávat sou-
dem uložené ochranně léčení; bližší podmínky a
způsob výkonu ochranného léčení stanoví ministr
spravedlnosti v dohodě s ministrem zdravotnictví. "

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července
1973.

4

Důvodová zpráva

Několikaleté zkušenosti s aplikací zákona
o výkonu trestu odnětí svobody, neustále se zhor-
šující morálně politický profil osob odsouzených
k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a do jisté
míry též škodlivý vliv událostí uplynulých let na
kázeň a chování osob ve výkonu trestu vedou k zá-
věru, že je nutno přimět všemi zákonnými prostřed-
ky odsouzené ke spolupráci na úseku pracovní
výchovy, přičemž je ovšem třeba zachovávat správ-
nou relaci mezi jednotlivými složkami nápravně
výchovné činnosti. Dosavadní úpravou nebyly vy-
tvořeny dostatečné právní předpoklady pro účinný
postup vůči osobám, které se i ve výkonu trestu
vyhýbají práci nebo jinak hrubě narušují stanovený
pořádek a kázeň. Návrh novely zákona o výkonu
trestu odnětí svobody proto posiluje donucovací
složky nápravně výchovné činnosti. Na druhé stra-
ně obsahuje některá nová ustanovení, jež v pod-
statě směřují k prohloubení výchovného působení
na odsouzené.

K bodu 1 (§ 3 odst. 1):

Tato změna je důsledným provedením zásady
oborové uzavřenosti Sborů nápravné výchovy a je-
jich podřízenosti přímo ministrům spravedlnosti a
nikoli ministerstvům jako orgánům státní správy.

K bodu 2 (§ 20 odst. 2 a 3):

U řady odsouzených se projevuje malá účin-
nost kázeňských trestů umístění do samovazby s
celodenního umístění do uzavřeného odděleni, ne-
boť mnozí odsouzení se cítí lépe, jestliže nemusí
pracovat, nehledě ani k tomu, že po dobu respiria
20 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských
trestů (poslední věta dosavadního odstavce 3) jsou
prakticky nepostižitelní za své chování, zakládající
nové kázeňské přestupky; navrhovaná úprava bude
těmto nedostatkům nepochybně čelit, přičemž umís-
tění do samovazby bude možno v případě potřeby
uložit též odsouzenému zařazenému do I. nápravně
výchovné skupiny.

Dosavadním ustanovením čl. 91 odst. 2 Řádu
výkonu trestu, podle něhož se lékař před uložením
každého kázeňského trestu umístění do samovazby
musí vyjádřit, zda je odsouzený schopen ze zdra-
votního hlediska podrobit se tomuto kázeňskému
trestu, je zabezpečeno, a to již při prvém uložení
tohoto kázeňského trestu, že výkon samovazby ne-
bude mít nepříznivé zdravotní následky.

K bodu 3 (§ 24):

Tyto změny navazují na zákon č. 150/1969 Sb.,
o přečinech, pokud jím byly zrušeny zákon č. 38/
1961 Sb., o místních lidových soudech, a zákon
č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje postih provinění
a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtrž
ností, násilností a příživnictví.

K bodu 4 (§ 27):

V mnoha závodech se na plnění výrobních plá-
nů podílí také značná část odsouzených, kteří v ně-
kterých případech pracují na provozech, na nichž
jsou závislá ostatní pracoviště, kde pracují civilní
zaměstnanci podniků (např. ve strojírenství a auto-
mobilovém průmyslu na linkách bezprostředně na
sebe navazujících, ve stavebnictví na přípravných
pracích, v zemědělství na špičkových pracích).
Nenastoupení odsouzených na mimořádné směny
by značně ztížilo nebo ohrozilo pracovní výsledky.
Na dobrovolné zapojení odsouzených k odpracování
mimořádných směn nelze naprosto spoléhat, pro-
tože většina z nich měla v občanském životě nega-
tivní vztah k práci a zdroj obživy si opatřovala
pácháním trestné činnosti.

Podle § 97 odst. 3 zákoníku práce může přes-
časovou práci nad úhrn 150 hodin v kalendářním
roce až do 180 hodin v kalendářním roce povolit
ústřední orgán v dohodě s ústředním výborem pří-
slušného odborového svazu. Práci přesčas nad úhrn
180 hodin může podle § 97 odst. 4 zákoníku práce
povolit vláda po projednání s Ústřední radou
odborů. Podle § 98 odst. 1 zákoníku práce ústřední
orgány vydají po projednání s ústředním výborem
příslušného odborového svazu směrnice o nařizo-
vání přesčasové práce a potě podle § 98 odst. 2
zákoníku práce stanoví vedoucí organizace s před
chozím souhlasem závodního výboru celkový roz-
sah přesčasové práce pro jednotlivé provozy nebo
pracoviště. Postup podle cit. ustanovení by v pod-
mínkách výkonu trestu byl nevyhovující, nehledě
ani k tomu, že partneři z okruhu Revolučního od-
borového hnuti pro projednání těchto otázek nepři-
cházejí ve vězeňství v úvahu. Protože pak odsou-
zených je používáno též ke zdolání mimořádných
událostí (např. při povodních a jiných živelních
pohromách), jeví se vhodnějším svěřit, a to v ome-
zeném rozsahu (jde celkem o 130 hodin nad uve-
dený úhrn 150 hodin, Čili prakticky týdně něco
přes 2 hodiny navíc), kompetenci k povolení přes-

5

časové práce nad obecně přípustný limit ministru
spravedlnosti. Pokud by bylo výjimečně třeba konat
práce přesčas v rozsahu větším než 280 hodin roč-
ně, svěřuje se povolení takového zvýšení podle
obdoby § 97 odst. 4 zákoníku práce vládě repub-
liky. V prováděcím předpise bude pamatováno na
to, aby přesčasová práce byla nařizována propor-
cionálně k délce trestu odnětí svobody a při res-
pektování ustanovení § 90 a 92 zákoníku práce
o nepřetržitém odpočinku.

