13

K bodu 15 (§ 149 odst. 2):

Tato změna souvisí se zrušením institutu při-
jetí obžaloby (body 31, 33 a 36).

K bodu 16 (§ 162):

Jestliže vyšetřovatel s přijetím věci k vyšetřo-
vání souhlasí, je vydání usnesení, které dosud plat-
ná úprava předpisuje, úkonem ryze formálním.
Pokud vyšetřovatel je toho názoru, že není ve věci
příslušný, je třeba přenechat posouzení správnosti
jeho stanoviska prokurátorovi.

K bodu 17 (§ 164 odst. 1):

V navržené úpravě jde zejména o to, aby ve
vyšetřování nemusely být opakovány jednak vý-
slechy svědků, pokud při nich bylo postupováno
podle oddílu druhého hlavy páté tr. ř. [§ 179b
odst. 2 písm. a)], jednak aby nemusely být opa-
kovány jiné důkazy, zejména listinné apod., které
byly opatřeny již v objasňování. Navrhovaná úprava
souvisí s novou úpravou ustanovení § 175 tr. zák.,
podle které bude vědomě nepravdivá výpověď
svědka v objasňování stíhána jako trestný čin křivé
výpovědi.

K bodu 18 (§ 166):

Vypuštěním dosavadního odstavce 7 v § 166
se sleduje zjednodušení a hlavně urychlení pří-
pravného řízení. Vyšetřovatel prokuratury se totiž
musí za současné úpravy s vyšetřovacím spisem
a průběhem vyšetřování zcela nově seznamovat;
jestliže má důkladně a objektivně provést sezná-
mení s výsledky vyšetřování a rozhodnout o ná-
vrzích na doplnění vyšetřování, popř. o postoupení
věci anebo o přerušení nebo zastavení trestního
stíhání, pak v rozsáhlejších a složitějších případech
potřebuje ke studiu věci čas, o nějž se prodlužuje
doba vyšetřování.

Stejný cíl sleduje též nové znění odstavce 7.

Při vysokém pracovním zatížení vyšetřovatelů
a vyhledávacích orgánů není rozhodování o pro-
dlužování lhůt zárukou rychlosti řízení, přitom však
vydání usnesení prokurátora nadměrně zatěžuje.
Komplikace a nežádoucí průtahy vznikají i rozho-
dováním nadřízeného prokurátora o dalším pro-
dloužení lhůty ke skončení vyšetřování.

Prokurátor bude však nadále povinen vykoná
vat dozor a v jeho rámci působit k urychlenému
skončení vyšetřování a vyhledávání; oprávnění dá-
vat ve smyslu § 174 odst. 2 písm. a) závazné po-
kyny k vyšetřování a vyhledávání zahrnuje i právo
stanovit termíny k jeho skončení. Mimoto bude
prokurátor i nadále oprávněn a současně i povinen

prověřovat podle § 174 odst. 2 písm. b), zda vy-
šetřovatelé a vyhledávací orgány v zahájeném
trestním stíhání řádně postupují, což zahrnuje
i povinnost sledovat, zda v řízení nedochází k ne-
žádoucím průtahům, a zjištěné průtahy vytýkat.
Navržená úprava současně zvýší odpovědnost vy-
šetřovatelů za urychlené skončení vyšetřování. Ne-
dotčeno přitom zůstává ustanovení § 71 odst. 1,
podle něhož vazba může trvat nejvýše 2 měsíce
a prodloužit tuto lhůtu může jen nadřízený proku-
rátor.

K bodu 19 (§ 168 odst. 1):

Povaha trestného činu neoprávněného užívání
cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1
a 2 tr. zák., o němž je dosud nutno konat vyšetřo-
vání, připouští, aby se o něm konalo vyhledávání.
To tím spíše, že v řízení před soudem o něm roz-
hoduje samosoudce.

K bodům 20 až 24 (§ 169, 171, 172, 175):

Navrhovaná úprava sleduje zjednodušení vy-
hledávání, a to odstraněním většiny úkonů for-
mální povahy.

