Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973
II. v. o.
51
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Německou demokratickou
republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsaná
v Praze dne 10. října 1973
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé
socialistické republiky souhlasí se
Smlouvou mezi Československou socia-
listickou republikou a Německou demokra-
tickou republikou o úpravě dvojího stát-
ního občanství, podepsanou v Praze dne
10. října 1973.
- 2 -
Důvodová zpráva
Ve vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou existuje nežádou-
cí stav, kdy státní občané jednoho státu jsou podle právního řá-
du druhého státu i jeho státními občany. Je to důsledek jednak
historického vývoje, jednak pohybu obyvatel mezi oběma štáty a
konečně i uzavírání sňatků mezi státními občany Československé
socialistické republiky a Německé demokratické republiky, neboť
děti narozené takovýmto manželům nabývají státní občanství obou
států.
Aby tento nežádoucí stav byl odstraněn a s cílem zabránit
jeho vzniku i v budoucnu, byl vypracován návrh smluvní úpravy,
která tento problém řeší. Smlouva mezi Československou socia-
listickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpra-
vě dvojího státního občanství byla podepsána náměstkem ministra
vnitra ČSSR plk. RSDr. Jaroslavem Šilhavým dne 10. října 1973
v Praze.
Smlouva vychází, obdobně jako již dříve sjednané smlouvy
Československé socialistické republiky s některými jinými so-
cialistickými státy, z principu, že se občan dobrovolně roz-
hodne, které z obou státních občanství si ponechá. Jen v pří-
padech, kdy občan (nebo jeho zákonný zástupce) tak ve lhůtě
neučiní, nastupuje automatické řešení, které v podstatě před-
pokládá ponechání státního občanství smluvní strany, na jejímž
území má trvalý pobyt. Tento princip je ve Smlouvě důsledně
proveden i ve vztahu k dětem a mladistvým a má zajistit, aby
tyto osoby nebyly vytrhovány z prostředí, v němž až dosud
žily.
Na výslovný požadavek Německé demokratické republiky bylo
dále do Smlouvy zapracováno ustanovení o tom, že platnost volby
občanství dětí starších 14 let je vázána na souhlas těchto
dětí. Jde o kogentní ustanovení právního řádu Německé demokra-
tické republiky, které má značný politický dosah, zejména
- 3 -
pokud jde o otázky státního občanství ve vztahu mezi Německou
demokratickou republikou a Německou spolkovou republikou. Ta
kovou úpravu přijaly všechny socialistické státy, s nimiž má
Německá demokratická republika smluvně řešeny otázky dvojího
státního občanství.
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního
občanství odpovídá zájmům Československé socialistické repub
liky i upevňování přátelských vztahů k Německé demokratické
republice. Její realizace si nevyžádá zvláštní náklady.
Smluvní dokument podléhá podle čl. 36 odst. 3 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o Československé federaci, schváleni
Federálním shromážděním a ratifikaci presidentem republiky
pro svůj zásadní politický význam a proto, že nutně řeší otá
ky čs. státního občanství způsobem odlišným, než stanoví
v tomto směru platné čs. zákony.
V Praze dne 31. října 1973
Předseda vlády ČSSR:
Dr. Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Ing. Chňoupek v. r.
- 4 -
Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Německou demo-
kratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství
Československá socialistická republika a Německá demokra-
tická republika,
majíce na zřeteli, že se vyskytují osoby, která jsou podle
jejich zákonů státními občany obou smluvních stran
a vedeny přáním odstranit dvojí státní občanství těchto
osob, především na základě jejich dobrovolného rozhodnutí, ja-
kož i zabránit vzniku dvojího státního občanství v budoucnu,
rozhodly se uzavřít tuto smlouvu.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
president Československé socialistické republiky
RSDr. Jaroslava Šilhavého,
náměstka ministra vnitra ČSSR,
předseda Státní rady Německé demokratické republiky
Dr. Herberta Krolikowskeho,
mimořádného a zplnomocněného velvyslance Německé demokra-
tické republiky v Československé socialistické republice,
kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré
a náležité formě, dohodli takto:
- 5 -
ČÁST I
Odstranění dvojího státního občanství
Článek 1
Osoby, které jsou ke dni vstupu této Smlouvy v platnost
státními občany obou smluvních stran podle jejich zákonů, si
zachovají podle této Smlouvy státní občanství pouze jedné
smluvní strany.