Toto opatření je nutno považovat za součást
nápravně výchovného působení ve výkonu trestu
z hlediska vytváření správného poměru odsouze-
ných k práci.

K bodu 5 (§ 32):

Tato změna sleduje to, aby otázka náhrady
škody způsobené odsouzenými na majetku náprav-
ně výchovného ústavu mohla být v širším rozsahu
než dosud řešena přímo v nápravně výchovném
ústavu a aby spory tohoto druhu nebyly zatěžovány
soudy.

K bodu 6 (§ 36 odst. 2):

Navrhované doplnění má čelit tomu, aby byla
zvýhodňována osoba, která si ve výkonu trestu
způsobí úmyslně újmu na zdraví a v důsledku toho
musí být léčena ve zdravotnickém zařízení mimo
nápravně výchovný ústav. Takové osobě, pokud se
jí v důsledku tohoto léčení výkon trestu přerušil,
se podle dosavadní úpravy doba přerušení započí-
tává vždy do výkonu trestu.

Procesní aspekty tohoto doplnění jsou řešeny
v navrhované novele trestního řádu.

l

K bodu 7 (§ 39):

Tato změna navazuje na navrhovanou změnu
§ 327 tr. řádu, která záleží v tom, že o upuštění
od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku
v souvislosti s vydáním odsouzeného do ciziny nebo
s jeho vyhoštěním má rozhodovat ministr spravedl-
nosti a nikoli, jak tomu bylo dosud, soud.

K bodu 8 (§ 47):

Tato změna vyplývá z federativního uspořádání
státu. Občanská kontrola se vztahuje jen na výkon
trestu odnětí svobody prováděný v nápravně vý-
chovných ústavech (§ 3), nikoli ve vojenských ná-
pravných útvarech (§ 71).

K bodu 9 (§ 48a):

Ustanovení o úkolech Sborů nápravné výchovy
při postpenitenciární péči budou rozvedena v no-
velizovaném Řádu výkonu trestu.

Pokud se v tomto ustanovení mluví o hospo-
dářských organizacích, rozumějí se tím též jiné
socialistické organizace ve smyslu § 64 odst. 2
zákona.

K bodu 10 (§ 56 odst. 1):

Tyto změny jsou navrhovány na základě zku-
šeností na úseku nápravně výchovně činnosti uplat-
ňované vůči mladistvým, jež ukazují, že kázeňské
tresty, které dosud lze mladistvým ukládat, nejsou
v některých případech dost účinné. Zavádějí se
proto nové kázeňské tresty, a to snížení kapesného
a umístění do samovazby.

K bodu 11 (§72):

Navrhované doplnění má umožnit, aby byly
zkoušeny nové metody nápravně výchovné činnosti,
jejichž uplatnění by jinak některá ustanovení zá-
kona byla na překážku (tak např. dočasné umístění
odsouzeného, zařazeného do vyšší nápravně vý-
chovné skupiny, mezi odsouzené zařazené do nižší
nápravně výchovné skupiny, nebo poskytnutí vět-
ších práv odsouzeným psychopatům, než připouš-
tějí omezení práv stanovená pro příslušnou ná-
pravně výchovnou skupinu - § 9 zákona, anebo
pokusné zavedení režimu tzv. otevřených ústavů).
Podmínkou tu ovšem je, aby nové metody zname-
naly zmírnění režimu pro odsouzeného.

K bodu 12 (§ 72a):

Navrhovaná úprava, jíž se již delší dobu na-
léhavě domáhá praxe, chce alespoň zčásti čelit
nežádoucímu současnému stavu, kdy pachatele po
výkonu trestu odnětí svobody zpravidla po řadu
měsíců nelze dostat pro různé administrativní či
jiné překážky do výkonu ochranného léčení, zejmé-
na protialkoholního. Provádění ochranného léčení
během výkonu trestu nebude na úkor trestu, na
opak bude na prospěch nápravně výchovnému pro-
cesu, zejména u recidivistů. Toto opatření přinese
navíc úsporu, neboť denní náklady na provádění
ochranného léčení, např. protialkoholního, během
výkonu trestu u jednoho odsouzeného budou činit
sotva 7 °/o nákladů spojených s takovým léčením
prováděným po výkonu trestu v léčebném ústavu.

6

Podmínky pro výkon ochranného léčení bude
nutno vytvářet postupně, zejména v nápravně vý-
chovných ústavech určených pro výkon déle trva-
jících trestů. Současný stav jejich personálního
i materiálního vybavení totiž nepřipouští, aby
ochranné léčení bylo obligatorně prováděno ve
všech nápravně výchovných ústavech (ostatně
u krátkodobých trestů by se zhusta nejevilo účel-
ným).

Úprava, podmínek a způsobu výkonu ochran-
ného léčení bude mít organizační charakter a bude
proto provedena interním opatřením příslušných
ministrů.

S přijetím tohoto zákona nevzniknou žádné
nároky na plán práce a na státní rozpočet.

V Praze dne 15. března 1973

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

StT l - 36761-73