Zůstane nedotčena podstata vyhledávání, tj.
shromažďování a provádění důkazů předepsanou
procesní formou. Budou zachovány základní zásady
přípravného řízení, tj. dozor prokurátora nad za-
chováváním zákonnosti ve vyhledávání, zastoupení
obviněného obhájcem a právo soudu, byť na rozdíl
od vyšetřování poněkud omezené, vrátit věc, v níž
bylo konáno vyhledávání, prokurátorovi k doše-
tření. Navrhované změny se rovněž nedotknou
úpravy, podle níž vyhledávací orgán musí vydat
usnesení o zahájení trestního stíhání a jeho opis
zaslat prokurátorovi. Vyhledávací orgán musí i na-
dále sdělit obviněnému obvinění a zaslat prokurá-
torovi opis protokolu o výslechu obviněného, obsa-
hujícího záznam o sdělení obvinění.

Podle navrhované úpravy odpadne účast ob-
hájce při úkonech, kterými se vyhledávání doplňuje
po dosud předepsaném seznámení obviněného s vý-
sledky vyhledávání. Tím se vyhledávacímu orgánu
umožní volněji disponovat časem a urychlit řízení.

Odstraňuje se institut seznámení s výsledky
vyhledávání, který se uplatňuje v praxi převážně
formálně a je spojen s časovými ztrátami pro vy-
hledávací orgány. Místo toho musí být obviněný
a jeho obhájce upozornění na oprávnění prostudo
vat spisy a činit příslušné návrhy; využijí-li tohoto
práva, nahradí to v plném rozsahu dosavadní in-
stitut seznámení s výsledky vyhledávání.

Zjednodušuje se též činnost vyhledávacích or-
gánů potud, že nemusí vypracovat a odůvodňovat

14

závěrečnou zprávu a činit meritorní rozhodnutí,
tj. o postoupení věci a o zastavení trestního stíhání,
která budou vyhrazena prokurátorovi; zůstane jim
však oprávnění rozhodnout o přerušení trestního
stíhání.

Vyhledávání musí být podle dosavadní úpravy
skončeno do jednoho měsíce od zahájení trestního
stíhání, a nebyl-li zjištěn pachatel, do dvou měsíců;
tyto lhůty může prokurátor prodloužit nejvýše
o jeden další měsíc, jinak je povinen nařídit konání
vyšetřování. Vyšetřovatelé jsou tak zbytečně zatě-
žováni přebíráním trestních věcí, v nichž vyhledá-
vání nebylo ukončeno v zákonem stanovených lhů-
tách. Navržená úprava umožní, aby věc byla ukon-
čena tím orgánem, který zahájil trestní stíhání.
Současně dojde k zvýraznění odpovědnosti vyhle-
dávacích orgánů a vyšetřovatelé budou uvolněni
pro vyšetřování skutečně závažných věcí.

K bodu 25 (§ 179a odst. 2):

Forma objasňování, která neklade na procesní
stránku zvláštní nároky, připouští, aby je konaly
v oboru své působnosti i jiné státní orgány než
bezpečnostní; podle platné úpravy jsou to např.
orgány ozbrojených sil a Sborů nápravné výchovy.
Tato úprava se osvědčila, neboť odborně znalosti
specializovaných orgánů umožňují opatřit co nej-
úplnější materiál rychleji a hospodárněji, než to
mohou učinit bezpečnostní orgány, jež se musí
v odborných otázkách opírat o spolupráci se spe-
cializovanými orgány. Navrhovaná úprava počítá
s rozšířením okruhu těchto orgánů (např. o orgány
celní a orgány státních inspekcí). Protože půjde
vždy jen o orgány státní správy, jejichž zřízení
spadá jednak do působnosti federace, jednak do
působnosti republik, svěřuje se jejich určení a vy-
mezení rozsahu jejich pravomoci při objasňování
příslušné vládě. Přitom rozsah úkonů, k jejichž
provádění budou tyto orgány oprávněny, bude di-
ferencován podle povahy orgánu, takže např. do-
movní prohlídku budou oprávněny konat jen ně-
které z nich.