Článek 2
/1/ Osoby uvedené v článku 1 mohou během jednoho roku ode
dne vstupu Smlouvy v platnost zvolit podle části I této Smlouvy,
které státní občanství si zachovají.
/2/ Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území jed-
né smluvní strany a chtějí si zachovat státní občanství druhé
smluvní strany, podají o tom prohlášení diplomatické misi nebo
příslušnému konzulárnímu úřadu té smluvní strany, pro jejíž
státní občanství se rozhodly.
/3/ Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území tře-
tího státu, podají prohlášení diplomatické misi nebo příslušné-
mu konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí
smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly.
Článek 3
/1/ Osoby, které nepodají prohlášení podle Článku 2 odstav-
ce 1, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž
výsostném území mají trvalý pobyt v poslední den lhůty.
/2/ Osoby, které nepodají prohlášení podle článku 2 odstav-
ce 1 a mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, si
zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném
území měly trvalý pobyt před vystěhováním. Jestliže takový po-
byt neměly, zachovají si státní občanství smluvní strany, které
nabyly později.
- 6 -
Článek 4
/1/ Nezletilým osobám, které se narodily přede dnem vstupu
této Smlouvy v platnost a mají státní občanství obou smluvních
stran, mohou rodiče - nejde-li o případ podle odstavce 3 - ve
lhůtě jednoho roku od vstupu Smlouvy v platnost zvolit souhlas-
ným prohlášením státní občanství jedné smluvní strany. Jde-li
o nezletilé osoby starší 14 let, je platnost souhlasného prohlá-
šení podmíněna souhlasem těchto osob.
/2/ Nepodájí-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si
nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, na jejímž vý-
sostném území měli rodiče trvalý pobyt v poslední den lhůty uve-
dené v článku 2 odstavci 1. Nemájí-li rodiče společně bydliště,
zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany toho
z rodičů, u něhož nezletilé osoby žijí. Mají-li rodiče trvalý po-
byt na výsostném území třetího státu, zachovají si nezletilé oso-
by státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území
měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový
pobyt neměli, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluv-
ní strany, které má matka.
/3/ Nezletilé osoby si zachovají státní občanství smluvní
strany, které mají rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty
uvedené v článku 2 odstavci 1 stejné státní občanství.
Článek 5
/1/ Nezletilé osoby, narozené přede dnem vstupu této Smlouvy
v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jed-
noho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odstavci 1
není znám, anebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská
práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má
druhý z rodičů.
/2/ Jestliže rodiče takových nezletilých osob zemřeli, nebo
není známo místo jejich pobytu anebo jestliže pozbyli rodiče
svých rodičovských práv, zachovají si nezletilé osoby státní
občanství podle článku 4 odstavce 2.
- 7 -
ČÁST II
Zabránění vzniku dvojího státního občanství
Článek 6
/1/ Dětem narozeným po dni vstupu této Smlouvy v platnost
mohou rodiče, z nichž má jeden státní občanství jedné smluvní
strany a druhý statni občanství druhé smluvní strany, zvolit ve
lhůtě tří měsíců od narození dětí státní občanství jedné smluvní
strany souhlasným prohlášením.
/2/ Jestliže rodiče volí dětem narozeným na výsostném území
jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní strany, po-
dají o tom souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo přísluš-
nému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních
věcí této smluvní strany.
/3/ Nepodájí-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si
děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území
měli rodiče trvalý, pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 6
odstavci 1. Nemají-li rodiče společné bydliště, zachovají si
děti státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož děti
žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího
státu, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na
jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěho-
váním. Pokud rodiče takový pobyt neměli, zachovají si děti stát-
ní občanství smluvní strany, které ran matka.