K bodu 26 (§ 179b odst. 1):

Úprava ustanovení § 179b odst. 1 písm. j) sou-
visí se změnami provedenými pod body 7 a 8.

Pokud jde o nové ustanovení písm. k), mluví
všechny principy, z kterých úprava objasňování
vychází, pro to, aby bylo možno konat domovní
prohlídku též během objasňování, aniž by bylo nut-
no, jak je tomu doposud, přesunout věc do příprav-
ného řízení. Je samozřejmé, že i orgány konající
objasňování budou provádět domovní prohlídku
způsobem a za podmínek, jak jsou stanoveny
v § 82 až 85.

K bodu 27 (§ 179c):

Změna dosavadního znění tohoto ustanovení
souvisí s úpravou pod bodem 26.

K doplnění tohoto ustanovení o odstavec 2 do-
šlo z toho důvodu, že společné řízení o trestném
činu a o přečinů činí v praxi potíže a postup
v těchto případech musel být upraven ve smyslu
navrhované úpravy složitým výkladem, jenž však
neodstranil všechny pochybnosti. Je tedy nutná
zákonná úprava, která by postup v těchto přípa-
dech sjednotila.

K bodu 28 (§ 179e):

V praxi existují pochybnosti o tom, v jaké for-
mě mají být soudu předány výsledky společného
řízení o trestném činu a o přečinů, jakož i výsledky
řízení konaného o přečinů formou vyšetřování nebo
vyhledávání. Nová úprava tyto pochybnosti odstra-
ňuje a zároveň řízení o přečinů zjednodušuje.

K bodům 29 a 30 (§ 181, 182):

Navržená úprava vychází ze zásady, že orgánu,
který svým úkonem [obžalobou] dal podnět k za-
hájení řízení před soudem, je třeba vyhradit právo
disponovat s tímto návrhem i v další fázi řízení,
ovšem jen do doby, než soud zahájí ve věci hlavní
líčení. Tato úprava, souvisící se zrušením institutu
přijímání obžaloby, má též umožnit prokurátorovi
vzít podanou obžalobu zpět v případech, kdy se
ukáže potřeba věc došetřit nebo vyjdou najevo
nové skutečnosti významné z hlediska posuzování
stupně nebezpečnosti činu pro společnost.

K bodům 31 až 37 (§ 185, 186, 188, 190, 191,
193, 194 a 196):

Úprava má odstranit nutnost projednávat před-
běžně obžalobu i ve zcela jednoduchých, jasných
věcech proti mladistvým nebo proti osobám ve
vazbě a v případech, kdy společenská organizace
nabídla převzetí záruky za nápravu obviněného.
Navrhovaná změna omezuje předběžné projednání
obžaloby jen na případy, kdy je třeba přezkoumat,
zda tu nejsou skutečnosti, které brání projednání
věci v hlavním líčení a které jsou důvodem pro
vydání rozhodnutí tomu odpovídajícího; nedotýká
se ustanovení § 186 odst. 1, podle něhož soud
v případech tam uvedených musí obžalobu před-
běžně projednat.

Rozhodování o přijetí obžaloby se odstraňuje
z toho důvodu, že jde o úkon formální, který nemá
věcný dosah a který podle dosavadní úpravy měl
význam jen z hlediska oprávnění prokurátora vzít
obžalobu zpět. Místo rozhodování o přijetí obžaloby

15

učiní předseda senátu opatření k projednání věci
v hlavním líčení.

Změna § 188 odst. 1 písm. f ] navazuje na zjed-
nodušení institutu vyhledávání a záleží v tom, že
se zužuje právo soudu věc vracet prokurátorovi
k došetření; vychází z toho, že takový postup
uplatní soud jen v případech, kdy by rozsahem do-
šetřování věci v podstatě nahrazoval činnost vy-
hledávacího orgánu. Nebude tedy soud vracet věc,
v níž byly náležitě objasněny základní skutečnosti
důležité pro rozhodnutí o vině, i když místo vyhle-
dávání mělo být konáno vyšetřování; v takovém
případě by soud upozornil na možnost odchylného
právního posouzení skutku (§ 190 odst. 2).

K bodu 38 (§ 211):

Navrhovaná změna vyplývá z požadavků praxe
odpovídajících zásadě hospodárnosti a zjednodu-
šení řízení, aby bylo umožněno za určitých podmí-
nek číst protokol o výslechu znalce nebo písemně
podaný posudek, aniž by byl nutný osobní výslech
znalce. Je však nutno zakotvit v zákoně i poučení
znalce, že vědomě nepravdivý posudek bude stíhán
jako trestný čin křivé výpovědi (§ 175 tr. zák. ].

K bodu 39 (§ 263 odst. 1):

Na rozdíl od dosavadní úpravy se umožňuje,
aby soud rozhodoval o odvolání v neveřejném za-
sedání též v případech zřejmých vad rozsudku
nebo řízení, které mu předcházelo, a nemusel ko-
nat veřejné zasedání, jehož příprava a prováděli
je časově daleko náročnější.

K bodu 40 (§ 275 odst. 1):

V praxi je velmi pociťován nedostatek navrho-
vaného ustanovení, jehož obdoba je dosud zakot-
vena u obnovy řízení. Po zrušení napadeného roz-
hodnutí z podnětu stížnosti pro porušení zákona
dochází totiž podle dosavadní úpravy k nežádou-
címu výsledku řízení, ježto trestní stíhání musí být
zastaveno z důvodu promlčení, třebaže se pachatel
dopustil trestného činu - byť i mírněji kvalifiko-
vaného - a je tímto způsobem neoprávněně zvý-
hodněn.

K bodu 41 (§ 276):

Odstraňuje se nedůslednost předchozí úpravy.

K bodu 42 [ § 294):

Navrhovaná změna souvisí s novou úpravou
předběžného projednání obžaloby (body 32 a 33).

K bodu 43 (§ 314b odst. 6):

Připouští-li se, aby prokurátor měl právo vzít
obžalobu zpět až do zahájení hlavního líčení (bod
30), je na místě přiznat mu stejné oprávnění, i po-
kud jde o návrh na potrestání.

K bodu 44 (§ 314c odst. 1):

Praxe ukázala, že i v řízení o přečinech je
třeba připustit zastavení trestního stíhání z důvodů
uvedených v § 172 odst. 2.

K bodu 45 (§ 314d):

Navrhovaná úprava sleduje další zjednodušení
a urychlení řízení konaného o přečinech před sa-
mosoudcem. Dosáhnou se jí značné časové i pra-
covní úspory, nebude-li soud muset odůvodňovat
rozsudek, s nímž obviněný a prokurátor svým sta-
noviskem k odvolání projevili souhlas.

K bodu 46 (§ 314e až 314g):

Navrhovaná úprava sleduje zrychlení a zhos-
podárnění trestního řízení před samosoudcem, je-
hož lze dosáhnout v méně závažných věcech, jakými
jsou přečiny, zavedením institutu trestního příkazu
v jednoduchých a důkazně jasných případech.

Při stanovení výměry trestů, které bude možno
uložit trestním příkazem, vychází navrhovaná
úprava z toho, že vysoká hranice by mohla vést
k početnějšímu podávání odporu, kdežto příliš
nízká hranice by mohla vést k tomu, že by se trest-
ního příkazu používalo jen zřídkakdy.

Vyloučení trestního příkazu v řízení proti mla-
distvému odpovídá požadavku, aby řízení před sou-
dem mělo na mladistvého co nejintenzívnější vý-
chovný účinek, který se projeví především při
projednávání věci v hlavním líčení. Vydání trest-
ního příkazu je vyloučeno i v případech, kdy při-
chází v úvahu uložení ochranného opatření, jehož
výkon znamená zpravidla hluboký zásah do práv
občanů. Vyloučení trestního příkazu v řízení proti
osobám, jejichž způsobilost k právním úkonům je
zcela nebo zčásti omezena, má zabezpečit možnost
náležité obhajoby takové osoby. Pokud jde o uklá-
dání souhrnného trestu trestním příkazem, nebylo
by vhodné, aby trestní příkaz zrušoval výrok
o trestu obsažený v předchozím rozsudku. Pro po-
užití ustanovení o souhrnném trestu je rozhodný
okamžik, kdy byl obviněnému doručen trestní pří-
kaz týkající se dříve spáchaného přečinů. V trest-
ním příkazu nebude meritorně rozhodováno o uplat-
něném nároku na náhradu škody, protože pro
takové rozhodnutí nebude mít samosoudce zpra-
vidla potřebné podklady.