/4/ Narodí-li se děti na výsostném území třetího státu, po-
dají rodiče souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo přísluš-
nému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních
věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rodiče pro
děti rozhodli. Neučiní-li tak, postupuje se podle předchozího
odstavce.
- 8 -
Článek 7
/1/ Děti, narozené po dni vstupu této Smlouvy v platnost,
jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů
ke dni uplynutí lhůty uvedeno v článku 6 odstavci 1 není znám,
nebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si za-
chovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů,
/2/ Jestliže rodiče takových dětí zemřeli, nebo není známo
místo jejich pobytu, anebo pozbyli rodiče svých rodičovských
práv, zachovají si děti státní občanství podle článku 6 odstavce
3.
Článek 8
Děti, narozené ve lhůtě Jednoho roku od vstupu Smlouvy v
platnost, si zachovají státní občanství smluvní strany, které
mají jejich rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty uvedené
v článku 2 odstavci 1 stejné státní občanství.
ČÁST III
Všeobecná a závěrečná ustanovení
Článek 9
/1/ Bylo-li podle této Smlouvy podáno prohlášení, zachovají
si příslušné osoby jediné státní občanství dnem podání prohlá-
šení.
/2/ Nebylo-li podáno prohlášení, zachovají si příslušné oso-
by státní občanství jedné ze smluvních stran uplynutím lhůt uve-
děných v článcích 2 odstavcích 1 a 6 a odstavci 1.
/3/ Na osoby, které si zachovají státní občanství jedné smluv-
ní strany, se na výsostném území druhé smluvní strany vztahují
předpisy o cizincích.
- 9 -
Článek 10
/1/ Podat prohlášení jsou oprávněny jen zletilé osoby. Pro
účely této Smlouvy jsou zletilými osobami ty, které dosáhly věku
18 let nebo mají podle zákonů jedné smluvní strany práva zleti-
lých.
/2/ Prohlášení se podávají písemně, zpravidla ve dvojím vy-
hotovení, nebo ústně do protokolu.
/3/ Prohlášení nepodléhají správním poplatkům.
Článek 11
/1/ Příslušný státní orgán, který přijal prohlášení, jeho
přijetí podateli potvrdí,
/2/ Zjistí-li smluvní strana, které bylo podáno prohlášení,
že osoba, jíž se prohlášení týká, není podle jejího právního řádu
jejím státním občanem, hledí se na prohlášení jako by nebylo po-
dáno. Příslušný státní orgán této smluvní strany o tom vyrozumí
podatele prohlášení.
Článek 12
/1/ Smluvní strany si vymění diplomatickou cestou
- do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odstavci 1
seznamy osob, které podaly prohlášení podle části I,
- čtvrtletně seznamy dětí, pro které bylo v předcházejícím čtvrt-
letí podáno prohlášení podle části II,
a to s uvedením jejich osobních údajů.
/2/ K seznamům se připojí po jednom vyhotovení příslušných
prohlášení.
- 10 -
Článek 13
Smluvní strany budou ode dne, kdy tato Smlouva vstoupí
v platnost, podmiňovat vydání rozhodnutí o nabytí státního
občanství jedné smluvní strany předložením dokladu o propuš-
tění ze státního svazku druhé smluvní strany.
Článek 14
Otázky spojené s prováděním této Smlouvy projednají smluv-
ní strany diplomatickou cestou.
Článek 15
Tato Smlouva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicá-
tým dnem po výměně ratifikačních listin, která bude provedena
v Berlíně
Tato Smlouva se uzavírá na dobu pěti let a její platnost se
prodlužuje vždy o dalších pět let, jestliže ji jedna smluvní
strana 6 měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti nevypoví.
Tato Smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v ja-
zyku českém a jazyku německém, přičemž obě znění mají stejnou
platnost.
Dáno v Praze......dne 10. října 1973
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili
svými pečetěmi.
Za
Československou socialistickou
republiku
Šilhavý v. r.
Za
Německou demokratickou
republiku
Herbert Krolikowski
v. r.