16

Okolnost, že se při vydání trestního příkazu
neuplatní některé základní zásady trestního řízení,
zejména ústnost a bezprostřednost, bude vyvážena
tím, že se připouští odpor, jejž není třeba zdůvod-
ňovat a jímž se trestní příkaz zruší; po podání
odporu se bude konat hlavní líčení.

Skutečnost, že pravomocný trestní příkaz má
povahu odsuzujícího rozsudku, znamená, že jsou
s ním spojeny stejné důsledky jako s pravomocným
odsuzujícím rozsudkem (např. výkon trestu, povin-
nost hradit náklady trestního řízení, zápis do rej-
stříku trestů, přípustnost stížnosti pro porušení
zákona a obnovy řízení, použití amnestie).

K bodům 47, 49, 50 a 52 (§ 323 odst. 2. § 330
odst. 4, § 332 odst. 1 a § 349)":

Rozšíření oprávnění předsedy senátu vyžadují
důvody procesní ekonomie. Jde o rozhodnutí
o osvědčení podmíněně odsouzeného a podmíněně
propuštěného, když s tím prokurátor souhlasil,
o povolení odkladu výkonu trestu a zrušení zajiš-
tění majetku.

K bodu 48 (§ 327):

Zákon nestanoví pro upuštění od výkonu trestu
odnětí svobody nebo jeho zbytku žádné podmínky,
které by soud musel v řízení objasňovat před tím,
než by mohl učinit rozhodnutí. Kromě toho jde
o rozhodování s výraznými mezinárodními aspekty.
Tyto okolnosti mluví pro to, aby rozhodování bylo
soustředěno v rukou ministra spravedlnosti.

K bodu 51 (§ 334):

Jde o úpravu procesních aspektů navrhované
změny § 36 zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu
odnětí svobody.

K bodu 53 (§ 350a):

Návrh zde řeší procesní otázky vyplývající ze
změn provedených novelou trestního zákona č.
148/1969 Sb. (§ 57a odst. 4 a § 61 tr. zák. ).

K bodu 54 (§ 351 odst. 1):

Jde o úpravu procesních aspektů navrhované
novely trestního zákona a zákona o výkonu trestu
odnětí svobody, podle níž lze (za určitých předpo-
kladů) vykonávat ochranné léčení též během vý-
konu trestu odnětí svobody v nápravně výchovném
ústavu.

K bodu 55 (§ 351a):

Navrhované ustanovení řeší otázku příslušnosti
soudu při rozhodování o změně způsobu výkonu
ochranného léčení, o níž se v praxi vyskytovaly
rozdílné názory.

Jde tu o závažné rozhodnutí jak z hlediska
osobní svobody osoby, které se týká, tak z hlediska
zájmů společnosti. Proto je nutno připustit proti
němu stížnost s odkladným účinkem.

V Článku II se doporučuje republiková trestní
řád z toho důvodu, že změny a doplnění provedené
tímto zákonem se dotýkají většího počtu jeho usta-
novení.

s přijetím tohoto zakona nevzniknou žádne
nároky na plán práce a na státní rozpočet v oboru
ministerstev vnitra. S určitými nároky lze počítat
v oboru prokuratury a soudnictví, které nelze
přesně vyčíslit, na něž však byl vzat zřetel v před-
pokládaných celkových personálních a finančních
dopadech současně předkládaného zákona o ochran-
ném dohledu.

V Praze dne 15. března 1973

Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.

StT I - 36762-73